Hlavní stránka › Fóra › Forum pro soutěžící SOČ › Obhajoby – Vysočina › 42 – Kraj Vysočina – obor: 5,8

  • Toto téma je prázdné.
Aktuálně je na stránce zobrazeno 13 vláken odpovědí
  • Autor
    Příspěvky
    • 1 května, 2020 (9:37 pm) #21851 Odpovědět
      Kamil Svoboda
      Host

      Obory: 5 – Geologie, geografie, 8 – Ochrana a tvorba životního prostředí

      Porota:

      Mgr. Petr Filip (Gymnázium Humpolec)
      Mgr. Hana Koutná (MěÚ Třebíč)
      Mgr. Roman Veselský (Gymnázium Žďár nad Sázavou)
      Mgr. Barbora Rolečková PhD. (Ústav biologie AV)

    • 1 května, 2020 (10:46 pm) #21866 Odpovědět
      Kamil Svoboda
      Host

      Obor: 5

      Eliška Ondráčková, Matěj Moravec

      Gymnázium Chotěboř

      Fyzikální a chemické vlastnosti vod a mineralogie sekundárních nerostů v lomu Pohled

    • 1 května, 2020 (10:49 pm) #21867 Odpovědět
      Kamil Svoboda
      Host

      Obor: 8

      Eliška Musilová, Terezie Charvátová

      SZŠ a VOŠZ Žďár nad Sázavou

      Boj s plasty

      • 7 května, 2020 (9:18 am) #22881 Odpovědět
        Hana Koutná
        Host

        Dotaz k práci Boj s plasty:
        Co jsou to mikroplasty a jaký je jejich původ (z čeho vznikají…).

    • 1 května, 2020 (10:53 pm) #21868 Odpovědět
      Kamil Svoboda
      Host

      Obor: 8

      David Novák, Barbora Trojanová, Kristýna Šourková

      SPŠ stavební ak. St. Bechyně Havlíčkův Brod

      Zelená architektura a využití dešťové vody

    • 7 května, 2020 (9:09 am) #22852 Odpovědět
      Barbora Rolečková (Ústav biologie obratlovců Akademie věd ČR)
      Host

      Dotazy pro:
      Fyzikální a chemické vlastnosti vod a mineralogie sekundárních nerostů v lomu Pohled
      Eliška Ondráčková, Matěj Moravec

      1) V geologické problematice jsem laik a o lomech toho moc nevím. Vy jste se evidentně v poslední době mnohé dověděli :). Ráda bych se proto zeptala, víte-li, jak se využívá kámen vytěžený v lomu Pohled. Představuji si, že se kámen nejčastěji těží na štěrk, ale že na některých lokalitách může být těžen kvalitnější (např. vzhledově zajímavý) kámen, který pak může mít i jiná využití. K čemu se využívá materiál z lomu Pohled?

      2) Z technického hlediska by mě zajímalo, jak rychlé muselo být zpracování vámi odebraných vzorků. Mohli jste vzorky uchovávat i po měsíce a např. pomocí metody FTIR je pak tedy zpracovat všechny najednou nebo bylo třeba provádět analýzy častěji (po každé návštěvě odběrových míst)?

      3) Do jaké míry, myslíte, že budou vody lomu (a tedy přítomné horniny/minerály) ovlivňovat kvalitu vody v případném budoucím koupališti? To bude samozřejmě souviset s tím, odkud se vezme voda, která lom vyplní. Máte o tom nějakou představu? Přiznám se, že vůbec netuším, jak se při tvorbě koupaliště z lomu postupuje, tak se ráda nechám poučit :).

      • 7 května, 2020 (11:39 am) #23260 Odpovědět
        Matěj Moravec
        Host

        Dobrý den,
        zde vám posílám odpovědi na vaše otázky.

        1) V geologické problematice jsem laik a o lomech toho moc nevím. Vy jste se evidentně v poslední době mnohé dověděli :). Ráda bych se proto zeptala, víte-li, jak se využívá kámen vytěžený v lomu Pohled. Představuji si, že se kámen nejčastěji těží na štěrk, ale že na některých lokalitách může být těžen kvalitnější (např. vzhledově zajímavý) kámen, který pak může mít i jiná využití. K čemu se využívá materiál z lomu Pohled?

        Jak jste již sama psala, naprostá většina vytěženého materiálu z lomu se prodává jako drcené kamenivo neboli zkráceně DK. Toto kamenivo se prodává v různém rozsahu velikostí podle potřeby zákazníků. Lom Pohled má na výběr z několika velikostí, označují se vždy DK x/y, kde „x“ je nejmenší možná délka a „y“ je největší možná délka. Jedná se o délku té nejdelší stranu daného kamene. V lomu Pohled se prodává jako nejmenší možná velikost DK 0/4 a největší možná velikost DK 32/63. Velikost se udává v milimetrech a dané rozmezí se nazývá frakce. Toto drcené kamenivo se používá například do různých typů betonu, pro drážní stavby, do asfaltových vrstev, nebo na posypy a zásypy. Dále se mohou využít i na jiné specifické funkce, ale to záleží již na dané firmě. Pro každou tuto činnost se hodí jiný rozměr kameniva, a proto nabízí lom Pohled velký rozsah frakcí. Poté se zde těží i lámané kamenivo neboli LK, a to buď tříděné nebo netříděné. Rozdíl je prakticky jen ve velikosti. Tříděné má více specifický rozsah a to mezi 100 až 300 milimetry, netříděný má rozsah mezi 0 až 500 milimetry. Dále ještě nabízejí kámen pro mechanicky zpevněné kamenivo.

        2) Z technického hlediska by mě zajímalo, jak rychlé muselo být zpracování vámi odebraných vzorků. Mohli jste vzorky uchovávat i po měsíce a např. pomocí metody FTIR je pak tedy zpracovat všechny najednou nebo bylo třeba provádět analýzy častěji (po každé návštěvě odběrových míst)?

        Vzorky, ve kterých byla kyselina dusičná, bylo možné uchovávat po delší dobu a mohli jsme je tedy případně měřit i zpětně (klidně i půl roku po odběru). Avšak většinou jsme se snažili provádět analýzu ihned po návštěvě lomu. U vzorků, které kyselinu neobsahovaly, byla určitá šance, že by se vysrážely např. ionty železa a poté už by byla jejich analýza velmi obtížná a zároveň by mohla být i nepřesná, právě kvůli částečnému vysrážení určitých iontů, takže u nich byla analýza nutná co nejdříve (cca do 2 dnů po odběru). Pokud jsme tyto vzorky museli skladovat, snažili jsme se vybrat místo ve stínu a chladu, aby se jejich původní vlastnosti zachovaly co nejlépe. Využívali jsme sklep, nebo garáž.

        3) Do jaké míry, myslíte, že budou vody lomu (a tedy přítomné horniny/minerály) ovlivňovat kvalitu vody v případném budoucím koupališti? To bude samozřejmě souviset s tím, odkud se vezme voda, která lom vyplní. Máte o tom nějakou představu? Přiznám se, že vůbec netuším, jak se při tvorbě koupaliště z lomu postupuje, tak se ráda nechám poučit :).

        V současné době je voda z lomu Pohled neustále odčerpávána, a tak pro zatopení se s tím přestane a lom se nechá přirozeně zaplnit vodou z pramenů a dešťové vody. Dle našich výsledků je nyní riziko vzhledem k množství vtékající vody z pramenů ve stěnách relativně malé. Sice jsme naměřili, že se zde nachází pár rizikových prvků, ale není možné s přesností určit, jak se toto projeví na celkovém složení vod v lomu Pohled. Dále nevíme, jak se poté zachovají horniny a minerály, které budou v neustálém kontaktu s vodou, čímž bude docházet k jejich zvětrávání a uvolňování iontů. Proto je velmi důležité, aby alespoň první dva roky byly vody v lomu monitorovány.

        Děkuji
        Moravec

    • 7 května, 2020 (9:10 am) #22854 Odpovědět
      Roman Veselský
      Host

      Milí studenti,
      prostudoval jsem vaše práce a ke každé z nich posílám otázku.

      Přeji příjemný čas při jejich odpovídání.
      Roman Veselský

      Fyzikální a chemické vlastnosti vod a mineralogie sekundárních nerostů v lomu Pohled
      V anotaci je uvedeno, že jste zkoumali fyzikální a chemické vlastnosti vod v lomu Pohled, a to konkrétně pH, Eh, konduktivitu, vydatnost výtoků a obsah vybraných iontů – Fe, Zn, Pb, As a sírany. Tyto uvedené parametry však neodpovídají parametrům měřeným. Byl v kombinaci s pH měřen oxidačně-redukční potenciál (Eh)? Pokud ne, proč nebylo zapotřebí oxidačně-redukční potenciál měřit? Jakým způsobem jste měřili vydatnost výtoků?

      Boj s plasty
      Jakými zdroji jsou podložena číselná data v úvodní části práce?

      Zelená architektura a využití dešťové vody
      Na základě čeho jste určili hodnoty jednotlivých parametrů výpočtu (plocha střechy 125 m2, tloušťka substrátu 100 cm)?

      • 7 května, 2020 (10:58 am) #23170 Odpovědět
        Kristýna Šourková
        Host

        Dobrý den ,
        U výpočtů jsem počítala s rodinným domem, který má plochou extenzivní střechu. A protože tloušťka substrátu pro extenzivní vegetaci se pohybuje mezi 50 až 150 mm, zprůměrovala jsem hodnoty a počítala jsem s ní.
        U té plochy střechy jsem počítala s přibližnou průměrnou plochou rodinného domu.

        Odpovídám za skupinu Zelené architektura a využití vody Romanovi Veselskému.
        S pozdravem Kristýna Šourková

      • 7 května, 2020 (11:41 am) #23261 Odpovědět
        Eliška Ondráčková
        Host

        Dobrý den,
        zde je naše odpověď na otázku:
        Ph, konduktivitu, vydatnost výtoků jsme pravidelně měřili, stejně jako obsah vybraných iontů.
        Zde se musíme přiznat, že jsme hodnoty Eh nakonec neměřili. Původně bylo v plánu tyto hodnoty měřit, ale jelikož se bude jednat pouze o koupaliště, ve kterém nebude pitná voda, tak jsme se touto hodnotou již nezabývali. Bohužel jsme tuto informaci zapomněli vymazat z finální práce, jelikož jsme si toho poté nevšimli.
        Vydatnost výtoků jsme určovali pomocí kvalifikovaného odhadu, kdy jsme porovnávaly vzorky mezi sebou.
        S pozdravem Ondráčková a Moravec

    • 7 května, 2020 (9:15 am) #22874 Odpovědět
      Hana Koutná
      Host

      Dotaz k práci Fyzikální a chemické vlastnosti vod a mineralogie sekundárních nerostů v lomu Pohled:
      Na základě jakých kritérií jste vybírali místa odběru vzorků.

      • 7 května, 2020 (11:36 am) #23253 Odpovědět
        Eliška Ondráčková
        Host

        Dobrý den,
        zde je naše odpověď na otázku.
        Místa odběru jsme vybírali tak, že jsme prošli celý lom s pomocí pana geologa RNDr. Malého. Hledali jsme taková místa nebo pukliny, kde byl výtok nejhojnější či se zde nacházelo mnoho povlaků sekundárních síranů. Celkově jsme se snažili najít takových míst co nejvíce, abychom poté měli údaje z různých částí lomu a mohli tak objektivně určit vlastnosti z celého prostoru lomu. Po deštích jsme odebírali vodu jen z minulých míst odběru, jelikož jsme si byli plně vědomi toho, že se v nových místech jedná hlavně o vodu dešťovou, která je z hlediska obsahu látek skoro čistá, ale hlavně není charakteristická pro tento lom. Vodu ze dna lomu jsme odebírali na více místech, a to hlavně proto, že na různých stanovištích měla jinou barvu, a tudíž jsme se oprávněně domnívali, že má i jiné vlastnosti.
        S pozdravem Eliška Ondráčková a Matěj Moravec

    • 7 května, 2020 (9:18 am) #22884 Odpovědět
      Barbora Rolečková (Ústav biologie obratlovců Akademie věd ČR)
      Host

      Dobrý den

      Po přečtení zprávy pana Veselského se chytám za nos, že jsem vás ani nepozdravila :). I já jsem si prostudovala vaše práce a byla jsem potěšena, že vás má tolik zájem dělat něco nad rámec svých školních povinností – že máte zájem o věci kolem sebe…

      Níže mé otázky k dalším dvěma pracem:

      Boj s plasty
      Eliška Musilová, Terezie Charvátová

      1) Ve své práci píšete, že plasty jsou pro naši planetu největším problémem. Aniž bych chtěla problematiku plastového odpadu zlehčovat, napadají mě další problémy, se kterými se současná civilizace a planeta potýkají. Možná podobně závažné (mnohé z nich se prolínají a souvisí spolu navzájem). Napadají i vás některé další závažné problémy, se kterými se naše planeta potýká?

      2) Píšete, že vás pobavily reakce dětí při vaší hře na čistění oceánu. Co zajímavého (úsměvného 🙂 jste se od dětí dověděly?

      3) Znáte nějakou lokální (českou) organizaci, která se zabývá ochranou přírody?

      Zelená architektura a využití dešťové vody
      David Novák, Barbora Trojanová, Kristýna Šourková

      1) Zaujal mě jeden z vašich příkladů zelených střech a to sod house. Protože tyto domy neznám, zajímalo by mě, kde je na ně možné natrefit a jak jsou staré?

      2) Máte se zelenou střechou nějakou osobní zkušenost? Tj. znáte např. nějakého vlastníka zelené střechy a měli jste tedy možnost pozorovat nebo alespoň slyšet nějaké konkrétní zkušenosti s tímto fenoménem? Pokud ano, jaké to byly zkušenosti? Pokud ne, jak jste se k tomu tématu SOČ dostali – jak se stalo, že vás zelená architektura zaujala?

      3) Střechy dělíte na extenzivní a intenzivní a dále pak podle sklonu. Existují i intenzivní střechy s velkým sklonem nebo bývají intenzivní střechy vždy/spíše rovné?

      4) Vaší prací jste se snažili zvýšit povědomí o možnostech zelené architektury, což se vám, věřím, i povedlo. Máte ještě nějaký další nápad, jak Čechy motivovat k častější výstavbě zelených střech?

    • 7 května, 2020 (9:22 am) #22897 Odpovědět
      Hana Koutná
      Host

      Dotaz k práci Zelená architektura a využití dešťové vody:Z jakého zdroje pocházejí níže uvedené názvy (nepovedlo se mi je nikde dohledat):
      V kapitole 2.5 (jedná o typy fasádní vegetace a o názvy rostlin)
      Pojiva,
      Zatočené,
      Podpůrní lezci
      Samolepící materiály
      Horozelecká růže
      Zimní jasmín

    • 7 května, 2020 (10:37 am) #23104 Odpovědět
      David Novák
      Host

      Dobrý den,
      zdroj těchto prací je na straně 37 ( třetí zdroj od poslední strany). Pro usnadnění hledání Vám dám zdroj sem.
      https://www.urbangreenbluegrids.com/measures/green-facades/

      Text je v angličtině, ač jsem hledal usilovně, tak na českých stránkách jsem nenašel tyto informace, proto jsem použil web anglický a z něho se pokusil přeložit tyto informace do češtiny, tak aby byly alespoň trochu srozumitelné.
      S pozdravem David Novák

    • 7 května, 2020 (10:49 am) #23140 Odpovědět
      David Novák
      Host

      Abych byl přesný, odpověď je za skupinu: Zelená architektura a využití dešťové vody
      Odpověď pro paní Mgr. Hanu Koutnou (MěÚ Třebíč)

    • 7 května, 2020 (11:30 am) #23238 Odpovědět
      Barbora Trojanová
      Host

      za skupinu: Zelená architektura a využití dešťové vody
      odpověď pro: Barboru Rolečkovou (Ústav biologie obratlovců Akademie věd ČR)

      Dobrý den,
      1) Tyto domy pochází z Kanady, USA a Islandu. Přesné datum nevím, ale většina pochází z 19. a 20. století.

      2) Tuto možnost jsme bohužel zatím neměli. Měli jsme v plánu se na realizaci zelené střechy přímo podílet, bohužel to vzhledem k současné situaci není možné, ale neradi bychom o tuto možnost přišli.
      – Původní nápad na téma zelené střechy měl David Novák, který při hledání tématu k praktické maturitě narazil na článek na internetu, který ho zaujal. My s Kristýnou Šourkovou jsme původně směřovaly spíše k práci s vodou u zelených střech. Dohromady nás pak dal náš vyučující.

      3) Z důvodu množství substrátu a druhů rostlin na intenzivní střeše se tyto střechy dělají rovné, maximálně s velice mírným sklonem. Na šikmé střeše by docházelo k sesunu substrátu i s rostlinami. Dalším důvodem také je, že se staví jako obytné, nebo pochozí.

      4) Bylo by dobré vysvětlit investorům, že i přes to, že je zelená střecha dražší, jsou její výhody tak velké, že se do ní vyplatí investovat. Co se týče výhod, tak je to především vliv na životní prostředí, hlavně ve městech, ale také velmi dobrá tepelná izolace domu.
      V některých krajích ČR existují dotace na zelené střechy, bylo by ale dobré zavést je i v krajích, kde momentálně nejsou a případně je i zvýšit. Častým důvodem, proč lidé zelenou střechu nezvolí, jsou totiž finance.

      Přeji hezký den
      Barbora Trojanová

    • 7 května, 2020 (11:58 am) #23283 Odpovědět
      Hana Koutná
      Host

      Děkuji za odpověď. Chápu že jste překládali z Aj, ale české názvy existují a myslím že minimálně u botanických názvů rostlin by se to dalo najít pomoci latinského názvu – horolezecká růže opravdu neexistuje český název je růže popínavá, zimní jasmín je jasmín nahokvětý atd.
      místo samolepící je zřejmě správné samopnoucí, a kategorie fasádní zeleně jsou samopnoucí, ovíjivé, úponkaté, vzpěrné. Tyto názvy na rozdíl od těch vámi použitých jsou na internetu k dohledání. Ale to jen pro vaší informaci.

    • 7 května, 2020 (1:09 pm) #23317 Odpovědět
      Roman Veselský
      Host

      Vážení soutěžící,
      jsme velice potěšeni tím, že vy, mladí lidé, si dokážete najít čas a věnovat se aktivitám, které jsou velmi náročné a zkonzumují velké množství vašeho volného času. Věříme, že tato investice se vám vyplatí.

      Rádi bychom vás informovali o výsledcích dnešního klání.

      Obor 5 – Geografie, geologie
      Fyzikální a chemické vlastnosti vod a mineralogie sekundárních nerostů v lomu Pohled Eliška Ondráčková, Matěj Moravec

      Práce se nám jeví jako kvalitní z odborného hlediska, oceňujeme množství vloženého úsilí a získávání dat v terénu. Studenti byli ochotni věnovat mnoho času tomu, aby se seznámili s mineralogickou problematikou a to i velmi prakticky. Vybrali si práci, která má skutečný praktický dopad. Taktéž videoprezentace práce byla příjemná, srozumitelná. Jako čitatele nás napadá, jestlipak uchvátila studenty mineralogie natolik, že byste se jí chtěli v budoucnu věnovat.

      Tuto práci doporučujeme do celostátního kola.

      Doporučení:
      Pro zasazení práce do širšího kontextu by mohlo být např. zhodnoceno, jak běžné či vzácné jsou zjištěné minerály v rámci ČR (u vzácných např. z kolika lokalit jsou známy apod.), ale to už by bylo nad rámec stanovených cílů.
      Jelikož je předkládaná práce také zaměřena na výzkum sekundárních nerostů, měl by se v teoretické části také objevit jejich popis a vznik. O sekundárních nerostech je pojednáváno velmi obecně a okrajově.
      Doporučujeme sjednocení měřených parametrů z anotace s parametry v praktické části práce (v anotaci se některé parametry (Eh, vydatnost výtoku) objevují, ale v samotné práci nikoli, taktéž v anotaci chybí dusičnany a měď).

      obor – Ochrana životního prostředí

      Komise se rozhodla, že letos neudělí první místo v oboru 8, z důvodu nedostatečné kvality soutěžních prací pro celostátní kolo.

      2. místo
      Zelená architektura a využití dešťové vody – David Novák, Barbora Trojanová, Kristýna Šourková
      Zelená architektura a využití dešťové vody David Novák, Barbora Trojanová, Kristýna Šourková

      Práce vyzařuje nadšení autorů pro zelenou architekturu. Evidentně se s problematikou seznámili poměrně detailně, zejména z hlediska možných variant staveb a jejich konstrukce. Také video prezentaci shledáváme kvalitní, včetně velmi pěkného a srozumitelného přednesu jednoho z autorů. Místo pro zlepšení však spatřujeme v práci se zdroji informací, resp. odkazování na ně.
      Čtenáři odborného textu by mělo být jasné, odkud (z jakého zdroje) každá z nevšeobecně známých informací v textu pochází. Očekávali bychom, že kromě zdrojů, které se věnují zelené architektuře zejména z technického hlediska (jak postavit zelenou střechu apod.) existují i odborné texty (myšleno více teoretické) hodnotící např. vliv zelené střechy na energetickou bilanci domu apod. Pokud by byla chuť tuto práci dále rozvíjet, mohlo by to být tímto směrem. Jestlipak už autoři plánují zelené střechy na své budoucí domy.

      3. místo
      Boj s plasty – Eliška Musilová, Terezie Charvátová
      Velmi oceňujeme zřejmý zápal autorek pro studovanou problematiku. Líbily se nám hry a program, který vymyslely pro školkáčky a souhlasíme s nimi, že cílit právě na ně, má svůj velký smysl. Co se samotné práce týče, mohla by se zabývat tématem plastového odpadu ve větším rozsahu či v širších souvislostech. Přece jen, moře a oceány u nás nemáme, ale skládek s plasty spoustu… Také v případě této práce velmi pozitivně hodnotíme dobře srozumitelnou video prezentaci a přednes jedné z autorek. Slabinu vidíme v psaném textu práce. Je třeba si uvědomit, že stylizaci odborného textu, který bývá zpravidla zamýšlen jako „trvalý“, má smysl věnovat dostatek času. Budoucí čtenáři to jistě ocení. Také by mělo být s větší pečlivostí v textu odkazováno na zdroje informací.

      Poznámka navíc od hodnotitelky Barbory Rolečkové: Těší mě, že vám leží na srdci stav naší planety a jste k této problematice citlivé. Proto bych vám ráda nabídla ke zvážení ještě jednu myšlenku: I alternativní produkt se produkuje. A téměř při každé produkci dochází ke spotřebovávání zdrojů (např. elektrické energie vyrobené v tepelné elektrárně) a produkci odpadu. Není tedy lepší než alternativní produkt žádný produkt? Proč si nedojít pro kávu s kelímkem, který už doma máme, do obchodu se starou maminčinou nákupní taškou… ? Pokud si už opravdu potřebujeme pořídit nějaký nový (alternativní) produkt, je dobré zvažovat nejen z jakého materiálu je vyroben, ale také jaké jsou náklady na jeho výrobu či třeba později na jeho likvidaci (viz např. baterie do elektromobilů).

      Ještě jednou vám děkujeme za váš zájem a držíme pěsti do vašeho dalšího snažení na poli vědeckém.

      Děkuji vše členům komise za cenná hodnocení.

      za komisi Roman Veselský

  • Autor
    Příspěvky
Aktuálně je na stránce zobrazeno 13 vláken odpovědí
Odpověď na téma: 42 – Kraj Vysočina – obor: 5,8
Informace o uživateli: