Práce č. 1
Regina Müllerová (Gymnázium Josefa Jungmanna, Litoměřice) -Hydrolýza sacharózy při přípravě pampeliškového medu
Video s obhajobou: https://www.youtube.com/watch?v=MFsOyOGa9iA&feature=youtu.be
Otázky poroty:
RNDr. Aurélie Pekařová
1) Vysvětlete pojem invertáza – podstata hydrolýzy sacharózy
2) Jak jste počítala odezvové faktory pro jednotlivé sacharidy?
3) Rozeberte vybraný elektroforeogram z kvalitativního i kvantitativního hlediska.
4) Zhodnoťte způsoby ovlivnění konc. glukosy v krvi.

Mgr. Markéta Jechová

1. Kde by mohly být výsledky Vašeho výzkumu dále využity?
2. Co bylo hlavním podnětem pro výběr Vašeho tématu?
3. Jak dlouho jste na výzkumu pracovala?

Mgr. Petr Bašus

1. Pochopil jsem jako laik dobře, že u včel máme kvalitu medu „zaručenou“, zatímco u pampeliškového vše závisí na subjektivních i objektivních faktorech?
2. Jak je časově náročné vyrobit pampeliškový med? Pochopil jsem správně, že na výrobu 250 ml medu je třeba 75 květů pampelišky a čtvrt kila cukru?
3. Proč jste se rozhodla kapitolu na str. 37 nazvat použitá literatura, když odkazy zjevně ukazují i na internetové a jiné zdroje?

Obhajoba Vaší práce bude probíhat dne 2. dubna od 8:30 do 9:30 hodin. Těšíme se na Vaše odpovědi.

Práce č. 2
Kristýna Pokorná (Gymnázium Roudnice nad Labem) – Využití hybridních guanidinátových ligandů pro přípravu katalyzátorů a luminiscenčních materiálů
Video s obhajobou: https://www.youtube.com/watch?v=skzQL8PLhBs&feature=youtu.be
Otázky poroty:
RNDr. Aurélie Pekařová
1. Jaké je praktické využití Vámi připravených sloučenin?
2. Který z ligandů způsobuje luminiscenční vlastnosti látek A3 a B3?
3. U amidových komplexů ligandu A zmiňujete odlišnost v komplexu titanu, byly zde nějaké rozdíly v přípravě tohoto komplexu v porovnání s komplexy zirkonia hafnia.
4. Jaká je vzájemná souvislost a návaznost Vaší nynější a loňské práce SOČ?
Mgr. Petr Bašus
1. Jak dlouho se věnujete takto vysoce specializované chemii?
2. Jako naprostý laik jsem většině textu ani videoprezentace, přiznám se upřímně, nerozuměl. Byla byste schopná mi v 5-10 větách říci naprosto polopaticky, co bylo „objevem“ práce?
3. Na str. 55 nazýváte kapitolu Použitá literatura. Myslíte si, že je to opodstatněný název, když v odkazech jsou i zdroje internetové? A dále nerozumím, proč některé webové odkazy (http, https) jsou černě, jiné modře?

Mgr. Markéta Jechová
1. Zkoušela jste někomu Vaší práci nabídnout? Říkala jste, že se by mohla být nápomocna při chemoterapii.

Obhajoba Vaší práce bude probíhat dne 2. dubna od 10:00 do 11:00 hodin. Těšíme se na Vaše odpovědi.

Dobrý den, níže posílám zodpovězené otázky:

RNDr. Aurélie Pekařová

1) Vysvětlete pojem invertáza – podstata hydrolýzy sacharózy

Invertáza je enzym katalyzující hydrolýzu sacharózy. Řadí se do 3. EC k hydrolázám. Podstatou hydrolýzy sacharózy je rozštěpení glykosidické vazby (za přítomnosti invertázy, nebo je třeba kyselého prostředí) adicí vody.

2) Jak jste počítala odezvové faktory pro jednotlivé sacharidy?

Nejdříve jsem si určila, že odezvový faktor pro sacharózu se bude rovnat jedné, protože mi záleželo na poměrech, a ne na absolutních hodnotách. Odezvové faktory pro monosacharidy by měly být vyšší než pro sacharózu. Odezvové faktory glukózy a fruktózy jsem vypočítala tak, že jsem vydělila jejich směrnice směrnicí sacharózy.
Tedy směrnice monosacharidu/ směrnice sacharózy.

3) Rozeberte vybraný elektroforeogram z kvalitativního i kvantitativního hlediska.

