Porota C : chemie – zdravotnictví

[katerina smickova]

Předseda poroty: Mgr.Renáta Milerová, SPŠ chemická ak.Heyrovského
Členové poroty:
Mudr.Petra Smičková, FN Olomouc
Bc.Hana Šrámková,Přírodovědná fakulta Ostrava

[Renata Milerová]

Milé kolegyně,
zkouším, jak funguje spojení komise.
Navrhuji, abychom se 7.5.2020 držely následujícího časového harmonogramu:
obor zdravotnictví
9:00 – 9:30 vložení otázek pro soutěžící v oboru zdravotnictví,
9:30 – 10:00 – vypracování odpovědí soutěžícími a vložení na fórum,
10:30 – 11:30 – prostudování odpovědí, porada, hlasování poroty
obor chemie
11:30 – 12:00 vložení otázek pro soutěžící v oboru chemie,
12:00 – 12:30 – vypracování odpovědí soutěžícími a vložení na fórum,
12:30 – 13:00 – prostudování odpovědí, porada, hlasování poroty,
do 14:00 – zapsání výsledků krajského kola na fórum.
Vyjádřete se prosím, zda souhlasíte s navrženým harmonogramem, poradu a hlasování poroty navrhuji telefonicky.
Děkuji.
Renata Milerová

[Hana Šrámková]

Souhlasím.

[Renata Milerová]

Milí soutěžící,
těší nás váš zájem o soutěž. A každá soutěž má svá pravidla.

V pokynech, které jste obdrželi byly i následující:
1. Uzávěrka prací pro studenty byla 24.4.2020.
Po tomto datu už nemělo být nic měněno a práce byly připraveny pro porotce k prostudování. Tak se i stalo, a pokud jste nahráli znovu svou práci po termínu (např. dnes 19:41:15 nebo dnes 17:42:23), není v silách poroty, akceptovat změny ve vašich pracích. Takovéto změny po termínu jsou navíc proti pravidlům soutěže.

2. Pokud soutěžící nevloží odkaz na video do přihlášky, je to chápáno jako neúčast na obhajobách a je ze soutěže vyřazen. Stejně tak, pokud video nahrajete, ale opomenete dát je k dispozici porotě, tzn. nevložíte odkaz k přehrátí videa.

Těším se na vás zítra a prosím, nechejte už práce beze změn – stejně už nebudou akceptovány.

S pozdravem

Renata Milerová

[Renata Milerová]

Milí soutěžící,
časový harmonogram zítřejšího krajského kola soutěže je následující:
obor zdravotnictví
9:00 – 9:30 vložení otázek pro soutěžící v oboru zdravotnictví,
9:30 – 10:00 – vypracování odpovědí soutěžícími a vložení na fórum,
10:30 – 11:30 – prostudování odpovědí, porada, hlasování poroty
obor chemie
11:30 – 12:00 vložení otázek pro soutěžící v oboru chemie,
12:00 – 12:30 – vypracování odpovědí soutěžícími a vložení na fórum,
12:30 – 13:00 – prostudování odpovědí, porada, hlasování poroty,
do 15:00 – zapsání výsledků krajského kola na fórum.

[Natálie Carbolová]

Dobrý den,
jsem připravena na Vaše otázky.
Natálie Carbolová

[Josef Šimeček]

Dobrý den,
jsem také připraven na dotazy.

Josef Šimeček

[Adamčíková Petra]

Dobrý den,
také jsme připraveny na zodpovězení Vašich otázek.
Adamčíková Petra, Varkočková Kateřina

[Alice Školoudíková]

Dobrý den,
jsme připraveni na vaše dotazy.

Alice Školoudíková, Sammy Frenn

[Aneta Potomská]

Dobrý den,
jsem přítomna a připravena na otázky.

Aneta Potomská

[Renata Milerová]

Dobrý den,

zde jsou první otázky na některé z vás, další otázky budou následovat.

Jana Žurková
Střední zdravotnická škola, Opava, příspěvková organizace
Neplodnost a asistovaná reprodukce
Otázky:
V jakých místech jste sbírala data?
Ptala jste se lidí na ulici nebo jste si vybrala určitou skupinu lidí?
Učinila jste lidem zpětnou vazbu se správnými odpověďmi?

Anna Stejskalová
Mendelovo gymnázium, Opava
Postoj dnešní společnosti k očkování
Otázky:
Brání očkování proti tuberkulóze vzniku samotného onemocnění?
Ve své práci uvádíte, že se přikláníte na stranu těch, kteří preferují očkování. Necháte své dítě očkovat? Pokud ano, proč, a pokud ne, uveďte prosím také své důvody.

Martina Hábová
Střední zdravotnická škola, Opava, příspěvková organizace
Znalost epilepsie mezi středoškolskými studenty
Otázky:
Je nutné po každém záchvatu člověka s již známou a léčenou epilepsií hospitalizovat?

Vojtěch Krobot
Mendelovo gymnázium, Opava
Environmentální faktory Parkinsonovy nemoci – brožura pro pacienty
Otázky:
Opravdu byste doporučil lidem kouření jako prevenci proti vzniku této nemoci?
Jak dlouho jste se tomuto tématu a samotné práci věnoval?

