Porota A: Biologie – zemědělství – TOŽP

[Kateřina Smičková]

Předseda poroty: Martin Hlaváč, OSVČ
Členové poroty:
Mgr. Petra Litviková, SVČ Korunka
RNDr. Zuzana Čerkovská, SVČ Korunka
RNDr. Jana Tkačíková, Muzeum Beskyd, FM
Bc. Michaela Drgová, přírodovědná fakulta Ostrava

[Martin Hlaváč]

Vážení přátelé,
ve čtvrtek 7.5. od 9 hodin proběhne trochu nezvykle hodnocení prací SOČ od 9.00 hodin.
Předpokládám, že do 11 hodin budeme s hodnocením hotoví.
V čase od 9.00 do 11.00 hodin na tomto portále budeme psát dotazy pro jednotlivé práce.
Bohužel náhradní termín není. Snad technika bude fungovat a všichni budeme komunikovat bez potíží.
Tato korespondence se zobrazuje všem účastníkům, tzn. porotě i studentům.
Přeji pohodové dny a hlavně zdraví.
Martin Hlaváč

[Martin Hlaváč]

Pokud by měl někdo problém s připojením, …..
telefonický kontakt je 603 818 855.
Mějte se fajn. M.H.

[Martin Hlaváč]

Dobré ráno, zdravím Vás všechny na dnešním kole SOČ.

Dotazy budeme psát průběžně, za více členů poroty. V případě potíží s připojením telefon: 603 818 855
Soutěžící můžete napsat, zda jste na fóru? Děkuji

Za porotu Martin Hlaváč, Petra Litviková, Zuzana Čerkovská a další online z práce, domova,…

[Adam]

Ano jsem přítomen.
Adam Školoudík

[Julie Jarošová]

Dobrý den, také jsem přítomna.
Julie Jarošová

[Kateřina Jarošova]

Dobrý den, také jsem přítomna

[Natálie Hájková]

Dobrý den,
také jsem přítomna.

[Zuzana Harasimová]

Dobrý den, já jsem také přítomna.

[Vladan Vítek]

Dobrý den, jsem přítomen.

[Jan Lukovský]

Taktéž přítomen

[Petra Litviková]

Julie Jarošová
Odchov zejozobů afrických v Zoo Zlín a zámku Lešná

Jak jste se dostala k tomuto výzkumu? Jak dlouho jste byla na praxi v ZOO?
Jaké si myslíte, že jsou důvody, že se v ZOO Praha daří mnohem více přirozeným odchovům zejozobů než v ZOO Zlín. Probíhala nějaká konzultace ohledně úspěšnosti odchovu se ZOO Praha?
Zkoušeli jste změnu druhové skladby ptactva žijících se zejozoby ve společné voliéře?
Nebylo by lepší nechat mláďata po vylíhnutí v hnízdě více než 1 den než budou odebrána k umělému odchovu?
Proč se nepodávají zejozobům mnohem menší kousky potravy tak, aby je krmena mláďata mohla bez problémů strávit?

[Marie Graclíková]

Dobrý den, také jsem přítomna.

[Michaela Drgová]

Marie Graclíková

1) U některých odrůd zmiňujete plné dozrávání v prosinci. Jak je to se sklizením v dřívějších měsících, zejména třeba kvůli mrazu nebo sněhu. Dozrají ty jablka i přesto, v podmínkách kde je máme uskladněny? Můžete takovéto dřívější sklizení nějak ovlivnit vlastnosti jablek a do jaké míry?

2) V praktické části zmiňujete, že jste odhalili, že přístroj LabQuest data falšuje, jak?
3) Šlo by tento experiment provést třeba s letními nebo podzimními odrůdami? Jak předpokládáte, že by se lišily výsledky nebo vlastnosti jablek?
4) Kdo by mohl těchto poznatku využít?

[Marie Graclíková]

1) Dozrávání je velmi individuální, vše se odvíjí od odrůdy. Jablka zimní se sklízejí obecně v období od 2. poloviny září do října, avšak soudě dle výsledků mé práce a obecných znalostí je jasné, že jablka dozrávají i samy. Některé odrůdy jsou velmi citlivé na výkyvy teplot a nesnášejí přívalové mrazíky, které v posledních desetiletích přicházejí stále častěji právě v podzimním období. Právě proto je vhodné si předem zjistit, která odrůda je více rezistentní vůči chladu a tak předejít případným ztrátám. Pokud je známo, že daná odrůda je náchylnější k umrznutí, pak je vhodné ji sklízet před doporučenou dobou sběru. Vlivem chladu by se mohly různé metabolické procesy pozastavit a jablko by tak nemohlo dále přirozeně zrát.
Na základě faktu, že různí dodavatelé ovoce (včetně jablek) sklízí jablka předčasně, aby nezačalo hnít. Dalším důvodem je zachování čerstvosti a také zejména fakt, že jablka dokáží dozrát samy bez potřeby přísunu dalších živin ze stromu.
Z mých měření vyplývá, že různá doba skladování ovlivnit vlastnosti určitě může. Nejen z fyzické stránky (velikost, vzhled, hmotnost), ale i z hlediska chemických vlastností. V práci mám uvedeny grafy, které porovnávají obsahy měřených látek mezi jablky zrajícími delší dobu na stromě a jablky skladovanými, přičemž obě jablka byla zkoumána ve stejný den. Ovšem je třeba brát v potaz, že naměřené hodnoty se pohybují v rozmezí miligramů.
Tudíž ano, předčasnou sklizní je možné ovlivnit vlastnosti jablek, avšak nelze říct, že pro konečného konzumenta je tento rozdíl nijak patrný.
2) U několika výsledků se některé hodnoty vymykaly průměru. Po zjištění, že tyto výsledky nesedí, jsem provedla druhé měření, u kterého byly na druhý pokus naměřeny výsledky odpovídající normálu. Soudě dle tohoto jsem usoudila, že některé výsledky mohou být mírně zkreslené.
3) Určitě ano. Jelikož jsem zkoumala zimní odrůdy, které jsou průměrně méně sladké, tak bych řekla, že z hlediska cukernatosti určitě. Letní jablka mají vyšší obsah cukru a proto se mohou sklízet dříve. Z hlediska chemických látek nemohu říct, zda by se obsah těchto látek nějak výrazně změnil, jelikož letní a podzimní odrůdy dozrávají rychleji. Soudě dle tohoto bych řekla, že obsah minerálních a chemických látek by se moc nezměnil, ovšem u cukernatosti by byly výkyvy znatelnější.
4) Tyto výsledky by se daly využít při velkovýrobě moštu. Pakliže by výrobce hledal odrůdu jablek nejvýhodnější z hlediska výlisnosti a dbal by na obsah látek, které byly měřeny, pak se může v této práci opřít o několik měření, ve kterých by si mohl najít odrůdu, která mu bude vyhovovat nejvíce.