Všechny cukry jsou záporně nabité, díky vysokému ph základního elektrolytu. Na každém cukru tedy došlo k disociaci -OH skupiny. Poloha píku vyjadřuje kvalitativní hodnotu vzorku. Sacharóza má nejmenší vlastní elektroforetickou mobilitu, proto k detektoru dorazila jako první. Výška píku vyjadřuje hodnotu kvantitativní, udává tedy množství analytu, které prošlo detektorem. Množství analytu procházejícím detektorem odpovídá i ploše píku, kterou jsem použila já. Hodnoty ploch píků v případě elektroforeogramu vzorku (Obrázek 16) pampeliškového medu jsou následující:

Sacharóza: 4,49

Glukóza: 3,62

Fruktóza: 3,54

4) Zhodnoťte způsoby ovlivnění konc. glukosy v krvi.

Koncentraci glukosy v krvi ovlivňuje především hormon glukagon a inzulin. Glukagon hladinu cukru v krvi zvyšuje, zatímco inzulin ji snižuje. Koncentrace glukosy v těle závisí na stravě člověka, na tom, jestli pravidelně vykonává nějakou pohybovou aktivitu a na dodržování dávek nebo léků, které jsou pro léčbu cukrovky lékařem předepsány.

Mgr. Markéta Jechová

1) Kde by mohly být výsledky Vašeho výzkumu dále využity?

Výsledky mého výzkumu by mohly být využity v potravinářském průmyslu.
Tím, že lze dosáhnout toho, aby poměr sacharidů přibližně odpovídal zastoupení cukrů v medu včelím, mohl by se pampeliškový med používat jako sladidlo místo cukru krystal, tedy sacharózy. Příprava medu není nijak náročná, a za vhodně zvolených podmínek lze dosáhnout téměř úplného rozložení sacharózy. Pokud by se pampeliškový med dostal na trh a lidé by jím začali sladit, místo sacharózy, došlo by k značnému urychlení metabolismu, protože by přijímaly rovnou monosacharidy, které se už nemusí štěpit.

2) Co bylo hlavním podnětem pro výběr Vašeho tématu?

Hlavním podnětem výběru tohoto tématu byl můj zájem o biochemii a sacharidy.
Doma používáme také med, atak mě zajímalo, jak je to s medem, pro jehož přípravu není potřeba žádný enzym ani jiná látka, kterou včely medu dodávají.
Chtěla jsem si také vyzkoušet vědeckou činnost a práci ve skutečné laboratoři.

3) Jak dlouho jste na výzkumu pracovala?

Na samotném výzkumu jsem pracovala 7 měsíců.

Mgr. Petr Bašus

1) Pochopil jsem jako laik dobře, že u včel máme kvalitu medu „zaručenou“, zatímco u pampeliškového vše závisí na subjektivních i objektivních faktorech?

Ano, v podstatě tomu tak je, avšak domnívám se, že i včelí med musí splňovat určité standardy, aby se mohl prodávat.

2) Jak je časově náročné vyrobit pampeliškový med? Pochopil jsem správně, že na výrobu 250 ml medu je třeba 75 květů pampelišky a čtvrt kila cukru?

Časová náročnost záleží na množství připravovaného medu, 250 ml roztok jsem na přímém vařiči vařila 120 minut. Na vodní lázni to ovšem trvá o něco déle. Kolik ml medu jsem získala, už jsem nezjišťovala, nebylo to předmětem mé práce. Myslím, že pokud použijete 250 ml roztok, tedy roztok obsahující 75 květů pampelišek, 250 g cukru krystal a citronovou šťávu, neznamená to, že tím získáte 250 ml medu, protože v průběhu varu se část vody odpaří.

3) Proč jste se rozhodla kapitolu na str. 37 nazvat použitá literatura, když odkazy zjevně ukazují i na internetové a jiné zdroje?

Kapitolu jsem takto nazvala, protože zahrnuje veškeré zdroje, z kterých jsem čerpala. Můžete zde najít nejen příspěvky z různých webových stránek, které se věnují pampeliškovému medu, ale i odkazy na spoustu učebnic a odborných článků.

V jedné z odpovědí uvádíte, že by se pampeliškový med dal používat ke slazení místo cukru. Zkusila jste propočítat finanční stránku věci?

Dobrý den, slečno
Děkuji za odpovědi na moje otázky, ale prosím o upřesnění.
1)O jaký typ glykosidické vazby se jedná v případě sacharosy?
2)Vysvětlete nejnižší hodnotu elektroforetické mobility sacharosy.
3)Vysvětlete podstatu mechanizmu působení inzulinu a glukagonu.
Předem děkuji za odpovědi.

