17 Lucie Sklenářová
Ekologická témata v české politice
Biskupské gymnázium, církevní základní škola, mateřská škola a základní umělecká škola Hradec Králové, Orlické nábřeží 356/1, 50003 Hradec Králové

1. otázka – Jak vyplývá ze systému výběru respondentů kvalitativního dotazníkového šetření (muži – 3 věkové kategorie, 2 úrovně vzdělání ke každé + ženy se stejným systémem), minimální počet pro jeho funkčnost je právě 12 respondentů. Právě 12 respondentů jsem oslovila z toho důvodu, že jsem od nich vyžadovala velmi konkrétní a složité odpovědi a jejich ucelený názor. Mít utvořený kvalitní ucelený názor na tuto problematiku je pro běžného člověka kvůli menšímu rozšíření dat a nedostatečnému zařazení problematiky do výuky relativně složité. Proto jsem se rozhodla oslovit pouze 12 respondentů – v tomto případě měli ucelený názor a byli schopni konkrétně odpovídat na otázky, což je vše, co jsem v kvalitativním dotazníkovém šetření potřebovala.

2. otázka – Strana Zelených má dlouhodobě relativně proměnlivý program. V roce 2017 (volby do Poslanecké sněmovny) byl pravděpodobně i díky vedení Matěje Stropnického více sociálně zaměřen, nicméně do Poslanecké sněmovny je nevynesl. V současnosti pod vedením Michala Berga a Magdaleny Davis je sociální aspekt programu výrazně potlačen, více se soustředí vyloženě na ekologii a podobá se spíše programům pravicových stran. I tak je ale zatím bez příznivých výsledků. Proto si myslím, že problém Strany zelených není v pravo-levé orientaci programu, ale spíše v těch častějších změnách, neschopnosti oslovit běžné voliče a jejich mediální prezentaci.
Poslední dva body spolu samozřejmě souvisí. Dřívější snaha Zelených o rozšíření nepopulárních témat ji v očích běžných lidí zanesla do škatulky „levice“ (případně neomarxisti či bolševici), aniž by strana reálně levicovou politiku upřednostňovala. Bohužel tohle ale bylo vidět, ne jejich ekologické názory, které se od strany víceméně čekají. Proto ačkoli už teď sociální témata řeší výrazně méně, z té pomyslné škatulky jí to nedostalo.
Dalším faktem je především dřívější nechuť k tvoření koalic. V nedávných krajských volbách místy tvořila koalice s ČSSD, to už je ale teď kvůli výsledkům sjezdu sociální demokracie znovu pasé. Nějakou naději vidím alespoň ve snaze utvořit koalici s menšími subjekty vyznávajícími podobné hodnoty, nehledě na pravici nebo levici.
Abych to shrnula, největší problémy vidím v častých výrazných změnách programu, špatné mediální prezentaci a dřívější koaliční nepřizpůsobivosti, které vedou k neschopnosti oslovit běžné voliče a tedy nízkým volebním výsledkům.

Dobrý den,
pro svůj výzkum v rámci praktické části jsem zvolila téma asistovaná reprodukce a interrupce z toho důvodu, že mi přijde důležité o těchto tématech diskutovat. Témata výrazně hýbou společností, a názory na ně se v populaci značně liší, což je podle mého názoru ovlivněno mnoha faktory (věk, náboženství, pohlaví atd). Řekla bych tedy, že mým primárním cílem bylo potvrdit hypotézu, že tyto faktory mají na individuální pohled člověka na danou problematiku značný vliv, což se do jisté míry podařilo. Další neopomenutelným důvodem bylo to, že téma je osobně velmi důležité i pro mě, a respondenty jsem touto cestou chtěla přimět k tomu, aby se nad mnou položenými otázkami skutečně zamysleli. V neposlední řadě, ze všech dílčích témat, která se v mé práci objevila, jsou to právě tato dvě témata, která podle mého názoru otevírají největší prostor k zajímavé diskuzi. Značnou část respondentů tvořili mí spolužáci, se kterými bych, až se i naše ročníky vrátí do škol, právě nějakou diskuzi a výměnu názorů vycházející z dotazníku ráda zrealizovala.
Co se týče odpovědi na otázku č. 2 – dotazník vyplnilo celkovým počtem 12 mužů. Na otázku č. 12 (vyjádření názoru na provádění interrupcí) souhlasí s prováděním interrupcí 10 mužů z 12, což činí 83 % z celkového počtu respondentů mužského pohlaví. Pro porovnání, žen souhlasí nepatrně více, celkově 87,5 % respondetů ženského pohlaví. Na otázku č. 15 (rozhodovat o ukončení či zachování těhotenství by mělo být právem výhradně těhotné ženy) odpovědělo kladně 7 z 12 mužů, což činí 58 % respondentů mužského pohlaví (žen souhlasí 83 %). Dá se tedy říci, že muži (i když se jich téma nedotýká podle mého názoru tak osobně, jako žen), se dívají na problematiku interrupce poněkud přísněji. To samozřejmě může způsobovat pro ženy jisté problémy a komplikace, když uvážíme, že ve většině světových politických organizací dominují muži (jak uvádíte v otázce). Problémy jsou samozřejmě o to výraznější, pokud stát funguje například na výrazně patriarchálním systému. V takovýchto případech se pak výrazně rozvíjí v práci zmíněná potratová turistika.
Děkuji za dotazy a přeji hezký den
Tereza Prokešová