[Martin Hlaváč]

Adam Školoudík
Srovnání kvantitativní magnetické rezonanční angiografiea duplexní sonografie v přesnosti měření průtoku krve v mozkových tepnách
Zajímal jste se také o četnost odeslání pacientů lékařem na vyšetření magnetickou rezonancí a SONO zároveň. Jaké jsou cenové rozdíly mezi těmito vyšetřeními pro zdravotnické zařízení. Za jakých podmínek jsou pacienti posíláni na magnetickou rezonancí a SONO?
Vy sám zvažujete jít cestou studia medicíny?
Účastnil jste se všech měření, nebo jste výsledky převzal?

[Michaela Drgová]

Julie Jarošová

1) z jakého důvodu se podává mláďatům antibiotika?
2) Čím by mohla být způsobená plíseň (plic) nebo problémy s vnitřními orgány?
3) Proč jste si vybrala ZOO, chtěla byste později pracovat třeba jako ošetřovatelka? Jakým způsobem Vás tato práce ovlivnila, budete třeba pokračovat v experimentu nebo třeba jiném (podobném)?

[Petra Litviková]

Marie Graclíková
Měření vlastností různých odrůd domácích moštovaných jablek

Které odrůdy jablek jsou v současné době koncovými zákazníky nejvíce žádány a nakupovány a proč?
Dokázala by autorka na základě zjištěných výsledků doporučit pro moštování vhodné odrůdy jablek krajových odrůd?

[Marie Graclíková]

Nejvíce žádané odrůdy jsou dle mého názoru jablka zimních odrůd. Je to dle mého názoru dáno tím, že tato jablka jsou odolnější vůči různým chorobám a nemocem, kdežto jablka např. letní podléhají těmto nákazám častěji. V důsledku tohoto konečný zákazník zvolí jablko pěkné, nenapadené a vizuálně přitažlivé. Jelikož zimní odrůdy se mohou skladovat delší dobu kvůli obsahu cukru, je možné je sklidit dříve před dozráním. proto mohou působit „lákavěji“. Kdežto jablka letní se musí, aby byla zachována jejich chuť i vzhled, sklízet těsně před zráním. Tím se stávají náchylnějšími k otlučení a plísni, jelikož obsahují více cukru.
Jelikož jsem se zabývala jen zimními odrůdami (Šampion, Melrose, Topaz a Rosana), tak mohu hodnotit pouze tyto odrůdy. Každopádně s největším ohledem na výlisnost a obsah cukru v moštu zvítězila odrůda Rosana. Každopádně nemohu posoudit, která odrůda se hodí pro moštování nejvíce, jelikož každý si volí mošt dle svých preferencí. Jestliže bych měla doporučit nejvhodnější odrůdu pro moštování z mých měření, pak bych doporučila rozhodně odrůdu Rosana, která měla nejlepší poměr chemických a minerálních látek vůči výlisnosti a cukernatosti.
Děkuji za dotaz.

[Pavel Pískovský]

Dobrý den,
chtěl bych se zeptat, jestli krajské kolo oboru TOŽP bude probíhat na této platformě, nebo jestli už probíhá na jiné platformě.

Pavel Pískovský

[Michaela Drgová]

Martin Beránek

1) Znáš nějaké další aktuální problémy chovu včel nebo včel samotných, kromě ohrožení pesticidy?
2) Vlastníš jedno včelstvo nebo jedno včelstvo je zmíněno z důvodu dispozice jedné váhy? Jaká by mohla být nevýhoda nebo jaké negativa by mohly být spojené s chovem jednoho včelstva?
3) V teoretické části zmiňuješ, že matka své soupeřky (další nové matky) usmrtí žihadlem? Má matka žihadlo, kterým by nás mohla bodnout?

[Julie Jarošová]

Odchov zejozobů afrických v Zoo Zlín a zámku Lešná.

1. Vždy mě bavila zvířata, proto jsem při výběru téma SOČ, hledala něco v tomto oboru. Znám se osobně s panem ředitelem Zoo a umožnil mi proto praxi v roce 2019.
Dojížděla jsem pravidelně, v době kdy začali zejozobi snášet vejce, pokaždé když se nějaká mláďata vylíhla, či kdy jsem byla zkontrolovat přeživší mláďata, která měla již například měsíc. V Zoo jsem byla ubytována a často jsem tak i týden pomáhala na odchovně, pohybovala se ve voliéře a sledovala tyto ptáky.

2. Společně s chovateli se domníváme, že je to skladbou voliéry, avšak na konkrétní problém jsme zatím nedokázali přijít.
V Zoo Praha jsou zejozobi na vrcholu hiearchie a mláďatům jsou uměle 2x denně dodávána antibiotika a odchovy se daří.
Zatímco v Zoo Zlín jsou na vrcholu hiearchie nesyti afričtí. Kteří sice zejozoby nijak neovlivňují, ale může to být problémem. Avšak zas na druhou stranu ve voliéře se nesytům daří své potomky odchovávat naprosto přirozeně a bez pomoci.
Já osobně jsem se Zoo Praha bohužel nekonzultovala ohledně tohoto problému, avšak je možnost na mou práci navázat v Zoo Praha a porovnat jednotlivé rozdíly mezi odchovy, mohlo by nám to objasnit mnoho problému v odchovu.
3. Bohužel ne, voliéra zejozobů, nesytů a zoborožců je poměrně velká. Obávám se že v Zoo nejsou prostory proto, aby byla vytvořena stejně velká voliéra, zároveň z hlediska zajímavosti pro návštěvníky, tito ptáci se ve volné přírodě vyskytují na stejných stanovištích a sdílí spolu prostor.
4. Mláďata se odebírají po 24 hodinách z jednoho důvodu, a to protože prvních 24 hodin nepřijímají potravu, mají dostatek živin z vejce po vylíhnutí. Začínají žrát tedy po 1 dni, kdy jsou odebrána a uměle dokrmována.
5. Zkoušeli jsme dodávat do voliéry potravu podávanou na malé kousky. Avšak problém to nevyřešilo. Na odchovně dostane zejozob přesnou dávku krmení, a to 10% jeho hmotnosti, aby dokázal množství potravy do dalšího krmení bez problému strávit. Zatímco ve voliéře mají zejozobi k dispozici potravy mnohem více. Proto svým mláďatům dají tolik potravy, kolik jen dokážou sežrat a v tu chvíli nastává problém, protože mládě nedokáže vše strávit. V přírodě se stává, že je potravy spíše méně než dostatek (proto se mláďata líhnou co den (případně ob den) a ne najednou, aby měly větší šanci k přežití), ale zase nemůžeme ptáky v zoo trýznit hlady.

