Dotazy od poroty pro R. Kundratu, L. Husara, P. Pondělka (09 – Malé tepelné čerpadlo)
Odpovídejte prosím, pokud to půjde, v jednom bloku, pište čísla otázek.

1. Jaké jsou pořizovací náklady na vámi navržené tepelné čerpadlo a jak velkou úsporu provozních nákladů např. oproti elektrickému bojleru je možné očekávat?

2. Plánujete pokračovat v návrhu čerpadla až do fáze realizace?

3. Vaším cílem bylo navrhnout, sestrojit a zprovoznit zařízení. Co z toho jste zrealizovali, v jaké fázi Vaší činnosti jste? Pokud zařízení není sestrojené, pochopila jsem dobře, že jeho funkčnost je ověřena počítačovým modelem? Pokud sestrojené je, proč to z textu ani videa s obhajobou nevyplývá?

4. V závěru píšete, že jste dokončili první polovinu Vašeho projektu. Co je druhá polovina projektu?
Jménem poroty děkuji za Vaše odpovědi.

Dotazy od poroty pro A. Peprníka (11 – Přehled konstrukčních prvků dřevostaveb)
Odpovídejte prosím, pokud to půjde, v jednom bloku, pište čísla otázek.

1. V práci mi schází vlastní návrh či řešení nějakého stavebního problému – tj. praktická část práce.

2. V závěru práce píšete, že je třeba bořit mýty, které kolem dřevostaveb kolují – můžete některé z těchto mýtů zmínit?

3. Co je cílem Vaší práce? Můžete konstatovat, že jste Váš cíl splnil?

4. Máte praktické zkušenosti s dřevostavbami nebo konzultoval jste informace v textu s odborníky, kteří dřevostavby realizují?

5. Liší se návrh dřevostavby od návrhu domu ze silikátových materiálů?
Jménem poroty děkuji za Vaše odpovědi.

Dotazy od poroty pro J. Holbu (12 – Simulační panel pro PLC)
Odpovídejte prosím, pokud to půjde, v jednom bloku, pište čísla otázek.

1. Předpokládám, že simulační panel jste vytvořil v rámci vaší závěrečné práce oboru mechanik-elektrotechnik. V tomto směru jste odvedl zcela jistě nadprůměrnou komplexní práci. Vzhledem k zařazení do oboru SOČ „Učební pomůcky“ mne ale zajímá, jakým konkrétním způsobem může být panel využit jako učební pomůcka? Obsahuje vaše práce kromě 4 výukových kartiček ještě nějaký další didaktický/výukový prvek?

2. Jo možné simulační panel rozšířit i o další modely (výukové karty)?

3. Co je hlavním cílem práce? Komu je pomůcka určena, k jakému učivu, pro jaký výukový cíl? Jak má být pomůcka využita ve výuce? Některé informace vyplývají z textu, ale možná by bylo lepší to jasně a stručně uvést v úvodu.

Jménem poroty děkuji za Vaše odpovědi.

Dotazy od poroty pro A. Knirsche (12 – Aplikace anorganické názvosloví)
Odpovídejte prosím, pokud to půjde, v jednom bloku, pište čísla otázek.

1. Bohužel hodnotit nedokončenou aplikaci, která prochází teprve testováním a není možné ji vyzkoušet, je velmi obtížné. Věřím, že až bude aplikace hotová, bude určitě přínosná. Chtěla bych se zeptat, komu a jakým způsobem ji plánujete nabídnout. Očekáváte, že se stane např. součástí výuky chemie ve školách?

2. Nešel by pro porotu vymyslet lepší systém, aby se její členové mohli seznámit s aplikací? Nedovedu si představit, že Vás budou kontaktovat kvůli aplikaci. U speciálních počítačových programů se předpokládá, že jim automaticky bude poskytnutý zdroj informací.

