Letošní první úspěch českých studentů na zahraniční soutěži

Čeští studenti slavili úspěch na mezinárodní soutěži Tchaj-wan International Science Fair, které se Česká republika zúčastnila poprvé. Soutěž organizuje National Science Education Center of Tchaj-wan, studenti mohou soutěžit ve 13 oborech. V letošním roce se konala online od 24. do 28. ledna 2022 za účasti 521 studentů z 23 zemí, kteří prezentovali 276 projektů. Česká republika nominovala čtyři studenty, jejichž práce byly oceněny na celostátní přehlídce prací 43. ročníku Středoškolské odborné činnosti.

Naši studenti získali první ceny v následujících soutěžních oborech.

V oboru Chemistry soutěžil Pavel Karásek z Gymnázia Brno, třída Kpt. Jaroše; obor Animal Sciences byl zastoupen dvěma studentkami – Jitkou Waldhauserovou z Gymnázia Jihlava a Annou Porkertovou z Biskupského gymnázia Hradec Králové a v oboru Earth and Environmental Sciences nás reprezentoval Aleš Janderka z gymnázia v Šumperku.

Slavnostní předání cen vítězům se uskuteční 23. února 2022 v prostorách hotelu Alcron za účasti pana ambasadora Liang-ruey KE, Taipei Economic and Cultural Office, Prague; ředitele Huoo-Chin LIU, National Science Education Center, Tchaj-wan; senátora prof. Ing. Jiřího Drahoše, DrSc., dr. h. c. mult., předsedy Výboru pro vzdělání, vědu a inovace; prof. Ing. Jakuba Fischera, děkana Fakulty informatiky a statistiky VŠE Praha; Mgr. Bánovec, ředitel odboru mezinárodních vztahů MŠMT.

Studentům gratulujeme a přejeme hodně úspěchů!

S anotacemi soutěžních prací se můžete seznámit níže.

Cílené strukturování křemenných povrchů – silný nástroj naznačující nové možnosti existujících separačních metod

Autor: Pavel Karásek, Gymnázium Brno, tř. Kpt. Jaroše 1829/14, 658 70 Brno

Cíl práce:

Cílem práce bylo podrobně rozvinout techniku strukturování vnitřního povrchu křemenné kapiláry pomocí superkritické vody. Vzhledem k velkému plánovanému množství experimentů pak navrhnout a vytvořit metodu zpracování výsledných dat, která byla převážně obrazového typu. Posledním cílem bylo definovat podmínky nutné ke vzniku co největšího počtu rozdílných struktur.

 

Anotace:

Speciální vlastnosti vody vystavené vysokým teplotám a tlakům (superkritická voda) byly využity k cílenému strukturovaní vnitřního povrchu jinak chemicky téměř inertních křemenných kapilár. Bylo provedeno přes 2000 experimentů s cílem definovat podmínky vhodné pro vznik různých typů povrchových struktur a pro řízení jejich velikosti. Vnitřní povrchy kapilár byly analyzovány elektronovou skenovací mikroskopií a zpracovávány vlastní databázovou aplikací.

Z databáze byly vybrány vzorky reprezentující jednotlivé typy struktur a byla připravena řada křemenných kapilár s konfigurací vhodnou pro elektromigrační analýzy. Na takto upravených kapilárách pak byla provedena charakterizační měření a nejvhodnější z nich pak byla využita k separacím některých tříd látek a biovzorků, které nelze na standardní kapiláře s hladkým povrchem analyzovat.

Vliv krajiny na hnízdní preference a chování blanokřídlých hnízdících ve stoncích

Autor: Jitka Waldhauserová, Gymnázium Jihlava, Jana Masaryka 1, 58601 Jihlava

Cíl práce:

Mým cílem bylo zjistit a zhodnotit rozdíly v hnízdní ekologii blanokřídlých v suchých stoncích rostlin mezi agrárním biotopem (pole) a přirozeným biotopem (vřesoviště), posléze stanovišti, která tvoří jakýsi přechod mezi těmito dvěma biotopy, a to okraj vřesoviště a meze. Zvláště jsem se chtěla zaměřit na včely kyjorožky (Ceratina) a jejich chování. Na základě analýzy hnízd odebraných z dříve rozmístěných hnízdních příležitostí bylo cílem zjistit, jaké druhy preferují, jaká stanoviště, jejich hnízdní strukturu, poměr pohlaví potomků, míru maternální investice a další faktory, a následně posoudit, jak se tyto jevy liší mezi stanovišti. Pomocí analýzy mikrosatelitových lokusů jsem také chtěla zjistit, zda se liší počet páření matky u kyjorožky černoreté mezi stanovišti.