Ještě mám laickou otázku. Chci-li nahradit nezdravý cukr zdravějším pampeliškovým medem, znamená to, že se veškerý „nezdravý cukr“, který stejně musím při přípravě pampeliškového medu, beze zbytku při výrobě ztratí?

Dobrý den slečno Můllerová,
děkuji za Vaše odpovědi. Myslím si, že by stálo za zvážení, zda odpověď na mou otázku (Kde by mohly být výsledky Vašeho výzkumu dále využity?) nezařadit do Vašeho videa, protože je to určitě zajímavé a podstatné sdělení o Vaší práci.
Po formální stránce je správné, aby tištěné a internetové zdroje byly zvlášť. Tudíž Použité zdroje mají svoji stránku a internetové také.

Ne, finanční stránku věci, jsem propočítat nezkoušela.

Jedná se o typ 1,2 glykosidické vazby.

Prosím Vás, otázky se mi vůbec nezobrazili, čekám u počítače už od 8:30 a vidím je až ted, mohu prosím dostat více času na odpovědi?

Určitě ano, máte čas do 10:00. Je potřeba stránku občasně aktualizovat, aby se Vám zobrazily nové příspěvky.

– já vím, že alfa a beta se těžce teď zapisuje, ale já beru i to, že napíšete alfa, beta 1-2 O-glykosidická vazba. Děkuji

Sacharóza má nejnižší hodnotu elektroforetické mobility, protože mí vyšší molární hmotnost než monosacharidy. Elektroforetická mobilita je přímo úměrná náboji částice, ale nepřímo úměrná hydratovanému poloměru částic.

Nemusí tomu tak vždy být, ale sacharóza by se při varu měla, rozložit, co nejvíce. Její procentuelní zastoupení by nemělo převažovat nad procentuelním obsahem glukózy a fruktózy.

– ano, ve vzorci je přímo poloměr částice

Hladina glukózy v krvi stoupá po enzymatickém štěpení vyšších cukrů přijatých v potravě. Vlivem inzulínu proniká glukóza do buněk, kde je zdrojem energie (popř. přeměněna za zásobní glykogen).Působením glukagonu se v játrech štěpí zásobní glykogen zpět na glukózu a zvyšuje se tak její hladina v krvi.

Děkuji za připomínky.

Já Vám moc děkuji za Vaše odpovědi. Je vidět, že víte o čem píšete.

Hezký den všem,
připojuji odpovědi na Vaše předchozí otázky a budu ráda, pokud položíte i další.
RNDr. A. Pekařová
1. Sloučeniny popsané v práci bych rozdělila do dvou skupin – sloučeniny s amidovými ligandy (ty mají zatím námi známé využití v laboratoři při katalýze hydroaminací při tvorbě vazeb C-N) a sloučeniny s cyklopentadienylovými a chloridovými ligandy (ty mají 2 hlavní využití – katalyzují polymerizace olefinů, v práci je popsána polymerizace polyethylenu, který každý z nás denně používá ve formě mikrotenových sáčků, máme ho v domě v podobě různých plastových těsnění, trubek apod. Druhé potenciální využití těchto sloučenin, díky jejich luminiscenčním vlastnostem, je aplikace ve farmakologii a chemoterapii, avšak proces aplikace nových léků je velice zdlouhavý. Než se látka dostane z laboratoře k pacientovi trvá to několik let, ale tak je to se všemi léky.
2. Luminiscenční vlastnosti látek A3 a B3 jsou především díky silnému π-donorovému guanidinátovému ligandu, který je ve vhodném okolí dvou chloridových a jednoho cyklopendadienylového ligandu, díky čemuž je zde dobré rozmístění elektronů, které můžou přejít do vyšší hladiny a následně vyzářit foton.
3. Komplexy zirkonia a hafnia se podařilo připravit v jednom reakčním kroku, bez nutného zahřívání apod. – jejich příprava je tedy velice snadná (když pominu práci v inertní atmosféře argonu/dusíku). Reakce přípravy komplexu hafnia byla dokonce velice čistá (výtěžek 91 %). Komplex titanu byl náročnější na přípravu, roztok reakční směsi bylo nutné několikrát zakoncentrovávat a doba krystalizace byla v porovnání s komplexy zirkonia a hafnia mnohem delší. Náročnost reakce se odráží i na celkovém výtěžku reakce, který je „pouze“ 54 % – což je ale v organokovové chemii běžná výtěžnost reakcí.
4. Práce z roku 2018 se zabývala především metodikou práce v inertní atmosféře (Schlenkova technika) a popisem přípravy vzorků pro jednotlivá měření. Byla zde popsána sloučenina, která je v letošní práci označená jako sloučenina A5. Letošní práce je ukázkou, jak je možné v práci dále pokračovat – využití jinak substituovaných guanidinátových ligandů, použití analogických reaktantů s jinými centrálními kovy apod. Letošní práce se dále zabývá využitím připravených sloučenin – katalýzou polymerizací a měření luminiscenčních vlastností. Letošní práce tedy ukazuje, jak široké uplatnění mohou mít organokovové sloučeniny.

Mgr. P. Bašus
1. Do laboratoře ÚFCH JH dojíždím téměř 3 roky. Práce tam mě neskutečně naplňuje, výzkumem tam trávím většinu svého volného času. Práce SOČ, kterou prezentuji je výsledkem neustálé práce po necelé 3 roky.
2. Skvělá otázka! Objev práce: Podařilo se mi připravit 7 zcela nových originálních sloučenin + 1, která byla popsána v předchozí práci (na str. 18 si můžete prohlédnout vzorce sloučenin A2, A3, A4, A6, B1, B2, B3). Protože to jsou zcela nové sloučeniny, bylo potřeba je charakterizovat speciálními analytickými metodami. Za hlavní a nejdůležitější výsledek bych sama považovala „úspěch“ sloučeniny A2 jako katalyzátoru v systému, který neobsahuje hliník, pro přípravu polyethylenu (polyethylen je plast, který každý z nás, bohužel pro ekology, používá a nadále se používat bude – stále se používají mikrotenové sáčky, každý z nás má v domě/bytě plastové elektrotechnické izolace, trubky v konstrukcích domu apod.), takže příprava látek, které „pomáhají připravovat plast“ je velice důležitá. Sloučenina A2 vykazovala více než čtyřnásobnou aktivitu oproti referenční látce CpTiCl3 (můžete vidět v Tab. 7 na str. 50 – řádky 3 a 4, aktivita je značena v 6. sloupci). Za další objev považuji, že se podařilo připravit sloučeniny vykazující luminiscenční vlastnosti (luminiscence je pro laiky jev, který látky vykazují jako „fosforeskující záření, když se na ně posvítí UV světlem“), takové látky jsou v dnešní době velice žádané díky jejich aplikaci ve farmakologii a jejich potenciální využití v chemoterapii – nutno ale poznamenat, že než se každý lék „osvědčí“ a než se může podávat lidem, musí být nejprve dlouho testován a skutečná aplikace do praxe je tedy otázkou několika let. Nicméně s mnou připravenými sloučeninami se již dále pracuje v naší laboratoři pro přípravu dalších, aplikovanějších sloučenin, takže výzkum těchto sloučenin se posouvá dále kupředu.
3. Pokud dobře počítám, k sepsání práce jsem použila 7 zdrojů dostupných online (z celkových 24 zdrojů). Slovo literatura se používá v přírodovědné akademické praxi i pro vědecké publikace, které jsou v dnešní době již většinou publikovány online, nicméně skutečně impaktované časopisy stále vycházejí v papírové podobě. Máte pravdu, že se toto slovo může zdát zavádějící, ale i Akademický slovník cizích slov vydaný Ústavem pro jazyk český vysvětluje slovo „literatura“ jako souhrn děl a statí, neomezuje se tedy pouze na papírovou podobu. Ale máte pravdu, že by zdroje mohly být rozdělené na „knižní/papírové“ a „internetové“.
Co se týče odkazů, upřímně jsem si odlišnosti odkazů nevšimla, nicméně hypertextové odkazy fungují a proklikem např. zdroje č. 24 se dostanete na stránku ASC Publications na daný vědecký článek.

Mgr. M. Jechová
1. Práci jsem zatím mimo SOČ nepublikovala, stále v laboratoři připravuji další a další sloučeniny, které mají stejný strukturní motiv, jen se liší ligandy. Pro další publikaci chci nejprve dokončit sérii reakcí, které by tvořily ucelenou práci vhodnou k publikaci ve vědeckém časopise. Během středoškolských studií bohužel nemám tolika času na práci v laboratoři, kolik bych si představovala a k denním návštěvám laboratoře můžu využít pouze školní prázdniny. Během školního roku totiž do laboratoře dojíždím cca 1x týdně, což práci bohužel prodlužuje. Pro lepší představu by bylo dobré zmínit, že mnou syntetizované sloučeniny byly připravené v posledních měsících/letech a jejich charakterizace je časově náročná. Další aplikace těchto sloučenin se začíná testovat (jeden z prvních testů jsou právě emisní spektra – str. 52), výsledky jsou zatím slibné. Pokud jste měla na mysli přímou nabídku farmaceutické firmě apod., tak daleko ještě výzkum nedospěl a je to otázka ještě několika let než budou látky otestovány a bude se s nimi moci dále pracovat v praxi. Stejný postup je prováděn i u ostatních látek, je potřeba provést spoustu testů v oblasti biologie/biochemie, takovéto testy už ale nejsou otázkou naší laboratoře. Naše laboratoř se specializuje na syntézu takových látek.

Slečno Müllerová,
moc děkujeme za Vaši práci, na které jste si dala záležet a věnovala ji svůj čas. Jde vidět, že o ní mluvíte se zájmem a bavila Vás. Též chválím videoprezentaci, po technické stránce jste si poradila velmi dobře. Získala jste další odborné zkušenosti, které určitě využijete v dalších letech. Po 11té hodině se dozvíte celkové výsledky.

Hodnocení práce R. Mullerové
Práce na zajímavé téma (jako aktivní včelař ho oceňuji obzvláště).
K videoprezentaci – velmi jasný, kultivovaný, srozumitelný projev; technická stránka na vysoké úrovni.
K tištěné podobě práce (pdf) – práce jasná, srozumitelná, dobře uspořádaná; s jasně stanoveným cílem, pochopitelně vysvětleným postupem a přehlednými výsledky výzkumu. Oceňuji dlouhodobou spolupráci s vědeckým pracovištěm.
Drobné výhrady – ne zcela šťastný název kapitoly Použitá „literatura“; na stránce, kde je Obsah, by bylo vhodné mezerou oddělit „Obsah“ a „Úvod“ (ale to je opravdu detail)
Obhajoba na vysoké úrovni, se znalostí věci…
Petr Bašus

Moje osobní hodnocení práce.
Je to výsledek 7 měsíčního snažení. Práce se mi líbí, v chemickém oboru je to oživení.
Nejedná se o „složitou vědu“, ale o věc, se kterou máme mnozí osobní zkušenost – pampeliškový med.
V tom medu vždy nějaká ta sacharosa bude. Je to poživatina, proto pro kyselou hydrolýzu se nedají použít
silné anorganické kyseliny. A hlavně – chybí tam ty biologicky aktivní sloučeniny, které se vyskytují ve včelím medu.
Práce pěkná, Vy víte o čem mluvíte, jenom si musíte víc sama věřit (narážím na video obhajobu).
Děkuji a zdravím.

Pro K. Pokornou
Děkuji za odpovědi na otázky. Zejména otázka 2 je zodpovězena srozumitelně, takže i mně, chemickému budižkničemovi, se rozjasnilo!
Líbí se mi snaha obhájit se Slovníkem spisovné češtiny.
Přeji Vám mnoho zdaru v dalším chemickém výzkumu.
Nemá další, doplňující otázky…

Dobrý den,
děkuji. Kdyby Vás cokoliv napadlo co se týče aplikací sloučenin, praktické stránky věci apod., ráda zodpovím.
S pozdravem,
K. Pokorná

Dobře, mám tedy otázku – z textu vyplývá, že úspěch sloučeniny A 2 spočívá v možném nahrazení hliníku při výrobě polyetylenu. Chci se zeptat, do jaké míry je hliník škodlivý, příp. čemu škodí…

V práci jsou popsány 2 systémy (2 možné postupy, jak „spustit“) polymerizace. Jeden obsahuje hliník MMAO-12 (modified methyl-aluminooxane) nebo dMMAO-12 (d = dry = suchý MMAO), tento systém ve sppojení se sloučeninou A2 nebyl tak účinný. Naopak systém bez hliníku (B(C6F5)3/Et3SiH) – boran-silanový systém vykazuje aktivitu více než 4x větší oproti referenčnímu systému (systému s CpTiCl3). Hliník není vůbec škodlivý, je jen součástí jednoho typy aktivátoru. Bezhliníkatý aktivátor byl popsán v nedávné době a právě proto je důležité jeho testování. Je skvělé, že podařilo připravit právě prekatalyzátor (sloučeninu A2), který by byl účinnější než běžně používaný CpTiCl3.
Jednoduše řečeno, sloučenina A2 s hliníkatým systémem „nereaguje tak dobře, s takovou výtěžností“.
Pro katalýzu polymerizací je práve nutné nechat „zreagovat“ aktivátor a sloučeninu A2.