[Renata Milerová]

Natálie Carbolová
Gymnázium Petra Bezruče
Vliv léčiva aminofylinu na draslíkový inward rectifier proud u lidských srdečních buněk
– zajímavý výběr tématu, v oboru plicní lékařství se léky obsahující tuto účinnou látku používají denně, proarytmogenní účinky aminofylinu jsou sice známy, ale v práci je pěkně vysvětlen možný mechanismus tohoto působení
– pěkně zpracované téma, plynulá prezentace, jen nezakrývat text a grafy v prezentaci vlastním tělem 🙂
Otázky:
1. Co je důležité v klinické praxi sledovat u pacientů, pokud užívají léky s touto účinnou látkou?
2. Co nového jste se při zpracování soutěžní práce naučila, jaké techniky jste si osvojila?

Alice Školoudíková, Sammy John Frenn
Matiční gymnázium, Ostrava
Periferní cévní rezistence v mozkových tepnách u pacientů s aterosklerotickým postižením karotických tepen
– pěkná přehledná prezentace i práce, použita klinická studie
Co vás vedlo k těmto statickým průzkumům v oblasti zdravotnictví? A jste zvolili proč právě toto téma?
Jak naložíte se zjištěními, která z vašich analýz vyplývají?

[Renata Milerová]

Petra Adamčíková, Kateřina Varkočková
Matiční gymnázium Ostrava, příspěvková organizace

Rizikové faktory progrese aterosklerotických plátů v krkavicích
Otázky:
1. Naučily jste se používat ultrazvuk, nebo jste jen přihlížely?
2. Uveďte, jak jste získaly data 1863 pacientů. Vaše samotná práce spočívala ve zpracování dat z již probíhající studie? Neuvažovaly jste o tom, že bylo by lepší zpracovat data pouze z Vámi vybrané skupiny lidí?
3. Víme již tedy, co dělat. Myslíte, že se podaří prosadit opatření pro prevenci aterosklerózy a jejich následků u lidí včas? Na jakou věkovou skupinu byste osvětu zacílily?

[Anna Stejskalová]

Brání očkování proti tuberkulóze vzniku samotného onemocnění?
Očkování nemá absolutní účinnost, ale chrání před nejzávažnějšími formami a to hlavně v dětském věku, také dále zvyšuje odolnost organismu v případě styku s infekcí.

Ve své práci uvádíte, že se přikláníte na stranu těch, kteří preferují očkování. Necháte své dítě očkovat? Pokud ano, proč, a pokud ne, uveďte prosím také své důvody.
Své dítě bych bych určitě nechala očkovat povinnými očkováními (pokud by neexistovala nějaká trvalá kontraindikace), jelikož považuji průběh samotné nemoci za rizikovější než vedlejší účinky očkování, a když je dítě nemá nemůže navštěvovat, např. školku a školy v přírodě. Z nepovinných očkování bych asi zvolila očkování proti klíšťové encefalitidě, protože si myslím, že riziko kontaktu s nakaženým klíštětem je celkem vysoké a chtěla bych předejít rozvinutí nemoci a jejím případným trvalým následkům.
Anna Stejskalová

[Vojtěch Krobot]

Opravdu byste doporučil lidem kouření jako prevenci proti vzniku této nemoci?

Kouření bych rozhodně lidem nedoporučil jako vhodný faktor pro snížení rizika vzniku této nemoci, především kvůli jeho nesporným negativním účinkům na plíce či kardiovaskulární systém. Důležité je ovšem vědět, že kouření je opravdu tím faktorem, který to riziko snižuje nejvyšší měrou. Proto jsem jako nejvhodnější postup uvedl tento: 1) Pokud pacient je pravidelným kuřákem a je v ohrožené skupině (pozoruje na sobě prvotní příznaky), mohl by s kouřením v omezené míře pokračovat a snížit si riziko. Důležitá je optimální dávka, při které si pacient výrazně nezvýší riziko rakoviny plic a infarktu myokardu, ale zároveň si pomůže v boji proti PN. Touto optimální dávkou se zdá být 5 cigaret za den. Za tohoto počtu vykouřených cigaret již je možné pozorovat protektivní účinky kouření, ale zároveň se příliš nezhorší stav plic. 2) Pokud pacient není kuřákem, rozhodně by neměl s kouřením začínat. Kouření je sice protektivním faktorem, nicméně vyšší počet vykouřených cigaret znamená i vyšší riziko nástupu jiných potenciálních nemocí spojených s kouřením. Z tohoto pohledu bych radši nekuřákům i kuřákům doporučil změnit svůj jídelníček podle středomořské stravy či vykonávat pravidelně pohyb.

Jak dlouho jste se tomuto tématu a samotné práci věnoval?

Tomuto tématu se věnuji poměrně krátkou dobu a samotné práci jsem věnoval necelých 5 měsíců, nicméně hodlám v ní nadále pokračovat a rozvíjet ji. Již nyní spřádám plány na další práci, která by se mohla věnovat samotnému faktoru kouření či vytvoření diagnostnického protokolu pro lidi s pozitivní rodinnou anamnézou či prodromálními příznaky.

[Renata Milerová]

Aneta Potomská
Gymnázium, Ostrava-Hrabůvka, příspěvková organizace
Metody a praktické využití alternativní medicíny
V běžné praxi se metody alternativní medicíny spíše používají jako pomocné, pacientům nejsou zakázány, je lepší pro lékaře když ví, že pacient chodí ještě k léčiteli, než když to pacient tají. Člověk si sám může vybrat metodu léčby, a pokud zvolí pouze alternativní medicínu, je to jeho věc. Občas však vídáme případy, kdy se z důvodů “ léčby pomocí bylinek“ promeškal čas na zahájení standardní „západní“ terapie a poté již léčba nemá tak dobrý, nebo dokonce skoro žádný efekt. Alternativní medicina tedy ANO, ale lékaři to říct, brát ji jako podpůrnou a nebránit se „západním metodám“, samozřejmě záleží na typu nemoci. Na psychosomatická onemocnění může být alternativní medicína ideální…

Otázky:
1. Otázka spíše osobní. Jak velkou máte osobní zkušenost s alternativní medicínou? Nechala byste Vy sama léčit člověka s rakovinou pouze pomocí alternativní medicíny?
2. Kde jste vyhledávala informace o sasance a sněžence? V práci uvádíte, že se nepoužívají v léčitelství.

