• Toto téma je prázdné.
Aktuálně je na stránce zobrazeno 14 vláken odpovědí
  • Autor
    Příspěvky
    • #20853 Odpovědět
      Petra Procházková
      Host

      Porota
      PhDr. Soňa Rysová – předsedkyně poroty
      JUDr. Boris Štefl
      Mgr. Štěpán Záhorský

    • #20893 Odpovědět
      Kateřina Špronglová
      Host

      Vážení soutěžící,

      před zítřejšími obhajobami bychom rádi zopakovali několik důležitých bodů:

      – Obhajoby probíhají dle rozpisů z přílohy, kterou jste obdrželi emailem.
      – Buďte prosím v určeném čase připraveni.
      – Každý soutěžící má 30 minut na zodpovězení otázek poroty, pak už nelze nic doplňovat a začíná další soutěžící. Otázky k jednotlivým pracem budeme postupně vkládat dle časového harmonogramu.
      – Případné další dotazy budou mít prostor po skončení zodpovídání
      otázek poroty , fórum zůstává otevřeno k veřejné diskusi mezi soutěžícími.
      – Výsledky budou postupně zveřejňovány, nejpozději ve středu 29. 4. dopoledne.

      Přejeme vám vydařené obhajoby.

    • #20919 Odpovědět
      Kateřina Špronglová
      Host

      Netradiční zahájení 42. ročníku SOČ a pozdrav Libora Bezděka, ředitele DDM hl. m. Prahy.https://photos.app.goo.gl/W5Wjy4Jdha4ML1jx7

    • #21228 Odpovědět
      Petra Procházková
      Host

      9:00 – 9:30 Ivan Bejin, Politický marketing, big data a jejich vliv na svobodu voleb, https://www.youtube.com/watch?v=9uEJ5XZtyYg&t=26s

      Vítáme Vás, přejeme úspěšné obhajoby a prosíme o dodržení časového limitu. V případě více otázek odpovězte alespoň na tři, odpovídat ale můžete až do uplynutí limitu.

      Otázky poroty:

      1) Jak jsou poznatky z práce aplikovatelné na situaci v ČR, např. v souvislosti s posledními prezidentskými volbami?

      2) Jaké vidíte možnosti rozpracování práce a její praktické využití?

      3) Financováni politických kampani v USA. Jak omezit miliardáře ve sponzoringu prezidentských kandidátů? Jak by měla/mohla regulace vypadat (návrh zákona)?

      4) Generovat prostředky pro účinný pol marketing ve stylu Cambridge analytika transparentně a spravedlivě – jedná se o nesmysl? Pokud, tak proč?

      5) Cit. práce: „Vědomosti o potřebách a přáních občanů bohužel nezpůsobily důkladnější politickou reprezentaci, která by byla prospěšným využitím novodobých technologií pro moderní společnost. Způsobila jen rozvoj sofistikovaných populistických způsobů manipulace, jež vedly k netransparentním kampaním a populistickému přístupu k politice.“

      Big data ve službách pol marketingu – automaticky podporuje populismus? Může z principu sloužit i k prosazení potřebných, ale nepopulárních reforem? A jak?

    • #21276 Odpovědět
      Ivan Bejin
      Host

      Dobrý den, vážená poroto
      děkuji Vám za otázky.

      3) 3) Financováni politických kampani v USA. Jak omezit miliardáře ve sponzoringu prezidentských kandidátů? Jak by měla/mohla regulace vypadat (návrh zákona)?
      Domnívám se, že by bylo vhodné hlavně omezit počet kampaní pouze na oficiální kampaň kandidáta a tím pádem zakázat podpůrné kampaně, které využívaly obrovské množství peněz k podpoře jednoho kandidáta. Úplně zakázat sponzoring by samozřejmě bylo moc drastické. Nabízí se tedy možnost, že by částka byla výrazně limitována a příspěvky by byly jednorázové – tj. všichni by mohli přispět pouze jednou, na jednu kampaň, omezenou částkou.

      4) 4) Generovat prostředky pro účinný pol marketing ve stylu Cambridge analytika transparentně a spravedlivě – jedná se o nesmysl? Pokud, tak proč?
      Myslím si, že o nesmysl se nejedná. Kdyby se tyto praktiky prováděly úplně transparentně, mohlo by to spíše vést k přesnějším poznatkům o voličích, které by ale nebyly zneužívány. Každý volič/uživatel sociálních sítí by ale musel k shromažďování jeho dat dát souhlas a musel by být informován o všech možných použitích těchto dat. V ideálním případě by také neexistovaly personalizované reklamy, které se ukazují pouze uživatelům, které budou zajímat. Je potřeba, aby kampaně byly plně transparentní a aby všichni voliči viděli všechno. Big data musí tedy sloužit pouze k vyšší informovanosti politiků, aby podle nich mohli přizpůsobit nebo upravit svůj program – ne pouze jeho části v reklamách.

      2) 2) Jaké vidíte možnosti rozpracování práce a její praktické využití?
      Práce by se dala prakticky rozpracovat například analýzou povědomí aktivních voličů o této problematice, ideálně v USA. Bylo by zajímavé do práce přidat i reálná čísla o tom, jaké procento americké populace tuší, že se něco takového děje. Tím pádem, využitím by mohlo být zvyšování povědomí o behaviorálních predikcích v politice a o různých způsobech manipulace. Umožnilo by to poté voličům se nad všemi reklamami a slogany zamýšlet kriticky a automaticky jim nevěřit. Zásadní silnou stránkou těchto manipulačních metod je to, že většina voličů o ničem takovém neví.

      S pozdravem,
      Ivan Bejin

    • #21285 Odpovědět
      Petra Procházková
      Host

      Děkujeme za odpovědi, nyní dostává prostor další soutěžící.

      9:30 – 10:00 Marek Břečťan, Mezinárodní trestní právo a jeho vývoj, https://youtu.be/_LDk45I9Rts

      Vítáme Vás, přejeme úspěšné obhajoby a prosíme o dodržení časového limitu. V případě více otázek odpovězte alespoň na tři, odpovídat ale můžete až do uplynutí limitu.

      Otázky poroty:

      1) Existují nějaká rizika nadřazenosti mezinárodního práva právu národnímu?

      2) Jaké vidíte možnosti rozpracování práce a její praktické využití?

      3) Jaký je Váš pohled na současnou situaci konfliktu mezi Ukrajinou a Ruskou federací, dovedete zhodnotit situaci anexe Krymského poloostrova z hlediska mezinárodního práva?

      4) Jaké jsou Vaše studijní plány?

    • #21360 Odpovědět
      Marek Břečťan
      Host

      1) Z pohledu např. některých vojenských stratégů se jedná o omezení možností vedení bojových operací, z pohledu některých vlád o narušení národní suverenity, nicméně nadřazenost mezinárodního práva domácímu právnímu řádu má své nevyvratitelné opodstatnění. Je v zájmu lidstva, aby si ti, kteří vládnou, nemohli dělat takříkajíc, „co se jim zlíbí.“

      2) Věřím, že by mohla být užitečným pomocníkem pro ty, kteří se tímto oborem zabývají, popř. ho chtějí studovat, myslím si však, že by mohla být dosti užitečnou i v místech, kde došlo např. ke spáchání činu trestného podle mezinárodního práva. Např. v Súdánu po loňském svržení režimu Omara al-Bašíra chtějí postavit před soud pachatele zvěrstev z doby trvání režimu (včetně války a genocidy v Dárfuru), nicméně potýkají se s problémem nevyhovující dosavadní soudní soustavy, a považují za problém i to, že mezinárodní právo nebylo během režimu implementováno do národního právního řádu (ačkoli použití mezinárodních smluv, popř. zákládacích listin mezinárodních tribunálů by nebylo retroaktivní, protože všechny činy trestné podle mezinárodního práva jsou součástí mezinárodního zvykového práva, co se týče genocidia, zločinů proti lidskosti a válečných zločinů (z většiny) podle současné definice, ty jsou jeho součástí nejpozději od 90. let (a režim Omara al-Bašíra vznikl v roce 1989).

      3) Co se týče anexe Krymu a útoků na Doněck, Donbas atd., jednalo se o zločin agrese, popř. i o starší definici zločinů proti míru ze zákona č. 10 o Spojenecké kontrolní radě. Obě strany se pak dopustily či dopouští válečných zločinů, popř. zločinů proti lidskosti. Ze strany proruských separatistů se jedná o mučení, znásilňování, popravy apod. některých ukrajinských zajatců a civilistů (vražda, mučení, znásilnění a jiné sexuální násilí obdobné závažnosti jako zločiny proti lidskosti a válečné zločiny, jiné nelidské jednání a zacházení jako zločin proti lidskosti) či např. sestřelení letu MH17 (válečný zločin úmyslného zaměření útoku proti civilistům nebo podobné), z ukrajinské strany nemám tolik informací.

      4) Co se týče mezinárodního trestního práva, rád bych ho studoval i na vysoké škole a v budoucnu se jím zabýval i v profesní rovině. Mimo to však se chci ještě profesně věnovat některému z oborů exaktních věd (fyzika, biologie/medicína či chemie).

    • #21377 Odpovědět
      Petra Procházková
      Host

      Děkujeme za odpovědi, nyní dostává prostor další soutěžící.

      10:00 – 10:30 Lucie Schejbalová, Komparace projevů politického aktivismu v ČR, https://youtu.be/gqk9_UjgiHU

      Vítáme Vás, přejeme úspěšné obhajoby a prosíme o dodržení časového limitu. V případě více otázek odpovězte alespoň na tři, odpovídat ale můžete až do uplynutí limitu.

      Otázky poroty:

      1) Jaká je role médií a jaký vliv mají média na formování veřejného mínění?

      2) Jaké vidíte možnosti rozpracování práce a její praktické využití?

      3) Jak byste charakterizovala hlavní posun formy občanského aktivizmu za posledních 10 let?

      4) Jaký je váš odhad budoucího vlivu občanského aktivismu/hnutí na konkrétní politické změny, popř. v čem spatřujete šance?

    • #21438 Odpovědět
      Lucie Schejbalová
      Host

      Dobrý den,
      moc děkuji porotě za otázky.

      1) Jaká je role médií a jaký vliv mají média na formování veřejného mínění?
      Role médií je v této oblasti velmi výrazná. Způsob, jakým konkrétní média informace podávají, podstatně ovlivňuje názory lidí. Jedním z ukázkových příkladů tohoto vlivu je názor lidí na migrační krizi roku 2015. Je průzkumem dokázáno, že např. lidé, kteří sledovali v té době zprávy na TV Prima, měli na celou situaci podstatně negativnější názor a vnímali ji mnohem dramatičtěji, než ve skutečnosti byla. Podobně je tomu i v případě hnutí Milion chvilek pro demokracii. Můžeme pozorovat jasný rozdíl mezi tím, jak hnutí a jejich demonstrace prezentují liberálnější (např. Deník N) a tradičnější média (noviny, televize), která demonstracím pozornost věnují pouze velmi okrajově, zda-li vůbec.

      2) Jaké vidíte možnosti rozpracování práce a její praktické využití?
      Práce by se určitě mohla rozpracovat tak, aby zahrnovala i jiné projevy občanské společnosti, jejich vývoj od roku 1989 a dopad na politické a společenské dění, což by umožnilo učinit komplexnější analýzu občanské společnosti jako takové. Zároveň by mohla být do větší hloubky rozebrána komparace se situací v okolních zemích, a to nejen na úrovni jednotlivých událostí, což v práci částečně zahrnuto je, ale s důrazem na „celou“ občanskou společnost. Jakožto praktické využití by se nabízel jakýsi manuál pro organizátory demonstrací, takovou představu ale považuji za naivní a neodpovídající hloubce a odbornosti práce. Spíše si myslím, že má využití inspirativní, potenciál dodat lidem důvěru v sílu občanské společnosti a přesvědčit je o důležitosti jejich zapojení do dílčích projevů.

      3) Jak byste charakterizovala hlavní posun formy občanského aktivizmu za posledních 10 let?
      Myslím si, že v této otázce hraje velkou roli zapojení mládeže. Hnutí, kterým je v současnosti věnováno nejvíce mediální pozornosti (Milion chvilek pro demokracii, Fridays for Future), jsou organizovány hlavně mladými lidmi, což má obrovský dopad na formu. Např. pořadatelům demonstrací Milionu chvilek se daří akce dělat velmi atraktivní pro účastníky, např. zahrnutím veřejně známých osobností. Zároveň prokazují své inovativní myšlení, snaží se stále zlepšovat a přicházet s něčím novým, jako je (přerušená) štafeta za demokracii. Zároveň se jim v porovnání s např. iniciativou Stop vládě! daří mnohem efektivněji využívat sociální média, což jim umožňuje konstantní a hlubší kontakt s „fanoušky“ hnutí. Rychle reagují na politické dění, upozorňují na kroky s potenciálem ohrozit demokracii. Hlavně v tom vidím jakýsi pokrok posledních 10 let.

      4) Jaký je váš odhad budoucího vlivu občanského aktivismu/hnutí na konkrétní politické změny, popř. v čem spatřujete šance?
      Šance spatřuji již v současnosti, konkrétně v krizi způsobené koronavirem. V této době pozorujeme obrovské vzedmutí občanské společnosti – ať už jde o hromadné šití roušek, pomoc rizikovým skupinám (např. důchodcům) podporu zasažených (umělci, podniky, ale i finanční podpora jedinců). Za klíčové ale považuji, aby si občanská společnost uvědomila vlastní sílu a to, že do jisté míry napravila selhání státu. Právě v této oblasti zároveň vnímám velký potenciál pro občanský aktivismus – upozornit na to, jaké chyby stát udělal, přesvědčit občanskou společnost o vlastní síle, podpořit její další růst a uvědomění skutečné situace a případně i předvolební reflexi nynější situace a kompetencí současné vlády.

    • #21441 Odpovědět
      Lucie Schejbalová
      Host

      Děkuji za otázky a přeji hezký den.
      Lucie Schejbalová

    • #21448 Odpovědět
      Petra Procházková
      Host

      Děkujeme za odpovědi, nyní dostává prostor další soutěžící.

      10:30 – 11:00 Barbora Lucie Pavlíková, Právní postavení subjektu cestovního ruchu v České republice, https://www.youtube.com/watch?v=n6lr6e68DuQ

      Vítáme Vás, přejeme úspěšné obhajoby a prosíme o dodržení časového limitu. V případě více otázek odpovězte alespoň na tři, odpovídat ale můžete až do uplynutí limitu.

      Otázky poroty:

      1) Jaké vidíte důsledky pandemie COVID-19 na cestovní ruch v ČR i ve světě a do jaké míry ovlivní chování lidí a jejich zájem využívat služby v cestovním ruchu?

      2) Jaké vidíte možnosti rozpracování práce a její praktické využití?

      3) Jaká jsou úskalí rozvoje masové turistiky?

      4) Jak zajistit udržitelnost ekologických dopadů, přístupnost a zároveň potřebnou úroveň služeb v budoucnu?

      5) Jak se změnil váš pohled na činnost CK v ČR?

      • #21507 Odpovědět
        Barbora Lucie Pavlíková
        Host

        Dobrý den vážená poroto,
        děkuji za Vámi položen otázky.

        1) Jaké vidíte důsledky pandemie COVID-19 na cestovní ruch v ČR i ve světě a do jaké míry ovlivní chování lidí a jejich zájem využívat služby v cestovním ruchu?

        Současná situace změnila možnosti cestovního ruchu i cestování obecně. Dochází ke krachům cestovnívch kanceláří, leteckých společností a služeb poskytující cestovní ruch (hotely, restaurace..). Nastal velký úpadek, nikdo neví, jak nynější situace bude dlouho trvat Jako jistotu vidím opření se o právní řád, kde jsou podmínky jistě dané, momentálně se mohou měnit a přibývat nové právní úpravy. Doufám, že se situace brzy zlepší, nejenom v cestovním ruchu, který se stal jednou z nejvíce zasaženou oblastí, ale i v oblastech ostatních. Co se týče chování lidí a jejich zájem o cestovní ruch v momentální situaci, tak se domnívám, že lidé budou chtít převážně zachránit svojí zem a podpořít zdejší služby poskytovatelné cestovním ruchem a zdejší ekonomiku. Jsem však přesvědčna, že ve vyspšlejších zemích (ČR) je velká touha cestovní veřejnosti co nejdříve opět cestovat zahraničí, poznávat jiné země ve formách pobytových či poznávacích zájezdů.

        2) Jaké vidíte možnosti rozpracování práce a její praktické využití?
        Možnosti rozpracování práce momentální situace spojená s pandemií koronaviru přímo nabízí, nejenom u nás, ale také celosvětově. Jaký bude mít dopad na cestovní ruch a jaké s tím budou spojeny právní úpravy. Chtěla jsem přehledně zpracovat oblast cestovního ruchu z právního hlediska také z důvodu, že se této problematice věnovala pozornost okrajově. Jako přínos považuji i možnost pro zájemce této oblasti, seznámit se se základy problematiky, včetně uceleného náhledu na cestovní ruch z právního hlediska.V praxi by má práce mohla být užitečná pro zájemce, kteří se ocitnou v právní nouzi/pro právnické osoby hodlající po ukončení pandemie cestovní kancelář otevřít nebo by mohla být užitečná naopak vzheledem k finančním problémům vzniklým díky pandemii pro právnické osoby, které hodlají v souladu se zákonými předpisy svoji aktivitu v cestovním ruchu ukončit.

        3) Jaká jsou úskalí rozvoje masové turistiky?
        Úskalí rozvoje masové turistiky vidím v následujících přípaech: a)zdravotní problematika viz. stávající pandemie koronaviru, b)ekologická problematika-přeplnění významných turistických destinací turisty a omezování jejich počtu místními úřady (Benátky, Český Krmulov, Praha) c)politické faktory-zhoršení politické situace a nepokoje v dané zemi, d)problematika s dopravou-viz. stávající vyřazeí Boeingu B747-max

        4) Jak zajistit udržitelnost ekologických dopadů, přístupnost a zároveň potřebnou úroveň služeb v budoucnu?
        Udržitelnost ekologických dopadů si představuji formou plánovaného a rozumného omezení počtu turistů v dané destinaci, přísné dodržování vstupu do chráněných oblastí, regulace pohybu dopravních prostředků a tím snížení výfukových emisí, vytvoření kvalitních podmínek pro turisty (běžná věc ve vyspělých zemích-šetření vodou, výměna ručníku a povlečení za 2-3 dny a všeobecná osvěta mezi obyvateli a poskytovateli cestovního ruchu v dané destinaci)

        5) Jak se změnil váš pohled na činnost CK v ČR?
        Během práce na mé ročníkové práci jsem podstatně změnila na práci cestovních kanceláří. Jedná se zejména o profesionální a asertivní přístup ke klientele, k využití všech marketingových možností daných sociálními a ekonomickými faktory. Práce cestovního ruchu je velmi zajímavá a moje ročníková práce mi umožnila pohled na práci cestovních kanceláří v poztivnějším slova smyslu.

        Děkuji,
        přeji Vám zdravé a pohodové dny,

        S pozdravem

        Barbora Lucie Pavlíková

    • #21512 Odpovědět
      Petra Procházková
      Host

      Děkujeme za odpovědi, obhajoby v oboru 17 jsou u konce, diskuzní fórum zůstává otevřené pro volnou debatu.

    • #21526 Odpovědět
      Marek Břečťan
      Host

      Omlouvám se, že jsem to sem nedopsal dříve, ale děkuji všem porotcům za otázky.
      Přeji příjemný den a klid na posuzování obhajob.

      S pozdravem,
      Marek Břečťan

    • #21737 Odpovědět
      Petra Procházková
      Host

      Vážení studenti,

      děkujeme za vaši účast v soutěži SOČ. Jsme rádi, že jsme to v letošních nezvyklých a obtížných podmínkách všichni zvládli. Těšíme se na další setkávání a přejeme mnoho úspěchů v oborech, kterým se budete věnovat.

      Výsledková listina 42. ročníku KK SOČ v Praze – obor č. 17 – Filozofie, politologie a ostatní humanitní a společenskovědní obory

      Práce z prvního a druhého místa postupují do celostátní přehlídky SOČ. Práce z třetího místa postupuje do licitace.

      m. Barbora Lucie Pavlíková
      Právní postavení subjektu cestovního ruchu v České republice

      m. Ivan Bejin
      Politický marketing, big data a jejich vliv na svobodu voleb

      m. Marek Břečťan
      Mezinárodní trestní právo a jeho vývoj

      m. Lucie Schejbalová
      Komparace projevů politického aktivismu v ČR

      Licitace znamená, že se ještě o postup do celostátního kola „utkáte“ s případnými dalšími soupeři v případě, že bude v celostátní soutěži volné místo. Budeme vás kontaktovat s přesnými informacemi.

    • #21738 Odpovědět
      Petra Procházková
      Host

      Omlouvám se, neuložila se přesná umístění, pro jistotu uveřejňuji znovu.
      Práce z prvního a druhého místa postupují do celostátní přehlídky SOČ. Práce z třetího místa postupuje do licitace.

      1. m. Barbora Lucie Pavlíková
      Právní postavení subjektu cestovního ruchu v České republice

      2. m. Ivan Bejin
      Politický marketing, big data a jejich vliv na svobodu voleb

      3. m. Marek Břečťan
      Mezinárodní trestní právo a jeho vývoj

      4. m. Lucie Schejbalová
      Komparace projevů politického aktivismu v ČR

Aktuálně je na stránce zobrazeno 14 vláken odpovědí
Odpověď na téma: Odpověď č. 21737 v 42-kraj Praha-obor 17
Informace o uživateli:




Storno