Dobrý den slečno Pokorná,
děkuji za Vaše rozsáhlé odpovědi. Jsem též naprostý laik v oboru chemie a Vaše práce je opravdu vysoce specializovaná. Rozhodně víte, o čem píšete a určitě ve své cílevědomé práci pokračujte. Přeji Vám mnoho úspěchů v dalších výzkumech.
Co se týká Vaší video obhajoby. Doporučuji ji poupravit po technické stránce. Text na notebooku je nečitelný a je potřeba poupravit osvětlení. Mezi jednotlivými koly je možné video poupravit a nahrát ho znovu ke své přihlášce.
Nyní se s porotci poradíme o umístění a do 11:00 budete vědět své výsledky.

Aha, omlouvám se. Myslel jsem, že jde o zdraví. Ve skutečnosti se tedy jedná o účinnost sloučeniny.
Děkuji za vyjasnění.

Dobrý den,
děkuji za připomínky, o technických problémech vím, bohužel jsem tak na rychlo a s uzavřením většiny obchodů musela improvizovat. Vybavení pro natáčení doma nemám. Pokud postoupím dál, doufám, že se mi podaří kvalitu videa zlepšit.
Děkuji,
K. Pokorná

Hodnocení práce K. Pokorné
Nutno podotknout, že práci hodnotím jako laik bez odborného chemického vzdělání.
Práce působí velmi profesionálně, téma je náročné, i podání je terminologicky určeno pro specialisty v oboru (Vysoce cením schopnost – v odpovědích na diskusním fóru – vysvětlit problematiku srozumitelně a pochopitelně i pro širší veřejnost!).
K videoprezentaci – srozumitelný a spisovný projev, technicky zajímavá práce s funkčním zařazením prezentace, ta je ale dost „malá“, tedy obtížně čitelná. Občasné zaškobrtnutí ve výslovnosti bylo asi dáno příliš náročným názvoslovím. Chtělo by to lepší nasvícení.
K tištěné podobě (pdf) – jazykově na vysoké úrovni; odborně také. Práce je logicky a funkčně strukturovaná.
Drobné postřehy – oddělil bych zdroje literární a internetové (viz kapitola Použitá literatura); na stranách 57-58 autorka nedává mezeru mezi nadpisem a textem

Dobrý den, slečno Pokorná.
Děkuji za odpovědi na moje otázky.
Práce se mi líbí. Já jsem viděla i tištěnou podobu a nemám k ní žádné připomínky.
Připomínky mám, ale k video obhajobě. Chemické názvy některých sloučenin jsou pro
laika jako jazykolamy, ale ne pro Vás. Prosím, zapracujte ještě na tom. Často ukazujete
něco na obrazovce monitoru, ale divák nic nevidí, protože od obrazovky se světlo odráží.
To jsou technické detaily, které se dají odstranit.
Práce je na vysoké chemické úrovni. Děkuje Pekařová

Ne, hliník v PE (plastu) se dál nevyskytuje, celý systém (včetně sloučeniny A2) tam je pouze pro to, aby bylo možné z ethylenu (hořlavý plyn) připravit plast k normálnímu užití – proto je vývoj katalyzátorů tak důležitý.

Co se týče jazykolamů, předpokládala jsem, že video bude pro porotce a užší veřejnost, která má pdf práce k dispozici a může tedy nahlédnout na vzorce daných sloučenin (kompletní přehled všech sloučenin je na str. 18).
Děkuji za připomínky.
K. Pokorná

Vážené studentky,

velmi Vám děkujeme za Vaše cenné příspěvky. Obě práce byly přínosné a zaslouženě postupují do krajského kola. Dospěli jsme k závěru, že na 1. místě se umístila slečna Kristýna Pokorná a na 2. místě slečna Regina Müllerová. Diplomy Vám budou zaslány přes email. Jakmile se dozvím bližší informace o krajském kole, budu Vás kontaktovat.
Samozřejmě velmi děkuji za spolupráci naší vážené porotě.

Všem přeji pevné zdraví a loučím se,
Mgr. Jechová Markéta

Děkuji oběma soutěžícím za účast a přeji jim úspěch v krajském kole.
Děkuji kolegům za spolupráci.
Na viděnou, na slyšenou…
Petr Bašus

Gratulujeme!