• Toto téma je prázdné.
Aktuálně je na stránce zobrazeno 38 vláken odpovědí
  • Autor
    Příspěvky
    • #20267 Odpovědět
      katerina smickova
      Host

      Předseda poroty: Mgr.Kateřina Barcuchová, Ostravské muzeum
      Členové poroty:
      Mgr.Helena Skálová, SVČ Korunka
      Mgr.Jaroslava Novotná, Archív města Ostravy

    • #22702 Odpovědět
      Kateřina Barcuchová
      Host

      Vážení soutěžící v oborech č. 16 a 17,
      vítáme vás, přejeme úspěšné obhajoby a prosíme o dodržení časového limitu. Na otázky, které pro vás budou zveřejněny zde na fóru 7. 5. 2020 v 9.00 hod, odpovězte, prosím, nejpozději do 11.00 hod. Po 11. hodině již nebudete mít možnost nic doplňovat. Porota se poradí a do 14.00 hod zde na fóru zveřejní výsledky, tj. pořadí jednotlivých prací. Budete-li mít nějaké problémy s připojením na fórum, zavolejte mi na 732 945 959.
      Za porotu vás zdraví a bezproblémové připojení přeje Kateřina Barcuchová

    • #22773 Odpovědět
      Kateřina Barcuchová
      Host

      Název práce: Ženy, tiché oběti „osvobozovací armády“
      Autor: Eliška Karasová
      Škola: Gymnázium, Ostrava-Hrabůvka, p. o., Fr. Hajdy 1429/34, 700 30 Ostrava-Hrabůvka
      Video: https://www.youtube.com/watch?v=dFqWc9vxBDg

      Otázky poroty:
      1. Zvolila jste si velmi citlivé téma, ke kterému je těžké sehnat informace.
      Proč jste více nerozvinula životní příběh Anny Michálkové a její rodiny? Z čeho vyvozujete, že nemocnice v Zábřehu byla církevní?

      2. Autorka uvádí v úvodu i závěru, že se jedná o seminární práci. Informace čerpá především z webových stránek a literatury a do děje zasazuje i osud, který postihl její příbuznou. Nebylo by na škodu se jejími osudy zabývat podrobněji. S názorem, že vojáci Rudé armády v první linii byli s nízkými morálními hodnotami (propuštěnci z vězení, str. 4) nemůžu souhlasit, nelze to takto paušalizovat. Taktéž tvrzení, že listinné materiály z nemocnic jsou skartovány, nelze tvrdit, pokud si tuto informaci člověk neověří v příslušném archivu. Práce je zajímavá a čtivá.
      Myslíte si, že v jiných válečných konfliktech znásilňování neprobíhalo? Pokud ano, možná by nebylo od věci zapátrat po tomto fenoménu i v jiných válkách a krátce zmínit v úvodu.

      3. Práce je velmi citlivá, chápu, proč jste si ji zvolila – informace z rodiny, ale pozor na některá tvrzení, jak napsala kolegyně – ověřovat si informace v archívech atd. Pozor na SEMINÁRNÍ PRÁCI – toto je práce SOČ. Znásilňování bylo a bohužel asi vždy bude součástí všech válečných konfliktů a to už od pradávných konfliktů, křížových výprav atd. a to vždy na obou stranách.
      Zajímalo by mě, co byste dále chtěla s touto prací dělat – informovat studenty, obohatit výuku dějepisu, napsat knihu?

    • #22774 Odpovědět
      Kateřina Barcuchová
      Host

      Název práce: Zaniklá obec Barnov a život rodiny Jakelovy
      Autor: Eliška Halamíčková
      Škola: Základní škola a gymnázium Vítkov, p. o., Komenského 754, 749 01 Vítkov
      Video: https://www.youtube.com/watch?v=5Q3pRsLxHOs

      Otázky poroty:
      1. Je velká škoda, že neuvádíte všechny zdroje, ze kterých jste čerpala. Pokud Vás zajímají informace o barnovském kostele jsou např. v časopise Poodří, 1/2008, s. 34–46. Jenom tak mimochodem jste se ve videu zmínila o matrikách uložených v Zemském archivu v Opavě, nenapsala jste, které jste prostudovala.
      Jaká kniha byla Vaším hlavním zdrojem informací, jak uvádíte na s. 21? Pokoušela jste se zjistit v digitální badatelně Zemského archivu v Opavě, jestli nemají více materiálu týkajícího se Barnova (kromě matrik)?

      2. V práci chybí poznámkový aparát. Nelze akceptovat vyjádření typu „průběh války byl stejný jako všude jinde“ (str. 14) nebo „Němci považovali sudetské Němce za původce vzniku války“ (str. 15). Pokud to chce autorka takto napsat, musí citovat zdroj. Co se týče popisu objektů v obci, chybí místopisné informace z archivních zdrojů, týkající se nejdůležitějších staveb v obci – kostela, školy, hostince, obecního úřadu… V olomouckém archivu je s největší pravděpodobností uložena i mapa obce, kterou by bylo možné použít jako obrazovou přílohu. Co se týče informací o rodinných příslušnících, daly by se získat také v příslušném Státním okresním archivu Olomouc, kde je uložen fond Archiv obce Barnova (je nutné počítat s tím, že dokumenty budou v němčině), tím spíše pokud byl Johann Jakel starostou. Zde se nabízí zápisy z jednání obecního zastupitelstva, kronika obce, ze kterých by bylo možné zjistit, o co se Johann zasloužil a co se mu povedlo v obci zrealizovat. Práce je pro autorku jistě velkým přínosem, neboť se jí podařilo zdokumentovat historii rodiny s německými kořeny. Kromě toho si zkusila v roli badatelky vytvořit rodokmen za použití církevních matrik uložených v Zemském archivu v Opavě.
      Co pro Vás bylo největším překvapením při pátrání po rodinné historii?

      3. Je to velmi subjektivní, určitě pro autorku velmi objevitelské, ale na mě to působí spíše jako článek do časopisu – velmi obsáhlý a čtivý, ale ne jako odborná práce. Chybí spousta odkazů, zdrojů. Práce s rodinnou historií a rodokmenem je velmi zajímavá a určitě by se na ni dalo navázat, pokračovat. Máte zájem na této práci a tím vlastně historii Vaší rodiny dále pracovat, věnovat se tomu i v budoucnu?

    • #22775 Odpovědět
      Kateřina Barcuchová
      Host

      Název práce: Arcivévoda Karel Ludvík aneb z Toskánska přes Aspernské bojiště do Těšínska
      Autor: Hana Baková
      Škola: Gymnázium Olgy Havlové, Marie Majerové 1691, 708 00 Ostrava-Poruba
      Video: https://www.youtube.com/watch?v=gYcZzvkRttU&feature=youtu.be

      Otázky poroty:
      1. Dávejte si pozor na logiku vět a překlepy. Např. na s. 11 píšete, že Karlova teta a oblíbená dcera Marie Terezie Marie Kristýna se narodila 13. 5. 1790, tedy 10 let po smrti své matky.
      Proč jste opomenula nejnovější publikace a články věnované Habsburkům či dějinám Těšínska?

      2. Práce je velmi čtivá a zajímavá. Autorka se snažila plasticky vykreslit život Karla Ludvíka Habsburského a zasadit jej do historických reálií. Vyzdvihla jeho vojenskou kariéru a všímá si jeho působení v našem regionu. I když uvádí v soupisu literatury celou řadu publikací, v textu tuto literaturu necituje. Zazdrojování je nedostatečné. Při líčení Karlových počinů v našem kraji mohlo být využito i archivních dokumentů, z nichž mohly vzejít nové neprobádané skutečnosti k daným stavbám a činům Karla Ludvíka. Limitem je ovšem znalost němčiny a kurentu, což autorka přiznává.
      Kdy se stal Karel Ludvík adoptivním synem Alberta Sasko-Těšínského a jeho ženy Marie Kristýny? Podle informací, které víte, mě zajímá Váš osobní názor. Naplňovala Karla Ludvíka více role vojenského velitele nebo správce panství? A proč?

      3. Také mi vadily poměrně časté překlepy, pozor na to. Jinak je práce velmi čtivá, obsáhlá, je vidět, že jste se tomuto tématu velmi intenzivně a s osobním zájmem věnovala dlouhou dobu. Pozor na správné odkazy, zazdrojování, mě jako čtenáře to mate, když si nemůžu ověřit správnost. Ale práce se mi velmi líbila a vidím v ní veliký potenciál. Jak chcete této práce využít v budoucnosti, co s ní dále budete dělat? – určitě ji neodložíte do šuplíku, to by byla škoda!

    • #22776 Odpovědět
      Kateřina Barcuchová
      Host

      Název práce: Každodenní život v období normalizace na příkladu dvou ostravských rodin
      Autor: Klára Holková
      Škola: Gymnázium, Ostrava-Hrabůvka, p. o., Fr. Hajdy 1429/34, 700 30 Ostrava-Hrabůvka
      video: https://www.youtube.com/watch?v=gbV0LXWS0gY&feature=share&fbclid=IwAR1C09x9wOlO0EPH_Pek3RFIeq5FRC5pnYWAPVHgUxOuAbEdUQaG7Obh6MA

      Otázky poroty:
      1. Dávejte si pozor na logiku vět a překlepy. Těžko můžete pokládat padělání dokladů za legální cestu k opuštění Československa (s. 7).
      Proč jste nepoužila více odborné literatury nebo článků o životě v období normalizace na Ostravsku? Myslíte si, že život „obyčejných“ rodin na Ostravsku se v období normalizace lišil např. od života v Olomouci?

      2. Práce autorky je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části popisuje život v komunistickém Československu, bohužel nečerpá dostatečně z literatury. Využívá především publikace Michala Petrova, kromě internetových odkazů, což je na odbornou práci málo. Doporučuji využít např.: VANĚK, Miroslav – Houda, Přemysl (edd.). Střípky mozaiky. Každodenní život české společnosti v období normalizace a transformace z pohledu orální historie. Praha: Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy 2016, 448 s.; VANĚK, Miroslav – KRÁTKÁ, Lenka (eds.). Příběhy (ne)obyčejných profesí. Česká společnost v období tzv. normalizace a transformace. Praha, Karolinum 2014; VANĚK, Miroslav (ed.). Obyčejní lidé..?! Pohled do života tzv. mlčící většiny. Životopisná vyprávění příslušníků dělnických profesí a inteligence. Praha, Academia 2009. 3 svazky, 1306 s.; KOLÁŘ, Pavel – PULLMANN, Michal. Co byla normalizace? Studie o pozdním socialismu, Praha, NLN-ÚSTR, 2016. Speciálně normalizace v Ostravě, např.: Martin BRYCHTA. Diplomová práce. Každodenní život obyvatel Ostravy v letech 1965–1975; týž: Každodenní život obyvatel Ostravy v období normalizace. (doktorská práce); MÜCKE, Pavel – BRYCHTA, Martin (eds.). Na hranici mezi minulostí a přítomností: současné perspektivy orální historie. Praha – Ostrava: Česká asociace orální historie – Ostravská univerzita, 2016, 292 s. ISBN 978-80-7464-880-9; PAVELČÍKOVÁ, Nina. Reflexe prožitků pamětníků z let 1945–1989. Časopis Matice moravské, 2016, roč. CXXXV, s. 335–359.
      V praktické části autorka srovnává život dvou svých rodin, jejichž osudy byly více méně podobné, i když některé rozdíly v práci přeci jen najít lze (např. vyhození pradědečka z práce, ale jeho syn už mohl vystudovat VŠ, i když kvůli svatbě v kostele málem neodstátnicoval). Toto je krizová situace v životě člověka, která by stála za výzkum. Pokud bych srovnávala, hledala bych protichůdné životní osudy, např. z okruhu disidentů nebo komunistických funkcionářů. Přesto lze tuto práci akceptovat jako střípek do mozaiky každodenního života obyvatelstva v komunistickém státě. Autorka zachytila pěkné momenty, např. pašování krupice do Polska nebo zájezd do SSSR.
      Proč jste si vybrala toto téma a jakým způsobem hodláte zjištěné poznatky dále popularizovat? Zajímalo by mě, jestli jste se nesnažila pátrat po tom, proč se na poslední chvíli neuskutečnil odjezd do Alžíru? Jak rodině byla tato skutečnost sdělena? Píšete, že se nikdy nedozvěděli podrobnější informace. Sami po nich nepátrali? Měli nějaké svoje vysvětlení, proč se tak stalo?

      3. To je těžké, když kolegyně už se ptaly na vše. Práce je velmi subjektivní a málo vychází z literatury, ale zejména z výpovědí svědků. Pro mě je to tedy spíše velmi poutavý a zajímavý článek do časopisu, ne vědecký nebo odborný výzkum. Ale určitě vás to velmi obohatilo, přiblížilo vám dobu z pohledu „obyčejných lidí“. Asi by stálo za to tyto výpovědi rozšířit o další a další rodiny z různých vrstev společnosti a porovnávat je. Mě by také nejvíce zajímalo, jestli jste zjišťovala, proč nakonec nemohli vyjet do Alžíru a také jestli máte pocit, že by vaše práce mohla pomoci ve výuce dějepisu, historie na školách k pochopení této doby a jak?

    • #22777 Odpovědět
      Kateřina Barcuchová
      Host

      Název práce: Radim Gaudentius, první arcibiskup polský z rodu Slavníkovců
      Autor: Dana Baraňáková
      Škola: Základní škola a gymnázium Vítkov, p. o., Komenského 754, 749 01 Vítkov
      Video: https://www.youtube.com/watch?v=lskxe347n2A&feature=youtu.be

      Otázky poroty:
      1. Práci obohacují Vaše fotografie z Libice i Hnězdna a také, že jste vytvořila webové stránky o sv. Radimovi.
      Jakou aplikaci jste k tvorbě použila? Co s těmito webovými stránkami zamýšlíte do budoucna? Proč jste se rozhodla ve své práci používat jméno Soběbor místo dnes používaného Soběslav?

      2. Autorka se snaží popsat historii Slavníkovců, jejich vyvraždění a život přeživších Vojtěcha a Radima. Využívá literatury a internetových zdrojů. Z literatury opomíjí publikace LUTOVSKÝ, Michal – PETRÁŇ, Zdeněk. Slavníkovci: mýtus českého dějepisectví. Praha 2005; SLÁMA, Jiří – CHARVÁT, Petr. Vyvraždění Slavníkovců. Praha 1992 a práce Dušana TŘEŠTÍKA např. Kdo a proč vyvraždil Slavníkovce? Dějiny a současnost, 1/2006, s. 14–16.
      V samotné práci chybí u řady tvrzení zazdrojování, citace z historie.cz by v odborné práci být neměla. Velmi kladně hodnotím vytvoření webové stránky.
      Kolik návštěvníků má webová stránka? Kolik lidí vyplnilo kvíz a s jakým výsledkem? Jakou máte zpětnou vazbu, jak se Vámi popsané informace o Slavníkovcích šíří mezi lidmi?

      3. Velmi zajímavá a obsažná práce, zejména oceňuji vytvoření webové stránky, což je obrovský krok k tomu, aby se s Vaší prací a s Radimem Gaudentiem seznámili i mladí lidé. Zajímá mě, proč jste si vybrala právě tuto osobnost ke svému výzkumu?

    • #22778 Odpovědět
      Kateřina Barcuchová
      Host

      Název práce: Kdybych se narodil před sto lety v tomhle městě… aneb problematika mladých mužů na Těšínsku v letech 1938–1948
      Autor: Kateřina Balcarová
      Škola: Gymnázium, Třinec, p. o., Komenského 713, 739 61 Třinec
      Video: https://www.youtube.com/watch?v=we59pttn4JM&feature=youtu.be

      Otázky poroty:
      1. Velmi se mi líbila desková hra o životě Vašeho pradědy, kterou jste vymyslela.
      Proč se ve své práci věnujete vzniku Těšínského knížectví na konci 13. století, vydání těšínského zemského zákoníku v 16. století, evropským dějinám ve 20. století a téměř úplně pomíjíte národnostní spory na Těšínsku na konci 19. století a 1. polovině 20. století?

      2. Autorce se podařilo zobecnit osud Josefa Balcara a nalézt traumata, která sdílel s generací mladých mužů na Těšínsku (národnostní nevyhraněnost, 2. sv. válka, poúnorová perzekuce, …). K jaké národnosti se J. Balcar hlásil, by se dalo zjistit ze sčítacího operátu z roku 1930, který je uložen v Národním archivu v Praze. Lze jej získat, pokud je známo čp. domu, kde Balcar bydlel. Velmi kladně hodnotím deskovou hru. Jedná se zásadní obohacení celé práce, které jednoznačně povede k popularizaci daného tématu mezi školní mládeží.
      Josef Balcar se cítil jako Čech, ale chodil do německých škol? Jak základní, tak i střední? Většinou česky smýšlející rodiče posílali své děti do českých základních škol a Vy v práci uvádíte německé ekvivalenty obou škol?
      Oslovila jste Národní archiv v Praze, aby Vám zaslali sčítací operát? Pokud mluvím o národnosti, snažila bych se získat dokument, kde toto bude uvedeno. Někdy bývá i na školním vysvědčení. Obrátila bych se na Státní okresní archiv Karviná. Stejně tak musel Josef Balcar žádat po válce o československé státní občanství a v žádosti by mohly být uvedeny informace o něm.

      3. Pro mě byla práce velmi zajímavá, prostřednictvím osudů Josefa Balcara jsem si uvědomila zase z jiného úhlu pohledu, a četla jsem to jako poutavou knihu, jak těžké a nepřehledné byly osudy lidí v pohraničních oblastech, speciálně v Těšínském Slezsku, kde mám spoustu známých. Velmi oceňuji deskovou hru a zajímalo by mě, jestli jste se pokusila nabídnout nebo jste o tom vůbec uvažovala, tuto deskovou hru jako prostředek k výuce na Vaší škole případně na jiných školách? A myslíte, že by to mělo cenu – jaký byl ohlas mezi studenty, líbila se jim, nebo ji hráli jen proto, aby Vám pomohli?

    • #22779 Odpovědět
      Kateřina Barcuchová
      Host

      Název práce: Osudy Viléma Rajnera na pozadí doby 20. století
      Autor: Jan Vilém Rajner
      Škola: Gymnázium Hladnov a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Ostrava, Hladnovská 1332/35, 710 00 Ostrava-Slezská Ostrava
      Video: https://www.youtube.com/watch?v=SxLpIgo009Y&feature=youtu.be

      Otázky poroty:
      1. Velmi se mi líbila vaše práce, je čtivá, dostatečně zazdrojovaná, zbytečně neodbíháte od tématu. Dejte si pozor na překlepy.
      Podařilo se Vám zjistit, proč se Vilémův bratr Jan ocitl v Lotyšsku a jak a kdy zemřel?

      2. Autor se ve své práci snaží rekonstruovat život svého dědečka Viléma Rajnera, který byl židovského původu. Při líčení událostí postupuje logicky a s citem historika využívá jak literaturu, tak i písemné prameny. Ty pak doplňuje o informace získané od rodinných příslušníků. Výsledkem je velmi zdařilá práce, v níž autor dokázal věrohodně popsat životní cestu člověka, který byl kvůli svému původu v období 2. světové války pronásledován. Všímá si také životních osudů ostatních rodinných příslušníků. Text je velmi čtivý, výsledkem je promyšlená práce, autor je velmi nadaný a má cit pro pochopení historických skutečností. Zvolil si dobré téma, vytěžil rodinu. Chválím za návštěvu archivů, řada informací se dá nalézt právě tam. Píšete, že o dědečkově pobytu na Ukrajině nemáte příliš informací, možná by v této souvislosti stálo zato oslovit Vojenský historický archiv v Praze. Dědeček žádal o osvědčení o účasti na národním boji za osvobození podle zákona č. 255/46, žádost a příslušná svědectví by mohla být uložena právě v tomto archivu. Taktéž bych do práce doplnila transporty, kterými byli deportováni příbuzní do Terezína a odtud do Treblinky, kde zahynuli. Viz databáze na http://www.holocaust.cz.
      Před sepsáním práce jste věděl o životních peripetiích dědečka (válečná léta) a věděl jste o jeho židovském původu? Jak dále zamýšlíte s prací naložit, ve smyslu osvěty a seznámení veřejnosti s osudy vašeho dědečka? Jakému tématu byste se rád dál věnoval?

      3. Velmi čtivá, poutavá práce, osudy dědečka vykreslené v dějinných a historických souvislostech, dobré odkazy na zdroje. Moc se mi to líbilo i Váš osobní přístup. Budete se dále věnovat studiu historie? – máte podle mě dobře nakročeno.

    • #22780 Odpovědět
      Kateřina Barcuchová
      Host

      Název práce: Politika v České republice
      Autor: Jiří Adamec
      Škola: Gymnázium a Střední průmyslová škola elektrotechniky a informatiky, Křižíkova 1258, 744 01 Frenštát pod Radhoštěm
      Video: https://www.youtube.com/watch?v=UnCl4jlpOrw&feature=youtu.be

      Otázky poroty:
      1. Není jasné, z čeho vycházíte. Chybí Vám seznam použitých zdrojů. Ve své soutěžní práci i videu uvádíte, že se jedná o seminární práci. Prostudujte si pravidla SOČ.
      Co si myslíte o působení prezidenta Zemana na jednotlivé politické procesy, o kterých se ve své práci zmiňujete?

      2. Vzhledem k široce medializovaným kauzám kolem hnutí ANO 2011 a jejího předsedy A. Babiše, proč si myslíte, že se hnutí stále těší takové podpoře mezi voliči a zachovává si v průzkumech výsledky okolo 30 %? Měl by A. Babiš kvůli svým kauzám odstoupit z vrcholné politiky? Myslíte si, že kvůli neústupnosti A. Babiše se v politice vytvoří nebezpečný precedens do budoucna (jiní odstoupili kvůli menším věcem)?

      3. Myslíte si, že Česká republika by měla více směřovat k přímé demokracii oproti dosavadní zastupitelské?

      4. Pozor, uvádíte svou práci jako seminární práci, chybí Vám Anotace a zazdrojování – nevím u mnoha informací, zda jsou to Vaše myšlenky, Vaše úvahy či odkazy z literatury. Váš výzkum je zajímavý, ale určitě je velmi ovlivněn věkem respondentů – není moc mladých lidí ve věku do 20 let jako je většina Vašich respondentů, kteří by se intenzivně a soustavně zajímali o politiku, a tudíž mohli objektivně a správně zodpovědět na Vaše dotazy. Jste taková výjimka! Jak byste chtěl tuto svou práci dále využít, co s ní dál?

    • #22781 Odpovědět
      Kateřina Barcuchová
      Host

      Název práce: Prezidentské volby v České republice, Francouzské republice, Ruské federaci a Spojených státech amerických a vliv mediální gramotnosti na politickou profilaci
      Autor: Hana Szlachtová
      Škola: Gymnázium Olgy Havlové, Marie Majerové 1691, 708 00 Ostrava-Poruba
      Video: https://www.youtube.com/watch?v=sQQgTnobAcY&feature=youtu.be

      Otázky poroty:
      1. Zajímavá práce, s bohatým seznamem použitých zdrojů. Dávejte si pozor, abyste při prezentaci své práce nedrmolila, i když je těžké vejít se do časového limitu.
      Proč se Vaše práce jmenuje jinak, než jak jste uvedla v přihlášce?

      2. Znamená situace, kdy Miloš Zeman záměrně protahoval vládnutí bez důvěry první vlády A. Babiše skutečně, že prezident může mít i v našem parlamentním systému významné pravomoci při utváření vlády nebo se jedná o chování skutečně nikoliv protiústavní, ale proti “duchu ústavy”, kdy prezident zneužívá mezer v ústavě? Měli by se budoucí prezidenti inspirovat kroky M. Zemana a v situacích jmenování vlády a ministrů zachovávat v případě pochyb odmítavé postoje k jmenování kandidátů nebo by se měli chovat tak, jak autoři ústavy zamýšleli, když ji sepisovali a zastávat pouze formální funkci?

      3. Jakým způsobem má být mediální gramotnost zavedena do výuky na školách (nový vlastní učební předmět x přiřazení k již existujícímu předmětu, časová dotace hodin a přidávání hodinové dotace hodinám mediální gramotnosti na úkor ostatních předmětů, výuka mediální gramotnosti s ideologickou nezatížeností, je mediální gramotnost dovednost, která se dá naučit)?

      4. Pozor na jiný název a také uvádíte svou práci jako seminární práci! Myslíte, že mediální gramotnost je věc výuky jako samostatného předmětu nebo je to spíše gramotnost či vzdělanost či všeobecná inteligence daného jedince. Uvažovala jste o zjišťování mediální gramotnosti např. skupin obyvatelstva podle věku, podle vzdělání, podle demografického měřítka…?

      5. Podle Vás má tedy mediální gramotnost největší vliv na výsledky voleb?

    • #22782 Odpovědět
      Kateřina Barcuchová
      Host

      Pro pana Adamce: Omlouvám se, seznam použitých zdrojů máte spolu s přílohami v dalším souboru.
      Kateřina Barcuchová

    • #22907 Odpovědět
      Dita Baraňáková
      Host

      1.
      K vytvoření webových stránek jsem využila web estranky.cz. Vybrala jsem si ho proto, že je bezplatný a dobře se na něm pracuje. V porovnání s ostatními weby, např. Wix, mi nabízel více možností práce. Také nepřicházím o svá autorská práva, jak je tomu u jiných poskytovatelů webových stránek. Kapacita, kterou mi web nabízí, je vzhledem k výhodám dostačující. Zároveň bych chtěla zmínit, že jsem si webové stránky vybrala právě proto, že jsem chtěla informovat o tomto tématu širokou veřejnost. Uvažuji i o cizojazyčné verzi, neboť osoba sv. Radima se dotýká celé střední Evropy.

      Dále bych chtěla stránky rozšiřovat o nové články. Za velmi zajímavou považuji záležitost týkající se klatby Radima Gaudentia na polský národ nebo také podrobnější popis Hnězdenské baziliky. Za zmínku stojí fakt, že kostel v Hnězdně i Libici mají na stólách nápisy, které nebyly rozluštěny. Doplnila bych i proslulé slavníkovské mincovnictví. Pro studenty bych chtěla rozšířit kvízovou část. Ráda bych také v budoucnu navštívila kromě Libice a Hnězdna Řím, Magdeburg a Ostřihom, kde Radim nebo jeho příbuzní působili.
      Jméno Soběbor poprvé použil Kosma ve své Kronice české. Proto jsem se rozhodla používat toto jméno, prvně zmíněné. Soběslav je pozdější podoba jména, v literatuře je používán častěji. Uvádím tedy takto: Soběslav (Soběbor).

      2.
      Z výše uvedených opomíjených zdrojů jsou první dvě díla uvedena v seznamu literatury. S třetí prací jsem se seznámila, avšak nečerpala jsem z ní.
      K dnešnímu dni má webová stránka 714 shlédnutí. Kvíz vyplnili 4 lidé, všichni se správným výsledkem.
      Z okruhu mých známých jsem dostala velmi pozitivní zpětnou vazbu. Nikdo z nich netušil, o koho se jedná. Tato historicky významná osoba, českého původu, není mezi lidmi vůbec známá. Překvapilo mne, že ani mezi věřícími, s kterými jsem o tématu mluvila. Ti znali zpravidla pouze jméno, ale nic víc. Téma je velmi zaujalo a chtěli se o něm dozvědět bližší informace. Všichni byli velmi překvapeni, o jak významnou osobnost se jednalo, o to víc, že v dějinách Polska. Jsem si jistá, že od nich se informace šíří dál, protože jsem jim poskytla i odkaz na video obhajoby.

      3.
      Během hodiny dějepisu se učitel zmínil v tématu vyvraždění Slavníkovců o svatém Radimovi. Tato osobnost mě posléze velmi zaujala a začala jsem si o ní zjišťovat informace. Napadlo mne se jí proto věnovat i v této práci. Zaujal mě na ní fakt, že ačkoliv je Radim nevlastním bratrem svatého Vojtěcha, druhého pražského biskupa, je jím zastíněn. I přesto, že v církvi dosáhl vyššího postavení než svatý Vojtěch.
      Ve své práci bych chtěla dále pokračovat na VŠ v rámci své bakalářské či magisterské práce.
      Dita Baraňáková

    • #22919 Odpovědět
      Eliška Halamíčková
      Host

      Dobrý den,
      děkuji za vytyčené chyby v textu a celkově za zhodnocení mé práce. Sama vím, že jsem toho mohla udělat více, ale nyní už to nenapravím.

      K první otázce, mým hlavním zdrojem informací byla kniha Kronika Libavska od Jindřicha Machaly, ze které jsem čerpala přednostně.

      V Zemském archivu existují různé časopisy a články (např. Oderské vrchy apod.), ale kvůli časové vytíženosti jsem je již do své práce nezařadila. Určitě bych v nich objevila řadu dalších informací.

      Největším překvapením pro mě byla celkově samotná historie rodiny, jak dlouho v Barnově žili apod. Nevěděla jsem například, že byl Johann Jakel starostou. Překvapilo mě to, jelikož jsem se před tím historií své rodiny nikdy nezabývala a moc se o ni nezajímala. Vytvořila jsem si díky tomu různé souvislosti mezi věcmi, které jsem například věděla od otce či babičky.

      Do budoucna bych určitě chtěla zjistit více informací o starších generacích rodiny Jakelovy, jako byli například Johannovi rodiče. Jelikož můj otec pracoval na rodokmenu druhé strany rodiny, mohla bych je spojit a vytvořit tak větší a celistvější práci.
      Napadlo mě, že bych se mohla nějak spojit s německou částí rodiny, která byla v roce 1946 odsunuta. Babička si s nimi dopisovala, ale postupem času už dopisy chodit přestaly. Může do být mladší generací, která už se o to tolik nezajímá apod. Jediným problémem by z mé strany byl určitě jazyk, jelikož němčinu neovládám tak, jak bych si přála.
      Nevím, jestli bych svou práci chtěla poslat tzv. do veřejného prostoru. Dala jsem ji rodině a známým, jelikož se jedná o první takovou práci v naší rodině, ale nevím, zda je práce natolik užitečná a dobrá i pro jiné.

      Děkuji Eliška Halamíčková

    • #22924 Odpovědět
      Kateřina Barcuchová
      Host

      Děkuji Vám za velmi pěkné a vyčerpávající odpovědi. Jsem ráda, že Vás Vaše téma tak chytlo. Jen tak dál!
      Kateřina Barcuchová

    • #22958 Odpovědět
      Kateřina Balcarová
      Host

      Vážená s ctěná poroto,
      úvodem bych ráda poděkovala za zpětnou vazbu a další podněty pro mou práci. Vašim dotazům se budu vyjadřovat postupně ve třech částech tak, jak byly porotou položeny.

      Ad 1) Ve své práci jsem si vymezila jako stěžejní historické období roky 1938 – 1948. K plnému pochopení této problematiky a jeho specifik byly nutné nejen řádně vymezit geograficky území těšínského Slezska, ale také najít historické souvislosti, které měly na zkoumané období vliv. Právě tato část (kapitola 1) tvořila teoretický základ mé práce a byla první částí, kterou jsem se zabývala. V první fázi jsem se na historii Těšínska díla podrobněji, při finálním zpracování všech kapitol jsem však nabyla dojmu (spolu s mým vedoucím práce), že je tato kapitola příliš podrobná a některé její části nemají tak velký vliv na události mezi lety 1938 – 1948. Proto jsem při revizi této kapitoly vybírala, dle mého názoru, ty historické události, které formovaly specifikum tohoto území a následně ovlivňovaly životy lidí na tomto území žijících v inkriminovaných letech. Vycházela jsem přitom z myšlenky, že se má práce nevěnuje komplexnímu historickému vývoji Těšínska, a proto jsem zvolila tento výše popsaný postup. Samozřejmě, že národnostní spory na Těšínsku na konci 19. století byly, ale dle mých znalostí nabytých z literatury nepřerostly ve větší konflikt (který by přetrval až do let 1938 – 1948). Pochopitelně, události první poloviny 20. století již vliv na zkoumaných deset let mají zásadní. Tato léta jsem ale ve své práci, dle mého názoru, popsala, včetně rozdílného pohledu českých a polských historiků i výsledného řešení (konference ve Spa) a jejich konsekvencí – např. zábor Těšínska Polskem, 1938.

      Ad 2) Za doporučení, že se dá zjistit národnost J. Balcara ze sčítacího operátu Národního archivu v Praze, děkuji. Netušila jsem, že se dá takováto personalizovaná informace v dnešní době GDPR získat. Při svém bádání jsem původní národnosti nepřikládala takový význam (přece jen, mělo jít o zobecnění na celou generaci). Při jejím zjišťování jsem oslovila členy rodiny a dohledávala písemnosti. Bohužel, mé bádání bylo ztíženo faktem, že dnes již žijí pouze dvě pradědovy dcery, které k tématu neměly žádné informace a ani nejevily příliš velký zájem o téma samotné. Písemnosti se mi podařilo sehnat pouze z pozůstalosti mého dědy (syna pradědy), který o téma zájem jevil, ale bohužel, již také nežije. Z bádaných písemností mě překvapilo, že ani „důslednost“ německých úřadů nezachytila pradědovu národnost v tak významném dokumentu, jakým byl Ahnenpass. Vysvětluji si to tím, že polskou a stejně tak německou národnost by mu do tohoto dokumentu zapsali. Pan M. Borák ve svých knihách popisuje, že Němci nepředpokládali, že by na území žili Češi. Proto mu nejspíše kolonku s národností v Ahnenpassu nevyplnili. Zároveň ale do této kolonky nenapsali národnost německou ani polskou. Toto byla jedna z myšlenek, která mi potvrdila mou hypotézu o jeho národnosti.
      V práci dále uvádím, že se dá národnost určit od národnosti matky (což v bádání příliš nepomůže), nebo od jazyka používaného v domácnosti – i v tomto ohledu bylo území Těšínska velmi specifické. Na území se hovořilo směsicí českého a polského jazyka s germanismy (dnes tomuto dialektu říkáme „po našymu“). Zajímavostí je, že tomuto dialektu plně nerozumí ani v Česku ani v Polsku. Mimo rámec této SOČ jsem právě využila písemných zdrojů a vytvořila svůj vlastní rodokmen, který pochopitelně obsahuje i informace o J. Balcarovi. Z rodokmenu sahajícího až do roku 1632 je patrné, že všichni dohledaní členové jeho větve žili na území Těšínska. Jejich jména jsou přitom česká (Josef, Marie, Pavel, František, Anna,…) a příjmení pak tvoří častěji české a slezské varianty (Balcar, Kaluža, Lípa, Sikora,…). Uvedená jména a příjmení, dle mého, taktéž poukazují na neněmecký a nepolský původ pradědy.
      Další Váš dotaz směřoval na výběr základní a střední školy. Máte pravdu v tom, že jsem použila jejich německé názvy. Tyto jsem ale získala z německých písemností pocházejících právě z období 1938 – 1945. Dle dostupných informací jsem ale zjistila, že se v obou případech (základní i střední školy) jednalo o školy s českým i německým jazykem vyučovacím. V případě základní školy „Kontešinec“ se dokonce jednalo o základní školu typu Masaryčka (tyto školy vznikaly mohutně po roce 1918 jako pilíř českého vzdělávacího systému. Mimochodem, právě přítomnost německého jazyka lze vnímat jako důkaz toho, že u nás nebyli Němci tak perzekuováni, jak dokládali A. Hitler s K. Henleinem. Odvozovat od názvu školy národnost je, dle mého názoru, liché. Volba vzdělávacího zařízení byla na Těšínsku (opět specifikum) spíše na výběru mezi českým a polským (dvě největší národnostní skupiny) jazykem. K výběru často přispívala kromě jazykové vyhraněnosti i geografická dostupnost – „aby to dítě nemělo daleko“. Navíc o „česky smýšlejících rodičích“ je těžké na Těšínsku hovořit. Historici (M. Borák, J. Bílek) ve svých knihách právě toto specifikum popisují. Tito lidé se opravdu necítili být česky smýšlejícími, ale o to míň se cítili být Poláky nebo Němci. Právě to, jakým způsobem žili, co všechno museli prožít, jak museli měnit národnosti, je možná mimo naše současné chápání. Tato část pro mě byla nejpřínosnějším zjištěním ze života na Těšínsku. Ne nadarmo i J. Nohavica o tomto území hovoří jako o „regionu razovitym“.

      Ad 3) Třetí část Vašich dotazů se věnovala deskové hře. Cítím, že historie Těšínska je velmi specifická a pravděpodobně nebude zajímavá pro výuku našich dějin v Ostravě, Olomouci a o to méně v Brně nebo Praze. Ale právě pro zkoumané území jsou specifika tak významná, že by měly být součástí školních osnov. Pamatuji si, že na základní škole jsme se např. vůbec nevěnovali Sedmidenní válce (pravděpodobně kvůli odlišnosti výkladu). Ve své práci jsem použila svůj oblíbený citát G. Santayany, se kterým se ztotožňuji. Proto jsem i já hledala nejlepší formu, jak přispět k jednoduší a zajímavější výuce regionální historie.
      Jak jsem uváděla, hru jsem otestovala mezi různými skupinami žáku (30). Velmi příjemně mě překvapila právě jejich reakce. Důkazem jejich zájmu o hru byla (snad nepředstíraná) touha hru neustále opakovat, aby si vyzkoušeli všechny úkoly ve hře. Kromě žáků jsem hru představila i vyučujícím historie na gymnáziu, kterým se rovněž líbila a rádi by ji využili během výuky v příštím školním roce.
      Nad rámec SOČ jsem navíc tuto hru konzultovala se zástupci Euroregionu Těšínské Slezsko, kteří zahájili v únoru aktivity směřující k profesionálnímu vytvoření této hry. Dokonce již proběhla jednání s dodavatelem – polskou firmou Colormedia, která se touto činností profesionálně zabývá. Výsledkem mělo být vydání 20 kusů této deskové hry a její distribuce na školy na Těšínsku. Zároveň se uvažovalo o vytvoření tzv. plenérové hry (plastová podložka 3×3 m a figurky cca 50 cm). Podobný typ hry již euroregion využívá. Tyto činnosti však byly kvůli pandemii COVID pozastaveny. Věřím však, že se po otevření hranic k těmto aktivitám opět vrátíme.
      Ještě jednou děkuji za Váš čas a připomínky.
      Kateřina Balcarová

    • #22980 Odpovědět
      Dita Baraňáková
      Host

      Dobrý den,
      chtěla bych ještě poděkovat za otázky a zhodnocení práce.Moc mi to pomohlo.

    • #23019 Odpovědět
      Helena Skálová
      Host

      Velmi děkuji Ditě i Kateřině za vyčerpávající a hodnotné odpovědi, moc Vám fandím ve Vaší další práci. Helena Skálová

    • #23022 Odpovědět
      Klára Holková
      Host

      1. V mém plánu bylo použít více odborné literatury a odborných článků o životě v období normalizace na Ostravsku, bohužel jsem se pro obohacení mé práce o větší množství těchto materiálů rozhodla až na základě postupu z kola školního. To už bylo ale vzhledem ke koronavirové krizi pozdě, protože se uzavřely knihovny, archivy atd. Jediným možným zdrojem, odkud ještě bylo možné potřebné informace dočerpat, se tak v mém případě stal internet. Myslím si, že se životy „obyčejných“ rodin na Ostravsku v období normalizace lišily např. od života v Olomouci nebo kdekoli jinde. Nemyslím si, že by rozdíly byly zcela zásadní, ale nějaké byly, už třeba např. jen to (jak jsem již uvedla ve své práci soč), že Ostrava jako průmyslové město s hutníky a horníky v čele byla lépe zásobena, právě aby těmto, pro socialistický stát důležitým lidem, nechyběly pro život důležité věci a neměli se tak potřebu bouřit.

      2. Toto téma jsem si vybrala na základě protichůdného vyprávění o době normalizace z pohledu dvou rodin mých prarodičů, které znělo ve spoustu věcech odlišně. Vždy mě daná doba a její prožívání zajímalo a tak, když jsem se rozhodla pro psaní středoškolské odborné činnosti, řekla jsem si, že tohle je konečně ta chvíle, kdy se můžu o historii naší rodiny dozvědět více. Poznatky, které jsem díky sepsání této soč shromáždila bych ráda dále rozvíjela o další zajímavé lidské osudy. Dále bych pak tuto historii a příběhy s ní spojené chtěla jednou předávat žákům, protože si myslím, že popularizovat toto téma především u mladých lidí je klíčové. Právě oni by se totiž měli učit z chyb, které se staly. Zároveň by se ale také měli zamýšlet nad pozitivními stránkami dané doby. Bohužel na většině školách se zřídka kdy žáci dostanou k době normalizace a pokud se k ní dostanou, tak ne vždy je tato doba vyučována dostatečně zajímavě a poutavě. Mým malým snem by tak bylo zpopularizovat tuto dobu u žáků na školách jako učitelka.
      Co se týče odjezdu do Alžírska, vyptávala jsem se svého dědy, zda někdy nepátral po tom, co bylo důvodem zamítnutí jejich odjezdu, říkal, že ne, za socialismu to prý nemělo smysl a po revoluci se už k tomu nechtěl vracet. Já sama jsem pak již po tomto přelomovém momentu v jejich životě nepátrala. Informace o zamítnutí jejich naplánovaného odjezdu do Alžírska se dozvěděli telefonem, kdy jim volal zaměstnanec podniku zahraničního obchodu, který jim prý jen oznámil zamítnutí a to bylo vše. Oni sami pak neměli své vysvětlení, proč se tomu tak stalo.

      3. Jak již zmiňuji výše, já osobně jsem nepátrala o tom, proč byl jejich odjezd do Alžírska zamítnut. Co se týče druhé otázky, také jsem se ji již lehce věnovala výše, ale ano, přála bych si, aby nejen má práce, ale práce všech mých spolužáku mohly pomoct nejen ve výuce dějepisu. Myslím si totiž, že to, co všechny práce nejen v oboru historie, ale celkově v celé soč spojuje je to, že všichni autoři svých prací se museli nad daným tématem zamyslet, pokládat si otázky a poté se ně snažit odpovědět pomocí různorodých zdrojů či výzkumů. Tohle je jedna obrovská věc, která mi nejen ve výuce dějepisu ale i celkově na školách chybí, potřeba se zamyslet nad problémem a rozvádět své myšlenky a hlavně se pořád ptát a ptát, proč, jak, kdy, kde, kdo atd. Přála bych si tedy, abych jednou já osobně mohla dějepis i s využitím mé letošní soč učit jinak. Chtěla bych jednou žákům ukázat, že dějepis nejsou jen fakta, data a jména, ale že dějepis je soubor šťastných i nešťastných osobních životů a že je potřeba dějepis chápat jako kontext a učit se z něj chyby, které už by se neměly opakovat.

    • #23040 Odpovědět
      Helena Skálová
      Host

      Omlouvám se, děkuji samozřejmě i Elišce Halamíčkové za dostačující a pěknou odpověď. H.Skálová

    • #23041 Odpovědět
      Klára Holková
      Host

      Vážená poroto a hosté,
      chtěla bych Vám poděkovat za Váš čas věnovaný hodnocení mé práce a konstruktivní kritiku, která mě určitě posune dále.

    • #23061 Odpovědět
      Helena Skálová
      Host

      Děkuji Kláře za skvělou odpověď a koukám, že už máte o svém životě rozhodnuto, co byste chtěla dělat dál a hlavně jak. To je skvělé a máte pravdu, historie, dějepis a vlastně jakýkoliv předmět může být dobrodružstvím, když se správně podá, vysvětlí, studuje a je to pak zábava jak pro vyučující, tak pro studenty. Budu Vám do budoucna držet palce! H.Skálová

    • #23067 Odpovědět
      Kateřina Barcuchová
      Host

      Milé soutěžící,
      děkuji vám za odpovědi. Přeji slečně Balcarové hodně štěstí s vydáním deskové hry a slečně Baraňákové hodně štěstí s webem. Jsem ráda, že ze všech odpovědí je znát, že se o své téma opravdu zajímáte.
      Kateřina Barcuchová

    • #23074 Odpovědět
      Jaroslava Novotná
      Host

      Super, Kateřino, moc pěkně jste odpověděla a vysvětlila Vaše myšlenky a kroky, máte dobré nápady a umíte se obhájit.

    • #23107 Odpovědět
      Jaroslava Novotná
      Host

      Kláro, rozhodně by stálo zato věnovat jednu hodinu dějepisu nebo dějepisného semináře tomuto tématu. Třeba i Vaši spolužáci přijdou s nějakým zajímavým osudem. Je to doba, která se ve školách moc neučí a sami kantoři říkají, že se zbytečně vyučuje pravěk a na 70.-80. léta už není ve škole čas. Přeji hodně úspěchů v další práci!

    • #23115 Odpovědět
      Eliška Karasová
      Host

      1.Příběh mé pratety mi převyprávěla má babička a ona svou tetu měla velice ráda. Vyprávění pro ni tedy nebylo vůbec snadné, ale přes všechno mi poskytla veškeré informace, které byly naší rodině známy. Osudy mé rodiny se zabývám již od základní školy, ale až v této práci jsem byla schopná zpracovat dané téma. Příběh naší rodiny, který v období války nebyl šťastný jsem popsala stručně v poznámce pod čarou. Napsala jsem to jen jako poznámku, protože jsem nechtěla odbíhat od hlavní myšlenky mé práce. Své tvrzení zakládám na svědectví mé babičky, která je v mé práci pamětnicí. Většinu informací jsem se snažila dohledat a verifikovat, ale část z nich je založena jen na vzpomínkách pamětníka.

      2.Z uvedených zdrojů vyplývá, že v první linii se nacházeli muži z různých společenských vrstev, ale pro mou práci byli stěžejní právě ti, kteří měli nízké morální hodnoty. Určitě by to nebylo ode mne správné tvrdit, že takoví byli všichni. Ovšem to, že tam spousta takových mužů byla nelze popřít. Dále jsem si vědoma, že ve všech válečných konfliktech bohužel docházelo ke znásilňování. Dělo se to při První světové válce, válce ve Vietnamu a děje se to i ve válce v Afghánistánu, která stále probíhá. Je to smutná skutečnost, která
      války provází. Vybrala jsem si tuto válku, protože k ní znám příběh, který mi dodal motivaci k tomu, abych dále hledala a zjistila si více informací. Mám k této práci i osobní vztah. Tím, že fenomén znásilňování ve Druhé světové válce zkoumám poměrně dopodrobna mi přišlo neadekvátní zmiňovat tento fenomén v jiných válkách jen okrajově. Tomuto tématu bych se ráda popřípadě věnovala v budoucnosti ve své další práci. I když se zajímám o historii více než třeba mí spolužáci a domnívala jsem se, že mám poměrně rozsáhlé znalosti, tak musím uznat, že už jen při hledání informací jsem zjistila mnoho věcí, o kterých jsem vůbec netušila, že se staly.

      3.V archivech, které jsem kontaktovala v Ostravě a v Hlučíně, mi bylo sděleno, že záznamy na toto téma nemají. Při psaní práce jsem zjistila, že mnoho z mých vrstevníků o skutečnostech nemělo ani tušení, a přitom se jedná o poměrně mladou historii. Mým prvotním záměrem bylo informovat mé okolí a dostat téma do širšího podvědomí. Kniha na toto téma by byla určitě zajímavá, ale momentálně neplánuji žádnou napsat.

    • #23133 Odpovědět
      Eliška Karasová
      Host

      Vážená poroto,
      velice děkuji za konstruktivní kritiku a připomínky. Vážím si Vašeho zájmu a názoru na mou práci.
      Přeji pěkný den

    • #23135 Odpovědět
      Hana Baková
      Host

      Dobrý den,
      nejprve bych Vám chtěla za podrobné zhodnocení poděkovat, je pro mne velmi cenné.
      1) Musím přiznat, že jsem hledání zdrojů věnovala mnoho času, ale soustředila jsem se většinou hlavně na samotnou osobnost a ne tolik širší souvislosti, proto mě nenapadlo použít další zdroje o Těšínsku, kde si teď uvědomuji, že by mohly být další informace. Budu ráda, pokud byste mi tyto moderní zdroje doporučil, abych si je mohla zpětně dostudovat.
      2) V textu jsem uvedla méně citací, ale snažila jsem se právě díky tomu, že jsem neměla oporu v archivních dokumentech, vybírat úryvky s historickou hodnotou, které byly součástí jiných děl například dopisy nebo deníkové záznamy jako na stranách 17 nebo 27. O zdrojích jsem se domnívala, že jsou uvedeny v pořádku, proto bych Vás chtěla poprosit, zda by bylo možné vysvětlit, co přesně znamená, že byla práce nedostatečně zazdrojovaná, abych příště neopakovala stejné chyby?
      Podle svých zdrojů se domnívám, že se stal jejich adoptivním synem v roce 1791. Dohoda o tomto uspořádání mohla proběhnout dříve, ale podle toho, co vím, odjíždí arcivévoda Karel do Rakouského Nizozemí na podzim 1791.
      Myslím, že byl srdcem voják. Už od mládí se o vojenství zajímal a věnoval se mu minimálně teoreticky celý život. Proto soudím, že jej jakákoli činnost spojená s vojenstvím musela naplňovat nejvíc, jinak by se jí po odchodu z armády nevěnoval. Domnívám se, že k tomu, aby nalezl smysl i ve správní činnosti musel dospět až okolnostmi. Zastávám názor, že později nalezl určité uspokojení i v tom zvelebit své panství pro své děti a jako osvícenec i pro prostý lid, který to potřeboval, ale stále to nebylo to, co by dělal nejraději.
      3) Musím přiznat, že jsem příliš nepřemýšlela, co se svou prací dále dělat. Těší mě, že v ní vidíte potenciál a přišla Vám čtivá. Budu ráda, pokud bude mít nějaké pokračování, ale jeho přesnou podobu zatím netuším. Možná byste mi mohla poradit Vy nebo můj konzultant pan Mgr. Šimíček.

    • #23146 Odpovědět
      Jiří Adamec
      Host

      1. Prezident Zeman má zřejmě nejsilnější postavení ze všech tří prezidentů České republiky. Dalo by se při jeho vlivu na rozhodnutích o nominaci členů vlády (Poche, Šmarda) říci, že se nám zde uplatňuje poloprezidentský systém, což dle mého názoru zásadně znepříjemňuje fungování parlamentní demokracie. Prezident má v našem středoevropském politickém systému (kromě Polska, které je poloprezidentskou republikou) mnohem menší pravomoci než v jiných státech (spíše reprezentativní funkce), což ale prezident Zeman zčásti nerespektuje a vytváří si vlastní politiku se silným vlivem na premiéra a jeho ministry.

      2. Andrej Babiš má výborně propracovaný marketing a ví, které voliče má oslovit pro to, aby si své první místo udržel. Jeho přeorientování se na levicové voliče je více než jasné. Podporu má vysokou například u důchodců, kterým v minulém roce zvýšil důchod průměrně o 900 korun. Má také různé benefity pro důchodce, jako například zlevněné jízdné. Jeho voliči jsou díky jeho rozdávání natolik věrní a loajální, že jen těžko přejdou k jiné alternativě (pokud zde pro jeho voliče v současné chvíli vůbec nějaká je). Kdysi se odstupovalo kvůli mnohem menším kauzám (premiér Nečas odstoupil kvůli kauze Nagyová, která ani dodnes nebyla soudem vyřešena, premiér Gross odstoupil kvůli neobjasnění původu peněz pro koupi bytu za pár milionů…) a bylo to taky z toho důvodu, aby daní premiérové nebo ministři neuškodili „vlastním“ lidem ve straně. Hnutí ANO je ovšem byznys projektem premiéra Babiše a po jeho konci v politice se obávám, že hnutí ANO skončí společně s ním. Jak řekl zesnulý pan Kubera, z Česka se vytvořil „Kauzaland“, kde je doslova „překauzováno“, ale voliči hnutí ANO jsou i přes korupční skandály a pochybné důvody rezignací ministrů stále Babišovi nakloněni. V Česku máme skvělé politické lídry, ať už napravo či nalevo, kteří mají své hodnoty jasně dané a stojí za nimi demokraticky postavené strany, které zde nejsou jen na jedno „použití“. Proto věřím, že se politická kultura vrátí po současném populismu zpátky k hodnotové politice včetně politické odpovědnosti za důležité kroky.

      3. Přímá demokracie je nebezpečná. Představitel SPD Okamura sice tvrdí, že švýcarský model je nejlepší na celém světě, já tomu však nevěřím. Švýcarsko má tradici referend již několik staletí a občané Švýcarska jsou již navyklí na tento systém rozhodování. V jiných zemích to však nefunguje. Jako příklad uvedu Nizozemsko, kde zavedli referendum na zkušební dobu. Zjistili však, že se lidé nechají snadně zmanipulovat lživými argumenty. Jako příklad můžeme uvést referendum o setrvání Velké Británie v EU. Hlasování skončilo těsně pro odchod z EU, ale mnoho lidí bylo zmanipulovaných naprostými lži. Proto si neodkážu představit, že by se přímá demokracie začala více uplatňovat i v České republice. Považoval bych to za velké riziko. Navíc, pokud by se hlasovalo o setrvání v Severoatlantické alianci nebo právě v EU, které jsou pro naši zemi opravdu stěžejními institucemi. Proti referendu v obcích nebo městských samosprávách však nic nemám, zde své uplatnění může nalézt.

      4. Má práce je určena k objasnění české politiky pro širokou veřejnost, která se o politiku z nějakých důvodů denně nezajímá. Popis politických subjektů může lidem napovědět, která strana či hnutí je mu nejbližší a může jim tak usnadnit proces rozhodování, který subjekt budou v dalších volbách volit. Každé volební období je něčím zvláštní, ale toto je dle mého názoru přelomové, poprvé od vzniku samostatné České republiky totiž vyhrála volby jiná strana, než ODS nebo ČSSD. Může tak v příštích letech být ukázkou toho, co se během Babišovy vlády dělo a jak silný vliv měl na politiku prezident Zeman. Pár mladým lidem již má seminární práce pomohla k rozšíření vědomostí o české politice a některým též pomohla se více o politiku zajímat, což je jenom dobře, protože v politice (jak dnes můžeme během nouzového stavu vidět) se nachází obrovská moc, která dokáže ovlivnit životy občanů této země.

      Jiří Adamec

    • #23147 Odpovědět
      Jan Vilém Rajner
      Host

      Dobrý den,
      1) Bohužel se mi s úplnou jistotou nepodařila zrekonstruovat cesta Jana Reinera do Lotyšska. Nemám k dispozici dostatek pramenů. Jediné, s kterými se dá pracovat, jsou úryvky z knihy Člověk proti tmě od Zbyňka Kožnara, která obsahuje mnoho fabulací a není tedy úplně hodnověrná a také velmi strohé vzpomínky Janova synovce Jiřího Reinera a Janovy neteře Niny Pavelčíkové, které jim sdělil Josef Reiner, který s ním v Lotyšsku pobýval. Domnívám se, že se stejně jako jeho bratr Vilém chtěl i Jan původně dostat do Anglie, neměl ale ani dokončené středoškolské vzdělání a asi i proto nebyl pro dosažení víza dostatečně „atraktivní.“ Věděl že v Polsku zůstat nemůže, protože v něm pobýval ilegálně a v případě odhalení byl by vrácen zpět k hranicím do Protektorátu, kde by byl uvězněn, čehož se musel vzhledem k silně nárustajícímu antisemitismemu v nacistickém Německu i v Protektorátě bát (zároveň by z toho měl nejspíš problém i jeho bratr Vilém). Jedinou jeho možností byla tedy cesta na východ. Po několika neúspěšných pokusech se mu nakonec podařilo dostat do Lotyšska. Po okupaci Lotyšska Rudou armádou, se společně se svým bratrem Josefem jako dobrovolníci přihlásili do Rudé armády. Jan Reiner byl přidělen do 191. pluku lotyšských dobrovolníku, kde působil údajně jako průzkumník. Zemřel 2.1.1942 a je pochován u obce Rečkina v Kalužské oblasti. Podle Zbyňka Kožnara zemřel poté, co expolodovala mina v jeho krytu.

      2) Co se týče Vojenského historického archivu v Praze, určitě se jej pokusím oslovit. V krabici s nápisem Děda se mi podařilo nalézt také svědectví mnoha různých lidí, o tom že byl účastníkem národního boje za osvobození v zahraničí, neměli moc velkou vypovídající hodnotu. Podařilo se mi také v nedávné době získat 7 dokumentů ze státního archivu v Rovně jsou pro mne špatně čitelné, a tak tedy čekám na překlad od jedné známé. Doplnit transporty samozřejmě není problém, chtěl jsem se ale opravdu hlavně věnovat dějové linii Viléma Rajnera. O osudech židovské rodiny na Ostravsku jsem již jako spoluautor napsal práci s Ninou Pavelčíkovou. Měla by být otištěna ve sborníku Archivu města Ostravy. O židovském původu dědečka jsem věděl už jako malý díky svému otci, ale jen velmi útržkovitě, protože Vilém Rajner o svém původu nehovořil ani před svým synem. S postupem věku jsem se dozvídal více až z úst své tety Niny.
      Jsem již v kontaktu s Židovským muzeem v Praze, s kterým bych chtěl sdílet mé práce a společně vytvořit jakousi online databázi ze mnou nashromážděných pramenů. Zatím je vše na dobré cestě. Dědečkův život jinak již popularizuji a to skrz celoevropský projekt institucí Eusotry a Körber-Stiftung. Zde se za pomoci využívání digitálních formátů snažíme vzbudit skrze Instagram povědomí u mladší generace o těchto tichých příbězích z druhé světové války. Na tomto účtě se podílelo 23 studentů ze 17 různých zemí. Doposud náš účet sleduje 530 lidí. Jmenuje se @silentstories1945.
      Se dvěmi z těchto účastníků mám v plánu napsat práci, jejímž cílem by bylo vystopovat, jestli a případně jaké mají genocidy (Arménská, Šoa u Romů a židů) dopad na další generace přeživších. A to konkrétně jestli nějakým způsobem mohou formovat jejich politické názory, vztah k jiným menšínám či důvěru v nadnárodni integrace.

      3) Studovat historii je velmi důležité. O to je více důležité si ji připomínat a snažit se ji vykládat bez politických zabarvení, což je bohužel i v dnešní době problém. Historie ovlivňuje naši přítomnost a i budoucnost, chci mít tedy dostatečné povědomí o důležitých událostech ovlivňujících alespoň naši dobu. Je pro mne osobně téměř povinností, aby byla historie alespoň mým koníčekem. Jak jsem již zmínil v odpovědi číslo dva, tak jsem s Ninou Pavelčíkovou již napsal práci o osudech mé židovské rodiny na Ostravsku, která by měla být otištěna ve sborníku Archivu města Ostravy. Je možné, že pokud se mi podaří dohledat dostatek dalších informací o některých jiných příbuzných, rozšířím/e práci o celém rodě i o další členy. Nicméně studium historie na vysoké škole pro mne není zatím nejpravděpodobnější variantou…

    • #23149 Odpovědět
      Jaroslava Novotná
      Host

      Dito, Vy asi máte výborného učitele dějepisu, když Vás dokázal nadchnout výkladem, který Vás pak posunul k napsání práce. Je fajn, že jste to udělala a obohatila tak nejen sama sebe. Jen tak dál a přeji krásné cestovatelské zážitky po stopách Slavníkovců.

    • #23171 Odpovědět
      Eliška Karasová
      Host

      Ještě bych chtěla dodat, že v budoucnosti plánuji studovat vysokou školu se zaměřením na historii a věřím, že toto téma si nezaslouží zmizet v propasti dějin. Chtěla bych se mu při další příležitosti dále věnovat a provést serioznější výzkum.

    • #23195 Odpovědět
      Jaroslava Novotná
      Host

      Hanko, to nedostatečné zazdrojování, tím jsem myslela, že když píšete text musíte uvést pod čarou, ze které publikace čerpáte publikace. To se mi přímo v textu zdálo nedostatečné, i když v přehledu literatury jsou zdroje uvedeny. Pokud byste chtěla v práci pokračovat a využít materiály z archivů, tak archiváři Vás určitě nasměřují a pomohou v prvotní orientaci. Přeji hodně štěstí v další práci.

    • #23210 Odpovědět
      Kateřina Barcuchová
      Host

      Slečno Baková,
      mohla jste se podívat do např. Jež, R., Pindur, D. Těšínsko v proměnách staletí. K dějinám Těšínska mají dobře zásobenou knihovnu ve Státním okresním archivu v Karviné i v Muzeu Těšínska. Také vydávají publikace k historii Těšínska.
      Zajímavá je i kniha Hamann, B. Habsburkové – životopisná encyklopedie. Praha. – Je zde Karlův životopis. Ostatně za posledních 5 let vyšly i další monografie o Habsburcích, např. Cerman, Ivo (ed.). Habsburkové. Lidové noviny 2016.
      Pernes, J. Pod císařským praporem – historie habsburské armády 1526-1918. Praha 2003.
      Děkuji Vám za pěkné odpovědi a přeji mnoho štěstí! Kateřina Barcuchová

    • #23215 Odpovědět
      Helena Skálová
      Host

      Vážení studenti, dovolte, abych Vám všem poděkovala, že se Středoškolské odborné činnosti věnujete, že děláte něco navíc co ještě k tomu „zavání“ školou a přesto je z Vašich prací vidět, že jste se tomu věnovali s chutí, zápalem, že Vás to obohatilo, naplnilo… Musím se přiznat, že jsem se jako každý rok na Vaše práce těšila, zase jsem se dozvěděla spoustu nových informací, skutečností, zase mě to i v mém věku donutilo studovat, dohledávat informace, zkoumat a to je velmi pozitivní a já Vám všem za to ještě jednou moc děkuji.
      Helena Skálová

    • #23218 Odpovědět
      Jaroslava Novotná
      Host

      Jane Viléme, děkuji za odpověď, udělal jste ohromný kus práce. Článek si moc ráda ve Sborníku Ostrava přečtu. Přeji hodně štěstí v dalším pátrání, je to vždy velké dobrodružství.

    • #23239 Odpovědět
      Kateřina Barcuchová
      Host

      Vážení soutěžící,
      porota se teď poradí a o umístění budete informováni. Slečna Szlachtová se nezúčastnila dnešní obhajoby, proto nemůže ani teoreticky postoupit do celostátního kola.
      Za celou porotu vám přeji spoustu úspěchů a děkuji, že jste se zúčastnili letošního kola SOČ. Doufám, že se s vámi setkáme i příští rok.
      Kateřina Barcuchová

    • #23329 Odpovědět
      Hana Baková
      Host

      Dobrý den,
      děkuji za dovysvětlení i návrhy, kam se ještě podívat, vypadají moc zajímavě.

    • #23338 Odpovědět
      Kateřina Barcuchová
      Host

      Jelikož jiné poroty zveřejňují výsledky na fóru, píši je zde též.
      Porota rozhodla o umístění soutěžících takto:
      Obor 16:
      1. místo, postup do celostátního kola a zvláštní cena: Jan Vilém Rajner
      2. místo, licitace o postup do celostátního kola: Kateřina Balcarová
      3. místo: Dita Baraňáková
      4. místo: Hana Baková
      5. místo: Eliška Halamíčková
      6. místo: Eliška Karasová
      7. místo: Klára Holková

      Obor 17:
      1. místo, postup do celostátního kola: Jiří Adamec

      Mějte se krásně
      Kateřina Barcuchová

Aktuálně je na stránce zobrazeno 38 vláken odpovědí
Odpověď na téma: Odpověď č. 23067 v Porota H : historie- filozofie
Informace o uživateli:




Storno