Děkuji za dotazy

[Pavel Pískovský]

Omlouvám se, již se mi všechny předchozí zprávy načetly. Měl jsem problém s připojením.

[Petra Litviková]

Jan Lukovský
Poodhalení vzájemné příbuznosti krevet komplexu Periclimenes s. l.

Jak jste se dostal k tomuto výzkumu?
Zkoumali jste fyzicky v laboratoři krevety nebo byly data použita z odborné literatury, internetu a následně zpracovna do jednotného výstupu?
Pokud jste pracovali s konkrétními vzorky, odkud jste je získavali a byly mezi nimi i nějaké druhy, které se vyskytují i u nás?
Jaké je dle Vás praktické využití Vašeho výzkumu v našich podmínkách?
Budete ve výzkumu ještě dále pokračovat?

[Michaela Drgová]

Jan Lukovský

1) Co může způsobit, že je DNA nečitelná nebo nevychází výsledky, tak jak by měly?
2) Záleží třeba na stáří vzorku? Případně v jakém stáří vzorku je dobré zjišťovat DNA?
3) V čem nebo jakým způsobem bych živočichy, orgány nebo jiné jejich části mohla pro tuto analýzu uchovat?

[Martin Hlaváč]

Vladan Vítek
Stanovení koncentrace iontů vybraných kovů ve vybraných tocích v Ostravě

Ve své práci máte měření v jednom roce. Zajímal jste se o znečištění v těchto tocích v minulosti, hlavně před rokem 1989? Případně před několika lety?
Proč není měření v měsíci červenec a srpen? Proč byly odběry prováděny jen v daných termínech a nebyly prováděny vždy kontinuálně v průběhu roku? Proč byly odběry jen jeden den v měsíci a zda byly sledovány klimatické podmínky (srážky, teplota,..) a tím i průtoky ve vodním toku? Byl zohledněn také den v týdnu? vzhledem k činnosti průmyslových podniků.
Byly v daném období zaznamenány nějaké havárie na vodních tocích, případně úhyny živočichů?
Byla na toto téma nějaká studie v dané oblasti , z které jste čerpal?

[Julie Jarošová]

Zodpovídám na dotazy M. Drgové

1. Je to z toho důvodu, aby se vytvořila jakási clona proti bakteriím, zabránili jsme zbytečnému úhynu mláďat.
2. Tyto problémy jsou způsobeny tím, že se snažíme mláďata krmit jako ve volné přírodě, bohužel tím, že je nekrmí rodiče, tak jim nepředávají potřebné enzymy pro správné trávení a funkci ostatních orgánů, tím pádem je riziko selhání/onemocnění některých orgánů.
3. Vždy bylo mým přáním pracovat v zoo a jsem velmi vděčná této roční zkušenosti.
Bohužel jsem přišla na to, že to není práce pro mě. Jsem velký milovník všech zvířat a i přes to, že mě naplňuje s nimi pracovat, nejsem schopna být plnohodnotný ošetřovatel. Nejsem schopna podávat, porcovat živou potravu. A i např. zejozobi jsou masožraví, v době přípravy krmení (porcování žlutých kuřátek, preparování potkana) můj mozek začal stávkovat. Sama jsem vegetarián, kus kuřete si nejsem na oběd schopna nakrájet.

[Michaela Drgová]

Vladan Vítek

1) Má vliv na obsah iontů roční období? Případně jaký rozdíl v měření by byl v jiných ročních obdobích?
2) Jaké znáš základní typy znečištění? Co by dále mohlo znečišťovat vodu? Mohlo by nějak škodit třeba i tepelné znečištění?
3) Proč jsou ČOV (čistírny odpadních vod) považovány za jedny z největších znečišťovatelů?
4) Mohl by být nějaký přínos v tom, že bys vzorky třeba odebral na toku i před lokálním znečišťovatelem, v bodě znečištění a za znečištěním?

[Petra Litviková]

Jan Michálek, Pavel Pískovský
Využití větrných elektráren na území ČR a srovnání jejich emisí s jinými zdroji elektrické energie

Navštívili jste osobně nějakou elektrárnu nebo jste vycházeli ve své práci pouze z odborné literatury a provedených výzkumů?
Zjišťovali jste, kolik je na území ČR vhodných míst pro umístění větrných elektráren (vhodné povětrnostní podmínky, geomorfologie terénu, nadmořská výška apod.)?
Myslíte si, že by bylo v našich podmínkách vůbec reálné umístění vámi předpokládaného množství větrných elektráren?
Nemáte obavy z reakcí obyvatelstva a ochránců přírody (monstrózní stavby, úhyny ptactva atd.)?

[Michaela Drgová]

Natálie Hájková a Zuzana Harasimová

1) Zmiňujete, že po čištění v ČOV se stane voda čistou a neškodnou pro životní prostředí? Je tomu opravdu tak? Navážu hned druhou otázkou.
2) Proč jsou ČOV považovány za jedny z největších znečišťovatelů toků a vod?
3) Mělo by třeba smysl odebrat vodu v tomto místě, kde ČOV vodu vypouští a zjistit její znečištění? A třeba to porovnat s místy v toku: před ČOV, v místě výpustě ČOV, za ČOV?

[Petra Litviková]

Natálie Hájková a Zuzana Harasimová
Sledování biologického oživení čistíren odpadních vod, čistírenská biologie, význam a výskyt indikačních organismů při čištění odpadních vod

Co vás přivedlo k výběru tohoto tématu?
Pracovali jste při určování mikroorganismů s nějakými odbornými klíči nebo požádali jste některé odborníky z výzkumu o odbornou konzultaci?
Uveďte, které nežádoucí organismy jste ve zkoumaných vzorcích objevili, případně, které by se tam mohly vyskytovat a způsobovat tak technologické potíže.
V práci jste uvedli druhy mikroorganismů, které jste identifikovali v aktivovaném kalu. Chybí nám tam statistika výskytu jednotlivých zkoumaných mikroorganismů s porovnáním s doporučeným množstvím pro kvalitní množství čistírny odpadních vod.
Kde by se následně daly výsledky vašeho výzkumu využít?