3. Kolik lidí aplikaci testuje a jaká je zpětná vazba? Co bylo na základě této zpětné vazby změněno?

4. Proč nemá aplikace víc úrovní: ZŠ, SŠ? Částečně je to pomocí hvězdiček, ale nabízet žákům ZŠ palladium mi nepřijde vhodné.

Jménem poroty děkuji za Vaše odpovědi.

Odpovědi na otázky poroty

1. Chápu, že nepublikovaná aplikace není ideální. Mohl bych ji publikovat již v tomto stádiu bez dalšího testování. Avšak byla by zde velká pravděpodobnost, že by se poté přišlo na nějaké chyby, které by vedly ke špatnému hodnocení aplikace. Nízké hodnocení by pak vedlo k nezájmu potencionálních uživatelů a celá práce by tak byla k ničemu. Preferuji tedy pořádně otestovat a teprve po vychytání všech chyb ji vypustit mezi veřejnost.

Co se týče možnosti aplikace vyzkoušet, stačí napsat na e-mail napsaný jak v práci, tak ve videu, nebo mě jakkoliv jinak kontaktovat.

Chtěl bych udělat propagaci na školách, aby se aplikace dostala do podvědomí studentů a učitelů. Dále také silně přemýšlím nad placenou reklamou, pomocí které je možné zacílit přímo na určitou skupinu uživatelů.
Myslím si, že ve výuce chemie dokáže aplikace zejména nahradit domácí úkoly, kdy učitel může zadat, aby si studenti procvičovali v aplikaci určitou skupinu. A pro tento účel očekávám, že bude na školách běžně využívána.

Některé podobné učební aplikace umožňují propojení s učitelem a kontrolu nad žáky a jejich výsledky. Nad tím ale prozatím nepřemýšlím, i z důvodu, že ne všichni žáci musí mít operační systém Android, a tak zavádět tuto funkci nyní by nemělo smysl. Avšak poté, co bude aplikace hotová pro oba operační systémy bude tato funkce rozhodně v plánu.

2. Tento systém je zavedený z důvodu, že musím manuálně vkládat emaily všech lidí, kteří aplikaci testují, na seznam ve vývojářském prostředí Google Play. Byla by zde možnost, že bych mohl dát přístupný instalační soubor, podobně, jako je například soubor .exe u systému Windows. Systém Android se ale netváří moc přívětivě k aplikacím, které nejsou nainstalované přímo z jeho obchodu Google Play.

Jedinou možností, která mě napadá, je místo odesílání e-mailu použít formulář vytvořený pomocí Google Forms. Ale jinak děkuji za připomínku a budu ještě dále přemýšlet nad dalšími způsoby.

3. Momentálně aplikaci testuje 7 lidí. Zpětná vazba k samotnému principu a celkovému provedení aplikace je velmi pozitivní.

Na základě zpětné vazby proběhlo mnoho změn. Tím nejdůležitějším byla zejména oprava chyb, které způsobily pád aplikace. Jedna z takovýchto chyb se například stala, pokud v nastavení uživatel nezadal žádný počet otázek. To už je nyní opraveno. Další chybou byla možnost kliknout na tlačítko vymazat po odeslání odpovědi.

Taktéž se se všemi testery radím ohledně designu aplikace. Pokud jsem tvořil vzhled obrazovky, většinou vzniklo vždy několik návrhů a oni mi odeslali svůj názor a popřípadě nějaké jejich vlastní nápady a připomínky. Tyto připomínky jsem zapracoval a poté jsem jim to znova poslal a poradil se s nimi. S každým komunikuji zvlášť, aby nebyli sebou vzájemně ovlivňováni a mohl jsem tak slyšet jejich vlastní názor.

Aplikaci nenechávám testovat pouze lidmi, ale při vytvoření každé nové verze v obchodu Google Play je aplikace testována také roboty na 11 různých mobilních zařízeních (P8 Lite, Mate 9, Moto Z, Moto G4 Play, Nokia 1, Pixel, …). Já poté z celého testování dostanu videozáznam a screenshoty všech obrazovek. Také dokážu zjistit průměrné využití CPU, kolik aplikace bere dat z internetu a další. V ohledu výkonnosti prošla aplikace na výbornou. Ze screenshotů jsem ale zjistil, že na obrazovce testování se na malých mobilních telefonech (4.5‘‘-5‘‘) nevlezou všechny komponenty. Přestože těchto telefonů se již na trhu nachází minimum, snažím se tuto situaci vyřešit tak, aby aplikace fungovala ideálně na všech mobilních telefonech. Optimalizace na různé telefony je vcelku složitá a pracoval jsem na tom poslední měsíc. Nyní je již aplikace optimalizována na naprostou většinu mobilních telefonů.

Další zpětná vazba pochází ze systému Google Firebase a Google Analytics, jenž mi bude pomáhat zejména po zveřejnění aplikace. Je možné na něm zobrazit záznamy všech pádů aplikace (Přestože se snažím těchto pádů vyvarovat, kvůli specificitě jednotlivých telefonů, je možné, že problém v daném místě bude dělat pouze jeden model telefonu). Díky tomu se mi daří v dalších verzích vydat opravu těchto chyb. Dále také mohu například sledovat délku načítání jednotlivých obrazovek, nebo informace o uživatelích aplikace – národnost, věková skupina, verze operačního systému atd.

Všechny tyto způsoby mi pomáhají s vývojem aplikace a jsou pro mě zpětnou vazbou, podle které řídím další vývoj.

4. Je to z jednoho prostého důvodu. Neexistují jednotné učební plány, které by říkaly, které skupiny musí umět žák základní školy, a které skupiny musí umět žák střední školy. Dále na střední škole vzniká velký rozdíl mezi běžnými studenty a těmi, kdo si zvolí seminář z chemie. Běžný student se na střední škole nejspíše nebude muset naučit peroxidy nebo thiokyseliny, které jsou ale často vyžadovány v seminářích. Proto je zde možnost vytvořit si vlastní set, kde se žák nechá vyzkoušet pouze z těch skupin, které potřebuje.

Dále jak je zmíněno v práci, plánuji aplikaci přeložit i do jiných jazyků a v jiných zemích zase mohou mít odlišné učební osnovy.

Poznámka o možnosti vyjmutí některých prvků je také složitá. V každé škole chtějí po žácích na ZŠ umět jiné prvky. Na některé škole můžou požadovat osmium, na jiné zase ne.

Řešením by se mohlo zdát, že stejně, jak si při vytváření setu uživatel volí skupiny, tak si také zvolí prvky. Toto řešení mi ale nepřijde příliš uživatelsky přívětivé. Pokud bych měl naklikat 50 prvků, které mi učitel v hodině zadal, od používání aplikace by mě to nejspíše odradilo.

Jediné z mého pohledu smysluplné řešení je v nastavení přidat možnost zvolit pouze jednodušší prvky. Tyto prvky bych zvolil po diskusi s učiteli chemie na základních školách nebo nižším stupni víceletých gymnázií. Toto nastavení by ale zároveň muselo fungovat pouze v základních skupinách. Například u polykyselin nebo komplexních sloučenin by to nemělo smysl, protože dle mého názoru jsou již více složité. Taktéž by se mohl v některých přirozeně méně zastoupených skupinách kvůli tomu razantně snížit počet možných sloučenin v dané skupině. Například u hydrogenkyselin, kterých je pouze 14 (nepočítají se zde hydrogenpolykyseliny, protože většinou se polykyseliny učí až po hydrogenkyselinách), by po odebrání méně známých prvků zbylo pouze 8 sloučenin.

U tohoto řešení budu přemýšlet o jejím zapracování do aplikace.

Dotazy od poroty pro O. Hruboše (12 – Rybářský kroužek online)
Odpovídejte prosím, pokud to půjde, v jednom bloku, pište čísla otázek.

1. Je aplikace dokončena a je možné ji vyzkoušet?

2. Vychází testové otázky v aplikaci z okruhů pro přípravu na zkoušku k získání rybářského lístku? Tzn. je možné aplikaci využít i při přípravě na zkoušku?

