Hlavní stránka › Fóra › Forum pro soutěžící SOČ › Obhajoby – Vysočina › 42 – Kraj Vysočina – obor: 3,4

  • Toto téma je prázdné.
Aktuálně je na stránce zobrazeno 16 vláken odpovědí
  • Autor
    Příspěvky
    • 1 května, 2020 (9:30 pm) #21850 Odpovědět
      Kamil Svoboda
      Host

      Obory: 3 – Chemie, 4 – Biologie

      Porota:

      Mgr. Iva Burešová (Biskupské gymnázium Žďár n. S.)
      Mgr. Karolína Havlínová (Gymnázium Třebíč)
      Mgr. Eva Jirsová (Gymnázium Chotěboř)

    • 1 května, 2020 (10:38 pm) #21864 Odpovědět
      Kamil Svoboda
      Host

      Obor: 3

      Renata Jurková

      Katolické gymnázium Třebíč

      Syntéza čistého enantiomeru chirálního glykolurilu

    • 1 května, 2020 (10:42 pm) #21865 Odpovědět
      Kamil Svoboda
      Host

      Obor: 4

      Vítězslav Havlíček

      Gymnázium Velké Meziříčí

      Predikce proteinové struktury receptoru mGluR2 pro vstup viru vztekliny u letounů

    • 6 května, 2020 (4:19 pm) #22740 Odpovědět
      Eva Jirsová
      Host

      Dobrý den,
      jsme členkou komise a zítra Vám budu posílat dotazy. Chci jen zkontrolovat, zda tato cesta funguje.
      Děkuji za zpětnou zprávu
      EJ

    • 7 května, 2020 (8:05 am) #22791 Odpovědět
      Vítězslav Havlíček
      Host

      Dobrý den,
      tato cesta funguje v pořádku. V uvedený čas budu připravený zodpovědět na otázky.

      VH

    • 7 května, 2020 (9:09 am) #22849 Odpovědět
      Karolína Havlínová
      Host

      Dobrý den,
      slečno Jurková:
      Vaše práce je kvalitní, inovativní a přínosná. Pokud budete mít tu možnost, doporučila bych Vám ještě poupravit překlepy a typografii.
      Moje otázky:
      1. Jaké byly Vaše důvody pro syntézu DHI cestou A? Limitoval Vás nějak relativně nízký výtěžek 16% (v porovnání s Vašimi dalšími výsledky)?
      2. Během Vaší obhajoby jste zmínila negativa související s novým tématem a nedostatkem materiálů v češtině. Cítíte se nyní motivovaná ke zlepšení Vaší angličtiny (zmínila jste, že Vám moc nejde)?

    • 7 května, 2020 (9:12 am) #22869 Odpovědět
      Iva Burešová
      Host

      Dobrý den, zdravím Víťu Havlíčka.
      Moc pěkná práce, oceňuji propojení ICT a biologie, spousta materiálu v ANJ…
      Moje dotazy jsou:
      1. Jak časově náročné bylo vyhledávání sekvencí a proteinového templátu v jednotlivých databázích a potom jejich přiřazení? Můžete alespoň rámcově, jak dlouho trvá třeba i to, než se člověk zorientuje a naučí se s příslušnou databází pracovat?
      2. Které další druhy letounů plánujete osekvenovat v budoucnu?
      3. Česká republika byla vyhlášena za vztekliny prostou. Je tomu tak i v ostatních Evropských zemích? Díky čemu si myslíte, že jsme na tom z hledicka výskytu této nemoci tak dobře?
      Děkuji za odpovědi.
      Iva Burešová

      • 7 května, 2020 (11:31 am) #23240 Odpovědět
        Vítězslav Havlíček
        Host

