• Toto téma je prázdné.
Aktuálně je na stránce zobrazeno 8 vláken odpovědí
  • Autor
    Příspěvky
    • #20882 Odpovědět
      Kateřina Špronglová
      Host

      Ing. Petr Řežábek

      Ing. Mgr. Libor Bezděk, předseda poroty

      Václava Fofoňková

    • #20891 Odpovědět
      Kateřina Špronglová
      Host

      Vážení soutěžící,

      před zítřejšími obhajobami bychom rádi zopakovali několik důležitých bodů:

      – Obhajoby probíhají dle rozpisů z přílohy, kterou jste obdrželi emailem.
      – Buďte prosím v určeném čase připraveni.
      – Každý soutěžící má 30 minut na zodpovězení otázek poroty, pak už nelze nic doplňovat a začíná další soutěžící. Otázky k jednotlivým pracem budeme postupně vkládat dle časového harmonogramu.
      – Případné další dotazy budou mít prostor po skončení zodpovídání
      otázek poroty , fórum zůstává otevřeno k veřejné diskusi mezi soutěžícími.
      – Výsledky budou postupně zveřejňovány, nejpozději ve středu 29. 4. dopoledne.

      Přejeme vám vydařené obhajoby.

    • #20913 Odpovědět
      Kateřina Špronglová
      Host

      Netradiční zahájení 42. ročníku SOČ a pozdrav Libora Bezděka, ředitele DDM hl. m. Prahy.https://photos.app.goo.gl/W5Wjy4Jdha4ML1jx7

    • #21235 Odpovědět
      Simona Kostelanská
      Host

      9:00 Matyáš Urban Gymnázium Jana
      Keplera

      Transformace
      československé
      ekonomiky po
      roce 1989 a
      porovnání s jinými
      státy střední
      Evropy

      Vítáme Vás, přejeme úspěšné obhajoby a prosíme o dodržení časového limitu. Zodpovězte alespoň tři
      otázky a podle časových možností i další. Děkujeme

      Otázky poroty:
      Nejprve formálně technická poznámka. Pokud maturitní práci předkládáte jako SOČku (a je to mezi
      pracemi celkem obvyklé), bylo by to dobré na úvodní straně změnit.

      Přechod centrálně plánované ekonomiky na tržní systém v bývalém Československu proběhl relativně
      klidně na rozdíl od jiných států, kde se objevila velká nezaměstnanost, hyperinflace a Rumunsko dokonce
      zažilo převrat s nemalým násilím. Čím si vy tu „sametovou“ cestu přechodu vysvětlujete?

      Žádný stát s tržním systémem se neobejde bez zásahu státu v některých oblastech hospodaření. Kde by
      podle vás měl v České republice stát více do hospodářství zasahovat, jakými prostředky a z jakého
      důvodu?

      Existoval v rámci kuponové privatizace nějaký „velký hráč“(fond), který by nebyl následně „obviněn“ z
      nekalých praktik?

      Která z transformačních cest, kterými se vydaly ekonomiky vámi uváděných zemí, byla podle vašeho
      názoru tou nejlépe zvolenou?

    • #21274 Odpovědět
      Matyáš Urban
      Host

      Dobrý den,

      úvodem se omlouvám za nevyhovující formát úvodní strany.

      1) Přechod centrálně plánované ekonomiky na tržní systém v bývalém Československu proběhl relativně klidně na rozdíl od jiných států, kde se objevila velká nezaměstnanost, hyperinflace a Rumunsko dokonce zažilo převrat s nemalým násilím. Čím si vy tu „sametovou“ cestu přechodu vysvětlujete?

      Odp. 1) „Sametovost“ československé transformace pravděpodobně souvisí s hladkým průběhem změn v oblasti politické, kde byl Občanskému fóru od samého začátku diskuzí poskytnut téměř neomezený prostor pro systémové změny. Zároveň lze vyzdvihnout připravenost domácích ekonomů (např. z Prognostického ústavu AV), kteří nutnost přechodu k volnému trhu anticipovali s dostatečným předstihem a byli na transformaci připraveni. Nebylo tak třeba na čs. podmínky „šroubovat“ rady zahraničních expertů. Jednotlivé kroky, jimiž se podařilo vyhnout vysoké inflaci či nezaměstnanosti do určité míry popisuji v práci, nicémně je třeba pamatovat, že to byla vysoká důvěra veřejnosti a kontinuita procesu, která zabránila protichůdným ekonomickým krokům. To, že se tým kolem Václava Klause udržel u moci až do roku 1996 k oné kontinuitě a systémovosti přechodu zcela jistě přispělo.