[Vladan Vítek]

1. Ano zajímal jsem se o znečištění v daných tocích v minulosti a z dostupných informací vyplývá, že bylo daleko horší. Zvláště před rokem 1989, kdy ještě nebyly důrazně uplatňovány zákony na ochranu životního prostředí bylo znečištění znatelně horší. Od roku 1989 se situace postupně zlepšuje až do současného stavu.
2. Měření v měsících červenec a srpen není z důvodu nedostupnosti laboratoře na Ostravské univerzitě. Cílem práce bylo utvořit rámcový pohled na znečištění v daných tocích, a proto probíhala měření méně častěji. Srážky byly sledovány a projevily se menším průtokem v květnu, červnu a září. Odběry byly prováděny vždy v neděli pro srovnatelnost daných měření. Většina největších znečišťovatelů však operuje i o víkendu vzhledem k finanční náročnosti přerušení provozu.
3. V dostupných informačních zdrojích nebyly zaznamenány žádné havárie.
4. V dané oblasti jsem nenašel žádnou studii, ze které bych mohl čerpat, což byl také jeden z důvodů proč jsem si vybral tuto oblast.

[Michaela Drgová]

Kateřina Jarošová

1) u kterých druhů stromů se se jmelím nesetkáme?
2) Co by mohla být případná nevýhoda bio ochrany nebo třeba hrozba? Stalo se tak již někdy u jiných organismů? Pokud ano, uveďte příklad.
3) Má třeba význam sadit v okolí napadených stromů jiné druhy dřevin? Nebo třeba v tom místě další stromy raději nesázet, do té doby než se radikálně sníží napadení jmelím?

[Jana Tkáčiková]

Monitoring výskytu jmelí podél řeky Moravice – Kateřina Jarošova

Jakou metodou byly sčítány trsy jmelí na jednotlivých stromech? Používala autorka např. dalekohled?
Autorka zmiňuje, že je několik důvodů, proč se jmelí šíří. Co považuje sama autorka za hlavní důvod šíření jmelí na severní Moravě?

[Jana Tkáčiková]

Využiti větrnych elektraren na uzemi ČR a srovnani jejich emisi s jinymi zdroji elektricke energie – Jan Michalek, Pavel Piskovsky

Můžete zhodnotit jaký negativní dopad mají větrné elektátny na přírodu?

[Adam Školoudík]

Adam Školoudík
Srovnání kvantitativní magnetické rezonanční angiografie a duplexní sonografie v přesnosti měření průtoku krve v mozkových tepnách
1) Ne nezajímal jsem se o četnost těchto pacientů, tito pacienti byli vybráni záměrně pro tuto studii.
2) Magnetická rezonance stojí okolo 5 000 – 10 000 Kč a SONO stojí okolo 1 000 Kč.
3) Pacienti jsou posíláni na tato vyšetření, kvůli podezření na postižení krčních nebo mozkových tepen, vyšetření magnetické rezonance není možné provést u pacientů s kardiostimulátorem a u pacientů s třesem nebo klaustrofobií se tato vyšetření musí provést při uspání pacienta.
4) Ne, zvažuji spíše nějaký technický obor, protože mne zajímá technologie, ale je možné že budu díky tomu v okolí medicíny.
5) Viděl jsem pouze pár těchto vyšetření, ale většinu těchto výsledků jsem převzal.

[Jana Tkáčiková]

Sledovani biologickeho oživeni ČOV, Čistirenska biologie, Vyznam a vyskyt indikačnich organismů při čištěni odpadnich vod – Natalie Hajkova, Zuzana Harasimova

Vysvětlete pojem vláknité organismy. Proč jsou v kalu nežádoucí?

[Jana Tkáčiková]

Stanoveni koncentrace iontů vybranych kovů ve vybranych tocich v Ostravě – Vladan Vitek

Autor zmiňuje výkyvy v přítomnosti těžkých kovů v tocích. Vzal v potaz skládky odpadů v povodí toků jako možný zdroj znečištění?

[Jana Tkáčiková]

Odchov zejozobů africkych v Zoo Zlin a zamku Lešna – Julie Jarošova

Vysvětlete rozdíly mezi mláďaty krmivých a nekrmivých ptáků a jejich evoluční výhody.

[Martin Hlaváč]

Kateřina Jarošová
Monitoring výskytu jmelí podél řeky Moravice

Ve své práci píšete o chemickém a dalším ošetření jmelí. Zjišťovala jste , zad ve sledovaném období byl na stromech aplikován postřik a jaký to mělo vliv na četnost výskytu jmelí?
Předáte výsledky Vaší práce místním úřadům, aby mohli s těmito daty pracovat a případně navrhnou biologickou nebo chemickou ochranu?
Výzkum byl prováděn v jednom roce, bylo by vítáno pozorování ve více letech, v závislosti na počasí(suchý rok,…)
Máte zpracovanou statistiku výskytu jmelí dle jednotlivých druhů dřevin?

[Jan Lukovský]

Jan Lukovský
Poodhalení vzájemné příbuznosti krevet komplexu Periclimenes s. l.

Dobrý den, k výzkumu jsem se dostal díky účasti na programu Vysokoškolákem na zkoušku, pořádaném spolkem SOVA pod záštitou Ostravské univerzity. Dané téma jsem si nevybral náhodou, protože se o evoluční biologii a o fylogenezi různých skupin zajímám již delší dobu. V budoucnu bych se studiu tohoto oboru chtěl věnovat.
Pro výsledný výstup jsem použil jak odbornou literaturu, tak i samotný fyzický výzkum, který se skládal z určování druhů, odebírání tkání a následné izolaci a práci s DNA.
Vzorky tkání mi byly poskytnuty ze sbírek prof. RNDr. Zdeňka Ďuriše, CSc. na Ostravské Univerzitě či z jiných sbírek, takže jsem se osobně na sběru bohužel nepodílel (vzorky pochází z Austrálie, Taiwanu, Vietnamu atd.). Bohužel se v České republice krevety rodu Periclimenes nevyskytují, pokud ale myslíte u nás, jako v Evropě, tak nejblíže pocházely vzorky z Chorvatska.
Dle mého názoru by mohla v budoucnu usnadnit klasifikaci těchto krevet a „udělat v tomto rodu pořádek“ (pokud se to tak dá napsat) nebo k tomu aspoň přispět.
Určitě. Tento výzkum poskytuje spoustu možností, jak v něm pokračovat. Již mám vytipované bližší skupiny, kterým bych se chtěl dále věnovat a prof. RNDr. Zdeněk Ďuriš, CSc mi pomohl sehnat další vzorky na pokračování mého výzkumu. Dále bych se chtěl také podívat na morfologii určitých druhů, která by nám také mohla pomoci ve výzkumu.

[Jana Tkáčiková]

Včelstvo – Martin Beranek

Autor konstatuje, že včelstvu škodí teplé zimy. Může včelám naopak škodit i velmi chladná zima? Jak a jak nízké teploty jsou už pro včely kritické?

[Jana Tkáčiková]

Srovnani kvantitativni magneticke rezonančni angiografie a duplexni sonografie v přesnosti měřeni průtoku krve v mozkovych tepnach – Adam Školoudik

Je vzorek 21 osob dostatečně reprezentativní pro stanovení výsledků studie?
Nebylo by vhodnější vyhodnotit samostatně skupinu do 60 let a skupinu nad 60 let. Zejména když autor zmiňuje, že od 60 let se mění celkový průtok krve mozkem?

[Jana Tkáčiková]

Poodhaleni vzajemne přibuznosti krevet komplexu Periclimenes s. l. – Jan Lukovsky

Koresponduje fylogenetické rozdělení na skupiny v rámci široce pojatého rodu Periclimeses s morfologickými znaky druhů?
Nebo se jedná o kryptotaxony?

[Jan Lukovský]

Poodhaleni vzajemne přibuznosti krevet komplexu Periclimenes s. l. – Jan Lukovský
Odpovídám dotazu paní Jany Tkáčikové.

Tato otázka nemá jednoznačnou odpověď z důvodu stáří a obsáhlosti rodu Periclimenes.
Rod byl popsán v 19. století a následující druhy, popsané jako Periclimenes sdíleli některé základní znaky, ale ne povinně všechny, později sama rozsáhlost rodu pouze přispěla ke špatnému určování dalších druhů.
U těchto krevet je ještě jeden problém a tím je právě symbiotický styl života, který, dalo by se říci, dost ovlivňuje morfologii a evoluci těchto krevet (některé znaky bývají často z tohoto důvodu u různých druhů redukované). Další komplikace je také to, že tyto krevety jsou často malé, což zhoršuje určování morfologických znaků.
Takže pokud bych to shrnul, tak je někdy u těchto krevet těžké určit skupiny znaků, které by určovaly pouze daný rod a neměli je i některé druhy z jiných rodů. Ovšem základní problém zde není, že se jedná o kryptotaxony, ale spíše historie tohoto rodu a to, jak do něj byly nové druhy průběžně zařazovány.
Doufám, že jsem vám odpověděl na vaši otázku.

[Pavel Pískovský]

Jan Michálek, Pavel Pískovský – odpověď paní Litvikové

Pro praktickou část byla klíčová především konkrétní data dostupná v odborné literatuře a elektronických článcích. Čerpali jsme především ze zahraničních zdrojů, kde je tento problém výrazně více diskutován, než u nás. (například: 2015 Cost of Wind Energy
Review). Samotná návštěva větrných turbín a jejich detailní osobní zkoumání jsme nepokládali za důležité, proto jsme provedli pouze mapování jejich výskytu takříkajíc „ze země“ (například větrné turbíny na vrchu Hostýn, či v blízkosti obce Melč).

Podle našich průzkumů, které jsme založili zejména na datech z větrné mapy, je potřeba říci, že Česká republika nenabízí ideální podmínky pro stavbu větrných elektráren. Zejména v porovnání s jinými státy, které mají rozsáhle přímořské oblasti nebo oblasti s vyšší nadmořskou výškou, nedisponuje Česká republika vhodnými lokalitami pro stavbu větrných elektráren. Z dat větrné mapy je vidět, že vhodnými lokalitami jsou pouze některé horské oblasti. Jedná se zejména o části Jeseníků, Krkonoš, Jizerských hor nebo Krušných hor. Tyto oblasti však pro stavbu skýtají mnohá úskalí. Jedná se především o problematičtější transport a instalaci. Velkou část těchto hor navíc pokrývají národní parky či chráněné krajinné oblasti.

S přihlédnutím k předešlým informacím považujeme stavbu námi předpokládaného objemu větrných elektráren za těžko proveditelnou. Jako řešení vidíme stavbu lokálních větrných farem, které by mohly přispět k čistší energii v České republice. Kompletní nahrazení neobnovitelných zdrojů pouze větrnou energií není reálné a je potřeba hledat jiné obnovitelné zdroje energie pro pokrytí české spotřeby. Našim cílem by mělo být vytvoření mixu obnovitelných zdrojů, který by zajistil energetickou soběstačnost, ale také rozprostřel získávání energie mezi více zdrojů.

Obavy z hlučnosti obyvatelů bydlících poblíž oblastí s potenciálním vznikem větrných elektráren samozřejmě nesmí být brány na lehkou váhu. Stavbám větrných elektráren tak vždy musí předcházet diskuse s místními obyvateli. Již výše je ale zmíněn příklad obce Melč, poblíž které stojí dvě větrné turbíny. Při pozorování jsme neshledali výraznou hlukovou změnu, což poukazuje na možnost výstavby těchto zařízení i v blízkosti osídlených ploch.

[Petra Litviková]

Martin Beránek
Včelstvo Bee colony

Při své práci jste pracoval s daty získanými pouze v 1 roce nebo jste měl k dispozici i informace z předešlých let?
Při vážení jste zohlednil také počet dnů se slunečným počasím a počet dnů, kdy včely nevylétaly?
Přivítali bychom podrobnější informace o dané lokalitě – chemizace prostředí, výskyt parazitů, přirozených predátor, …
Jaký průběh zimy je pro včelstvo nejvhodnější a proč? Jak dlouhá a tuhá zima může mít fatální důsledky pro včelstvo?
Můžete nám upřesnit, jaká je spotřeba cukru při různých teplotních podmínkách?

[Vladan Vítek]

Odpovídám Michaele Drgové
1. Roční období na obsah iontů určitě vliv mají. Jedná se především o rozdílné srážkové poměry a teplotu v různých obdobích. Větší srážky mohou naředit vodu a tedy snížit koncentraci iontů v daném toku, ale naopak mohou i způsobit větší smývání znečištěných hornin a půd do daného toku a tím zvyšovat koncentraci. Z tohoto důvodu není možné zobecnit vztah mezi ročním obdobím a koncentrací iontů na všechny toky, ale je třeba ke každému toku přistupovat zvlášť.
2. Znečištění můžeme rozdělit podle různých způsobů, ale základ je dělení podle znečištěného objektu: vody, vzduchu, půd atd. Důležité je také rozlišovat antropogenní znečištění a přírodně vzniklé znečištění. Vodu mohou kromě kovů znečišťovat i jiné anorganické látky (různé soli, chlorid sodný ve sladkovodních tocích), dále různé organické látky, plasty (největším problémem jsou mikroplasty, které se hromadí v živých organismech) a také některé živé organismy (zejména sinice a řasy). Tepelné znečištění by mohlo škodit vodním organismům, které jsou navyklé a schopné žít v určitém teplotním rozmezí.
3. ČOV většinou shromažďují většinu splašků a odpadních vod v okolí, které sice částečně přečistí, ale nevyčistí všechno a voda z ČOV následně putuje rovnou do vodních toků, kde se zbytek znečištění rozptýlí v přírodní vodě. Mimoto lidé často splachují do splašků látky, které ani nemohou být v ČOV vyfiltrovány, a všechno následně končí v přirozených tocích.
4. Ano, tím by se pomocí srovnání změřených hodnot zjistilo, jaký velký podíl na znečištěný v dáném toku daný lokální znečišťovatel má.

