ADAM GRUNT

Název školy: Gymnázium Trutnov

KOVALENTNĚ VÁZANÉ FLUORESCENTNÍ A MAGNETICKÉ NANOČÁSTICE A JEJICH TEORETICKÉ VYUŽITÍ PRO VOLUMETRICKÉ ZOBRAZENÍ

Odkaz na video: https://youtu.be/6nzG5QrkAJM

Doplňující otázky poroty:
1. Blíže specifikujte Váš vlastní přínos práce v rámci výzkumu prováděného v Ústavu fyzikální chemie.
2. Definujte hlavní cíl práce a dílčí cíle práce.
3. Odhadněte, kdy bude zkonstruován první funkční volumetrický displej.

KRISTÝNA PLUHAŘOVÁ

Název školy: Vyšší odborná škola zdravotnická, Střední zdravotnická škola a Obchodní akademie, Trutnov

POVĚDOMÍ VEŘEJNOSTI O TRANSGENDER PROBLEMATICE

Odkaz na video: https://www.youtube.com/watch?time_continue=1&v=d48b6T81Iak&feature=emb_title

Doplňující otázky poroty:
1. Jak vnímáte informovanost veřejnosti o problematice transgenderu nyní, po zpracování dotazníků?
2. Jaké jsou nejčastější omyly veřejného mínění o této problematice? Jaké mýty a nejasnosti stále panují?
3. Jakým způsobem nahlížíte Vy sám problematiku přeměny s ponecháním základních pohlavních orgánů (tedy v budoucnosti možnosti těhotenství a porodu i přes to, že vizuálně to bude muž)?

ONDŘEJ VANĚK

Název školy: Gymnázium Dvůr Králové n. Labem

VLIV HUDBY NA AKTIVITU KVASINEK

Odkaz na video: https://www.youtube.com/watch?v=ymGO6lK9Ut8

Doplňující otázky poroty:
1. Byla sledována či nějak nastavena teplota fermentace?
2. V případě další práce na experimentu, jaká vstupní data byste navrhoval?
3. Chybí intenzita (hlasitost v dB) použité hudby. Byla intenzita sledována? Lze ji uvést alespoň přibližně? Byla konstantní?

RENÁTA ŠORMOVÁ

Název školy: Gymnázium Dvůr Králové n. Labem

P-GLYKOPROTEIN A REZISTENCE NA ANTHELMINTIKA U HAEMONCHUS CONTORTUS (VLASOVKA SLEZOVÁ)

Odkaz na video: https://www.youtube.com/watch?v=6fQc2V-Mjgk

Doplňující otázky poroty:
1. Jsou i jiná antihelmetika, která by nepodléhala vylučování P-glykoproteinem kódovaným studovanými geny?
2. Jakým způsobem se dá zamezit vyloučení antihelmetik z buňky a tím navodit zvýšení jejich účinku?
3. Čím si vysvětlujete rozdíl v expresi zkoumaných genů v závislosti na pohlaví?

MILAN KOPPER, JAKUB SMEJKAL

Název školy: Střední průmyslová škola Trutnov

IoT SYSTÉM PRO MĚŘENÍ VLHOSTI PŮDY

Odkaz na video: https://youtu.be/ZGzOV-F_dzg

Doplňující otázky poroty:
1. Zařízení vytváří automaticky wifi síť s SSID water-counter. Je možné toto nastavení uživatelsky změnit (např. kvůli tomu, kdyby se v domácnosti nacházely dvě a více centrálních jednotek)?
2. Jakým způsobem je zabezpečena wifi síť, ve které komunikují sondy s centrální jednotkou?
3. Jakým způsobem je možné připojit zařízení k internetu (LAN kabel, wifi nebo oboje)?

MARKÉTA PECNOVÁ

Název školy: Gymnázium Dvůr Králové n. Labem

RODINA SOCHOROVA VE DVOŘE KRÁLOVÉ NAD LABEM

Odkaz na video: https://www.youtube.com/watch?v=jPkMXhQ17VM

Doplňující otázky poroty:
1. Jaký odkaz pro současnost je ze spektra různých oblastí působení rodiny Sochorů ve Dvoře králové dle autorky nejzásadnější
2. Co by mohlo být z působení rodiny Sochorů nejlepší inspirací pro současnost?
3. Které jsou největší paralely a protiklady působení Sochorů a Tomáše Bati v daných městech?