Anotace:

Výskyt a chování hmyzu je výrazně ovlivněno prostředím. V této práci jsem se zabývala hnízdními preferencemi blanokřídlých v závislosti na struktuře krajiny. Pro toto porovnání jsem si vybrala blanokřídlé hnízdící v suchých stoncích, pro které jsem rozmístila hnízdní příležitosti do čtyř různých biotopů – vřesoviště, okraj vřesoviště, mez mezi poli a pole. Studovaná lokalita se nacházela na jih od Znojma poblíž NP Podyjí. Zaměřila jsem se zejména na samotářské včely kyjorožky (Ceratina). Z mých výsledků vyplývá, že se velmi liší druhové složení mezi polem a vřesovištěm, mez a okraj vřesoviště tvoří jakýsi přechod mezi těmito biotopy. Polní ekosystémy preferovali stopčíci (Pemphredon lethifer) a kyjorožka modravá (Ceratina cyanea). Naopak vřesoviště preferovaly kyjorožka zelenavá (Ceratina chalybea), kyjorožka černoretá (Ceratina nigrolabiata) a zednice třízubá (Hoplitis tridentata). Zjistila jsem také, že u druhů, které jsou na vřesovišti častější, je vyšší mortalita potomstva. Vřesoviště bylo místem s nejvyšší mezidruhovou kompeticí, která má za důsledek to, že druhy s menší tělesnou hmotností (kyjoroža černoretá) byly vytlačovány do užších stonků druhy většími (kyjorožka zelenavá). U obourodičovské kyjorožky černoreté jsem zaznamenala vysoký počet hnízd, která byla hlídána pouze matkou na polních a mezních stanovištích. To může poukazovat na to, že kyjorožka černoretá je pouze fakultativně obourodičovská, nikoli striktně, jak byla považována doteď.

Teritoriální chování střízlíka obecného během podzimního tahu a zimování v městském prostředí Hradce Králové

Autorka: Anna Porkertová, Biskupské gymnázium Hradec Králové, Orlické nábřeží 356/1, 500 03 Hradec Králové

Cíl práce:

Zjištění frekvence výskytu střízlíka obecného v mimohnízdním období v Hradci Králové, rozbor jeho teritoriálního chovaní a biotopových preferencí. Sledování mezidruhových interakcí.

Anotace:

Střízlík obecný (Troglodytes troglodytes) je tažný pták, ale vyskytuje se u nás i během zimního období. V době podzimního tahu a zimování bývá hojný v městském prostředí. V tomto období udržuje teritoria a reaguje agresivně na přehrávání hlasu svého druhu. Ve své seminární práci budu zjišťovat rozšíření a preferenci biotopu střízlíka uvnitř města Hradce Králové. Pro zjišťování výskytu využiji jeho teritoriální chování.

V centru města si určím 10 bodů, které budou v různém městském prostředí, a na nich budu přehrávat hlas střízlíka a zjišťovat jeho přítomnost a reakce. Budu tak moci sledovat změny početnosti střízlíka během podzimních a zimních měsíců, jeho biotopové preference a teritoriální chování v mimohnízdním období.

Asociace mikrofosilií lokality Štíty (Bystřický litofaciální vývoj České křídové pánve)

Autor: Aleš Janderka, Gymnázium, Šumperk, Masarykovo náměstí 8, 78701 Šumperk

Cíl práce:

Cílem práce je zhodnotit současný stav lokality po ukončeni těžby cihlářské suroviny a popsat bývalý těžební prostor. V rešeršní části práce prostudovat dostupnou odbornou literaturu, zabývající se geologickou stavbou a paleontologickými nálezy v okolí Štítů a České křídové pánve, také prostudovat články publikované v části Nysa Kłodzka Graben (Sudety, SW Polsko), Kladská kotlina.

Vlastní terénní práce zaměřit na odebrání vzorků přímo na lokalitě, vytvořit ucelenou kolekci mikrofosilií, podrobit ji dalšímu studiu, porovnat nálezy se vzorky publikovanými v odborné literatuře na dané lokalitě. Stěžejní část práce spočívá v determinaci nalezených mikrofosilií a jejich zařazení do systému.

Anotace:

Práce je zaměřena na studium společenstev křídové fosilní mikrofauny, zejména foraminifer (dírkovců), pocházejících z odkryvu bývalé cihelny v obci Štíty. V rámci projektu je rešeršně popsána geologická stavba české křídové pánve se zaměřením na bystřický litofaciální vývoj. Byl zpracován přehled předešlých paleontologických výzkumů na lokalitě. V terénu byl zhodnocen současný stav lokality a byly odebrány reprezentativní vzorky prachovců bohatých na fosilní mikrofaunu. Mikrofauna byla následně určena a systematicky zpracována. Současná práce doplňuje systematické a paleoekologické poznatky ze 42. ročníku SOČ – doplňuje kolekci makrofosilií a ichnofauny z této lokality o mikrofosilie.