[Martin Hlaváč]

ano tady , už jsme psali

[Julie Jarošová]

Odpovídám na dotazy J. Tkáčikové

Mláďata krmivých ptáků jsou již po vylíhnutí sama schopna přijímat potravu a často se rodí opeřená. Již od narození jsou závislá sama na sobě a rodiče jim jen pomáhají a učí je.
Narozdíl od mláďat krmivých ptáků, která se rodí holá, slepá a jsou plně závislá na svých rodičích.
Dle mého jsou evolučně ve výhodě mláďata ptáků nekrmivých a to tím, že nejsou tolik závislá na svých rodičích.
Zároveň zase mláďata krmivých ptáků jsou dle mě v první fázi života lépe chráněni před predátory a to proto, že jsou často v hnízdech v korunách stromů.

[Vladan Vítek]

Odpovídám Janě Tkáčikové
Největší potenciální skládka v okolí sledovaného toku se nachází až v Hrušově u části toku za sledovaným územím. Skládky jsou obecně v okolí sledovaných toků v dostatečné vzdálenosti od daného toky, aby daný tok neznečišťovaly. V okolí toků se však nachází haldy, odvaly, znečištěné půdy a sedimenty, které v potaz brány byly.

[Jan Lukovský]

Jan Lukovský
Poodhalení vzájemné příbuznosti krevet komplexu Periclimenes s. l.

Dobrý den.
1) To může být způsobeno mnoha různými faktory. DNA je dlouhá molekula, která se často vlivem vnějšího prostředí láme, normálně v živém těle to nevadí, protože buňky mají spoustu mechanismů na opravu DNA, které ovšem se smrtí organizmu přestávají fungovat. Mezi nepříznivé podmínky patří například denní světlo, protože obsahuje UV záření (které je u některých typů ionizující), prostředí, ve kterém se vzorek nachází (i voda je pro DNA špatné prostředí, protože se stává, že někdy uvolňuje volné radikály), vysoká teplota nebo prostě stáří. Částečně „polámaná“ DNA se dá přečíst, protože máme ze vzorku více kopií různých úseků, které se překrývají, ovšem čím více je degradovaná, tím hůře se čte. Také se může jednat o kontaminovaný vzorek, v tom případě výsledky nevychází, tak jak mají, protože se nejedná o zamýšlenou DNA.
2) Ano stáří hraje velkou roli. Rychlost degradace záleží na prostředí, ve kterém se vzorek nachází, ale vždy platí, že čím mladší je daný vzorek, tím kvalitnější bude daná DNA. U některých vzorků si ovšem nemůžeme vybírat, pokud například chceme osekvenovat holotyp, tak máme často pouze jednu možnost (staré muzejní vzorky bývají také naložené ve formalínu, ve kterém DNA degraduje relativně rychle oproti ethanolu).
3) Ideálně v kvalitním, téměř stoprocentním lihu za nízké teploty v uzavřené místnosti bez denního světla (mrazáku).

[Adam Školoudík]

Adam Školoudík
Srovnání kvantitativní magnetické rezonanční angiografie a duplexní sonografie v přesnosti měření průtoku krve v mozkových tepnách
1) Ano velikost vzorku byla statisticky vypočtena před zahájením studie.
2) Děkuji za dobrou připomínku srovnávání provedu.

[Pavel Pískovský]

Jan Michálek, Pavel Pískovský – odpověď paní Tkáčikové

Z hlediska negativních vlivů větrných elektráren může docházet k celé řadě problémů.

– Při instalaci velkého množství větrných elektráren na rozsáhlých územních plochách může dojít například k mírné změně proudění vzduchu, což se může projevit na změně mikroklimatu. Tento problém by však v případě menších větrných farem, které je možno na území ČR vybudovat, odpadl.

– Dalším diskutovaným problémem je vliv na krajinný ráz. Musíme vzít v úvahu jedinečné estetické hodnoty, které chráněné krajinné oblasti a národní parky představují. Ačkoli jsou to místa s významným potenciálem pro stavbu větrných turbín, jejich instalace by byla bezpochyby nevhodným zásahem bezcitného industrialismu, jenž by mohl poškodit unikátnost těchto oblastí.

– Celá řada zahraničních studií dnes vyvrací mýtus o negativním vlivu na hnízdění a život ptactva v okolí větrných elektráren. Především rychle se otáčející lopatka vytváří nemalý tlak, který většinu ptáku odpudí a nedochází tak k vzájemné kolizi. Občasné nehody však patrně nikdy nebude možno zcela eliminovat. Také vliv hlučnosti u moderních nízkohlučných turbín je jen zanedbatelným faktorem ovlivňující faunu v jejich blízkosti.

– Nezanedbatelný vliv na životní prostředí však představuje množství zabrané půdy, která by mohla být využita k zemědělským účelům. Budování podzemního elektrického připojení může také negativně zasáhnout do oblastí, které by my měly zůstat zachovány.

[Martin Hlaváč]

Vážení studenti,
do 10.50 hodin piště odpovědi, nejpozději do 11. hodin. Pak bude probíhat hodnocení. Předpokládám, že do 12 hodiny bychom to mohli zvládnout vyhodnotit. Požádám Vás, aby jste zůstali na příjmu (do chvíle napsání výsledků za jednotlivé obory), pro případné dotazy k upřesnění,…

[Martin Hlaváč]

Některé dotazy jsou psány za více členů poroty.

[Natálie Hájková]

Odpovědi na otázky Michaely Drgové:

Dobrý den, děkujeme za položené otázky.