DAVID CHALOUPKA

Název školy: Gymnázium Trutnov

VOLEBNÍ SYSTÉM DO POSLANECKÉ SNĚMOVNY PARLAMENTU ČESKÉ REPUBLIKY

Odkaz na video: https://youtu.be/wbposCSiwsw

Doplňující otázky poroty:
1. Jednou z možností malých stran vstupujících do voleb v rámci volební koalice, je obejít vyšší uzavírací klauzuli ustavením účelové „volební strany“. Ta je – literou zákona – považována za jeden subjekt a vztahuje se na ní tedy uzavírací klauzule ve výši 5 %. Jaký je Váš názor na takovouto formu vymezení se vůči vyšším uzavíracím klauzulím? Jaké má tato forma výhody a nevýhody? Pokuste se rozebrat výhody a nevýhody jak z pohledu stran malých, tak stran velkých.
2. Jak reálné je podle Vás přijetí takové volební reformy, která by byla více spravedlivější oproti dnešnímu modelu, tedy která by odstranila znevýhodnění malých stran? Je jasné, že velké strany tomu nakloněny nebudou, na druhou stranu víme, že ten, kdo je velký dnes, nemusí být stejně velký v budoucnu (viz např. ČSSD, která spolu s ODS vytvářela v roce 2000 volební systém výrazně posilující velké strany na úkor malých, ale dnes je jednou z menších stran a dle některých průzkumů dokonce stranou ohroženou).

ADAM GRUNT – ODPOVĚDI NA OTÁZKY

1. Blíže specifikujte Váš vlastní přínos práce v rámci výzkumu prováděného v Ústavu fyzikální chemie.
Ústav fyzikální chemie v současnosti spolupracuje s Ústavem organické chemie a biochemie na podobném systému. Tato spolupráce spočívá ve využití nanodiamantů v léčebných procesech.
Poté, co jsem před dvěma lety přišel s myšlenkou volumetrického displeje, mi byla nabídnuta spolupráce právě s týmem Dr. Kalbáče při oddělení nízkodimenzionálních systémů UFCH. Po konzultaci s několika odborníky jsme se rozhodli využít nanodiamantů a kobalt feritových magnetických nosičů. Byl jsem zaškolen v bezpečnosti práce v chemické laboratoři a zacházení s několika přístroji a naprostou většinu experimentu jsem v chemických laboratořích prováděl sám. Chemické složení a reakce však z velké části navrhli odborníci z UFCH, jelikož to je mimo můj obor. Jsme první tým, kterému se takovýto systém povedlo realizovat a díky všestrannosti systému má mnoho využití i mimo volumetrický displej.

2. Definujte hlavní cíl práce a dílčí cíle práce.
Za hlavní cíl považuji navržení a konkretizování obrázku volumetrického displeje, protože práce minulá v tomto ohledu selhala. Vedlejším cílem pak je syntéza částic, které displej mohou zprostředkovat. Dále je to fyzikální popis chování a kvalitativní analýza těchto částic. Posledním bylo uvedení problematiky do vztahu s dalšími obory.

3. Odhadněte, kdy bude zkonstruován první funkční volumetrický displej.
V tuto chvíli není jednoduché odhadnout, kdy bude zkonstruován prototyp. Nikdo si není zcela jistý, že je toto vůbec uskutečnitelné. Odhaduji však, že první funkční prototyp by mohl existovat do deseti let. Klíčovým krokem, který možná tuto otázku objasní, bude vylepšení aparatury na straně 26. Chceme okolo vzorku umístit soustavu čtyř elektromagnetů, které nám dají lepší pochopení dynamiky částic.

