Vážení soutěžící,

před zítřejšími obhajobami bychom rádi zopakovali několik důležitých bodů:

– Obhajoby probíhají dle rozpisů z přílohy, kterou jste obdrželi emailem.
– Buďte prosím v určeném čase připraveni.
– Každý soutěžící má 30 minut na zodpovězení otázek poroty, pak už nelze nic doplňovat a začíná další soutěžící. Otázky k jednotlivým pracem budeme postupně vkládat dle časového harmonogramu.
– Případné další dotazy budou mít prostor po skončení zodpovídání
otázek poroty , fórum zůstává otevřeno k veřejné diskusi mezi soutěžícími.
– Výsledky budou postupně zveřejňovány, nejpozději ve středu 29. 4. dopoledne.

Přejeme vám vydařené obhajoby.

Netradiční zahájení 42. ročníku SOČ 2020 a pozdrav Libora Bezděka, ředitele DDM hl. m. Prahy
https://photos.app.goo.gl/W5Wjy4Jdha4ML1jx7

9:00 – 9:30 Jan Folda, Lukáš Jandus; VOŠ stavební a SPŠ stavební Dušní

https://youtu.be/maj-Jl6aFHM

Vítáme Vás, přejeme úspěšné obhajoby a prosíme o dodržení časového limitu. Děkujeme

K práci REKONSTRUKCE VOZOVNY KRÁLOVSKÉ VINOHRADY:
1. Mohli byste rozvést úvahu o přínosech rekonstrukce starého objektu?
2. Jaké jsou pozitivní ekologické dopady rekonstrukce vozovny?
3. Nedohledali jsme celkovou situaci, ze které je patrno, zda jsou všechny budovy stávající nebo je navržena také nějaká přístavba. Jakou máte představu o využití stávajících konstrukcí budov?

Dobrý den,

1. Mohli byste rozvést úvahu o přínosech rekonstrukce starého objektu?

Jak bylo ve video prezentaci zmíněno, objekt má za sebou více než sto let historie a je již nedílnou součástí svého okolí. Tomu však neodpovídá současný stav objektu, který je poměrně zanedbaný (viz. fotodokumentace v textovém dokumentu soutěžní práce). Je tedy jisté, že s objektem se v brzké době bude muset něco dělat, a to buď demolice nebo rekonstrukce. A z našeho pohledu nám přijde přínosnější samotnou budovu i s jejím vzhledem zachovat pro budoucí generace, než nechat zbořit, nahradit novostavbou a tvářit se, že tam taková budova nikdy nebyla. Obzvlášť nám to pak přijde škoda, když samotná budova měla poměrně velký přínos na rozvoj tramvajové a trolejbusové dopravy v Praze. Z technického pohledu se nám pak zdá lepší původní budovu zachovat z toho důvodu, že v případě novostavby by se musela stará budova zbořit a nahradit novostavbou, což by mělo za následek odvoz tun suti a navážení nových materiálů i s těžkou stavební technikou, což se k vzhledem k umístění objektu v centru příliš nevyplatí. Rekonstrukce by tak byla výhodnější pro své okolí i tímto způsobem. V poslední řadě, se můžeme podívat na historii rekonstrukcí podobných objektů v Praze a na jejich dopad v okolí. Příkladem nám může být vozovna Smíchov, vozovna Letná, ale třeba i Vnitroblock nebo Kavárna co hledá jméno. V všech těchto případech se původně jednalo o zchátralé objekty, ale jejich rekonstrukcí (a kolikrát ani ne moc zásadní) a vytvořením nového účelu dané stavby došlo k vytvoření naprosto unikátního a zajímavého prostoru, který přivedl do dané lokality spoustu pozornosti a tak své okolí i oživil. Proto nám přijde, že i takto náročná rekonstrukce by mohla být daleko smysluplnější, než pokud by se původní objekt nechal odstranit a nahradil novostavbou.

2. Jaké jsou pozitivní ekologické dopady rekonstrukce vozovny?

Jednoznačně se jedná o úsporu materiálu. Kdyby vozovna nebyla rekonstruována, ale namísto ní by byla postavena budova nová, spotřeba materiálu užitého na výstavbu by byla zajisté rapidně vyšší a ekologické následky by byly horší. Zároveň by se při rekonstrukci upřednostňovaly výhradně obnovitelné materiály, jimiž by se zátěž na životní prostředí výrazně zmenšila.
Dobré vnitřní zateplení budov by snížilo tepelné ztráty a objekt by nebyl tolik závislý na topných jednotkách obzvláště v zimních měsících. Abychom snížili spotřebu energií, preferovali bychom rovněž i úsporné LED osvětlení. To ve vozovně v globálním měřítku sníží znatelně nutnou potřebu energií.

3. Nedohledali jsme celkovou situaci, ze které je patrno, zda jsou všechny budovy stávající nebo je navržena také nějaká přístavba. Jakou máte představu o využití stávajících konstrukcí budov?

Za tento nedostatek se omlouváme. Veškeré stávající budovy jsou původní a žádný z objektů není přistavěn. Pouze se navrhlo odstranění několika objektů přistavěných v průběhu 40. a 50. let 20. století a odstranění bývalých skladovacích prostor. Co se stávajících konstrukcí budov týká, tak alespoň do těch nosných nehodláme zasahovat. V návrhu došlo pouze k odstranění příček a jiných vestavěných objektů, které nebyly součástí původního návrhu z přelomu 19. a 20. století. Největší zásah do nosných konstrukcí by bylo pouze vybourání otvorů původních oken, které jsou v současnosti pouze zazděny, tento krok by ale na nosné konstrukce neměl mít většího vlivu, jelikož nedošlo k odstranění původních překladů oken a zatížení se tedy bude přenášet stejným způsobem, jako doposud. Dále by došlo k vybourání původních vrat, kde by došlo k zasklení, ale opět i zde nebyl původní překlad odstraněn, z pohledu přenášení zatížení by se tak nic nezměnilo. V poslední řadě by pak došlo pouze k doplnění světlíků ve střeše, kde by se ale do konstrukce nezasahovalo.

Děkujeme za odpovědi, nyní dostává prostor další soutěžící.

9:30 – 10:00 Kateřina Pažoutová, Denisa Adamová; SPŠ stavební J. Gočára

https://youtu.be/DmmLnMVsuUo

Vítáme Vás, přejeme úspěšné obhajoby a prosíme o dodržení časového limitu. Děkujeme

K práci REVITALIZACE PARKU ZÁMKU LIBĚCHOV A NÁVRH PRVKŮ PARKOVÉHO MOBILIÁŘE
1. Který z Vámi navržených prvků nebo zásahů v parku máte nejraději a proč?
2. Proč je důležité sladit návrh mobiliáře a sadovnické úpravy?
3. Byla tato studie představena majiteli/provozovateli parku? Chystáte se Váš nápad prezentovat veřejně?
Ve studii jsou pěkné nápady na mobiliář, jediné, co chybí u výkresů, je představa použitých materiálů

1. Který z Vámi navržených prvků nebo zásahů v parku máte nejraději a proč?
Šlo nám hlavně o to, aby park byl využívanější a nemáme jeden nejoblíbenější prvek, ale k favoritům patří interaktivní prvky (lavička a koš), protože díky tomu dosáhneme odlišení zámeckého parku od jiných, neboť takové prvky se moc v parcích nenacházejí. Zároveň tam tento mobiliář vnáší jisté zábavní prvky pro rodiny a hlavně děti, které jsou v dnešní dob raději doma a proto je park osvěžený netradičními prvky, abychom jim nabídli něco, co by je zaujalo.

2. Proč je důležité sladit návrh mobiliáře a sadovnické úpravy?
V našem návrhu jsme se soustřeďovaly na vyzdvižení přírody a zámku a pouhé doplnění okolí o prvky, které by návštěvníkům pobyt v parku zpříjemnily. Kladly jsme velký důraz na to, aby prvky nebyly v rozporu s okolní krajinou, ovšem zároveň se jednalo o něco jiného, aby došlo k oživení. Proto jsme se také prvky snažily navrhovat tak, aby byly nenápadné, zapadaly a přitom jste jinde podobné prvky neviděli. Například stojan na kola na první pohled není patrný, neboť doslova splývá s okolním terénem. Lavičky a koš jsou zase navržené velmi čistě a nepůsobí rušivým dojmem, ani nepoznáte, že se jedná o něco jiného, dokud s nimi sami nezkusíte pohnout. Podle barokního vzoru jsme se snažily o osovou souměrnost mobiliáře a cesty mají základ v kruzích. K celému postupu navrhování jsme se snažili přistupovat velmi organicky.

3. Byla tato studie představena majiteli/provozovateli parku? Chystáte se Váš nápad prezentovat veřejně?
Ve studii jsou pěkné nápady na mobiliář, jediné, co chybí u výkresů, je představa použitých materiálů
Studie představena majiteli nebyla, ale rádi bychom mu svou práci alespoň představili. Bohužel ve stávající situaci je to komplikované.
Projekt bychom rádi majiteli nabídly, ovšem už bude na něm, zda se pro náš návrh rozhodne, neboť úprava parku by nastala až déle, protože v současné době majitel věnuje čas a peníze hlavně opravě zámku a hospodářských objektů v okolí. Případně by bylo také možné nami navržené prvky nabídnout jako součást jiného parku, ovšem byly primárně navrhovány pro Liběchovský zámecký park.
Snažily jsme se pro prvky volit materiály převážně přírodní. Hlavním prvkem u interaktivní lavičky a koše jsou pohyblivé dřevěné dílce umístěné na kovové nosné konstrukci. U altánu je dále konstrukce z pohledového betonu, tam jsme si vzali inspiraci z použití kamene v baroku a použili „novodobý kámen“. Altán není ze zámku přímo vidět a nijak neruší běh parku. Naším cílem v části kde je umístěný altán bylo vytvořit volnou plochu umožňující klidné trávení volného času v přírodě, v této části se nachází travnatá plocha, jež by umožňovala volný pohyb návštěvníků a libovolné trávení času.

Děkujeme za odpovědi, nyní dostává prostor další soutěžící.

10:00 – 10:30 Michal Beneš; VOŠ stavební a SPŠ stavební Dušní

https://youtu.be/5nEyDClYmyk

Vítáme Vás, přejeme úspěšné obhajoby a prosíme o dodržení časového limitu. Děkujeme

K práci INTELIGENTNÍ RODINNÝ DŮM
1. Jak podle Vás ovlivňuje rozhodnutí stavebníka postavit pasivní dům jeho základní tvar?
2. Co všechno může být zapojeno do systému chytré domácnosti?
3. Otázka spíše k zamyšlení, zda je vhodně zvolený poměr mezi plochou hlavní obytné místnosti a plochami hal a chodeb. A také otázka, jaké je možné využití prostoru pod pultovou střechou objektu?

Dobrý den,

1. Jak podle Vás ovlivňuje rozhodnutí stavebníka postavit pasivní dům jeho základní tvar?

Stavebník má plné právo si rozhodnout o všem, v souladu se stavebním zákonem. Takže pokud se rozhodne postavit pasivní dům a zároveň ho chce ho chce hodně členitý klidně může. Je to i technologicky proveditelné. U pasivních domů platí všeobecné pravidlo, že chceme dosáhnout co nejmenších ochlazovaný ploch, jako právě obvodových stěn. Což nás vede k ideálnímu návrhu kvádrů nebo krychlí.
Nicméně v dnešní době se už moc stavebníků nespokojí s pouhou krabicí, ačkoliv by byla úsporná. A na tom není nic špatného. Takže rozhodnutí o stavbě pasivního domu nemusí ovlivnit jeho základní tvar.