        Dobrý den, paní Burešová,
        mé odpovědi na položené dotazy jsou:
        1. Vyhledávání sekvencí a proteinového templátu a přiřazení sekvencí mi zabralo několik dní. Jak zmiňujete, člověk se musí nejdříve s databázemi naučit pracovat. Nejedalo se o jednoduchou činnost. Databáze nabízí mnoho způsobů nastavení hledání sekvencí nebo templátů. Proto bylo potřeba přesně specifikovat, co bych chtěl nalézt. Následně jsem musel z nalezených sekvencí sestavit mnohočetné přiřazení sekvencí, které jsem sestavoval přes software Geneious. S touto metodou jsem se rovněž musel seznámit a pochopit jeho princip, což mi také zabralo pár dní.
        2. V budoucnu plánuji osekvenovat druhy letounů, u kterých je známa infekce vzteklinou a jejichž sekvence genu pro mGluR2 se nenachází v databázi GenBank. Jedná se především o druhy jako je například Myotis myotis a Myotis daubentonii.
        3. Většina evropských zemích, zejména západní Evropy, byla prohlášena za vztekliny prosté. Především ve východní Evropě je ovšem prevalence vyšší. Stále se zde můžeme setkat s mnoha případy nákazy vzteklinou. Z hlediska výskytu tohoto onemocnění jsme na tom dobře hlavně díky úspěšnému zavedení účinných programů jako je orální vakcinace lišek nebo povinné očkování domácích mazlíčků.
        Děkuji za dotazy.
        Vítězslav Havlíček

    • 7 května, 2020 (9:22 am) #22898 Odpovědět
      Iva Burešová
      Host

      Zdravím Renatu Jurkovou,
      máte pěknou a zajímavou práci, líbí se mi rozsáhlá praktická část. Chtěla bych se Vás zeptat:
      1. Mluvíte i píšete o tom, že na stejném nebo podobném tématu pracovala neúspěšně i skupina před Vámi. Využívali jste nějak výsledky jejich výzkumu? Jak rozsáhlá byla Vaše výzkumná skupina?
      2. V rámci praktické činnosti občas zmiňujete některé činnosti v množném čísle. Chtěla bych se zeptat, na kterých přístrojích jste mohla pracovat samostatně ( případně pod dohledem ) a kde jste mohla pouze přihlížet?
      3. Zmiňujete látku thalidomid a její problematiku, víte něco bližšího o problému, který nastal v souvislosti s jejím užíváním v medicíně? Částečně to zmiňujete…
      4. Jak často jste navštěvovala pracoviště, na kterém probíhala praktická část?
      Děkuji za odpovědi.
      Iva Burešová

      • 7 května, 2020 (10:34 am) #23097 Odpovědět
        Renata Jurková
        Host

        Zdravím paní Burešovou,
        1) výsledky této skupiny jsem nepoužívala. Převážně mi pomáhali dvě osoby, jelikož jsem z důvodu nedostatku zkušeností musela mít dohled v laboratoři (na dohledu se střídali). Na reakcích jsem pracovala samostatně, pokud to bylo možné.
        2) Na přístrojích jsem pracovala sama, ale vždy na mě někdo dohlížel, ale pracovat mě nechali samostatně. U NMR měření jsem přihlížela, protože neznám program ve kterém se měření zadává do počítače. Ale dozor mi vše vysvětloval jak, proč, co dělá, abych z měření něco měla.
        3) Thalidomid byl používám k léčení nespavosti. Používání bylo zastaveno z důvodu úmrtnosti nenarozených dětí, výskytu poruch a deformací dětí způsobené tímto lékem. Thalidomid se dnes používá v nějakých případech, ale s vyšším bezpečnostním opatřením. Také se stále zkoumají jeho účinky.
        4)Pracoviště jsem navštěvovala přibližně měsíc o prázdninách (denně jsem dojížděla do Brna).

    • 7 května, 2020 (9:24 am) #22906 Odpovědět
      Eva Jirsová
      Host

      Dotazy na Vítězslava Havlíčka:
      1. Na základě čeho jste stanovil svou hypotézu? Byla to Vaše myšlenka nebo Vám ji někdo poradil?
      2. Vyšší tělesná teplota je i u ptáků – je zde podobná situace ve vztahu k virům jako u letounů? Studoval někdo tento vztah?

      • 7 května, 2020 (11:35 am) #23251 Odpovědět
        Vítězslav Havlíček
        Host

        Omlouvám se za předchozí špatné zařazení odpovědi.
        Dobrý den, paní Jirsová,
        mé odpovědi na položené dotazy jsou:
        1. V první řadě jsem toužil po tom, abych mohl pracovat na biologickém výzkumu, a proto jsem kontaktoval Ústav biologie obratlovců AV ČR. Zde mi bylo navrhnuto téma práce a hypotéza, kterou jsem po svých modifikacích nakonec stanovil.
        2. U ptáků se virus vztekliny na rozdíl od letounů přirozeně nevyskytuje. Bylo zaznamenáno pouze pár případů nákazy tímto virem. Situace ve vztahu k viru vztekliny jako u letounů tedy není podobná. Letouni jsou jako savci bližší člověku než ptákům a jejich patogeny jsou spíše schopné infikovat člověka. Z toho důvodu se o viry letounů vědci zajímají více než o viry ptáků.
        Vztah mezi ptáky a virem vztekliny byl studován. Glykoprotein RABV se u ptáků neváže na receptor p75NTR, zatímco u savců ano (Warrell, 2004). Při experimentální infekci ptáků virem vztekliny může docházet k rozvinutí klinických příznaků, ale i k přežití infekce (Jorgenson et al., 1976).
        Děkuji za dotazy.
        Vítězslav Havlíček

    • 7 května, 2020 (9:26 am) #22910 Odpovědět
      Eva Jirsová
      Host

      Dotaz na Renatu Jurkovou:
      1. V experimentální části práce jste připravovala látku dle postupu, který jste celý převzala a pouze ho opakovala?
      2. Píšete často v množném čísle – spolupracovala jste tedy na své práci s dalšími osobami?
      Děkuji za odpověď
      Eva Jirsová

    • 7 května, 2020 (9:36 am) #22931 Odpovědět
      Karolína Havlínová
      Host

      Dobrý den,
      pane Havlíčku:
      Vaše práce je odborně i formálně na vysoké úrovni.
      Můj dotaz:
      1. Jak dlouho se věnujete bioinformatice? Jde mi o to, jakým způsobem jste zvolil metodiku – např. uvádíte, že jste zvolil v oboru ty nejznámější databáze atp. To jsou poměrně neobvyklé poznatky. Opravdu byl tento výběr čistě na Vás, nebo jste byl s těmito databázemi a softwary seznámen?
      2. Co je podle Vás lepší varianta – moderovaná nebo nemoderovaná databáze a proč?
      Děkuji.

      • 7 května, 2020 (11:33 am) #23244 Odpovědět
        Vítězslav Havlíček
        Host

        Dobrý den, paní Havlínová,
        mé odpovědi na položené dotazy jsou:
        1. Bioinformatice se věnuji od minulého roku od začátku práce na výzkumu. Na začátku projektu jsem byl detailně seznámen se základy bioinformatiky, které jsem si doplnil přečtením knihy Úvod do praktické bioinformatiky (Cvrčková, 2006). Zde jsem se podrobně seznámil s veřejně používanými databázemi a programy. Během práce jsem vybíral vhodné programy a servery, což zahrnovalo čtení mnoha odborných článků v angličtině o těchto metodách.
        2. Moderované a nemoderované databáze mají své klady a zápory. Moderovaná databáze se ukazuje jako spolehlivější varianta. Data do této databáze jsou přijímána podle určitých kritérií a předchozích referencí a správce nad nimi má kontrolu. Do nemoderovaných databází může vkládat svá data kdokoliv. Data však musí být uváděna ve správném formátu. Závěrem bych řekl, že moderované databáze obsahují spolehlivá a ověřená data, ale neobsahují tolik dat jako nemoderované databáze. Nemoderované databáze sekvenčních dat (např. NCBI GenBank) obsahují velké množství dat, a proto není v lidských silách celý jejich obsah kontrolovat na rozdíl od moderovaných databází proteinových struktur (např. RCSB Protein Data Bank). Lepší možnost tedy záleží vždy na tom, jaká data hledáme.
        Děkuji za dotazy.
        Vítězslav Havlíček

    • 7 května, 2020 (10:09 am) #23027 Odpovědět
      Renata Jurková
      Host

      Dobrý den,
      paní Havlínová:
      1) Využila jsem postup A z důvodu větší úspěšnosti přípravy. Výtěžek sice nebyl vysoký, ale během této přípravy je normální,že výtěžek není nejvyšší. Při dalších reakcích mě nízký výtěžek neomezoval.
      2)Ano, motivace je to velká a také během celé práce se má angličtina podstatně zlepšila.

    • 7 května, 2020 (10:46 am) #23132 Odpovědět
      Renata Jurková
      Host

      Dobrý den,
      postupy těchto reakcí mi byli poskytnuty, ale tyto reakce ještě nejsou publikované a proto jsem ověřovala postup a v případě nějakých problému jsme postup případně poupravili. Ano spolupracovala, jelikož z důvodu nedostatku znalostí v odborné laboratoři, jsem musela mít dozor, který kontroval mé postupy během reakcí.

    • 7 května, 2020 (11:31 am) #23241 Odpovědět
      Vítězslav Havlíček
      Host

      Dobrý den, paní Jirsová,
      mé odpovědi na položené dotazy jsou:
      1. V první řadě jsem toužil po tom, abych mohl pracovat na biologickém výzkumu, a proto jsem kontaktoval Ústav biologie obratlovců AV ČR. Zde mi bylo navrhnuto téma práce a hypotéza, kterou jsem po svých modifikacích nakonec stanovil.
      2. U ptáků se virus vztekliny na rozdíl od letounů přirozeně nevyskytuje. Bylo zaznaménano pouze pár případů nákazy tímto virem. Situace ve vztahu k viru vztekliny jako u letounů tedy není podobná. Letouni jsou jako savci bližší člověku než ptákům a jejich patogeny jsou spíše schopné infikovat člověka. Z toho důvodu se o viry letounů vědci zajímají více než o viry ptáků.
      Vztah mezi ptáky a virem vztekliny byl studován. Glykoprotein RABV se u ptáků neváže na receptor p75NTR, zatímco u savců ano (Warrell, 2004). Při experimentální infekci ptáků virem vztekliny může docházet k rozvinutí klinických příznaků, ale i k přežití infekce (Jorgenson et al., 1976).
      Děkuji za dotazy.
      Vítězslav Havlíček

    • 7 května, 2020 (12:39 pm) #23298 Odpovědět
      Karolína Havlínová
      Host

      Vážený pane Havlíčku,
      porota se usnesla, že Vaše práce je na vysoké úrovni a Vaše obhajoba byla kvalitní. Proto Vaši práci doporučujeme pro postup do celostátního kola.

      Gratulujeme Vám a přejeme mnoho úspěchů ve Vašem výzkumu a při studiu.

    • 7 května, 2020 (12:43 pm) #23301 Odpovědět
      Karolína Havlínová
      Host

      Vážená slečno Jurková,
      porota se usnesla, že Vaše práce je kvalitní a splňuje požadavky pro postup. Proto Vaši práci doporučujeme pro postup do celostátního kola.
      Považujeme však za nutné Vás upozornit na četné typografické a pravopisné chyby a hovorové výrazy, které na této úrovni soutěže Vaší práci trochu škodí. Berte to prosím jako doporučení do budoucna, až budete psát například bakalářskou práci.

      Gratulujeme Vám k postupu a přejeme mnoho úspěchů v dalším výzkumu i studiu.

    • 7 května, 2020 (12:47 pm) #23305 Odpovědět
      Karolína Havlínová
      Host

      Doporučila bych Vám ještě si u pana Svobody ověřit, zda je možné před dalším kolem provést v práci úpravy.

  • Autor
    Příspěvky
Aktuálně je na stránce zobrazeno 16 vláken odpovědí
Odpověď na téma: 42 – Kraj Vysočina – obor: 3,4
Informace o uživateli: