Dobrý den, MUDr. Křížová, mé odpovědi na Vaše otázky jsou:
1. Abychom mohli stanovit diagnosu SLE, musí pacient splnit 4-17 kritérií. Musí také splnit alespoň 1 z 11 klinických kritérií a alespoň 1 z 6 imunologických kritérií.
2. Jedna se o tuberkulózu. Riziko použití produktu Belimumab u pacientů s aktivní nebo latentní tuberkulózou není známo. Avšak lékař musí postupovat s opatrností a zvážit nasazení tohoto léku z důvodu potencionální infekce, která je pro tělo velmi závažná. Užívání léku může mít těžký průběh, proto dýchací problémy v důsledku tuberkulózy jsou nežádoucí.
3. Pacientovi bych doporučila nejvyšší možný faktor SPF. Nejdůležitější je ale vyhýbat se slunečnímu záření. Pacientovi s Lupusem s fototypem kůže 2 by krém SPF 10 na slunci absolutně nestačil. Stačil by pouze možná ve stínu.
4. Následující den po užití Methotrexatu se pacientovi podává vitamín B9 – kyselina listová.

Dobrý den, paní Vlasáková mé odpovědi na Vaše otázky jsou:
1. Lupus jsem si vybrala, protože je to velmi závažné onemocnění, o kterém se moc neví. S Lupusem jsem se poprvé setkala ué rodinné známé. O lupusu jsme neměla do této doby žádné informace, proto jsem se chtěla dozvědět více.
2. Při lupusu jsou vytvářeny protilátky proti dvouvláknové DNA (ds-DNA). Také jsou vytvářeny antinukleární protilátky (ANA), které jsou namířeny proti buněčnému jádru.
3. Dotazník jsem udělala pouze v lékařském zařízení, protože jsme chtěla oslovit přímo pacienty s Lupusem. Chtěla jsem zjistit dopad a ovlivnění pacientova života Lupusem.

Dobrý den paní Sýkorová mé odpovědi na Vaše otázky jsou:
1. Lupus jsem si vybrala kvůli malému povědomí u veřejnosti a jeho závažnosti. Také kvůli tomu, že jím trpí má rodinná známá. Data jsem sbírala po celou dobu, co jsem mou práci psala, tedy přibližně 5 měsíce.

Dobrý den,

1. Česnek jsem nepěstovala, použila jsem kupovaný z jihlavské pobočky firmy Oseva. Dodavatelem je firma Moravoseed se sídlem v Mikulově v Jihomoravském kraji a jednalo se o ozimý česnek, tj. vysazovaný na podzim. Přesné složení půdy bohužel nevím, předpokládám, že se jedná o černozem, úrodnou půdu často používanou k zemědělským účelům, na kterou je oblast Mikulova poměrně bohatá, a pH neutrální nebo mírně kyselé, které je pro výsadbu česneku ideální. Vzhledem k tomu, že rozdílný a poměrně výrazný účinek měly i jednotlivé odrůdy, předpokládám, že stejně tak se budou účinky lišit u jarního a ozimého česneku nebo česnek pěstovaný v různých lokalitách, protože všechny tyto podmínky do určité míry utvářejí složení česneku a tím pádem i jeho působení.

2. Sama jsem antiparazitické účinky nezkoumala, ale (jak uvádí více zdrojů, například B. Kodovská ve své práci Fytoncidy v česneku nebo O. Kočárek v Česneku kuchyňském) jedná se o roupy, škrkavky nebo tasemnice, kromě toho také odpuzuje komáry nebo klíšťata.

3. Ano, uvádím to v Závěru práce, a to právě kvůli tomu, že se účinky na E. coli nebo Lactobacillus prokázaly. Přílišná konzumace tedy může vést k nežádoucí inhbici, nicméně běžná konzumace by podle mého názoru na střevní mikrobiom neměla mít zásadní vliv.

4. Podle mého názoru by na nosičství česnek určitý vliv mít mohl, nicméně bylo by třeba vzít v potaz množství, aby nedošlo k nežádoucím inhibicím jiných bakterií (viz otázka výše), protože česnek samozřejmě není specifický pouze na stafylokoka, zároveň ale také dobu mezi požitím česneku a transportem účinných látek do horních cest dýchacích (aby se působnost nestihla vytratit, protože podle výsledků mé práce působí česnek na stafylokoka pouze jako terapie, ne jako prevence, takže po delší době se účinnost česneku ztrácí) a také zda jeho působnost neovlivňuje prostředí trávicích cest, například pH žaludečních šťáv.

Dobrý den,

1. Vysvětluji si to tím, že kousky nadrceného česneku tvoří větší masu, v porovnání s výluhem více buněk pohromadě a tím pádem i větší koncentraci účinné látky alicinu, zatímco výluh tuto látku obsahuje samozřejmě také, nicméně rovnoměrné a menší množství v celém objemu.

2. Nejsem si jistá, jestli správně rozumím otázce. Podle výsledků mé práce platí, že česnek nadrcený den před kultivací si účinnost zachovává, protože se alicin pravděpodobně uvolňuje postupně a ne okamžitě a najednou. Množství alicinu by mělo být za všech podmínek zhruba stejné (v rámci jedné odrůdy), protože jsem používala stejnou odrůdu na všechny podmínky.

3. Rizikem může být nadměrná konzumace, která by způsobila nežádoucí inhibici člověku prospěšných bakterií a problémy se zažíváním. V práci zmiňuji (jako pozitivní účinek) třeba snížení krevního tlaku nebo blokování shlukování krevních destiček, což by ale například u pacientů s nízkou hodnotou krevního tlaku nebo s nízkou krevní srážlivostí mohlo mít naopak negativní vliv. A samozřejmě také nepříjemný zápach potu nebo z úst.

4. Kromě alicinových tablet nebo prášku se prodávají například extrakty z česneku rozpuštěné v olejích nebo třeba roztocích kyseliny citronové.

Dobrý den, odpověď se zobrazuje níže jako samostatné vlákno, omlouvám se, nevšimla jsem si, že mě kliknutí na „odpovědět“ odkázalo až na úplný konec stránky namísto odpovědi pod Vaše otázky.

Dobrý den, Vážená paní doktorko, v první řadě děkuji za Vaše otázky, nyní se je pokusím co nejlépe zodpovědět. V případě jakýchkoli dalších dotazů mě neváhejte kontaktovat na e-mailu: cyrusovael@gmail.com, ráda Vám je zodpovím.

1. Jedná se o buňky, které se obecně vyskytují v kostech, konkrétně u zubů se jim říká odontoklasty, jejich funkcí je resorpce, tedy odbourávání, zubní tkáně za účelem nahrazení dočasných zubů za zuby stálé. Buňky s opačnou funkcí se nazývají osteoblasty, či konkrétně v tomto případě odontoblasty, které slouží naopak k tvorbě nové tkáně.
2. Obvykle se jedná o dolní řezáky a to zhruba kolem 6. měsíce věku dítěte.
3. Ano, na toto téma jsem hovořila se zubní lékařkou i dentální hygienistkou, obě se ovšem shodují na tom, že tuto pomůcku svým pacientům spíše nedoporučují. U dospělých není vyloženě nutná, jelikož dochází k přirozenému odstraňování povlaku tužší stravou. Pokud ji ovšem pacient používat chce, nebo je povlak markantně zmnožený, doporučují spíše gumovou škrabku, nikoli plastovou. Případně je k odstranění povlaku jazyka vhodné použít zubní kartáček s měkkými vlákny. Nicméně, u dětí se tato pomůcka vůbec nedoporučuje. Při jejím používání dětmi může docházet k nekontrolovanému dráždění povrchu jazyka, což může zapříčinit vážné poškození papil na jazyku.
4. Acidita prostředí v dutině ústní je v průběhu celého dne velmi proměnlivá, na což má vliv zejména příjem stravy. Po jídle se pH v dutině ústní výrazně snižuje, což vede k demineralizaci zubní skloviny, která je následně velmi náchylná. Existuje ovšem opačný proces, tj. remineralizace, který v dutině ústní probíhá přirozeně. V dnešní době ovšem existuje řada studií, která potvrdila, že mechanické drásání demineralizované skloviny (tudíž čištění ihned po jídle), může mít spíše negativní účinek. Nejčastěji se doporučuje čištění s odstupem 20-30 minut po jídle, tzn. po snídani.
5. Dětem se v závislosti na jejich věku doporučuje jiná zubní pasta z důvodu množství fluoridových iontů v konkrétní pastě. Děti často zubní pastu při čištění polykají, a pokud by byl obsah fluoru v pastě neadekvátní jejich věku, mohlo by dojít k fluoróze. Jedná se o poškození zubní skloviny způsobené nadměrným příjmem solí tohoto prvku. Projevuje se nejprve bělavými a později až nahnědlými skvrnami na zubech.
6. Zjednodušeně můžeme říci, že se jedná o základní polohu horních a dolních zubních oblouků při úplném skusu.

Dobrý den, Vážená paní magistro, níže zasílám odpovědi na Vaše otázky. V případě jakýchkoli dalších dotazů mě můžete konktaktovat na e-mailu: cyrusovael@gmail.com, ráda Vám je zodpovím.

1.V tomto případě velmi záleží na konkrétním výrobku, nicméně většina na trhu dostupných müsli je výrazně doslazována pro lepší chuť. V tom lepším případě medem, ale i přes to se jedná o jednoduché cukry, které jsou pro zubní sklovinu škodlivé. Zdravější alternativou ovšem může být výroba vlastní granoly, tj. pečeného müsli, kdy si spotřebitel složení potraviny sám pohlídá. Nakonec bych Vás ještě odkázala na mou odpověď na otázku č.4 paní doktorky Svatavy Křížové, kde rozebírám výše zmíněnou konzumaci jídla po či před vyčištěním zubů.
2. Já osobně elektrický kartáček nepoužívám. Nicméně názory na něj se mezi odborníky různí. Většina se ale shoduje na tom, že správné a dostatečné čištění klasickým manuálním zubním kartáčkem je naprosto dostačující. Na toto téma jsem vedla rozhovor se svou ošetřující zubní lékařkou, podle ní je důležité sledovat druh pohybu kartáčku. Kartáčky s oscilačním pohybem, eventuálně sonickým pohybem spíše doporučuje, ovšem kartáčky s pohybem rotačním spíše nedoporučuje. Je též vhodné si uvědomit, že elektrický zubní kartáček za nás „všechnu práci neudělá“ a že používání elektrického zubního kartáčku není rychlejší variantou, spíše naopak. Moje lékařka by je doporučovala dětem nejdříve od první třídy.
3. Pasty se od sebe opravdu značně odlišují v ohledu na obsah fluoru a zejména u dětí je důležité volit vhodnou zubní pastu. Pasty vhodné pro děti obsahují minimální množství fluoru řádově pouze kolem 400-600 ppm fluoru. Ideální množství fluoru v dětských pastách se ovšem velmi liší v závislosti na konkrétní věk dítěte. Podle EADP (Evropská akademie pro dětskou stomatologii) je dokonce vhodné u dětí do 3 let používat pastu s naprosto minimálním množstvím fluoru nebo s vůbec žádným. Zatímco běžné pasty vhodné pro dospělé mají většinou kolem 750-1500 ppm fluoru. Speciální skupinu tvoří pasty terapeutické, tedy určené pro pacienty se zvýšeným rizikem vzniku zubního kazu, které obsahují 1800-2500 ppm fluoru.

Dobrý den, Vážená paní magistro, i Vám velice děkuji za zaslané otázky. Budu ráda, když mě v případě dalších dotazů kontaktujete na e-mailu: cyrusovael@gmail.com.

1. Určitě ano, jak sama ve videu zmiňuji, pokračovat touto cestou se mi zdá zajímavé a dle mého názoru i velmi prospěšné. Nejvíce se mi ovšem libí myšlenka setkávání dětí s odborníky přímo ve škole v rámci vyučování. To je z mojí strany právě ten směr, kterým bych dále chtěla směřovat. Nicméně musím říci, že téma výživy dětí mě obecně velmi zajímá, právě proto jsem si ho vybrala a rozhodla se ho konkretizovat pouze na vliv stravy na dětské zuby. Každá věková skupina má v tomto ohledu jistě svá specifika a nevylučuji ani své další bádání, či zpracování práce na podobné téma, ovšem se zaměřením na jinou věkovou skupinu.

2. Stomatologie obecně je v budoucnu mým vysněným oborem. Abych řekla pravdu, zatím si nejsem zcela jistá, zda bych se z důvodu nesmírné náročnosti zmíněného oboru odvážila konkrétně na dětskou stomatologii. Nicméně si myslím, že s prevencí a navázáním správného vztahu k našim zubům je důležité začínat opravdu co nejdříve, proto by v případě výběru tohoto oboru u mě převážil pocit smysluplnosti. Zkrátka že to, co dělám, mě naplňuje, protože za tím vidím něco víc.

Dobrý den.
K bodu č.1
Pokud by toto řešení bylo na mě, volil bych opět švýcarský model, jelikož mi připadá nejméně administrativně náročný. To znamená obnovení(již zavedená výměna ŘP po 10. letech) řidičského oprávnění pouze z novým potvrzením o absolvování „opakovacího“ kurzu PP.
Přezkušovaní řidičských dovedností, dle mého názoru, není třeba, jelikož většina řidičů řídí pravidelně a proto si dovednosti opakují a zlepšují se. Naopak znalosti PP ztrácejí, jelikož málo kdo se dostává pravidelně do situací, kdy by těchto dovedností potřeboval. Sleva z povinného ručení je také dobrý nápad, bojím se však, že by bylo velmi administrativně náročné takový projekt rozběhnout(toto je otázka přístupu pojišťoven a ne státu)

č.2
Samozřejmě, že by se PP měla učit i dříve. Já jsem se ve své práci zaměřil na výuku PP v autoškolách, jelikož člověk, který absolvuje kurz autoškoly je již skoro dospělý a může se toho naučit mnohem více než dítě na základní škole. Výuka PP zde může být intenzivnější a také efektivnější. Samozřejmě pokud by měli všichni už vštěpené základy PP ze základních škol, bylo by jejich rozšiřování mnohem snadnější. (na Vysočině výuka PP na ZŠ probíhá cestou ZZS a pokud vím v Třebíči také pod záštitou SZŠ)

č.3
Na tento problém jsem už několikrát narazil. Myslím si, že problém je v mentalitě společnosti. Lidé se bojí, že udělají chybu a budou „špatným“ příkladem. Instruktor na nich ukáže, kde byly chyby a co by mělo být jinak. Přesto, že je to jeden z nejefektivnějších způsobů výuky PP lidé se mu brání a proto se raději modelovým situacím a praktickým nácvikům vyhýbají.

č.4
Osobně bych co se týče věcí obsažených v lékárničce nic nevytkl. Problém bych viděl v kvalitě. Například ve svojí autolékárničce jsem měl resuscitační masku, která vůbec netěsnila (těsnila by pouze pokud by se Vám podařili zaříznout její ostré okraje do obličeje resuscitovaného). Další výhrady mám ke škrtidlu je velmi tenké pro správné a kvalitní zaškrcení je třeba škrtidlo o šířce alespoň 6 cm. (nebo turniket…bohužel ty nikdo nepoužívá jelikož jsou drahé. Jejich použití je však nejefektivnější a velmi jednoduché).

Odpověď č.1
toto by se samozřejmě muselo ošetřit uzákoněním věkové hranice. Já bych navrhoval 60 let. Od tohoto věku by se upustilo od testování PP a mohlo by se přejít k testování schopností řidiče(psychotesty, reakční testy)

č.2
Výuka by probíhala prostřednictvím specializovaných firem(odborníků). Samozřejmě by se muselo začít teoretickou průpravou(jak se chovat na místě nehody, jak se chovat k zraněnému a jaké jsou zásady PP). Poté by se přešlo k praktickému nácviku(imobilizace, resuscitace, vyproštění, obvazové techniky a techniky zaškrcení). To vše by se prokládalo modelovými situacemi, kde by se musely skloubit veškeré teoretické znalosti a praktické dovednosti.

č.3
Odporu bych se nebál, jelikož tento koncept by zbavil autoškoly povinnosti vyučovat PP a tím by mohly ušetřit hodně času.

č.1
Vyučovat první pomoc v autoškole oprávněn nejsem. S výukou první pomoci mám však mnoho zkušeností. Již několikrát jsem se zúčastnil jak Studentského tak Praktického maratonu Biskupice. Nejprve jako figurant později i jako pomocný rozhodčí.
Také jsem již několikrát školil první pomoc pro veřejnost.

č.2
Pokusil jsem se navázat kontakt s mnoha autoškolami na Vysočině. Obeslal jsem jich přes 40 a zareagovaly pouze 3. Jelikož jsem absolvoval vlastní autoškolu o problematice výuky PP jsem se bavil se svým lektorem. Také jsem byl navštívit jednu autoškolu v Třebíči, kde byli tak hodní a pozvali mě na jejich lekci výuky pp, poté mi ještě odpověděli na několik otázek. Protože se mnou ostatní autoškoly nechtěly komunikovat, snažil jsem se získat informace od spolužáků, kteří navštěvovali jiné autoškoly než já.

Dobrý den, posílám odpovědi:
1) Touto problematikou jsem se v rámci mé práce nezabývala. Má práce byla jednou z částí většího výzkumu na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity a konkrétně životností se zabývá někdo jiný. Na toto téma jistě existují studie, avšak mé téma toto nezahrnovalo.
2) Ano, výsledky mé práce toto naznačují. Měla jsem tu čest spolupracovat s týmem, který na tomto úkolu pracuje již několik let a má výsledky, které jsou publikovány na mezinárodních fórech. Z těchto výsledků s mým přispěním tedy vyplývá, že by nanotrubičky opravdu měly přispět k efektivnějšímu hojení a větší toleranci implantátu v těle.
3) Povrch celého kloubu modifikovat samozřejmě můžu, ale pravděpodobně by to nebylo efektivní. Toto už je otázka pro materialisty.

Dobrý den, i vám posílám odpovědi. Omlovuám se, že až teď, měla jsem problémy s počítačem.
1) Sama jsem praktikovala vše, co je uvedeno v metodice, samozřejmě s odborným dohledem mé konzultantky Mgr. Kateřiny Vrchovecké, která mi nejprve vše vysvětlila a poté dohlížela na provedení. S částí výzkumu a především s focením buněk mi pomáhal a vše vysvětlil Michal Štefánik. Práci jsem sama napsala, opravit mi ji pomohla doc. RNDr. Monika Pávková Goldbergová, Ph.D.
2) Toto je poměrně složitá záležitost, jde o vlastnosti bakterií, které nejsou totožné s adherentními buňkami. Antibakteriální vlastnosti ovlivňují i průměry nanotrubiček, nikoliv například jejich délka. Antibakteriální vlastnosti nanotrubiček dále ovlivňují například také vlastnosti krystalické fáze. Antibakteriální efekt můžeme zvýšit třeba i přidáním stříbra, ale tohle konkrétně jsem ve své práci nevyužila.