Jan Wasserbauer

Biskupské gymnázium Žďár nad Sázavou

Kůrovcová kalamita v České republice

Martin Antl

Gymnázium Chotěboř

Včelí rok

Otázka na Jana Wasserbauera:
Máte přehled jaké škody například na Vysočině způsobují i ostatní druhy Kůrovců oproti Kůrovci smrkovému?

Otázka na Martina Antla: V současné domě ohrožuje některé oblasti Vysočiny. Včelí mor, existuje nějaké preventi vníopatření proti této chorobě?

Otázka na Martina Antla:
Má otázka se týká Problematiky postřiků (Kap. 4.3.2), máte představu, jak se liší situace u nás a v zahraničí? Je v zahraničí užší spolupráce mezi včelaři a zemědělci? Jsou na to nějaké platné zákony?

Děkuji

Otázka na Jana Wasserbauera: Píšete, že jste sledoval zdraví stromů (kap. 7 Sledovaná oblast). V práci však žádný popis sledování zdraví stromů není, nejsou zde ani žádné výsledky k této problematice. Jakým způsobem probíhalo tedy Vaše sledování, co jste zjistil? Jak dlouho probíhalo Vaše sledování?

Děkuji

Otázka na Jana Wasserbauera:
V závěru práce se zmiňujete o financích, které ovlivňují následný průběh po těžbě. Můžete toto blíže specifikovat?
Děkuji

Otázka na Martina Antla:
V úvodu své práce píšete, že byste chtěl přivést ke včelaření mladé včelaře (stejně tak zmiňujete věkový průměr včelařů). Jaké jsou hlavní důvody toho, že nám chybí mladá generace včelařů? A je v ČR včelaření nějakým způsobem podporováno?
Děkuji

Krásný dobrý den. Děkuji za položenou otázku. Než řeknu o konkrétní situaci moru včelího plodu na Vysočině, tak bych rád objasnil, co je to za nemoc, jak se šíří, jaké jsou příznaky nákazy ve včelstvu a jak se s morem včelího plodu dá bojovat nebo jaké udělat preventivní opatření, jak zaznělo v otázce.
Mor včelího plodu je bakteriální onemocnění způsobené bakterií Paenibacillus laevae, která vytváří spory, jež jsou velice odolné vůči mrazu a chemickým prostředkům, určených pro dezinfekci. Taková bakterie bez hostitele dokáže ve spoře přežít okolo 50 až 60 let.
Jak se taková nemoc šíří? Jak už název říká, tak mor včelího plodu napadá včelí plod. Pokud se ve včelstvu objeví mor, který tam mohla přinést včela, anebo včelař, díky neopatrnému nákupu úlů nebo rámků, kde stále přežívaly bakterie včelího moru. Nemoc postihuje zdravé larvy, které se dostávají k larvě s potravou, jež následně konzumuje. Do několika hodin bakterie začne v těle larvy pracovat a už během jednoho dne bakterie rozpouští larvu za pomocí toxinů a vzniká nová generace bakterií. Z larvy na dně buňky zbyde tzv. příškvar, který představuje vyschlé zbytky larvy a potravy.
Po odvíčkování některé buňky s plodem můžeme cítit zápach připomínající kvašení, které probíhalo v zavíčkované buňce. Dalším znakem napadení včelstva morem včelího plodu, kromě specifického zápachu, je mazlavá hmota na dně buňky, kterou známe pod pojmem příškvar. Včely, jelikož jsou velice čistotné, tak tyto příškvary vykusují a vynášejí z úlu pryč. Pokud včelstvo mor včelího plodu zasáhne, tak se líhne čím dál tím méně nových včel, které nejsou schopni udržet chod v úle a včelstvo pomalu umírá. V úle mohou být stále zásoby medu, které už nejsou nijak chráněné, a proto přichází na řadu včely slídilky. Tyto včely z okolních úlů objeví zdroj snůšky a přiletí to dát vědět do úlu. Létavky, které létají pro nektar a med ale nevědí, že včelstvo zemřelo na mor včelího plodu a některé spory si odnášejí s sebou do úlu, kde se nemoc také začne pomalu rozjíždět.
Jak můžeme s touto nemocí bojovat? Bohužel, jak už jsem říkal, tak spory jsou velice odolné a žádný z našich prostředků na léčení včel nepomáhá, protože používáme přípravky, které jsou šetrné ke včelám a nemají vliv na produkci medu. Máme i mnoho přírodních látek na léčení včel. Nejvýznamnějším je asi formidol (kyselina mravenčí). Na Ukrajině je běžné, že se včelstva přeléčují antibiotiky, které sice brzdí dopad nebo zastavují nákazu moru včelího plodu, ale mají neblahý vliv na včely, a dokonce i na produkci medu. Při léčení antibiotiky je dokázané, že po přeléčení med obsahuje antibiotikum, což na našem území je zakázané. Proto zbývá jen jedna metoda „léčení“ nebo spíš likvidace, a to je oheň, kdy spory a bakterie necháme společně s nakaženými včelami spálit. Před spálením je potřeba včely „uspat“, aby nedošlo k šíření, a proto se za pomocí krmítek nalije do úlu benzín, který včely pozřou a otráví se. Tento pohled je to nejsmutnější, co včelař může zažít, když vidí, jak jeho životní dílo a péče mizí v ohni.
Nyní, když už víme, co mor včelího plodu dokáže, podíváme se do našeho Kraje Vysočina. Musím říci, že až na rok 2017 a 2020 patříme mezi kraje s nejmenším výskytem moru včelího plodu v ČR. Jak už jsme se mohli dočíst, tak žádný lék na mor včelího plodu není, ale jak padlo v otázce, můžeme vytvářet různá preventivní opatření. Pokud včelař zjistí, že jeho včelstvo vyjadřuje známky nákazy, tak je potřeba, aby tuto informaci neprodleně oznámil na Krajskou veterinární správu, která na stanovišti odebere vzorky a pošle na rozbor. Pokud se nákaza potvrdí, tak je potřeba, aby ostatní včelaři poslouchali nařízení od Krajské veterinární správy, protože to je jediné opatření, jak tuto nemoc zvládnout. Pracovníci z Krajské veterinární zprávy nařídí nakažené včelstvo zahubit a spálit vše u čeho je podezření nákazy. Jedná se o úly a vše co bylo v nich, včelařův oblek a ostatní věci používané při včelaření. Nehořlavé věci jsou chemicky ošetřeny např. medomet. Krajská veterinární zpráva také vyhlásí morové pásmo, které je vyhlášeno v rozsahu 5 Km od ohniska moru. V tomto pásmu je potřeba, aby včelaři dbali rad veterinární správy, protože bude potřeba zaslat vzorky pro vyšetření na mor včelího plodu. Jen vzájemnou pomocí a vysokou obezřetností lze mor včelího plodu zvládnout.

Hezký den. Děkuji za otázku. Problematika postřiků je v České republice i v zahraničí velice diskutované téma, ať už v oboru zemědělství, sadařství tak i ve včelaření. Na našem území existují i různé aplikace, kde jsou propojené zemědělské podniky se včelaři a v případě, kdy zemědělská technika jede stříkat hmyzosnubnou rostlinu (v dnešní době převážně řepku), tak včelař dostane zprávu. Když ale zemědělec napíše včelaři během dne, že bude chemicky ošetřovat plodinu v okolí úlu, tak včelaři to v ničem nijak nepomůže, protože včely jsou venku z úlu a lítají. Někteří zemědělci posílají zprávu den předem, ale efektivita je stále stejná. Včelař nemůže ráno přijít k úlům a včely zavřít a vysvětlit jim, že dnes lítat nemohou. Proto je důležitá nejen domluva, ale také snaha vzájemně si vyhovět. Včelař chce, aby včely létaly a pracovaly na opylování naší krajiny a na druhou stranu zemědělci potřebují postříkat pole. Někteří hospodáři si ale neuvědomují, že to jsou právě včely, kdo zvedne výnos dané hospodářské plodiny. Nejlepší dohoda, která může mezi těmito skupinami proběhnout, je taková, aby zemědělci prováděli postřiky v brzkých ranních hodinách. Úplně nejlepší varianta by byla, kdyby pole byla postřikována v noci, protože postřik může působit přes noc a ráno už nemá takový vliv na opylující hmyz. V dnešní době se bohužel někde děje pravý opak. Znám z praxe, že někteří zemědělci nejen že postřikují během dne, ale míchají postřiky dohromady, aby ušetřily náklady za naftu. Tento nebezpečný koktejl se však pro většinu hmyzu stává smrtelným.
V zahraničí nevím o zákonech, které by zemědělcům nařizovaly postřikovat hmyzosnubné rostliny v noci, ale četl jsem, že v Jižní Americe existují skupiny farmářů, které jsou propojené se včelaři tak, že s nimi sepisují smlouvy o tom, aby své úly dal k jejich pozemku. Z toho důvodu, že včely farmářům zvyšují výnosy a včely jsou ušetřeny před postřiky, které by mohly být postřikovány ve dne.
S postřiky to má každý stát jinak, ale stále jsou ty samé postřiky. Evropská unie před dvěma roky zasáhla, jelikož se používaly tzv. neonikotinoidy, kam patří tři pesticidy, které škodí včelám a dalšímu hmyzu.

Krásný den i Vám. Do včelaření bych chtěl nadchnout mladší včelaře, protože i dříve platilo, že když otec pracoval na vesnici jako kovář, tak jeho řemeslem se vyučil i jeho syn. Tento příklad bych aplikoval i ve včelaření. Většina včelařů se stane včelařem tak, že když byl chlapec malý, tak pomáhal dědovi ve včelách, a když dědeček zestárnul, tak včely přenechal někomu mladšímu v rodině. Já sám jsem se ke včelaření dostal za pomocí včelařského kroužku v Oudoleni, jak píšu v poděkování. Problém je tedy v tom, že vnoučata nebo jiní příbuzní už nemají takový zájem anebo se bojí začátků včelaření, a proto např. dědovu životní péči a práci se včelami prodají. Proto jsem vytvořil tuto práci, která by měla pomoci mladým včelařům začít chovat tak úžasné tvory jako jsou včely.
Ptáte se, čím je to způsobené, že mladší generace včelařů chybí. Já myslím, že jedním z důvodů je velice náročná a každodenní péče a starost o včely. Tato problematika je spojena s dnešní dobou, kdy je doba uspěchaná a děti si hledají spíše nějakého koníčka ve sportu nebo, v horším případě, si raději sednou k počítači nebo k mobilu a hrají hry. Proto vznikla prezentace a brožurka, kterou nabízím ve školách a snažím se povzbudit tyto děti ke včelaření a mohu říci, že děti nemají jen zájem, ale i chuť do této činnosti, takže se těším, až budeme moci jít zpátky do školy a založím včelařský kroužek pro několik nadšenců.
Pokud se člověk už včelařem stane, tak se může přihlásit do organizace včelařů, pod kterou spadá umístěním včelstva. Naše včelařská organizace pomáhá včelařům po všech stránkách. Pokud včelař potřebuje poradit, tak se může zeptat nějakého člena na jeho zkušenosti, nebo si zapůjčit vybavení do začátku včelaření od včelařské organizace. Také dostává časopis Včelaření, kde se lze dočíst mnoho zajímavého. Je toho opravdu hodně a moc si toho vážím.
Jinak stát nepomáhá jen přes organizace, ale taky při včelaření si člověk může zažádat o různé dotace, které mu pokryjí část nákladů např. při koupi medometu. V našem státě je radost včelařit. I když ne všechno je tak zalité sluncem, ale pokud se ptáte, zda je v našem státě včelaření podporované, tak mohu říct ANO, VÝBORNĚ. To je alespoň můj názor a zkušenost za těch pár let, co se včelaření sám věnuji a stalo se pro mě velkým potěšením a koníčkem.

1. místo Martin Antl (Gymnázium Chotěboř)
Název práce: Včelařův rok

Jedná se o pěkně strukturovanou a přehlednou práci, autor zvolil velmi zajímavé téma. Jeho cílem bylo zvýšit zájem mladých lidí o chov včel a zprostředkovat informace o chovu včel dalším skupinám lidí (např. učitelům). Práce obsahuje velmi cenné informace, cíl práce byl splněn. Práce obsahuje zajímavé přílohy.
Soutěžící během online prezentace přehlídky krajského kola SOČ odpověděl na všechny položené dotazy poroty.

2. místo Jan Wasserbauer Biskupské gymnázium Žďár nad Sázavou
Název práce: Kůrovcová kalamita

Soutěžící předložil práci, která se věnuje velmi aktuálnímu tématu – „kůrovcové kalamitě“. Práce je pěkně strukturovaná. Z textu jsou patrné dva cíle. Autor řešil jednak vývoj cen dřeva v souvislosti s postupující kalamitou. Tento cíl byl naplněn, čtenář se zde dočte konkrétní výsledky. Druhým cílem bylo sledování zdraví stromů ve zvolené lokalitě. Bohužel k tomuto cíli práce je možné nalézt v textu pouze dílčí výsledky – autor zde popisuje škůdce – lýkožrouta smrkového, jeho vývojová stádia a vzhled. K samotnému sledování zdraví stromů nejsou v práci žádné postupy, ba ani výsledky.
Během online přehlídky SOČ soutěžící neodpověděl na položené otázky.

Děkujeme, že jste se práci SOČ věnovali a přejeme hodně štěstí v dalších činnostech. Porotci oboru 7.