KRISTÝNA PLUHAŘOVÁ – ODPOVĚDI NA OTÁZKY

1. Jak vnímáte informovanost veřejnosti o problematice transgenderu nyní, po zpracování dotazníků?

Zdá se mi, že je celkově vzato dobrá. Bylo velké množství lidí, kteří měli velmi dobrou představu o situaci. Zároveň jen relativně malé procento lidí nemělo absolutní potuchy, co vůbec je transgender. Mám však za to, že množství lidí, kteří si dokáží představit, co transgender jedinec prožívá, je malé a to je podle mě něco, co bych se sám mohl snažit v budoucnosti zlepšit pomocí např. besed.

2. Jaké jsou nejčastější omyly veřejného mínění o této problematice? Jaké mýty a nejasnosti stále panují?

Lidé si kolikrát myslí, že změna pohlaví znamená jednu operaci, která vše vyřeší, a tím je hotovo. V dotazníku jsem zaznamenal relativně často domněnku, že transvestita má za oblékáním jako opačné pohlaví erotické důvody, přičemž opak je pravdou. Také se zdá, že i dnes si řada lidí pod transsexuálem představí ohromného, ochlupeného muže v ženských šatech se rtěnkou a kabelkou. Takoví lidé mají poté námitky ohledně pouštění transsexuálů na jimi požadované toalety, čili např. transžena na dámské.

3. Jakým způsobem nahlížíte Vy sám problematiku přeměny s ponecháním základních pohlavních orgánů (tedy v budoucnosti možnosti těhotenství a porodu i přes to, že vizuálně to bude muž)?

Zdá se mi to komplikované, na jednu stranu lidé, kteří odmítají vynětí pohlavních orgánů tak můžou činit ze strachu z operace a komplikací nebo jim tento zákrok jejich víra zakazuje, čili bych usoudil, že na to mají právo. Na druhou stranu je podle mě otázka, jestli lidé, kteří si hodlají ponechat své původní orgány, jsou skutečně transsexuální. Jelikož existují jedinci, kteří nechtějí podstupovat žádné operace, protože prý nemají dysforii, čímž by se ale vymykali definici transgenderu, tudíž by jako druhé pohlaví uznáni být neměli.

ONDŘEJ VANĚK – ODPOVĚDI NA OTÁZKY

1. Byla sledována či nějak nastavena teplota fermentace?

Teplota byla v jednom z prvních experimentů pravidelně měřena, ale protože se potvrdilo, že podmínky a tedy i teplota obou vzorků byly vždy shodné, nebyla teplota dále organizovaně sledována. Nebylo tedy prokázáno, že by zvukové vlny měřitelně ovlivňovaly teplotu vzorků A. Vyšší aktivita kvasinek by teoreticky teplotu vzorku ovlivnit mohla, ovšem ani to nebylo z výsledků jakkoliv patrné.

2. V případě další práce na experimentu, jaká vstupní data byste navrhoval?

Nejvhodnější by byly výsledky experimentů 1 a 3 (tj. Poměr doby kvašení jednotlivých vzorků, celkovou křivku průběhu kvašení a doplňující hodnoty koncentrací) pro jejich obdobný průběh poukazující na možnou pravidelnost. Dále jejich srovnání s prací Mohammadiho a kol. z roku 2011.

3. Chybí intenzita (hlasitost v dB) použité hudby. Byla intenzita sledována? Lze ji uvést alespoň přibližně? Byla konstantní?

Výrobce použitých sluchátek uvádí citlivost 108dB, kterou by měly být schopné vyvinout v lidském uchu, což je intenzita srovnatelná s rockovým koncertem. Absolutní hodnota intenzity, kterou zdroj hudby působil na obsah vzorku by pak šla teoreticky vypočítat s použitím výpočtu poměru kinetické energie a plochou, kterou ve vzorku prochází, ovšem ve výzkumu jsme se spokojili s faktem, že hlasitost hudby byla nejvyšší možná s ohledem na zařízení, což bylo kontrolováno během každého měření. Intenzita tedy byla konstantní po celou dobu experimentu.