1. Odpadní voda, která projde procesem čištění v ČOV je nejdříve zbavena všech pevných materiálů, poté dusíku a fosforu. Problémem jsou hormony a zbytky léčiv, které zatím z vody nedokážeme odstranit. Ale oproti způsobům čištění v minulosti, které bylo založeno jen na sedimentaci pevných částí, je dnešní způsob k životnímu prostředí mnohem šetrnější.

2. O tom, že ČOV jsou považovány za jedny z největších znečišťovatelů toků a vod jsme nikdy neslyšely. Ten, kdo tohle tvrzení zastává, by si měl uvědomit, jak by dnešní životní prostředí, vody a toky vypadaly bez čistíren odpadních vod.

3. Odebírání vzorků v různých částech toku, by nejspíš smysl mělo. Mohly bychom tak zjistit, zda čistírna vodu v toku opravdu znečišťuje, či ne. A kdyby ano, jestli to nějak ovlivňuje život v různých částech toku.

[Martin Hlaváč]

Všichni studenti:
zatím nevidíme všechny odpovědi, posunuji čas na odpovědi do 11.10 hodin.

[Natálie Hájková]

Odpovědi na otázky Petry Litvikové:

Dobrý den, děkujeme za položené otázky.

1. K výběru tohoto tématu nás přivedla nabídka psát naši SOČ na čistírně odpadních vod v Opavě, a jelikož nás to velmi zaujalo, neváhaly jsme a šly do toho. A udělaly jsme správně, protože nás toto téma a celkově psaní SOČ bavilo i obohatilo v mnoha ohledech.

2. Při určování mikroorganismů jsme nejdříve pracovaly s nejrůznějšími atlasy, které nám poskytla ČOV Opava. Následně jsme naše výsledky konzultovaly s vedoucím naší práce i odborným konzultantem z ČOV Opava.

3. Při zkoumání aktivovaných kalů jsme z negativního hlediska narazily pouze na malé množství vláknitých organismů – konkrétně Nostocoida limicola. Je nutné však podotknout, že jsme neuměly určit (podrobně poznat kal čistírny trvá některým technikům ČOV velmi dlouho – nedá se to naučit během několika týdnů) všechny organismy a věci (zbytky sedimentů, řasy…) co se v kalech vyskytovaly, proto neumíme přesně říct, jestli se v kalu vyskytovaly další organismy způsobující technologické potíže.

4. Doporučené množství mikroorganismů pro kvalitní aktivovaný kal ČOV není – každá čistírna je jiná, každý kal se v něčem liší a proto toto množství nelze určit.

5. Výsledky našeho výzkumu by se daly využít při dlouhodobém sledování konkrétní ČOV (ČOV Opava) a pro individuální potřeby ČOV Opava.

[Kateřina Jarošová]

MONITORING VÝSKYTU JMELÍ PODÉL ŘEKY MORAVICE
odpověď na otázky- Michaela Drgové

1) Jmelí se vyskytuje téměř celosvětově na mnoha druzích. Do nynější doby jeho výskyt nebyl zaznamenán na dubu, eukalyptu, či kalifornských druzích jehličnanů

2) Žádná nevýhoda této metody mi není známá. Jediné co mě napadá je, že by mohla houba infikovat i hostitelský strom, či že by si jmelí vypěstovalo vůči houbě odolnost. Praxe následně ukáže víc.

3) Ve výrazně napadené oblasti mi příide nevhodné sadit nové stromy (už vůbec ne stromy stejného druhu), má práce ukázala ze jmelí se na okolní stromy šíří poměrně rychle, takže riziko nákazy by bylo značné. Nejprve by bylo vhodné snížit množství jmelí a až poté začít sadit nové stromy.

odpověď na otázky- Jana Tkáčiková

1) Trsy jmelí jsem počítala u každého stromu přímo v terénu. Počítala jsem z pohledu ze země ze všech úhlů které mi okolní prostředí dovolilo.

2) Podle mě je jeden z hlavních důvodů stresové zatížení stromu, které se následně podepíše na jeho zdraví a je tak náchylnější na různá onemocnění (napadení jmelím). Stresové zatížení stromů je podle mě způsobeno hlavně průmyslem, a znečištěním ovzduší, které je v severní Moravě značné. Vysvětlilo by to také velké množství napadených stromů v průmyslových oblastech, jako je například Ostravsko.

odpověď na otázky- Martin Hlaváč

1) Ano zjišťovala. Ve sledovaném období na jmelí nebyla aplikovaná žádná z možných způsobů ochrany. Naposledy v menší části monitorované oblasti byl prováděn ořez v roce 2017 a již nyní se na nich jmelí opět vyskytovalo.

2) Předání práce místním úřadům jsem zvažovala, ale ještě jsem tak neučinila. Každopádně váš dotaz mě k tomu opět přivedl a nejspíš tak učiním 

3) Ano, pokud by mi bude umožněno, ráda bych na vysoké škole ve výzkumu pokračovala co se týče šíření jmelí v průběhu více let. Také bych práci ráda rozšířila o informace jaké konkrétní druhy stromů byly napadeny, což v ní prozatím není.

[Natálie Hájková]

Odpověď na otázku Jany Tkáčíkové:

Dobrý den, děkujeme za položenou otázku.

Vláknité organismy jsou mikroorganismy nejrůznějších tvarů, barev a velikostí, které se vyskytují při malé koncentraci rozpuštěného kyslíku a nízkého pH kalu.
V kalu jsou nežádoucí, protože způsobují vláknité bytnění kalu, tvorbu pěny a vzplývání aktivovaného kalu na hladinu v dosazovacích nádržích, což je příčina nedostatečné sedimentace.

[Martin Hlaváč]

Martin Beránek
Včelstvo Bee colony

Pane Beránku, nevidíme Vaše odpovědi, jste na příjmu?

[Martin Hlaváč]

Marie Graclíková
Blahopřejeme k úspěšnému zpracování SOČ na téma Měření vlastností různých odrůd domácích moštovaných jablek.
Obsadila jste 1. místo, Vaše práce je doporučena k postupu do celostátního kola.
Doporučení: přehlednější výstupy zkoumání a zjištěných dat, více vzorků zimních odrůd a porovnání aspoň s několika letními odrůdami jablek.

[Martin Beránek]

1) Ano, mnou zmíněné problémy jsou jen střípkem celé mozaiky. V současné době jsou obrovským problémem parazité, kterým současné mnou popsané problémy částečně vyhovují, a prospívají jim. V současné době je nejdiskutovanějším parazitem Varroasis apium, která má v poslední době spolu s teplými zimami katastrofální vliv na úmrtnost. Z toho to důvodu také Evropská unie vynakládá nemalé peníze na dotace léčby a snahu vymýtit tohoto parazita. I přes všechny tyto snahy, zaznamenávám mezi okolními včelaři za letošní zimu až 75% úhyn včelstev. Problémem do budoucna by také mohla být invaze sršně mandarínského, který se stále více přibližuje k našemu území, a jehož agresivní chovaní ke včelám, by mohlo být pro naše neadaptované včely fatální.

2) Ve vlastnictví jsme k minulému roku 11 včelstev, s tím že ne všechna byla plnohodnotná (2 včelstva vzniklé z roje, 1 včelstvo bez matky). Po letošní zimě náš inventář čítá již pouze 2 silná včelstva a 2 slabá (z těchto včelstev se nepředpokládají vysoké výnosy.) Jedno včelstvo je zmíněno z důvodu vlastnictví jediné váhy. Pro orientační účely včelaře jedna váha stačí, z toho to důvodu vznikl daný datový výstup. Mezi negativa, můžu zmínit určitě časový a ekonomický aspekt. Ve chvíli kdy si člověk pořídí veškeré nelevné vybavení bylo by hloupé využívat jej pouze k obhospodařování jediného úlu. Také z časového hlediska se jedná o nesmysl, většinu času spolkne chystání vybavení a příprava proto, ale jednotlivá starost je pak minimální. Z hlediska „včelařského“ se jedná také o nesmysl, včelař tak přichází o variabilitu. Kupříkladu při úmrtí matky může reagovat vytvořením vlastního oddělku či spojením včelstva.

3) Matky mají žihadlo uzpůsobené jako kladélko, ale nepřichází o svou funkci zbraně, která matka neváhá pro prosazení své dominance použít

[Martin Hlaváč]

Natálie Hájková a Zuzana Harasimová
Sledování biologického oživení čistíren odpadních vod, čistírenská biologie, význam a výskyt indikačních organismů při čištění odpadních vod

mikroorganismy jste určovali dle klíče samy, nebo Vám byly odborníkem určeny?

[Natálie Hájková]

Dobrý den, organismy jsme určovaly samy podle nejrůznějších atlasů, které nám propůjčila přímo ČOV OPAVA, poté se na naše zjištěné výsledky samozřejmě podívali náš vedoucí práce, konzultant a paní učitelka biologie a chemie z Mendelova gymnázia v Opavě.
Určování mikroorganismů bylo asi na celé práci nejsložitější, protože v té době jsme ještě ve škole prvoky ani jiné organismy, které jsme našly, nebraly.

[Martin Hlaváč]

Vladan Vítek
Stanovení koncentrace iontů vybraných kovů ve vybraných tocích v Ostravě

Odebrané vzorky jste určoval sám s pomocí lab. techniky za přítomnosti laboranta, nebo Vám byly analyzovány odborným pracovištěm?

[Vladan Vítek]

Odebrané vzorky jsem určoval sám s pomocí laboranta u prvního měření a v případě technických problémů.

[Martin Hlaváč]

Vážení, všem blahopřejeme k Vašim pracím. Všechny jsou pěkné. Rozhodovaly opravdu maličkosti.

1. místo a postup Jan Lukovský
Poodhalení vzájemné příbuznosti krevet komplexu Periclimenes s. l.

2. místo a doporučený postup (licitace) Julie Jarošová
Odchov zejozobů afrických v Zoo Zlín a zámku Lešná

3. místo Adam Školoudík
Srovnání kvantitativní magnetické rezonanční angiografiea duplexní sonografie v přesnosti měření průtoku krve v mozkových tepnách

4. místo Martin Beránek
Včelstvo Bee colony

[Martin Hlaváč]

Vážení, všem blahopřejeme k Vašim pracím. Všechny jsou pěkné. Tady rozhodovaly opravdu drobnosti a maličkosti.

1. místo a postup Natálie Hájková a Zuzana Harasimová
Sledování biologického oživení čistíren odpadních vod, čistírenská biologie, význam a výskyt indikačních organismů při čištění odpadních vod

2. místo a doporučený postup (licitace) Vladan Vítek
Stanovení koncentrace iontů vybraných kovů ve vybraných tocích v Ostravě

3. místo Jan Michálek, Pavel Pískovský
Využití větrných elektráren na území ČR a srovnání jejich emisí s jinými zdroji elektrické energie

4. místo Kateřina Jarošová
Monitoring výskytu jmelí podél řeky Moravice

[Natálie Hájková]

Moc děkujeme.

[Martin Beránek]

1. Vlastním data za poslední dva roky, na svou práci jsem použil ty nejaktuálnější. Data z milého roku jsem nevyužil z důvodu přehlednosti grafů. Stará data se nijak diametrálně nelišila od dat použitých.
2. Ano využil jsem všech 365 dní, nezávislé na počasí, pouze venkovní teplotu jsem zohlednil, která by mě částečně odrážet venkovní vlivy.
3. Bohužel informace o chemizací polí se mi nepodařily od místního družstva zjistit a to i přes fakt, že dané pozemky vlastníme. Výskyt parazitů a škůdců je proměnlivý, ale jedná se o klasické spektrum (např. zavíječ voskový, Varroasis apium, loupeživé včely či mravenci). Žádnými nemocemi včelstva za celou dobu netrpěli, a nebyli napadeni žádným větším predátorem.
4. Dlouhá a chladné počasí, nejlépe se sněhovou pokrývkou. S případnými teplejšími dny, aby mohli jednou za čas včely podstoupit defekaci (jako představa by mohla sloužit stará středoevropská zima, která panovala za dob našich prarodičů). Délka a chlad, včelstvo nemůže ohrozit, jestliže má dostatek potravy, které mohou přeměnit na energii a následné teplo. Tudíž jediným limitním faktorem se tak stává množství potravy
5. Abych zde uvedl nějaké přiklády:
15 °C – spotřeba se pohybovala až kolem 2 kg cukru měsíčně, tato spotřeba rostla s blížícím se jarem spojenou se změnem cyklu včel
5 °C – spotřeba zde kolísala okolo 1 kg, teploty okolo 0°C se pohybovaly okolo 700g cukru měsíčně. Při chladnějších teplotách (-5 °C) spotřeba činila okolo 500g cukru (-5 °C)

[Martin Beránek]

Kritická teplota dá se říct neexistuje, mortalita spojená s chladnýnmi podmínakami záleží množství potravy, které mají včely k dispozici pro přeměnu na energii

[Martin Hlaváč]

Za porotu všem přejeme hodně zdaru v dalším zkoumání a hlavně zdraví.
Děkujeme za účast a těšíme se na další kola SOČ (doufáme, že osobně).

[Autor]

Příspěvky