[Natálie Carbolová]

Dobrý den,
opravdu si vážím Vašeho hodnocení mé práce. Zde jsou mé odpovědi na otázky:

1.Co je důležité v klinické praxi sledovat u pacientů, pokud užívají léky s touto účinnou látkou?
V klinické praxi je u těchto pacientů důležité sledovat, zdali se jejich stav po nasazení léku nehorší nebo zdali neprokazují některé z možných vedlejších účinků. Těmito vedlejšími účinky mohou být nevolnost, zvracení, zrychlený srdeční rytmus (tachykardie), kontrakce mimo pravidelný srdeční rytmus, vyrážka a další. Zvláštním případem jsou kuřáci. Aktivní kuřáci mají zvýšenou toleranci na aminofylin, pokud ale během léčby aminofylinem dojde k tomu, že pacient přestane být kuřákem může dojít ke snížení této tolerance, a tak na něj daná koncentrace aminofylinu může mít najednou jiné účinky (až toxické).

2. Co nového jste se při zpracování soutěžní práce naučila, jaké techniky jste si osvojila?
Při zpracování mé práce, kdy jsem půl roku dojížděla pravidelně na Fyziologický ústav Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně jsem prohloubila své znalosti v oboru fyziologie. Z technik, které jsem pro získání výsledků použila byla pro mne asi nejvíce zajímavá a naučná izolace srdečních buněk pomocí Langendorffova perfuzního zařízení. Při analýze dat jsem se naučila pracovat s programem Clampfit a OriginPro. Pomocí programu OriginPro jsem také provedla statistickou analýzu získaných výsledků. Kromě takto získaných zkušeností v laboratoři mi bylo velkým přínosem i samotné psaní práce.

Děkuji za Vaše otázky,
Natálie Carbolová

[Renata Milerová]

Josef Šimeček
Mendelovo gymnázium, Opava, příspěvková organizace
Vyhodnocení parametru anti-Xa u pacientů léčených rivaroxabanem ve Slezské nemocnici Opava
– plynulá, pěkně podaná prezentace, grafická podoba práce je velmi kvalitní,téma je zajímavé, ale použita data z klinické studie
Otázky:
1. Proč jste si vybral tuto práci? Jak dlouho jste byl do výzkumu zapojen?
2. Jak jste se Vy sám podílel na výzkumu? Co Vám osobně zpracování této práce přineslo?
3. Otestoval jste alespoň jednoho pacienta sám? Zkoušel jste si měřit na koagulometru?

[Alice Školoudíková]

Co vás vedlo k těmto statickým průzkumům v oblasti zdravotnictví? A jste zvolili proč právě toto téma?
Oba bychom se v budoucnu v našich oborech rádi věnovali vědecké činnosti. Poprvé jsme se setkali se statickými průzkumy ve zdravotnictví na přednášce našeho budoucího konzultanta MUDr. Martina Kulihy na naší škole v roce 2018.
Jedním z důvodů proč jsme si zvolili toto téma bylo, že pan doktor Kuliha se v té době podílel na studii Antique, ze které jsme poté mohli čerpat. Zaujalo nás, že mozkové cévy, které jsme měřili, nejsou vidět na žádné ze zobrazovacích metod kvůli jejich velikosti. S použitím jiných metod jsme přesto tyto data byli schopni získat.

Jak naložíte se zjištěními, která z vašich analýz vyplývají?
Z dat, které jsme získali vyplynulo, že rizikové faktory poškození malých mozkových cév jsou stejné jako u jako ostatních tepen v těle postižených aterosklerózou a díky tomu se můžeme použít stejná zdravotní doporučení pro širší okruh pacientů. Rádi bychom zvýšili povědomí o rizicích nezdravého životního stylu a jeho možných budoucích dopadech.

Děkujeme za otázky,
Alice Školoudíková, Sammy John Frenn

[Adamčíková Petra]

Děkujeme porotě za otázky.

1. Naučily jste se používat ultrazvuk, nebo jste jen přihlížely?
• Jelikož k ultrazvukovému vyšetření má kompetenci pouze lékař, nemohly jsme ultrazvuk samy provést. U mnoha vyšetření jsme byly přítomny. Průběh vyšetření jsme si teoreticky nastudovaly a posléze vyzkoušely navzájem.
2. Uveďte, jak jste získaly data 1863 pacientů. Vaše samotná práce spočívala ve zpracování dat z již probíhající studie? Neuvažovaly jste o tom, že bylo by lepší zpracovat data pouze z Vámi vybrané skupiny lidí?
• O vlastní skupině lidí jsme uvažovaly, ale chtěly jsme mít práci co nejvíce směrodatnou. To by se nám nepovedlo, kvůli nízkému počtu subjektů. Naopak studie nám poskytla o dost větší množství, než bychom byly schopny sehnat. Ano, data jsme čerpaly z probíhající studie (výsledky budou zveřejněny do konce roku), které se pan profesor Školoudík účastní. Díky tomuto nám mohl poskytnout údaje o 1863 pacientech, které jsme následně zpracovaly pro vlastní výzkum.
3. Víme již tedy, co dělat. Myslíte, že se podaří prosadit opatření pro prevenci aterosklerózy a jejich následků u lidí včas? Na jakou věkovou skupinu byste osvětu zacílily?
• Osvětu bychom cílily na skupinu ve věku od 25 do 50 let. Jak jsme zmiňovaly aterosklerotické pláty se zakládají poměrně v brzkém věku a my můžeme ovlivnit rychlost jejich růstu. Tato věková skupina lidí by měla začít praktikovat preventivní opatření a získat povědomí o ateroskleróze. Ano, věříme, že povědomí o tomto onemocnění se i díky naší práci dostane mezi spoustu lidí. I v dnešní době se o tuto problematiku zajímají odborníci včetně pana profesora Školoudíka a vznikají projekty na toto téma. My samy v následujících měsících budeme v tomto směru aktivní. Chystáme se udělat průzkum informovanosti ve společnosti a následně vypracovat informační leták či brožuru spolu s doporučeními, jak se vyhnout rychlé progresi.

Adamčíková Petra, Varkočková Kateřina

[Renata Milerová]

Pro úplnost:
Práce „Nikotin, největší vrah v historii lidstva“ nesplnila požadavky kladené na soutěžní práci, proto byla ze soutěže vyřazena.
(Pokud soutěžící nevloží odkaz na video do přihlášky, je to chápáno jako neúčast na obhajobách a je ze soutěže vyřazen. Soutěžící označil video jako soukromé a ani po upozornění mailem je nezpřístupnil porotě.)

Vidím, že už posíláte své odpovědi… Každý by měl během půlhodinky od zaslání otázky odpovědět, nejpozději do 11.01 h.
Tak se tužte!
S pozdravem

Renata Milerová

[Aneta Potomská]

1. Otázka spíše osobní. Jak velkou máte osobní zkušenost s alternativní medicínou? Nechala byste Vy sama léčit člověka s rakovinou pouze pomocí alternativní medicíny?
Osobně nemám nijak rozsáhlou zkušenost s alternativní medicínou. Konzumuji maximálně tak bylinný čaj v případě různých respiračních onemocnění a to za současného užívání předepsaných léků od lékaře. Osobně vnímám alternativní medicínu jako podpůrnou léčbu k povzbuzení těla v boji proti nemocem a ideálně ji kombinovat se standardní léčbou jak jsem již zmínila. Není však ideální a nedoporučila bych žádnému onkologickému pacientovi se spoléhat čistě na účinky alternativní medicíny. Její účinnost je velmi omezená v případě závažnějších onemocnění. Pro daného pacienta jejím podpůrným prvkem může být tzv. placebo efekt, jeho efektivitu dále však nebudu rozebírat, protože toto nebylo předmětem mé práce. Původně otázka mohla být možná myšlena, proč jsem si zvolila dané téma, když ne z vlastní zkušenosti? Protože dané téma je častým předmětem diskuzí a osobně jsem právě nevěděla mnoho o alternativní medicíně. Chtěla jsem se tak touto prací obohatit o nové zkušenosti a ty dále předat dále čtenáři.
2. Kde jste vyhledávala informace o sasance a sněžence? V práci uvádíte, že se nepoužívají v léčitelství.
Vycházela jsem ze zdrojů uvedené v práci. Konkrétně v knize „Kapesní atlas rostlin“ (Albert Pilát) je uvedeno že je sasanka hajní jedovatá, přičemž jsou tyto účinky nejsilnější v čerstvé rostlině. Obdobně je popsána i sněženka podsněžník, která patří mezi mírně jedovaté rostliny. Tímto je vyloučena konzumace čerstvých rostlin. Sušina je dále stále mírně jedovatá a není tedy běžné a vhodné ji užívat k léčbě v alternativní medicíně. Domnívám se, ale že se v moderní medicíně mohou být použity k výrobě léčiv z jejich alkaloidů, toto je však údaj nad rámec mé práce, kde jsem se nezabývala bližším porovnáním s moderní medicínou.

[Josef Šimeček]

Velmi děkuji za ohodnocení mé práce.
Pro upřesnění: data z klinické studie byla použita z důvodu srovnání s naším vzorkem pacientů a jedním z úkolů bylo právě srovnání s těmito daty. Jinak byla použita data pacientů SNO.

1. Proč jste si vybral tuto práci? Jak dlouho jste byl do výzkumu zapojen?
Tuto práci jsem si vybral, protože bych po studiu na gymnáziu chtěl pokračovat na medicínu. V SNO se naskytla příležitost pracovat na zajímavém tématu, tak jsem šel do toho. Paní doktorka mi vyšla vstříc a všechno se mnou důkladně a často konzultovala. Do výzkumu jsem byl zapojený od konce podzimu, ale většina práce proběhla až po novém roce.

2. Jak jste se Vy sám podílel na výzkumu? Co Vám osobně zpracování této práce přineslo?
Já jsem samozřejmě nemohl sám měřit pacienty, na takovémto typu koagulometru mohou pracovat pouze vyškolení pracovníci. Zároveň jsem ani žádným způsoben nepracoval s pacienty, je jasné, že to by ani nebylo možné. Má práce spočívala mimo jiné v roztřídění dat, statistické zpracování dat a vyvození důsledků pro klinickou praxi ve spolupráci s paní doktorkou. Mě osobně přinesla práce obrovské množství zkušeností, jak o psaní odborné práce, tak o hemokoagulaci, její patofyziologii a léčivech. Zároveň možnost zkusit si pracovat v nemocnici (i když tou prací byla „pouze“ práce s daty) a na univerzitě. Jako největší osobní přínos hodnotím pocit toho, že práce bude opravdu použitelná v praxi (paní doktorka bude výsledky prezentovat dále), a že byla zpracována s nejlepším vědomím a svědomím.

3. Otestoval jste alespoň jednoho pacienta sám? Zkoušel jste si měřit na koagulometru?
Pacienty, jak jsem již napsal výše, jsem neměřil sám. Přístroj a samotná souprava jsou velmi drahé. Na koagulometr jsem se byl ovšem podívat a od paní doktorky jsem dostal podrobné vysvětlení jeho funkce. Měření ani nebylo úkolem mé práce.

Děkuji za vaše otázky,
Josef Šimeček

[Renata Milerová]

Dobrý den,
kam se nám zatoulaly odpovědi Martiny Hábové a Jany Žurkové?

[Renata Milerová]

Milí soutěžící,
obhajoby tímto v oboru zdravotnictví končí, byli jste velmi šikovní, mnoho prací je na vysoké úrovni. Je potěšující, pokud nacházíme mladé lidi se zájmem řešit aktuální a palčivé otázky dnešní doby, věnovat výzkumu svůj čas a energii.
Porota se poradí a kolem 15. hodiny budete znát výsledky. Za nás jste už teď vyhráli všichni – našli jste v sobě energii udělat něco navíc, máte dobrou průpravu do vaší budoucí vědecké práce i do studia.
Přeji vám mnoho zajímavých nápadů, nad kterými stojí zato přemýšlet.
S pozdravem
vaše porota

[Renata Milerová]

Otázky pro obor chemie budou kolem 12.h k dispozici…

[Renata Milerová]

Max Mrštík, Ondřej Ježowicz
Gymnázium Olgy Havlové
Syntéza nových derivátů dihydropteridinonu s potenciální biologickou aktivitou
Práce je velmi zajímavá, odborně na výši, kazí ji jen některé nepřesnosti, na několika místech zvláštní čeština, pár formálních nedostatků. Prezentace byla připravena dobře, ale z velké dálky je prezentujícímu špatně rozumět.
Otázky:
1. Jak dlouho jste se na projektu výzkumné skupiny Dr. Lucie Brulíkové podíleli? Jaký přesně byl váš přínos pro práci skupiny? V čem přesně spočívala vaše optimalizace metody?
2. Uvádíte řadu instrumentálních analytických metod a dalších pojmů pouze zkratkou, bez uvedení názvu a vysvětlení principu (NMR, LC-MS, APCI zdroj, …). Stejně tak neuvádíte čistotu používaných chemikálií.
Uveďte prosím názvy těchto analytických metod a pojmů. Uveďte, které z analýz jste skutečně prováděli.
3. Tabulka 1 není v práci dostatečně okomentována. Výhody jsou doplněny ve videu. Srovnáním výhod a nevýhod jednotlivých metod, uveďte, co bylo rozhodující pro volbu syntézy na pevné fázi.

Jiří Šalajka
Všeobecné a sportovní gymnázium, Bruntál, příspěvková organizace
Optimalizace syntézy redukovaného grafen oxidu pro aplikaci v Ramanově spektroskopii
– práce navazující na loňskou úspěšnou SOČ, opět na vysoké úrovni, při prezentaci se více zaměřte na diváka 🙂
Otázky:
1. Jak dlouho se grafenem a Ramanovou spektroskopií zabýváte? Kam jste se za ten rok posunul? Nemám namysli jen to, co si přečtemě v práci, ale také to, jak se cítíte v laboratoři, nad čím dalším jste bádal.
2. V obhajobě používáte množné číslo – zabývali jsme se… kolik spolupracovníků jste měl a jaký byl váš přínos k dosažení získaných výsledků?

Daniel Myšák
Mendelovo gymnázium Opava
Stanovení chloridů, síranů a dusičnanů z kyselých dešťů za pomoci kapilární elektroforézy
– práce chemika, experimentátora a cestovatele, dlouhodobý sběr vzorků, správné číslování citací, jen by to chtělo trochu více zpřehlednit výsledky
Podnět pro Vás: Významným problémem v příhraničí Moravskoslezského kraje a Slezského vojvodství je zhoršená kvalita ovzduší. Ačkoli se problematika znečištěného ovzduší v uvedené oblasti začíná pozvolna řešit, žádná významná nadnárodní opatření zatím nebyla přijata. Probíhají diskuse o významu jednotlivých skupin zdrojů a vlivu dosud provedených opatření (lokální topeniště/doprava/průmyslové zdroje/české zdroje/polské zdroje). Možná by vás mohly zajímat projekty jako AIR BORDER, starší jsou pak CLEANBORDER a AIR SILESIA.
Otázky:
1. Proč jste zvolil právě elektroforézu a ne jinou metodu analytické chemie?
2. V jakém časovém horizontu od odběru vzorků se dostanete jejich zpracování? Je vždy sběrná nádoba naplněna po okraj, nebo je v ní uzavřen i vzduch?
3. V práci používáte zkratku CTAB, která není v práci vysvětlena, doplníte tuto informaci?