RENÁTA ŠORMOVÁ – ODPOVĚDI NA OTÁZKY

1. Jsou i jiná anthelmintika, která by nepodléhala vylučování P-glykoproteinem kódovaným studovanými geny?

Ano. Vlastnosti, které od anthelmintik požadujeme, mohou být potlačovány i dalšími mechanismy (např. vyšší aktivitou biotransformačních enzymů, které léčiva metabolizují) a k fázi odstraňování léčiva skrz membránu pomocí P-glykoproteinu nemusí dojít. Záleží na struktuře léčiv a stavbě cílové buňky. Na všechna léčiva si však Haemonchus contortus imunitu vytvořil.

2. Jakým způsobem se dá zamezit vyloučení anthelmintik z buňky a tím navodit zvýšení jejich účinku?

Podáním inhibitorů (MDRI neboli multi-drug resistence inhibitors), které mění funkci P-glykoproteinu a mohou tak zvyšovat citlivost hlístic například na makrocyklické laktony. Anthelmintika se v takovémto případě stanou vůči nematodám toxičtější a nematoda mají v jejich důsledku zvýšenou úmrtnost.

3. Čím si vysvětlujete rozdíl v expresi zkoumaných genů v závislosti na pohlaví?

Rozdíl v expresi zkoumaných genů v závislosti na pohlaví není u Haemonchus contortus dosud známý.
Podobný jev byl pozorován též u savců. V takovýchto případech byla rozdílná exprese genů kódující P-glykoprotein odůvodněna rozdílnými hladinami hormonů samic a samců. Tato skutečnost nám napovídá, že by i u parazitické hlístice H. contortus mohla hrát genetika významnou roli.

MILAN KOPPER, JAKUB SMEJKAL – ODPOVĚDI NA OTÁZKY

1. Zařízení vytváří automaticky wifi síť s SSID water-counter. Je možné toto nastavení uživatelsky změnit (např. kvůli tomu, kdyby se v domácnosti nacházely dvě a více centrálních jednotek)?

Nastavení je teoreticky možné servisním zásahem, sondy mají však trvale uloženo SSID a heslo ve svém firmwaru a jejich změna není možná. Uvedené údaje slouží jen pro prototypy, v reálné aplikaci by byly tyto údaje nahradit automaticky generovanými. Tyto údaje nemají být uživateli známy.

2. Jakým způsobem je zabezpečena wifi síť, ve které komunikují sondy s centrální jednotkou?

Sondy se připojují k lokální Wi-Fi síti pomocí jména sítě a přístupového hesla. K zabezpečení je použit protokol WPA-2.

3. Jakým způsobem je možné připojit zařízení k internetu (LAN kabel, wifi nebo oboje)?

Zařízení se do internetu uživatelsky nepřipojuje, není tak vůbec zamýšleno. Teoreticky je možné zařízení připojit pomocí LAN kabelu, ale to spíše pro servisní účely. Pro připojení do sítě by bylo nutné změnit nastavení serveru, náš prototyp však s touto možností nepočítá, protože by to bylo uživatelsky náročné.

MARKÉTA PECNOVÁ – ODPOVĚDI NA OTÁZKY

1. Jaký odkaz pro současnost je ze spektra různých oblastí působení rodiny Sochorů ve Dvoře králové dle autorky nejzásadnější

Nejzásadnější je podle mě výstavba obydlí pro zaměstnance – na rozdíl od firmy, která už dlouho nefunguje, v nich stále bydlí mnoho lidí.

2. Co by mohlo být z působení rodiny Sochorů nejlepší inspirací pro současnost?

Fakt, že komerčně úspěšný podnik lze založit i v oblasti spíše periferní, kam může přinést kromě kapitálu také značný kulturní rozvoj.

3. Které jsou největší paralely a protiklady působení Sochorů a Tomáše Bati v daných městech?

Obě podnikatelské osobnosti pečovaly o své zaměstnance (stavba domů) a působily ve veřejném sektoru (sponzorství, politická aktivita). Snad nejvíce se lišili mírou vlivu, který měli na „své“ město, a mírou jejich působení ve veřejném sektoru (Baťa ve Zlíně v podstatě kraloval, Sochorovi, ač měli značný vliv, se tomuto zdaleka neblížili).