      2) Existoval v rámci kuponové privatizace nějaký „velký hráč“(fond), který by nebyl následně „obviněn“ z nekalých praktik?

      Odp. 2) Výraz „obviněn z nekalých praktik“ se mi zdá trochu zbytečně politický. Existuje shoda, že v zákoně o kupónové privatizaci skutečně byla legislativní chyba, jež umožnila fondům akcie nejen spravovat, ale i vlastnit. Tato chyba byla KP skutečně osudovou ve smyslu její reputace, ne však v kontextu jejího celkového přínosu – ten lze, dle mého názoru, a to i s ohledem na rozkradený majetek hodnotit s plusovým znamínkem. A jednotlivé fondy? Mediálně nejvděčnější „tunely“, jako ten Viktora Koženého, ve skutečnosti měly jen malý podíl na celkovém objemu akcií. Jeho většinu spravovaly fondy spjaté s velkými bankami, které sice vlastnil stát (což bylo problematické), nicméně nemyslím si, že zde můžeme mluvit o nekalých praktikách. Podobně bych pak fondy drobné, jež možná nedostály slibům ze svých kampaní a vyplatili méně než slíbily, také neobvinil z nějaké zásadní „nekalosti“.

      3) Která z transformačních cest, kterými se vydaly ekonomiky vámi uváděných zemí, byla podle vašeho názoru tou nejlépe zvolenou?

      Odp. 3) Zde si myslím, že je zcela zásadní si uvědomit, že neexistovala jedna správná cesta. Nemá tedy smysl „vyjmout“ jednotlivé transformační strategie, rozprostřít je na bílé plátno a obodovat. Každý z tr. scénářů musel nutně reagovat jak na výchozí stav ekonomiky, tak na politický kapitál, jež společnost politikům poskytovala, vliv mělo i mnoho dalších faktorů. Ačkoliv se tak například cesta Slovinska, které se rozhodlo nepřijmout balíček finanční pomoci od MMF a „nesvázalo“ si tak ruce pro další monetární politiku, může zdát v mnoha ohledech osvícená, je naivní myslet si, že stejným způsobem mohla postupovat Česká republika či třeba Ukrajina nebo Bulharsko. Na transformační strategie je tedy nutné se dívat v širokém kontextu, ekonomie je koneckonců vědou zcela závislou na společnosti a jejím chování – pokud se ji z ní pokusíme vyjmout a budeme si technokraticky vymýšlet dokonalé modely, připravujeme se na selhání.

      Děkuji za otázky, které jsem, doufám, uspokojivě zodpověděl. Myšlenky rád dále rozvedu ve videoobhajobě.

      S přaním pěkného dne,
      Matyáš Urban

    • #21287 Odpovědět
      Simona Kostelanská
      Host

      Děkujeme za odpovědi, nyní dostává prostor další soutěžící.

      9:30 Jakub Hampl, Mensa gymnázium

      Analýza potenciálních a realizovaných dopadů projektu Nové Hedvábné stezky
      https://youtu.be/DzL7MUpBZU8

      Vítáme Vás, přejeme úspěšné obhajoby a prosíme o dodržení časového limitu. Zodpovězte alespoň tři
      otázky a podle časových možností i další. Děkujeme

      Otázky poroty:
      1.Zajímalo by mě, proč jste zvolil pro prověření důležitosti obchodního partnerství s Čínou potažmo Nové
      hedvábné stezky gravitační model a analýzu Input-Output.

      2.Máte představu o objemu dovozu a vývozu ve vztahu Česká republika a Čína?

      3.Podle statistik od roku 2010 do současnosti je obchodní bilance s Čínou čím dál více záporná. Čím je toto
      podle vás způsobeno? Může na situaci vývozu a dovozu mít vliv síla koruny k jiným měnám a zásahy
      centrální banky do měnové politiky? Zejména v současné době, kdy nejen ČNB zásadně snížila základní
      úrokovou sazbu (2TR).