[Renata Milerová]

Práce „Zelená chemie a příprava nanočástic stříbra v 3D tištěných mikro reaktorech“ nesplnila požadavky kladené na soutěžní práci, proto byla ze soutěže vyřazena.
(Pokud soutěžící nevloží odkaz na video do přihlášky, je to chápáno jako neúčast na obhajobách a je ze soutěže vyřazen.)

Vy, kteří už máte svoje otázky, se tužte!
🙂

[Ježowicz, Mrštík]

Dobrý den,

velmi děkujeme za zhodnocení.

1. Jak dlouho jste se na projektu výzkumné skupiny Dr. Lucie Brulíkové podíleli? Jaký přesně byl váš přínos pro práci skupiny? V čem přesně spočívala vaše optimalizace metody?

Na projektu jsme se podíleli 13 měsíců. Pravidelně jsme dojížděli na UPOL Přírodovědeckou fakultu, kde jsme po prostudování pracovních postupů, pod odborným dohledem paní doktorky prováděli syntézu předdesignovaných derivátů dihydropteridinonu. Dále jsme se také podíleli na konečném čištění finálních látek, aby mohly být testovány na jejich biologickou aktivitu. Optimalizace metody spočívala především v kroku, kdy byla prováděna redukce nitro skupiny. Během tohoto kroku jsme zjistili, že při redukci na pevné fázi dochází samovolné cyklizaci a produkt tak zůstal ve směsi s reakčním roztokem. Zjistili jsme, že je výhodnější odštípnout látku z pryskyřice ve fázi nitro derivátu a poté redukovat pomocí zinku již v roztoku. Což vedlo ke zlepšení výtěžků, jelikož tento krok byl problémový

2. Uvádíte řadu instrumentálních analytických metod a dalších pojmů pouze zkratkou, bez uvedení názvu a vysvětlení principu (NMR, LC-MS, APCI zdroj, …). Stejně tak neuvádíte čistotu používaných chemikálií.

Školitelka trvala na tom, že není potřeba princip těchto metod rozepisovat, že je to běžná praxe v organické syntéze.

NMR-nuklerární magnetická rezonance, LC-MS-kapalinová chromatografie ve spojeni s hmotnostní spektrometrií, APCI-atmospheric-pressure chemical ionization(chemická ionizace za atmosférického tlaku

Sami jsme prováděli LC-MS analýzy, NMR bylo změřeno školitelkou.

Všechny komerčně zakoupené chemikálie byly používány v takovém stavu, jakém byly zakoupeny, bez dalšího čištění.

3. Tabulka 1 není v práci dostatečně okomentována. Výhody jsou doplněny ve videu. Srovnáním výhod a nevýhod jednotlivých metod, uveďte, co bylo rozhodující pro volbu syntézy na pevné fázi.

Tabulka 1 slouží pouze pro nastínění rozdílů mezi syntézou na pevné fázi a syntézou v roztocích (kapalné fázi.

Pro volbu syntézy na pevné fázi bylo rohodující využití v medicinální chemii, kde je klíčové získat v krátké době knihovnu látek pro vytvoření SAR studie.

Ježowicz, Mrštík

[Daniel Myšák]

Važená poroto, zdravím Vás z Opavy a zde jsou odpovědi na Vaše dotazy:

1. Proč jste zvolil právě elektroforézu a ne jinou metodu analytické chemie?

Metoda kapilární elektroforézy poskytuje univerzální analýzu s krátkými časy a s vysokou přesností, v mém případě je přesnost „micromoly na litr“. Samotná elektroforéza slouží k separaci analytů, jejich následná detekce již probíhá díky UV detektoru nebo vodivostnímu detektoru a jiným detektorům se specifickými vlastnostmi pro analýzu určitých látek, ať už z biochemie nebo anorganické chemie.

2. V jakém časovém horizontu od odběru vzorků se dostanete jejich zpracování? Je vždy sběrná nádoba naplněna po okraj, nebo je v ní uzavřen i vzduch?

V mém případě se jednalo o 1 až 2 týdny od sběru, jelikož jsem dojížděl do Prahy jednou za měsíc a četnost srážek v poslední době je značně kolísavá. Samotné nádobky obsahovaly se vzorky i vzduch, ten ovšem nemá nijak zásadní podíl na změně koncentrací aniontů ve vzorku. Náplň nádobek až po okraj by jistě zvýšila přesnost, ale v případě mých dostupných metod sběru to postačovalo. Záleželo také na srážkovém úhrnu, ale v elektroforéze stačí minimální množství vzorku pro analýzu.
Samotná anlýza jednoho vzorku zabere cca 20 minut.

3. V práci používáte zkratku CTAB, která není v práci vysvětlena, doplníte tuto informaci?

Omlouvám se, to je má chyba, tuto zkratku nemám nikde vysvětlenou napřímo, ale v anotaci je napsán celý její název. Je to „cetyltrimethylamonium bromid“. Později jsem ji psal již jen ve zkratce.

Co se týče projektů AIR SILESIA, AIR BORDER a CLEANBORDER je to velmi zajímavý tip do budoucna, děkuji za něj. V mé práci šlo primárně o stanovení kvalitní metody analýzy chloridů, síranů a dusičnanů. Případné využití této metody vyžaduje její dlouhodobé používaní s velkým množství vzorků z co nějrozsáhlejší oblasti.

Závěrem děkuji za položené dotazy a věřím, že mé odpovědi byly srozumitelné a dostačující.

S pozdravem
Daniel Myšák

[Jiří Šalajka]

Optimalizace syntézy redukovaného grafen oxidu pro aplikaci v Ramanově spektroskopii

Dobrý den,
Děkuji za připomínky. Natočit video v domácích podmínkách bylo velmi složité a byl jsem rád, že se mi ho povedlo alespoň nějak natočit. Pokud bych dostal možnost postoupit dále, chtěl bych video natočit znovu. Vzhledem k uvolňujícím opatření by mi zřejmě mohl tentokrát někdo při natáčení videa pomoci, což by mohlo zvýšit jeho kvalitu.

1. Jak dlouho se grafenem a Ramanovou spektroskopií zabýváte? Kam jste se za ten rok posunul? Nemám namysli jen to, co si přečteme v práci, ale také to, jak se cítíte v laboratoři, nad čím dalším jste bádal.
Grafenem se zabývám na odborné úrovni cca od dubna 2018. Dříve jsem si o nanomateriálech pouze četl spíše z pohledu vědeckopopulárního, ale od tohoto data jsem se přesunul na odbornou literaturu, bohužel ale zejména zahraniční, protože i když čeští vědci mají veliký vědecký potenciál a jsou nesmírně produktivní, tak o nich stále není moc slyšet. Jsem nesmírně rád, že můžu spolupracovat s RCPTM, nejplodnějším centrem v ČR zabývající se výzkumem nanomateriálů.

Ramanovou spektroskopií se zabývám od října 2018. Musím říci, že posun je za ten rok až neskutečný. Ramanova spektroskopie je velmi komplexní metoda. Zejména při aplikaci metody GERS/SERS se může člověk setkat s velkým množstvím problému, které je schopný řešit teprve, když má velké množství zkušeností. Před rokem jsem byl schopný pouze zkalibrovat spektrometr a změřit jednoduší vzorky, které jsem poté složitě počítačově analyzoval. Vše mi zabralo dříve výrazně více času než teď. Nyní jsem si stále vědom, že se mám kam posouvat, ale už jsem schopný vyřešit i problémy jako zvolení správné vlnové délky kvůli fotodegradačním/elektrickým jevům. Jsem schopný i lépe ovládat intenzitu laseru tak aby měřené spektrum bylo nejlépe excitované. Příprava složitějších vzorků mi také nedělá problémy. Vím, kdy zvolit jaký substrát apod. Vím, jaké pásy jsou ve spektru nejdůležitější, a co který značí, jakou kvalitu má spektru atd. Pokrok je zkrátka opravdu veliký.

Práce v chemické laboratoři mě neskutečně baví a naplňuje. V laboratoři jsem se za poslední rok posunul ještě více. Na syntéze redukovaného grafen oxidu se dá překvapivě spousta věcí zkazit. V RCPTM mě naučili, že člověk musí být v tomto oboru neskutečně trpělivý. Musí být velmi přesný, protože i miligramy nebo desetiny mikrolitrů mohou v tomto případě hrát roli. Musí pracovat tak, aby nezhodnotil vzorky. Musí provést neskutečné množství experimentů s nejistými výsledky. Kromě toho musí být schopný navrhovat a upravovat parametry syntézy. Výsledky průběžně analyzovat, aby věděl, jakým směrem má jít.
V RCPTM kladli důraz na to, abych se naučil samostatnosti a vedl si sám „svůj výzkum“. Do ničeho mě nenutili. Když se jich člověk zeptal na odbornou radu, tak rádi pomohli, ale sami se bránili tomu, aby nějak více zasahovali do průběhu práce. Co mi velmi pomohlo, bylo to, že každý týden chtěli vidět zhodnocení nových výsledků, ke kterým naznačili pouze svůj odborný názor a nechali už na člověku, co si z toho vezme…

Jakmile se opět rozvolní opatření, chci opět pokračovat v bádání. Ramanova spektroskopie je úžasná královská metoda, nicméně si myslím, že je bohužel zbytečně opomíjena v praxi. Jelikož si myslím, že se toto jen tak nezmění, tak se chci zabývat raději trošičku odlišnou cestou. Chci se nadále zabývat syntézou nanomateriálu, ale na odbornější a komplexnější úrovni. Mým snem je aplikovat vyrobené materiály v praxi, zejména v potravinářství, ke kterému hodně inklinuji.

2. V obhajobě používáte množné číslo – zabývali jsme se… kolik spolupracovníků jste měl a jaký byl váš přínos k dosažení získaných výsledků?
Množné číslo používám z toho důvodu, že nám naše paní profesorka češtiny na gymnáziu často kladla na srdce, že při využití autorského plurálu zní výsledky věrohodněji a lépe. Protože mi její rady ještě nikdy neuškodily, tak si je vždy kladu na srdce.

Spolupracoval jsem pouze se svojí vedoucí práce. Ta mi na začátku dala 2 odborné články a řekla, že rešerše jsou dál už jenom v mojí snaze a že pokud budu chtít nějaký konkrétní článek, tak mi ho zajistí. (Nemám předplatné vědeckých časopisů na rozdíl od RCPTM.) Dále se mnou provedla první jednoduchou syntézu a navedla mě, jak bych mohl dále pokračovat. Dále už se mnou spolupracovala téměř jen na teoretické úrovni. Všechny ostatní typy syntéz jsem si sám vyhledal v odborné literatuře, stejně jako celou teoretickou část. V laboratoři jsem si mohl provádět syntézy, jak jsem chtěl já. Jak jsem již zmínil, každý týden chtěla vidět výsledky z předchozího týdne a vědět čím se budu zabývat. Obvykle si to jen vyslechla a dále nekomentovala. Tím jsem jí moc vděčný, protože si troufám říct, že můj podíl na práci je tak 98%. Tímto bych jí chtěl znovu moc děkovat.
Na konci jsem ji požádal o recenzi práce, do které opět téměř nezasahovala. Zde se recenze účastnil i její kolega, zkušenější oponent, který taktéž nezasahoval skoro vůbec do práce.