DAVID CHALOUPKA – ODPOVĚDI NA OTÁZKY

1. Jednou z možností malých stran vstupujících do voleb v rámci volební koalice, je obejít vyšší uzavírací klauzuli ustavením účelové „volební strany“. Ta je – literou zákona – považována za jeden subjekt a vztahuje se na ní tedy uzavírací klauzule ve výši 5 %. Jaký je Váš názor na takovouto formu vymezení se vůči vyšším uzavíracím klauzulím? Jaké má tato forma výhody a nevýhody? Pokuste se rozebrat výhody a nevýhody jak z pohledu stran malých, tak stran velkých.

Dle mého názoru, pokud se dvě strany spojí do jedné, dojde k ještě větším kompromisům a škrtům v programech, než by tomu bylo v případě mnou zmíněné volební koalice. Strany tak na sebe musí brát větší ohled, což vytváří větší prostor k vnitřním bojům. V historii k tomuto došlo v roce 2013, kdy hnutí STAN spojilo svou kandidátku s TOP 09, čímž se kandidáti STAN stali kandidáty TOP 09, tedy malý subjekt se částečně podřídil velkému za cílem většího zisku. Volič tak ve volbách a ve volebním období Starosty příliš nezaregistroval, jelikož vystupovali pod TOP 09. Řekl bych, že tato ztráta identity je hlavní nevýhodou malých stran. Výhodou je ovšem větší zisk mandátů bez obav, že by uskupení nedosáhlo potřebné větší uzavírací klauzule.

2. Jak reálné je podle Vás přijetí takové volební reformy, která by byla více spravedlivější oproti dnešnímu modelu, tedy která by odstranila znevýhodnění malých stran? Je jasné, že velké strany tomu nakloněny nebudou, na druhou stranu víme, že ten, kdo je velký dnes, nemusí být stejně velký v budoucnu (viz např. ČSSD, která spolu s ODS vytvářela v roce 2000 volební systém výrazně posilující velké strany na úkor malých, ale dnes je jednou z menších stran a dle některých průzkumů dokonce stranou ohroženou).

Myslím si, že přijetí radikálnější reformy, která by upravovala například podobu volebního dělitele, není v současné době příliš reálné. Hnutí ANO je se svými výsledky velmi spokojeno a nevidím důvod, proč by mělo začínat další politický boj v podobě přechodu na většinový systém, o kterém se zmínil Andrej Babiš a jeho prosazení je dle mého názoru nemožné. Na druhou stranu menší politické subjekty se o změnu v podobě zlepšení svého postavení ve volbách budou stále velmi snažit. Bude však záležet na ČSSD, která voliče ztrácí a jako člen koalice má větší možnosti do budoucího vývoje volebního zákona zasahovat. Je proto možné, že se téma volební reformy opět otevře před následujícími volbami, kdy ČSSD, coby koaliční partner, nebude mít co ztratit. V dnešních dnech proto vidím reálné pouze přijetí snížení klauzule u volebních koalic, proti kterému výrazněji vystupuje pouze hnutí ANO.

VÝSLEDKY OKRESNÍHO KOLA SOČ

PRÁCE, KTERÉ POSTOUPILY DO KRAJSKÉHO KOLA SOČ:

obor č. 2 – Adam Grunt – Kovalentně vázané fluorescentní a magnetické nanočástice a jejich teoretické využití pro volumetrické zobrazení – 1. místo
obor č. 6 – Kristýna Pluhařová – Povědomí veřejnosti o transgender problematice – 1. místo
obor č. 7 – P-glykoprotein a rezistence na anthelmintika u Haemonchus contortus – 1. místo
obor č. 7 – Vliv hudby na aktivitu kvasinek – 2. místo
obor č. 10 – IoT pro měření vlhkosti půdy – 1. místo
obor č. 17 – Volební systém do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky – 1. místo

PRÁCE, KTERÉ NEPOSTOUPILY DO KRAJSKÉHO KOLA SOČ:

obor č. 15 – Rodina Sochorova ve Dvoře Králové n. Labem