3. Kromě kroužku v Uh. Hradišti byla nebo bude aplikace nabídnuta i dalším organizacím?

4. V práci píšete, že dbáte na připomínky žáků a učitelů. Kdo aplikaci testoval? Jaké připomínky byly například zohledněny a jak?

5. Budou v aplikaci vytvořeny i nějaké učební texty?

6. Ve videích se objevuje pan Skovajsa. Jaký je jeho podíl při tvorbě této práce, Proč jste videa nenatočil Vy?

7. Jak jsou řešeny doplňovačky? Ve Vašem textu je nabídnuta nápověda. Při prohlížení aplikace nápověda nebyla. Je nějakým způsobem řešeno, když bude mít někdo odpověď se stejným smyslem, ale ta bude vyjádřena jiným výrazem? Uznává aplikace více variant?

Jménem poroty děkuji za Vaše odpovědi.

(Je možné, že je tato zpráva duplikátní, kvůli problémům, na které jsem při odesílání odpovědi narazil – odpověď se na fóru nezobrazovala)

Odpovídám na otázky poroty k práci Rybářský kroužek online.

1. Aplikaci je možno vyzkoušet a používat v ostrém provozu. Dokončena pro běžný provoz je, avšak ještě stále implementuji funkce, které mne napadají a mohly by aplikaci vylepšit.

2. Ano, testové otázky jsou vhodné pro přípravu na závěrečnou zkoušku.

3. Aplikace byla zatím nabídnuta pouze Rybářskému kroužku v Uherském Hradišti, ale pokud by i ostatní organizace projevily zájem, není problém jim aplikaci poskytnout.

4. Bylo dbáno na připomínky od vyučujícího rybářského kroužku v Uherském Hradišti. Konkrétní připomínky byly například zpřehlednění hlavního menu nebo design doplňovaček a ostatních výukových materiálů.

5. Ano, v budoucnu plánuji přidat i učební texty, kterých by mohli uživatelé využívat při učení.

6. Bylo to hlavně z toho důvodu, že je pan Skovajsa vedoucím rybářského kroužku v Uherském Hradišti a členem Odboru mládeže při radě Moravského rybářského svazu v Brně, z.s., který řeší, jak mládež přivést ke sportovnímu rybolovu a tato aplikace je prostředkem, která pomůže pobočným spolkům k zatraktivnění rybářských kroužku pro děti a mládež.

7. Je možné, že někde nastala chyba. U doplňovaček by nápověda měla být vypsána. Do budoucna bych chtěl z nápovědy vytvořit „plovoucí“ pole, které bude uživatel pomocí myši přesouvat, aby nedošlo k nejasnostem při odpovědích.

Ondřej Hruboš

Dotazy od poroty pro T. Součka, Š. Horčice (12 – Edukační portál „Škola v praxi“)
Odpovídejte prosím, pokud to půjde, v jednom bloku, pište čísla otázek.

1. Z práce je jasné, že jste odvedli obrovský kus práce a vaše znalosti programování a tvorby webových stránek jsou ohromující. V textu práce mi však schází odkazy na zdroje. Není tak jasné, odkud je která část textu čerpána. Odkaz na vámi vytvořený edukační portál jsem nalezla až v přiložených souborech. Web bohužel působí nedokončeným dojmem, obsahuje pouze dvě témata z chemie a geografie a dvě 3D animace, navíc stručně zpracovaná v rozsahu pár řádků. V úvodu práce přitom zmiňujete, že cílem je vytvořit obsahově rozsáhlou webovou stránku, která bude sloužit učitelům pro zkvalitnění výuky. Na základě čeho jste vybrali právě tato vzájemně nesouvisející témata? Jakým konkrétním způsobem bude tedy web využitý?

2. Kdo bude podle Vašich představ spravovat web v budoucnu? Kdo bude tvořit další výukové materiály?

3. Máte nějakou zpětnou vazbu? Je aplikace otestovaná, vyzkoušená studenty, případně jak bude ověřovaná její funkčnost?

Jménem poroty děkuji za Vaše odpovědi.

Dotazy od poroty pro T. Formánkovou, A. Janoštíkovou, K. Trávníčkovou (13 – Efektivní marketingová strategie vybraných škol)
Odpovídejte prosím, pokud to půjde, v jednom bloku, pište čísla otázek.

1. Kdo tvořil respondenty vašich dotazníkových šetření a jaký bych jejich počet? Jakým způsobem byl dotazník realizován?

2. V práci uvádíte mj. zjištění, že poměrně velká skupina žáků není spokojena se svými učiteli – zjišťovaly jste konkrétní důvody nespokojenosti?

3. Dále jako jednu z hrozeb pro školu uvádíte GDPR, můžete to blíže vysvětlit?

4. Ve své práci doporučujete využití sociálních sítí. Jaké sociální sítě byste volila a jak by měla škola na těchto sítích vystupovat? (informace pro žáky/veřejnost/placená reklama)?

5. Z jakého důvodu jste do své práce zahrnuly ZŠ ve Vracově? Má tato škola problém s nedostatkem žáků?

6. Píšete, že jste SWOT analýzu pro ZŠ ve Vracově dělaly na základě dotazníků. V dotaznících pro žáky jste tedy řešily komunikaci se slovenskou školou, školení pro učitele nebo exkurze?

7. Z čeho čerpala SWOT analýza pro OA? Konzultovaly jste ji a marketingový plán s vyučujícími nebo vedením školy?

8. Co zahrnujete pod pojem akce pro studenty?

Jménem poroty děkuji za Vaše odpovědi.

Model mycí linky v naší škole slouží jako didaktická pomůcka právě pro programování PLC.
Můj program má sloužit jako jakási demonstrace modelu, aby si studenti vytvořili představu o tom, jak má celý model fungovat. Moje verze programu tvoří nejpropracovanější možný postup řešení, který využívá všech funkcí modelu. Na učiteli potom je, aby zadání pro jednotlivé studenty upravil podle jejich schopností. Například jim řekne, aby vytvořili program pouze pro pojezd mycí linky, nebo pouze pro otáčení kartáče.

To je těžké říct. Délka programování se zásadně odvíjí od složitosti programu a hlavně od jakýchsi schopností studenta logického uvažování. Například reverzace motoru trvá šikovnému studentovi 5-10 minut. Ne tak nadaní studenti nad tím ale můžou strávit klidně 20-30 minut. Programování ale probíhá například v učebně počítačů, kdy všichni studenti programují současně na svých PC. Student program tvoří nezávisle na panelu, a až po dokončení programování připojí panel k PC a nahraje do něj svůj program. Samotná simulace a testování programu se potom zase odvíjí od počtu programovaných vstupů a výstupů a od složitosti zadání. Například reverzace motoru trvá odsimulovat, řekl bych, maximálně 2-3 minuty. Je pravda, že v tuto chvíli panel využívá pouze jeden student, zbytek studentů ale mezitím stále pracuje na svém vlastním programu. Myslím, že se nikdy nestane, že by v jedné třídě byli všichni nadaní programátoři, nebo naopak. Vždycky někdo program dokončí rychleji než ostatní a tak u panelu „nevzniká řada“.

Dobrý den,
oslovili jsme všechny učitele na naší škole formou hromadného e-mailu. Na mail nám odpovědělo 11 učitelů (chemie, geografie, cizí jazyky, fyzika, matematika, …) z nichž většině přišel náš nápad zajímavý a nabídli nám spolupráci na tvorbě témat. Z tohoto důvodu se nebojíme, že by se učitelé bránili zveřejňování svých materiálů. Učitelé na naší škole jsou, řekli bychom, poměrně pokrokoví a sami často při práci využívají moderní technologie (vzdělávací videa, prezentace, …). Samozřejmě je jasné, že náš web nebude využíván naprosto všemi učiteli.