Pěkný den,
JŠ

[Renata Milerová]

Milí soutěžící,
obhajoby v oboru chemie pomalu končí, byli jste velmi šikovní, vaše práce nás naprosto nadchly, jsou na vysoké úrovni. Je potěšující, vidět, že se mladí lidé zabývají tak zajímavý oborem, jakým chemie bezesporu je. Přeji I vám mnoho zajímavých nápadů, nad kterými stojí zato přemýšlet.
Ještě jedny odpovědi nám chybí, Jirko. Dodáte ty své?
Uzavřeme online obhajoby a porota se poradí.

BOHUŽEL ZDE MUSÍM NAPSAT, ŽE VÝSLEDKY KRAJSKÉHO KOLA V OBOU OBORECH – ZDRAVOTNICTVÍ I CHEMIE- BUDOU ZVEŘEJNĚNY AŽ VEČER.

Děkujeme za pochopení

vaše porota

[Renata Milerová]

UŽ JSEM VAŠE ODPOVĚDI ZAREGISTROVALA. RM

[Renata Milerová]

Vážení soutěžící,
dovolte mi vyjádřit se nejprve k vašim pracem obecně. Práce nás příjemně překvapily svou kvalitou. Vaše odpovědi též.

Vyskytly se ovšem i mírné nedostatky, a to např. v citacích. Tady doporučujeme, pokud to s vědeckou prací myslíte vážně i nadále, zkusit akce např. Moravskoslezské vědecké knihovny města Ostravy zaměřené např. na to, Jak správně citovat (a jak si to ulehčit) či jiné obdobné akce v místě vašeho bydliště. Zaměřuji se teď hlavně na to, jak si práci od počátku torby ulehčit, neztratit zdroje, nehledat je pak pracně a přitom citovat správně. A hlavně – v celé práci stejně.
Rovněž bych se chtěla zmínit o grafech – doporučujeme pokud možno jeden typ grafu v celé práci, nemusíte využít typy všechny.
Nezapomeňte osobně poděkovat těm, kteří vás inspirovali, i těm, kteří vás ve vaší práci podporovali.
Je vidět, že jste už nějakou cestu ke zhotovení kvalitní práce ušli, protože žádná z prací nebyla špatná. O to horší bylo stanovovat pořadí.

[Renata Milerová]

Vážená slečno Carbolová,
Vaše práce v oboru zdravotnictví s názvem „Vliv léčiva aminofylinu na draslíkový inward rectifier proud u lidských srdečních buněk“ je kvalitní, obhajoba jasná a pěkně podaná. Práce splňuje požadavky pro postup.
Proto Vaši práci doporučujeme pro postup do celostátního kola.

Gratulujeme Vám a přejeme mnoho dalších badatelských úspěchů.

Pořadí obor zdravotnictví
1. místo Natálie Carbolová
Vliv léčiva aminofylinu na draslíkový inward rectifier proud u lidských srdečních buněk

2. místo Aneta Potomská
Metody a praktické využití alternativní medicíny

3. místo Vojtěch Krobot
Environmentální faktory Parkinsonovy nemoci – brožura pro pacienty

4.-6. místo Josef Šimeček
Vyhodnocení parametru anti-Xa u pacientů léčených rivaroxabanem ve Slezské nemocnici Opava

4.-6. místo Alice Školoudíková, Sammy John Frenn
Periferní cévní rezistence v mozkových tepnách u pacientů s aterosklerotickým postižením karotických tepen

4.-6. místo Petra Adamčíková, Kateřina Varkočková
Rizikové faktory progrese aterosklerotických plátů v krkavicích

Anna Stejskalová – hodnocena mimo pořadí
Postoj dnešní společnosti k očkování

Jana Žurková – KK se nezúčastnila
Neplodnost a asistovaná reprodukce

Martina Hábová – – KK se nezúčastnila
Znalost epilepsie mezi středoškolskými studenty

Vážený pane Šalajko,
Vaše práce v oboru chemie s názvem „Optimalizace syntézy redukovaného grafen oxidu pro aplikaci v Ramanově spektroskopii“ je kvalitní, obhajoba jasná a dobře podaná. Práce splňuje požadavky pro postup.
Proto Vaši práci doporučujeme pro postup do celostátního kola.
Gratulujeme Vám a přejeme mnoho dalších badatelských úspěchů.

Pořadí obor chemie
1. místo Jiří Šalajka
Optimalizace syntézy redukovaného grafen oxidu pro aplikaci v Ramanově spektroskopii
Je třeba se však zmínit, že by stálo za úvahu ověřit, zda můžete natočit video s něčí pomocí ještě jednou. Když to neuděláte, nic se nestane, píšeme o tom, protože Vás samotného to už napadlo.

2. místo Max Mrštík, Ondřej Ježowicz
Syntéza nových derivátů dihydropteridinonu s potenciální biologickou aktivitou

3. místo Daniel Myšák
Stanovení chloridů, síranů a dusičnanů z kyselých dešťů za pomoci kapilární elektroforézy

Gratulujeme všem účastníkům krajského kola a přejeme mnoho dalších badatelských úspěchů.
Porota

[Autor]

Příspěvky