Hlavní stránka Fóra Forum pro soutěžící SOČ Obhajoby – Moravskoslezský Porota D : Učební pomůcky- ekonomie

  • Toto téma je prázdné.
Aktuálně je na stránce zobrazeno 7 vláken odpovědí
  • Autor
    Příspěvky
    • #20263 Odpovědět
      katerina smickova
      Host

      Předseda poroty : Ing.Silvie Kempová, SPŠ stavební Ostrava
      Členové poroty:
      Ing.Hana Bártková,Ph.D,VŠB TU
      Ing.Zuzana Marcalíková,VŠB TU

    • #21907 Odpovědět
      Silvie Kempová
      Host

      ČASOVÝ HARMONOGRAM KRAJSKÉHO KOLA, KTERÉ SE KONÁ 7. 5. 2020
      9.00 – porotou vložení otázek pro soutěžící
      9.00 – 10.00 – soutěžící vypracují odpovědi a vloží na fórum
      10.00 – 11.00 – prostudování odpovědí, porada, hlasování poroty
      do 12.00 – porota zapíše na fórum pořadí krajského kola

    • #22801 Odpovědět
      Silvie Kempová
      Host

      Dobrý den,
      odpovědi nahrát na fórum: termín 7. 5. 2020 do 10 hodin

      název práce: Stereomikroskop ve výuce biologie a přírodopisu
      autor: Nela Klusová
      název školy: Gymnázium Hladnov a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Ostrava, příspěvková organizace
      odkaz na video: https://youtu.be/mX7cyX5Y9qI 

      Odpovědi nahrát na fórum: termín 7. 5. 2020 do 10 hodin

      1. otázka
      Vytvořila jste 68 protokolů, které jsou v šesti skupinách: geologie, rostliny, houby, prvoci, živočichové a biologie člověka. Byla práce na protokolech u jednotlivých skupin jiná? Pokud ano, jak se lišila? Která z těchto skupin byla nejnáročnější a proč?

      2. otázka
      Zmiňujete, že práce navazuje na předcházející práci SOČ z roku 2018. Kolik původních poznatků jste mohla využít při Vaší nové práci? Odhadněte v procentech a vyjmenujte.

      3. otázka
      Uvádíte, že práce trvala od února 2019 do března 2020. Jak dlouho trvá připravit 1 protokol např. s názvem Včela medonosná, kterou zmiňujete, a ke které se vyjadřovala při ověřování PaedDr. Hana Ptašková? Uveďte přibližně v hodinách.

      4. otázka
      Vysvětlete, proč jsou v dotazníku (hodnocení výsledků) nejvíce zastoupenou skupinou respondentů právě učitelé základních škol (83/110), když Vaše učební pomůcka je převážně využita ve výuce na středních školách.

      5. otázka
      Vidíte do budoucna ve své tvorbě (68 protokolů) ještě další potenciál pro rozšíření?

      6. otázka
      Uvádíte, že jste před tvorbou učební pomůcky prováděla focení objektů. Který objekt byl nejnáročnější z hlediska focení? Případně jaké komplikace při focení nastaly?

      7. otázka
      Vaše učební pomůcka obsahuje šest velkých kapitol (geologie, rostliny, houby, prvoci, živočichové a biologie člověka). Kde jste pátrala po objektech z jednotlivých kapitol? Navštívila jste i např. geologický pavilon nebo nějaké mineralogické sbírky, muzea?

    • #22803 Odpovědět
      Silvie Kempová
      Host

      Dobrý den,

      odpovědi nahrát na fórum: termín 7. 5. 2020 do 10 hodin

      název práce: Tvorba herbáře se zaměřením na vybrané biotopy České a Slovenské republiky
      autor: Terezie Hahnová
      název školy: Masarykova střední škola zemědělská a Vyšší odborná škola Opava, příspěvková organizace
      odkaz na video: https://youtu.be/Chb5NKb8lM8

      Odpovědi nahrát na fórum: termín 7. 5. 2020 do 10 hodin

      1. otázka
      V teoretické části uvádíte různé možnosti způsobu lisování rostlin. Zkusila jste lisovat 1 druh rostliny různými druhy lisování? Pokud ano, jaké v tom byly rozdíly?
      V praktické části uvádíte lisování pomocí dřevěného lisu. Proč jste si tento způsob vybrala?

      2. otázka
      Co Vás vedlo k vytvoření dřevěného boxu a proč má zrovna takový tvar?

      3. otázka
      Celkově jste identifikovala 158 rostlin v 12 různých biotopech. Se kterou rostlinou jste měla největší problémy a proč?

      4. otázka
      Vytvořený herbář s bylinkami jste tvořila v průběhu tří let, můžete prozradit, kdo všechno Vám pomáhal? Chtěla byste dál v této práci pokračovat?

      5. otázka
      Mohla byste jmenovat některé technické důvody, které vám neumožnily vytvořit herbář s 200 plánovanými položkami?

      6. otázka
      Jakou rostlinu ze 158 identifikovaných považujete za nejcennější a proč?

      7. otázka
      V prezentaci Vaší práce uvádíte tabulku s počtem navštívených lokalit a počtem vylisovaných rostlin v dané lokalitě. Kde jste pro sběr rostlin nejdál cestovala v České republice? Uvádíte také, že jste sběr prováděla i na Slovensku. Narazila jste na nějaký druh rostliny, který v České republice nebyl běžně k nalezení?

    • #22992 Odpovědět
      Terezie Hahnová
      Host

      1. Ano, některé položky jsem zkoušela vylisovat dvěma způsoby. Bylo to lisování novinami a lisování pomocí lisu. Rozdíly byly viditelné.Za pomoci lisu se savými papíry se položka vylisovala mnohem rychleji (někdy již za 2 dny, záleželo na vlhkosti a tloušťce rostliny), dále byla méně vlnitá (tlak lisu byl větší než zatížení knihami), také barvy květů byly jasnější a méně vybledlé (hlavně modré a fialové květy) a jako poslední se na rostliny neobtiskl text z novin.
      Lis jsem nezačala používat záměrně, dostala jsem ho k narozeninám od rodiny, protože věděli, že bych s lisováním ráda pokračovala i do budoucna a bude to pro mě cenný dárek. (rozhodně je :))

      2. Rozhodovala jsem se mezi mnoha různými variantami. Jelikož bylo množství položek velmi objemné a poměrně těžké, musela jsem použít silnější materiál, zejména dřevo. Po konzultaci s řemeslníkem jsme se rozhodli pro tento tvar, aby se položky daly snadno vyjmout a rozeznat mezi sebou od jednotlivých biotopů.

      3. Asi největší problém mi dělal mák vlčí. Tuto rostlinu jsem musela jak několikrát posbírat (pokaždé mi při cestě domů opadaly okvětní lístky), tak vylisovat (po vylisování mi okvětní lístky opadaly také). I tak jsem to s ním ale nevzdala, a nakonec se mi to povedlo.

      4. S hledáním rostlinných položek mi pomáhala celá rodina, kdy jsem je neustále prosila, aby se na procházce všichni dívali okolo a hledali rostliny. Dále mi občasně vypomáhal otec, který mi vykopával položky z tvrdé a vysušené půdy. Jako poslední mi sestra pomáhala s fotografováním při práci. Jinak jsem celou práci dělala sama. Po pojmenování položek jsem je dala na kontrolu mé paní učitelce biologie, která mi také dávala cenné rady pro vytvoření teoretické části.
      V mé práci bych velmi ráda pokračovala, jak v bakalářské práci, tak pro zábavu. S touto prací jsem se naučila a dozvěděla o bylinách, které mají zdravotní účinky a dodnes je suším na čaje. V dnešní době mnoho lidí spíše přihlíží na léky a na léčivé byliny se zapomnělo. To je, dle mého názoru velká škoda a proto bych svou práci ráda rozvinula na několik informací o těchto bylinách. Také díky této práci jsem se rozhodla pro studium biologie a ochrany životního prostředí.

      5. Celkově jsem nasbírala něco okolo 200 položek. Některé se mi ale nepodařilo identifikovat (zejména traviny), položky se rozpadly, zplesnivěly nebo zhnědly (a už nebylo možné je znovu nalézt-místo nalezení bylo mimo okolí mého bydliště).

      6. Myslím, že nedokážu napsat, která položka je nejcennější. Má práce obsahuje několik druhů, které mají lékařské využití a jsou velmi cenné. Pro mě je ale velmi cenný stulík žlutý, jelikož při jeho vykopávání z rybníku jsem málem plavala s žábami a také pstroček dvoulistý, jehož pojmenování mi trvalo týden a proto se také stal mou oblíbenou rostlinou.

      7. Nejdále jsem cestovala do Jeseníků, Beskyd a města Vítkov.
      Ano, určitě narazila, naneštěstí herbář zůstal ve školní budově a tak se nemohu podívat a už si to přesně nepamatuji. Vím ale o dobromysli obecné, pryšci chvojka a mateřídoušce vejčité, které se na našem území hojně nevyskytují.

    • #22999 Odpovědět
      Nela Klusová
      Host

      Dobrý den, děkuji za Vaše otázky a přikládám vypracované odpovědi.

      1. otázka
      Vytvořila jste 68 protokolů, které jsou v šesti skupinách: geologie, rostliny, houby, prvoci, živočichové a biologie člověka. Byla práce na protokolech u jednotlivých skupin jiná? Pokud ano, jak se lišila? Která z těchto skupin byla nejnáročnější a proč?

      Práce na jednotlivých protokolech se nelišila, u všech bylo nutno udělat to samé – nafotit pozorované objekty, tyto fotky upravit, vytvořit si text protokolu, celé to zkompletovat a doplnit fotky o popisky. (Několik protokolů je doplněných i videem, takže případně i natočení a upravení videa.) Nejnáročnější pro mě byla zřejmě kapitola geologie, tam jsem musela hodně věcí ověřovat, aby protokoly byly po faktické stránce správně. Geologii jsme totiž na gymnáziu neměli a na základní škole jsme se ji věnovali pouze okrajově. Když to vezmu z druhé strany, tak časově nejnáročnější byly kapitoly „rostliny“ a „živočichové“, protože ty obsahují nejvíce protokolů.

      2. otázka
      Zmiňujete, že práce navazuje na předcházející práci SOČ z roku 2018. Kolik původních poznatků jste mohla využít při Vaší nové práci? Odhadněte v procentech a vyjmenujte.

      Tato práce se zaměřovala na pokojové rostliny, které jsem pozorovala klasickým mikroskopem (v procházejícím světle). Odhad v procentech bude zřejmě dost špatný, řekla bych tak 5–10 %. Využila jsem hlavně zkušenosti s programem Publisher, ve kterém jsem učební pomůcku vytvářela, což mi ušetřilo dost času – věděla jsem, že potřebuju mít fotky v menším rozlišení, aby se mi program nesekal. Nejvíc jsem své poznatky využila při psaní „textové“ části. Jednak jsem už více tušila, jak psát „odborně“ (tedy tak, aby se z toho nestalo vyprávění), jednak se obě práce týkají učební pomůcky, a tak jsem mohla z předchozího textu vycházet. Co se týče přípravy objektů pro focení a samotného focení, to bylo pro mě nové. Pracovala jsem s jiným typem mikroskopu, využívala jsem jiný způsob uchycení foťáku k mikroskopu. A kvůli tomu, že jsem využívala jiný typ mikroskopu, jsem musela postupovat jinak i v přípravě pozorovaných objektů. Též jsem, na rozdíl od předchozí práce, fotky skládala. Vybavuji si, že jsem podle předchozí učební pomůcky kontrolovala popis jednoho obrázku, konkrétně to byl „Řez nezralou makovicí, zvětšení 8–10ד (strana 55, protokol s názvem Od květu k plodu).

      3. otázka
      Uvádíte, že práce trvala od února 2019 do března 2020. Jak dlouho trvá připravit 1 protokol např. s názvem Včela medonosná, kterou zmiňujete, a ke které se vyjadřovala při ověřování PaedDr. Hana Ptašková? Uveďte přibližně v hodinách.

      Tento protokol byl jeden z časově nejnáročnějších. Je tam celkem 12 výsledných fotek a 6 úkolů. Konkrétně u tohoto protokolu bych celkový čas odhadovala asi na 10–12 hodin (možná i více, ale tím si nejsem jistá, protože jsem čas nestopovala a protokol jsem vytvářela postupně v rámci několika měsíců.) Jednou jsem si stopovala, kolik času strávím v průměru nad úpravou jedné fotky. (Tzn. načtení do programu Photoshop jako vrstvy, automatické zarovnání, prolnutí, následné domaskování neostrých míst, retuše a převedení do formátu PSD.) Bylo to průměrně 25 minut.
      Ještě mě napadlo podívat se do Wordu, jak dlouho jsem strávila nad samotným protokolem strávila a ukazuje mi to 326 minut, což by +- půl hodina mohlo odpovídat realitě.

      4. otázka
      Vysvětlete, proč jsou v dotazníku (hodnocení výsledků) nejvíce zastoupenou skupinou respondentů právě učitelé základních škol (83/110), když Vaše učební pomůcka je převážně využita ve výuce na středních školách.

      Odkaz na dotazník jsem zveřejnila ve dvou facebookových skupinách. Dotazník jsem nerozesílala konkrétním učitelům. Takže zastoupení respondentů bude zřejmě odpovídat složení těchto skupin. Učební pomůcka může být využita i ve výuce na ZŠ, učitel si jen přizpůsobí náročnost závěru znalostem svých žáků. Při tvorbě závěrů jsem myslela i na žáky ZŠ a některé otázky jsou jednoduché.

      5. otázka
      Vidíte do budoucna ve své tvorbě (68 protokolů) ještě další potenciál pro rozšíření?

      Ano, určitě. Chtěla bych v blízké době ještě dodělat několik protokolů, ke kterým mám nafocené fotky. Jedná se např. o dvoubratré tyčinky štírovníku nebo o vnitřní stavbu pupenů (pozorování listové vernace). Tyto protokoly jsem už bohužel do odevzdání soutěžní práce nestihla dodělat. Dále by se určitě našlo spoustu zajímavých objektů, zmínila bych gemule sladkovodních houbovců nebo larvy komárů.

      6. otázka
      Uvádíte, že jste před tvorbou učební pomůcky prováděla focení objektů. Který objekt byl nejnáročnější z hlediska focení? Případně jaké komplikace při focení nastaly?

      Celkově asi hmyz. Pamatuji si zážitek z focení bekyně bělohlavé (obrázek Bekyně bělohlavá – hřebenité tykadlo, zvětšení 7× na straně 107, protokol Motýli). Začnu tím, že jsem bekyni nechtěla poškodit, takže jsem s ní manipulovala pinzetou. Tykadlo, které jsem chtěla fotit, bylo cca v 30stupňovém úhlu s podélnou osou těla, takže jsem si bekyni musela naklonit. V ruce jsem si pinzetu držet nemohla, protože fotky by byly rozmazané, takže jsem pinzetu v požadovaném sevření zafixovala lepící páskou a poté ji různě podkládala (strouhátkem, plastelínou), abych docílila požadovaného úhlu. Strouhátko spolu s plastelínou a ještě jedním pruhem lepící pásky (která celou tuto sestavu přilepovala ke stolku mikroskopu) se osvědčilo nejvíc.
      Další problémy nastaly např. při focení kokošky (obrázek Vnitřní stavba šešulky, zvětšení 7× na straně 61, protokol Stavba plodu kokošky), kdy se mi fotografovaný objekt ohýbal směrem dolů, kvůli vlivu tepla. Při focení např. křídel včely, kdy bylo nutné položit s i fotografovaný objekt na podložní sklíčko (které jsem dále umisťovala na dva strouhátka za cílem zvětšení prostoru mezi fotografovaným objektem a podložkou, abych dosáhla jednolitého pozadí bez detailů), což způsobovalo odraz foceného objektu od sklíčka (tyto odrazy jsem pak odstraňovala klonováním).

      7. otázka
      Vaše učební pomůcka obsahuje šest velkých kapitol (geologie, rostliny, houby, prvoci, živočichové a biologie člověka). Kde jste pátrala po objektech z jednotlivých kapitol? Navštívila jste i např. geologický pavilon nebo nějaké mineralogické sbírky, muzea?

      Využila jsem objekty, které má k dispozici naše škola, např. sbírky hmyzu, plakoidní šupiny žraloka. Část objektů jsem měla možnost si půjčit ze základní školy (např. veš, blecha, štírek), kterou jsem navštěvovala. Zbylé objekty jsem sbírala sama (převážně rostliny, ale také hmyz). Geologické pavilony, ani muzea jsem nenavštívila. Horniny a nerosty pocházejí ze školních sbírek ZŠ a gymnázia.

    • #23247 Odpovědět
      Silvie Kempová
      Host

      Pěkné dopoledne. Za celou komisi oběma studentkám děkuji za krásné a přínosné vytvoření soutěžních prací. Gratuluji a přeji hodně úspěchů v celostátním kole a dalších soutěžích.

      1. místo s postupem do celostátního kola: Nela Klusová
      název práce: Stereomikroskop ve výuce biologie a přírodopisu
      název školy: Gymnázium Hladnov a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Ostrava, příspěvková organizace
      odkaz na video: https://youtu.be/mX7cyX5Y9qI 

      Práce je velmi zdařilá, výborně zpracovaná po odborné i formální stránce. Teoretická část je logicky provázána s částí výzkumnou. Práce obsahuje dotazníkové šetření, které zahrnuje 110 respondentů a výsledky dotazníku jsou doplněny podrobnou analýzou. Oceňujeme vytvoření podrobné brožury, která obsahuje 68 protokolů a CD, na kterém se nachází 335 fotografií a 16 videí. Ve videoprezentaci vyzdvihujeme dobré prezentační a komunikační dovednosti.

    • #23250 Odpovědět
      Silvie Kempová
      Host

      2. místo: Terezie Hahnová
      název práce: Tvorba herbáře se zaměřením na vybrané biotopy České a Slovenské republiky
      název školy: Masarykova střední škola zemědělská a Vyšší odborná škola Opava, příspěvková organizace
      odkaz na video: https://youtu.be/Chb5NKb8lM8

      Práce splňuje požadavky pro středoškolskou odbornou činnost, je na velmi dobré odborné úrovni, která bohužel nemá praktické ověření. V práci jsou neúplně citovány internetové zdroje. Pozitivně oceňujeme Vaše nadšení, zápal a trpělivost při lisování a fotografování rostlin. Práce by si zasloužila ještě další rozšíření a to ověřením, zda studenti oborů přírodovědného lycea a agropodnikání dokáží podle Vašich poznatků a podle Vašeho herbáře správně rozpoznat rostliny a určit, kde se jaká rostlina vyskytuje a které prostředí je pro ni nejlepší.

Aktuálně je na stránce zobrazeno 7 vláken odpovědí
Odpověď na téma: Odpověď č. 23250 v Porota D : Učební pomůcky- ekonomie
Informace o uživateli:




Storno