2. Co všechno může být zapojeno do systému chytré domácnosti?

K systému chytré domácnosti se dá připojit úplně veškerá elektronika v domě. Samotné osvětlení, veškeré spotřebiče, zabezpečovací systém s kamerovým systémem,
automatické žaluzie a okna s automatickým otevíráním nebo květináče se zelení s automatickým zavlažováním. Také vzduchotechnický systém s klimatizací a systém vytápění, popřípadě zařízení na vlastní výrobu el. energie nebo na filtraci vody. Ve větším budovách taky veškeré komunikace, jako výtahy a automatické dveře. Také se dá spojit s kompletní počítačovou sítí. Vše by mělo být spojeno k jedné centrální ovládací jednotce, popřípadě opatřeno o záložní zdroj el. energie.
V ideálním případě by se dal celý dům ovládat na dálku, například z mobilního telefonu. To se může hodit například při odjezdu na dovolenou. Nemusíte dělat žádné opatření, dům se o sebe postará i bez vás a vy ho můžete na dálku pozorovat. Samozřejmě největší výhoda je menší starost o domácnost, jako je časté větrání nebo hlídání vypnutých světel.

3. Otázka spíše k zamyšlení, zda je vhodně zvolený poměr mezi plochou hlavní obytné místnosti a plochami hal a chodeb. A také otázka, jaké je možné využití prostoru pod pultovou střechou objektu?

Ano, prostor hal a chodeb je veliký. Nicméně samotné chodby tolik nedělají, nejvíce prostoru je v hlavní vstupní hale o rozloze 26 metrů čtverečních. Nicméně tento prostor nepovažuji za ztracený. Chodba se dá využít pro pořádání společenských nebo rodinných akcí. Například umístění vánočního stromečku a následné rozdávání dárků. Může fungovat jako druhý obývací pokoj bez televize, spíše pro sházení lidí. Také tato vstupní hala představuje dominantu celého objektu, které jsem chtěl docílit z hlediska architektonického. Je hned za zádveřím, takže je to první velká místnost, kterou kterýkoliv nově příchozí uvidí. Také při návrhu vzduchotechniky je s ní počítáno jako s obytnou místností a je doplněna o přívod čistého vzduchu, na rozdíl od chodeb a pomocných místností.
Prostor pod pultovou střechou je navržen jako půdní prostor bez vytápění. Vstup je sklápěcím žebříkem, který je umístěn do otvoru ve stropu. Tento půdní prostor může sloužit pro úschovu věcí, které rodina potřebuje, avšak nevyužívá je tak často.

Děkuji
Michal Beneš

Děkujeme za odpovědi, nyní dostává prostor další soutěžící.

10:30 – 11:00 Tereza Holubcová; VOŠ stavební a SPŠ stavební Dušní

https://youtu.be/pzJxH4jjjbY

Vítáme Vás, přejeme úspěšné obhajoby a prosíme o dodržení časového limitu. Děkujeme

K práci STUDIE HORSKÉ CHATY – HOTEL O.REL
1. Jak po zpracování návrhu hodnotíte své rozhodnutí vyjít ze zvoleného tvaru střechy? Co to návrhu přineslo, nebo naopak zkomplikovalo?
2. Jaké jsou problémy při navrhovaní horských objektů? Myslíte si, že Váš návrh respektuje typickou architekturu Krkonoš?
3. Je možné v přízemí vyřešit oddělený vstup pro zásobování restaurace? Z půdorysu je patrné, že do objektu je navržen pouze jeden vstup.

1. Jak po zpracování návrhu hodnotíte své rozhodnutí vyjít ze zvoleného tvaru střechy? Co to návrhu přineslo, nebo naopak zkomplikovalo?

Zvolený tvar střechy mi návrh horské chaty spíše zkomplikoval. Bylo nutné vymyslet dispozici domu tak, aby byla logická a funkční, ale myslím si, že jsem se s tím vypořádala dobře.

2. Jaké jsou problémy při navrhovaní horských objektů? Myslíte si, že Váš návrh respektuje typickou architekturu Krkonoš?

a) Při navrhování je důležitý dodržovat nařízení pro určitou oblast, jako je například výška objektu, tvar a sklon střechy. Také jsem navrhla, aby by byl obklad z přírodního materiálu. Tím, že se návrh nachází na pozemku, kde je již postavená horská chata, je vše jednodušší než kdybych navrhovala objekt, kde ještě zástavba není.

b) Myslím si, že se nejedná o typickou architekturu Krkonoš, ale snažila jsem horskou chatu navrhnout tak, aby nenarušovala ráz okolní zástavby a přírody, i když je svým tvarem atypická.

3. Je možné v přízemí vyřešit oddělený vstup pro zásobování restaurace? Z půdorysu je patrné, že do objektu je navržen pouze jeden vstup.

Ráda bych podotkla, že se v přízemí nejedná o klasickou restauraci přístupnou veřejnosti, ale o jídelnu a společenskou místnost pro ubytované hosty.
Do objektu vedou dva vstupy a navíc samostatný přístup z garáže. Hlavní vstup je v 1.N.P, ale ve 2.N.P. se nachází vedlejší vchod, který lze snadno použít pro zásobovaní.

Děkujeme za odpovědi, nyní dostává prostor další soutěžící.

11:00 – 11:30 David Frankošvili; SPŠ stavební J. Gočára

https://youtu.be/zFGWY_Q0mHc

Vítáme Vás, přejeme úspěšné obhajoby a prosíme o dodržení časového limitu. Děkujeme

K práci REGENERACE BROWNFIELDU:
1. Co Vás vede k přesvědčení, že je levnější rekonstruovat něco starého, než postavit něco nového?
V praxi to často bývá naopak, prosím o zamyšlení nad výhodami a nevýhodami obou postupů.
2. Jaké se vyskytují nejčastější problémy při řešení brownfildu?
3. Nedohledali jsme v práci celkovou situaci, jakou máte představu o vyřešení parkování?

1) Vzhledem k tomu, že roste počet obyvatel a pro stavění nových budov se bude zabírat půda, která je určená pro zemědělské účely, můžou nastat ekologické problémy. Proto je lepší využít zanedbané oblasti/pozemky a dát jim nový život.

Výhodou rekonstrukce je,že máme veškeré kanalizace, vodovody, silnoproudy, slaboproudy a plynovody. Tím ušetříme na materiálech a nemusí být dodatečné výkopy, lze stavět na pevných základech určené pro danou budovu. Další výhoda je ta, že se zachová původní tvar budovy a vyhovíme předpisům pro zachování památkových oblastí. Dále i při rekonstrukci lze využít modernější technologie. Nevýhoda je ta, že můžou nastat komplikace se stavební prací. Např. není přístupná cesta pro stavební techniku nebo samotná rekonstrukce může být složitá.

Novější stavby jsou výhodnější kvůli novějším technologiím a bezpečnosti. Nové stavby můžou vyhovět pasivním hodnotám a úsporou energie více, než když to budeme řešit rekonstrukcí. Na druhou stranu novostavba nemusí splňovat požadavky a regulativa pro daný pozemek a lokalitu. Další nevýhoda je nestabilnost půdy a nezvládne zatížení nových budov.

2) Problémy s půdou, poškozený pozemek, vysoká kontaminace škodlivých látek(radon,methan,…), vlastnické právo a legislativa, parcela je nyní pozemková a ne stavební, vyhlášky od států znemožňující rekonstrukci nebo přestavbu

3) Parkování může být přidáno před a za bránou pozemku. Dále může nahradit budovu, která se nachází hned u vstupu na pozemek a bude mít dosah až k multikulturním středisku. Nové parkoviště se může provázat s původním tím, že se celkové odstraní brána a oplocení pozemku, protože v mém návrhu se bude jednat o veřejně přístupný areál.

Děkujeme za odpovědi, nyní dostává prostor další soutěžící.

11:30 – 12:00 Martina Košťálová; SPŠ stavební J. Gočára

https://youtu.be/NibIgsljYqU

Vítáme Vás, přejeme úspěšné obhajoby a prosíme o dodržení časového limitu. Děkujeme

K práci NÁHRADA PLASTIFIKÁTORŮ KAVITOVANOU VODOU
1. Jakou největší výhodu by náhrada plastifikátorů přinesla?
2. Jaké chemické procesy probíhají při použití kavitované vody, a jaké při použtí plastifikátorů?
3. Jak si představuje uvedení této metody do praxe, popřípadě zda jste oslovila nějakou výrobní společnost?

1. Jakou největší výhodu by náhrada plastifikátorů přinesla?
Dle mého názoru by největší výhodou nahrazení plastifikátorů bylo především ekonomické a ekologické hledisko. V rámci ekonomického hlediska by se především jednalo právě o vyřazení plastifikačních přísad a nahrazením je kavitovanou vodou, čím by se zapříčinilo odebrání placení samotných plastifikátorů a také dopravy těchto plastifikátorů, z tohoto také vyplývá, že by se i na stavbě nemuselo řešit kam a jak plastifikační přísady skladovat.
Na druhou stranu z ekologického hlediska by se jednalo o právě zamezení výroby a dopravy plastifikátorů, které jsou plné stavební chemie. Zároveň je i výhodné, že voda je vždy dostupná na místě výroby.
2. Jaké chemické procesy probíhají při použití kavitované vody, a jaké při použití plastifikátorů?
Chemické procesy jsou spíše jako sekundární, použití je spíš proces fyzikální, kdy fungují povrchové náboje vody, které vznikají při kavitované vody.
Fyzikální procesy, které probíhají při použití kavitované vody jsou v podstatě podobné těm, které probíhají za použití plastifikátorů. Jedná se hlavně o to, že dipóly jednotlivých molekul pohlcují nenasycené povrchové náboje cementových zrn, a tím zabraňují flokulaci a je tím pádem možná i lepší výroba cementového tmele.
3. Jak si představuje uvedení této metody do praxe, popřípadě zda jste oslovila nějakou výrobní společnost?
Uvedení této metody do praxe si představuji především tak, že na místo stavby nebo v rámci dopravce betonu by se musel zařídit stroj podobný stroji, který jsem použila v laboratoři, samozřejmě o větším objemu a výkonu. Jak jsem i v závěru práce uvedla, s tímto strojem by muselo nejprve být otestováno, po jaké době procesu kavitace je voda nejúčinnější.
Jedinou výrobní společnost, kterou jsem oslovila, byla společnost CS-BETON, která mi poskytla plastifikátory používané ve velkovýrob, tato společnost zároveň se i již ptala, jestli kavitovaná voda je účinná. Dle mého úsudku by bylo nejprve vhodné zařídit stroj, který by právě fungoval na stejném principu jako MultiJet.

Děkujeme za odpovědi, obhajoby v oboru 11 jsou u konce.Diskusní fórum zůstává otevřeno pro volnou debatu.

Vážení studenti,
děkujeme za vaši účast v soutěži SOČ. Jsme rádi, že jsme to v letošních nezvyklých a obtížných podmínkách všichni zvládli. Porotci již sestavili pořadí, velice ocenili vaši iniciativu, proto blahopřejeme všem účastníkům. Těšíme se na další setkávání a přejeme mnoho úspěchů v oborech, kterým se budete věnovat.

Výsledková listina 42. ročníku KK SOČ v Praze – obor č. 11 Stavebnictví, architektura a design interiérů

Práce z 1. a 2. místa postupují do celostátní přehlídky SOČ.

1.m. Martina Košťálová
Náhrada plastifikátorů kavitovanou vodou

2. m. Kateřina Pažoutová, Denisa Adamová
Revitalizace parku zámku Liběchov a návrh prvků parkového mobiliáře

3. m. Michal Beneš
Inteligentní rodinný dům

4. m. Tereza Holubcová
Studie horské chaty – Hotel O.REL

5. m. Jan Folda, Lukáš Jandus
Rekonstrukce vozovny Královské Vinohrady

6. m. David Frankošvili
Regenrace brownfieldu