      4.Jakým směrem se bude podle vás dál ubírat český zahraniční obchod ve vztahu k Číně, ale i k jiným
      zemím?

    • #21378 Odpovědět
      Jakub Hampl
      Host

      Dobrý den,

      zde jsou mé odpovědi.

      1. Zajímalo by mě, proč jste zvolil pro prověření důležitosti obchodního partnerství s Čínou potažmo Nové
      hedvábné stezky gravitační model a analýzu Input-Output.

      Gravitační model jsem zvolil, protože je jednoduchým, populárním a teoreticky opadstatněným způsobem analýzy dopadů obchodních partnerství. Input-Output analýzu jsem zvolil, protože jsem se chtěl více soustředit konkrétně na Českou republiku, což jsem gravitačním modelem nemohl. Dalším velkým důvodem, proč jsem zvolil tyto metody je, že vedoucí mé práce (Vilém Semerák) se na tyto metody soustředí.

      2. Máte představu o objemu dovozu a vývozu ve vztahu Česká republika a Čína?

      Ano mám. V roce 2017 měl roční export do Číny hodnotu přibližně 2,6 miliard dolarů, v roce 2000 to bylo 100 milionů. Import z Číny za rok 2017 představoval přibližně 20 miliard dolarů a za rok 2000 to bylo něco okolo 700 milionů.

      3. Podle statistik od roku 2010 do současnosti je obchodní bilance s Čínou čím dál více záporná. Čím je toto
      podle vás způsobeno? Může na situaci vývozu a dovozu mít vliv síla koruny k jiným měnám a zásahy
      centrální banky do měnové politiky? Zejména v současné době, kdy nejen ČNB zásadně snížila základní
      úrokovou sazbu (2TR).

      Nevím, čím je toto způsobeno. Síla koruny oproti jiným měnám a zásahy do měnové politiky na to určitě mají vliv, ale nevím do jaké míry. Myslím si, že částí odůvodnění záporné obchodní bilance je to, že Čína je zemí, která produkuje ve velkém množství a hlavně produkuje produkty ve finální formě. Oproti tomu velká část produkce České republiky jsou meziprodukty (jako například, když automobilka nepostaví celé auto, ale jenom sedačky) které se ve finální formě možná dostanou do Číny, ale před tím musí být poslané do jiné země pro finilizaci (sedačky se pošlou do nějaké země pro sestavení celého auta). Podle mě tyto global value chains také hrají roli v záporné obchodní bilanci, ale zase nevím do jaké míry.

      4. Jakým směrem se bude podle vás dál ubírat český zahraniční obchod ve vztahu k Číně, ale i k jiným
      zemím?

      Ve vztahu České republiky s Čínou věřím, že obchod bude růst, ale pomaleji, než například mezi lety 2015-2019, které zmiňuju ve své práci. Ve vztahu k jiným zemím opravdu nedokážu říct a obecně v současné krizi nedokážu sebevědomě tvrdit, že to bude tak či onak, protože opravdu nevím.

      S pozdravem,

      Jakub Hampl

    • #21387 Odpovědět
      Simona Kostelanská
      Host

      Děkujeme za odpovědi, obhajoby v oboru 13 jsou u konce, diskusní fórum zůstává otevřené pro volnou
      debatu.

    • #21682 Odpovědět
      Kateřina Špronglová
      Host

      Vážení studenti,
      děkujeme za vaši účast v soutěži SOČ. Jsme rádi, že jsme to v letošních nezvyklých a obtížných podmínkách všichni zvládli. Porotci již sestavili pořadí, velice ocenili vysokou úroveň prací, které se letos sešly, proto blahopřejeme všem účastníkům. Těšíme se na další setkávání a přejeme mnoho úspěchů v oborech, kterým se budete věnovat.

      Výsledková listina 42. ročníku KK SOČ v Praze – obor č. 13 Ekonomika a řízení

      1.m. Jakub Hampl Analýza potenciálních a realizovaných dopadů projektu Nové Hedvábné stezky

      2.m. Matyáš Urban Transformace československé ekonomiky po roce 1989 a porovnání s jinými státy střední Evropy

      Práce z prvního místa postupuje do celostátní přehlídky SOČ.

Aktuálně je na stránce zobrazeno 8 vláken odpovědí
Odpověď na téma: 42-kraj Praha-obor 13
Informace o uživateli: