Člen poroty:
RNDr. Blanka Mikátová – rada oddělení péče o přírodu a krajinu – regionální pracoviště východní Čechy Agentury ochrany přírody a krajiny ČR

Eliška Ludmila Frolová
Diverzita pestřenek (Diptera: Syrphidae) v CHKO Broumovsko, v lokalitě Bělý
Biskupské gymnázium, církevní ZŠ, MŠ a ZUŠ Hradec Králové, Orlické nábřeží 356/1, 500 03 Hradec Králové

1. otázka – Proč nebyla k odchytu použita entomologická síťka, která je mnohem efektivnější než ruční sběr?
2. otázka – Které druhy pestřenek se vyskytují mimo období, jež jste zpracovávala (tedy březen – květen a září, říjen). Na kolik skutečnost, že jste průzkum nedělala celou sezónu, mohl ovlivnit zjištěné druhové spektrum?

Tina Voborníková
Studium kolagenních vláken králíků pomocí obarvených mikroskopických preparátů
První soukromé jazykové gymnázium Hradec Králové, Brandlova 875, 500 03 Hradec Králové

1. otázka – Jestliže se již metody v diagnostice používají, v čem je přínos Vaší práce?
2. otázka – Jak často a k jakým účelům se v praxi používají dva studované typy barvení a jaké další typy se v medicínské praxi běžně používají?

Pavlína Křepčíková
Barvy pylu
Střední odborná škola veterinární, Hradec Králové – Kukleny, Pražská 68, Pražská třída 68/18, 500 04 Hradec Králové

1. otázka – Je možné stanovit podíl (%), v jakém jsou zastoupeny jednotlivé druhy rostlin ve zkoumaném pylu?
2. otázka – Jakým způsobem jste ověřovala výskyt a kvetení rostlin na studovaných lokalitách?

Amálie Hrušková
AT/GC obsah transpozonů ryb
První soukromé jazykové gymnázium v Hradci Králové, Brandlova 875, 500 03 Hradec Králové

1. otázka – Jakým způsobem jste vyhledávala odborné články pro svoji práci?
2. otázka – Jak se pozná stáří transpozonu?

Tibor Malinský
Studium reakčních procesů v rámci sanační metody in situ chemické oxidace
První soukromé jazykové gymnázium Hradec Králové, s.r.o., Brandlova 875/15, 50003 Slezské předměstí

1. otázka – V prezentaci mluvíte v množném čísle. Kolik času zabraly experimenty přímo Vám a kolik kolegům či školitelům?
2. otázka – Co by mohlo ovlivnit výsledek Vámi studované sanační metody v reálném prostředí?

Miroslava Lorencová
Srovnání efektivity práce českých záchranných stanic pro handicapované živočichy se zaměřením na záchrannou stanici v Jaroměři včetně pozorování exemplárního příkladu záchrany mláděte Delichon urbicum
Jiráskovo gymnázium Náchod, Řezníčkova, 451, 547 01 Náchod

1. otázka – Co se skrývá pod pojmem druhová ochrana přírody a životního prostředí ve vztahu k záchranným stanicím?
2. otázka – Porovnejte význam záchrany zraněných a hendikepovaných živočichů záchrannými stanicemi s jinými formami druhové ochrany

Štěpánka Kunstová
Revitalizace toku řeky Cidliny
SOŠ veterinární, Pražská třída 68/18, 500 04 Hradec Králové

1. otázka – Proč není součástí práce mapový zákres návrhu revitalizace?
2. otázka – Co by měl správce toku udělat s nahnutým nebo spadlým stromem v korytě revitalizovaného toku?

Dobrý den, Vážení porotci,
Posílám odpovědi na vámi položené dotazy.
1) Entomologická síťka nebyla použita, neboť mi ruční sběr více vyhovoval a jedinci se mi lépe chytali (přímo z květů rostlin) a ukládali přímo do lékovek. Také se mi s nimi při přenosu lépe manipulovalo.

2) Myslím, že pestřenky mají obecně delší časové intervaly výskytu než pouze 2 – (3) měsíce, březen až květen, září až říjen. Přímo na konkrétním místě, které jsem si vybrala, začíná období kvetení a i růst aktivační teploty o dva až tři týdny později vzhledem k nadmořské výšce 400-500 metrů nad mořem. V březnu tedy ještě neaktivují. Myslím, že vliv to mohlo mít minimální, vzhledem k tomu, že byly vybrány měsíce „uprostřed“ aktivačního období pestřenek.

S pozdravem
Eliška L. Frolová

1. V histologii se saturnová červeň příliš často k barvení kolagenních vláken nepoužívá, častěji se využívá k průkazu amyloidu. K barvení kolagenních vláken se rutinně využívají barvení Massonovými trichromy či barvení azanem. Ve spolupráci s Ústavem fyziologie Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové, kde probíhá studie tukové diety na myších bylo potřeba porovnat tato dvě barvení a zjistit, která lépe znázorňují jemná kolagenní vlákénka ve struktuře tkáně jater. Vyšlo najevo, že pro tento případ je vhodnější barvení saturnovou červení, a proto jsme se rozhodli porovnat a vytvořit podrobné srovnání těchto barvení i v dalších tkáních. V mém případě tedy v tkáních králíka.

2. K průkazu kolagenních vláken se nejčastěji používají Massonovy trichromy, obzvláště modrý a zelený, dále barvení azanem a barvení podle van Giesona. Tato barvení se využívají jako důležitý prostředek pro studium tkání, diagnostiku a sledování průběhu různých onemocnění, například fibrózy nebo jako součást laboratorních vyšetřovacích metod ve vědě a výzkumu.

1. otázka – Jakým způsobem jste vyhledávala odborné články pro svoji práci?
Jelikož téma, kterým se ve své práci zabývám, je málokdy rozebírané a vůbec zmiňované v české literatuře musela jsem ve své práci čerpat především z cizojazyčných online článků, na které mě odkázala má odborná konzultantka z Univerzity Hradec Králové.
Během své práce jsem si dohledávala mnoho informací z důvěryhodných a odborných zdrojů např. z oficiálních webových stránek NCBI (National Center for Biotechnology Information), na kterých jsou k dispozici mnoho vědeckých článků, týkající se alespoň okrajově problematiky mé práce.

2. otázka – Jak se pozná stáří transpozonu?
Odhady věku transpozonu byly dříve založeny na odchylkách odvozených od původních sekvencí (před inzercí transpozonu) nebo fylogenetické analýzy, což se ukázalo ,že je nespolehlivé, zejména u starších elementů. Proto byla vyvinuta nová metoda odhadu stáří transpozonů na základě skutečnosti, že když se transpozony rozšířily po celém genomu, vložily se a fragmentovaly se do starších transpozonů, které již byly přítomny. Proto věk transpozonů lze odhalit podle toho, jak často byly roztříštěny v průběhu evoluce.
Většina transpozonů postupem času také ztrácí určité schopnosti, většinou se jedná o schopnost transpozice. Transpozon již není schopen produkovat potřebné enzymy pro transpozici, nebo v případě neautonomních transpozonů je využívat od svých hostitelských sousedních transpozonů.
Stáří transpozonu také můžeme pozorovat na množství naakumulovaných repeticí, které jsou přítomné na koncích transpozonu. Čím složitějšími a delšími repeticemi je transpozon ohraničován tím se předpokládá, že roste i jeho věk.

Odpovědi na otázky – Štěpánka Kunstová

Dobrý den.

1. Mapový zákres návrhu revitalizace není součástí práce, jelikož nemám potřebné podklady, jako jsou například přesné výškové poměry, podrobný geologický průzkum (ze kterého bych vyvodila informace o vhodnosti terénních úprav), informace o majetkových poměrech okolí toku a neznám podrobné hydrologické, klimatické, geologické a půdní poměry. Nejsem si jistá, jak chtějí využívat okolní půdní fond. Navíc navrhovaná revitalizace by měla zohlednit, jak ovlivní okolní sídla. K takovému posouzení nemám potřebnou kvalifikaci.

Proto jsem v mé práci uvedla a popsala pouze objekty, které by měly být součástí revitalizačního návrhu. Samotný projekt revitalizace (včetně nákresů) musí být navrhnut odborníky.

2. V případě, že by spadlý či ohnutý strom mohl způsobit vznik hráze ve vodním toku a tím zhoršit odtokové poměry a způsobit vznik povodně, je správce toku povinen strom odstranit. Nahnuté stromy, u kterých hrozí pád do koryta revitalizovaného toku, je třeba odstranit. Pokud nahnutý strom nehrozí zřícením, není jej třeba odstraňovat, musí však být nadále sledován. Mohou však nastat různé situace, například na slepém rameni, kdy není vznik takové překážky na škodu. Může dojít ke vzniku tůně, mokřadu nebo k vytvoření členitého biotopu pro zvýšení biodiverzity. Správce toku (Povodí Labe) je povinen dělat pravidelné protipovodňové prohlídky. Stromy, které rostou přímo v břehové linii toku není žádoucí odstraňovat, ale musíme dbát na bezpečnost lidských sídel. Aby nedocházelo k nepřirozenému přepažení toku, které by mohlo způsobit vznik povodně nebo rozvodnění toku.

S přáním dobrého dne

Štěpánka Kunstová

1. odpověď:

Dobrý odpoledne. Experimenty jsme prováděli vždy společně, provádět je samostatně je totiž náročné (jinými slovy, experimenty nebyly prováděny bez mé přítomnosti, na všech jsem se osobně podílel).

Prvním úkolem bylo připravit zásobní roztok zelené skalice a kyseliny citrónové (byl připravován vždy čerstvě těsně před experimentem, neboť se Fe(II) ve vodě přeměňuje na Fe(III)) a poté samotný PRSOR (viz prezentace). Následně, když byl experiment zahájen přidáním PDS, bylo nutné odebírat vzorky. Vzorky jsme odebírali po dvojicích. Nejdříve bylo odebíráno na plynovou chromatografii, konkrétně 2,5 ml do vialky, která byla poté okamžitě uzavřena teflonovým septem. Protože jsme neměli plynový chromatograf přímo v naší laboratoři, musel jeden z nás přenést vialku do vedlejší laboratoře. Naší snahou bylo odebrat vzorky pokud možno ve stejný čas, tudíž zatímco jeden z nás přenášel vialku, druhý odebíral dalších 3,5 ml do vialky na změření pH, odkud bylo odebráno 300 ul (mikrolitrů) do vialky na kapilární elektroforézu. Tento postup jsme opakovali dohromady 4x v časech 7, 28, 46 a 65 minut od zahájení experimentu (snaha byla odebírat vzorky v časech 5, 25, 45 a 65 minut od zahájení experimentu, ale kvůli tomu, že vše probíhalo ručně a občas se objevily komplikace jako ucpání nerezové jehly, tak se nám nepodařilo tyto časy přesně dodržet), tudíž, zaokrouhlíme-li čas strávený přípravou a poté samotný průběh experimentu, můžeme říci, že jeden experiment (resp. jeden systém v PRSORu) trval okolo hodiny a půl. Dohromady jsme měli 6 systémů a pro každý byl proveden experiment v duplikaci, tudíž jsme provedli 12 experimentů, což činí okolo 18 hodin.

2. odpověď:

Jedním z hlavních faktorů, které by mohly ovlivnit výsledek, je půda samotná. Každá půda je jiná, některá je hustší (jílovitá), jiná je zase řidší (písčitá), tudíž každou půdou protéká voda jinak. Toto se obecně označuje jako hydraulická propustnost půdy, označuje se písmenem K s jednotkou m/s. In situ chemická oxidace (ISCO) se využívá v půdách, jejíž hydraulická propustnost je větší než 10^-6 m/s, pokud by byla propustnost menší, ISCO nebude tolik účinná, neboť se oxidační činidlo nedostane tam, kam je potřeba, a může zůstat třeba jen v půdních vodách (tedy na povrchu) a nedojde k žádné oxidaci kontaminantu (v takovém případě je nutné zvolit jinou sanační metodu).

S propustností je spojeno i podzemní proudění vody. Rychlost průtoky vody v půdě je velmi malá, voda v půde vydrží od několika let po celá staletí, tudíž pohyb není nijak závratý, ve srovnání s řekou, kde voda vydrží řádově několik týdnů. Nicméně pokud by v nějaké lokalitě bylo podzemní proudění velmi rychlé, mohlo by se stát, že by oxidační činidlo bylo zaneseno z kontaminované lokality pryč a nedošlo by k sanaci. Toto je ovšem ošetřeno a takový případ by byl velmi vzácný.

Dalším aspektem je druh kontaminace. Rád bych zmínil, že než se rozhodne k sanaci, je nejprve daná lokalita zkoumána, aby se zjistilo, jaký druh kontaminace s v dané lokalitě nachází, podle čehož se poté určí, která sanační metoda bude použita. Nicméně, pokud bychom aplikovali ISCO, sanace by nemusela být úspěšná právě kvůli tomu, že se v prostředí nachází kontaminant, na nějž je ISCO neúčinná (např. nasycené alifatické sloučeniny), resp. méně účinná, než jiné metody.

Dobrý den, Vážená poroto,
1. Ano, je to možné. Vzhledem k tomu, že pyl je zejména bílkovinná záležitost, mohla by se provést chemická analýza např. chromatografie. Analýza by musela být provedena z veškerého pylu ze všech tří měsíců. Tím bychom zjistily, ze kterých rostlin pyl pochází a poté bychom mohli určit procentuální podíl. Je důležité také znát dokonale biotopy v okruhu cca 5 km, kam včely zalétávají.

2. V obou lokalitách jsem prošla oblast, kterou včely z pozorovaných úlů pokryjí (cca 5 km) a zaznamenala jsem si kvetoucí rostliny. Takovéto pozorování jsem prováděla ve třech obdobích … začátkem dubna, v polovině května a na začátku června.
Podle barvy pylu ukládaných do pylových pláství lze též určit, z kterých rostlin pyl pochází. K tomuto se používá vzorník barevného typu pylu.

Přeji hezký den.

Pavlína Křepčíková

Dobrý den, zde jsou mé odpovědi na Vaše otázky:
Co se skrývá pod pojmem druhová ochrana přírody a životního prostředí ve vztahu k záchranným stanicím?
Druhová ochrana přírody a krajiny (jinak také přírody a životního prostředí) je činnost, která se týká především získávání informací o rozšíření, počtech a přirozených biotopech chráněných a ohrožených živočichů či rostlin.
Zkráceně se tedy jedná o jejich monitoring. Data, která jsou takto získávána, jsou posléze vyhodnocena a slouží jako podklady k přípravě celé řady dokumentů. Mezi takové patří například tzv. červené seznamy. Dále se na základě výsledků monitoringů vymezují biologicky cenné lokality, chráněná území apod. V neposlední řadě pak slouží jako podklady k vzniku, nebo novelizaci právních norem a zákonů.
Druhová ochrana přírody a ŽP obecně používá 3 hlavní nástroje: Administrativní (mezi ty patří především obecná a zvláštní druhová ochrana, vypisování záchranných programů, zavádění chráněných území,…), informační (sem řadíme různé edukační programy a osvětovou činnost) a ekonomickou (zde se jedná především o financování prací rozšiřujících podmínky a biotopy, ve kterých se živočichové mohou vyskytovat a částečné financování práce NSZS).
Záchranné stanice propojují všechny tyto činnosti, a pokud preventivní opatření, jako jsou vyhlášky a zákazy, selžou resp. jsou porušeny, zachraňují živočichy, jejichž zdraví bylo poškozeno, popř., kteří se dostali do situace, jejich zdraví přímo ohrožující (například mláďata ze zničených hnízd). Mimo to jsou hlavní „hybnou silou“ v oblasti zmíněných edukačních programů a většinou i tvorby a udržování vhodných biotopů.

Porovnejte význam záchrany zraněných a hendikepovaných živočichů záchrannými stanicemi s jinými formami druhové ochrany

Ostatní formy druhové ochrany mají většinou preventivní funkci (např.: Červené knihy a seznamy, vyhlašování chráněných území, zákony a vyhlášky na ochranu přírody atp…), nebo pro některé druhy připravují podmínky. Naproti tomu záchranné stanice řeší až situace, kde tato prevence nestačila – tzn., daný jedinec už byl zraněn, nebo ohrožen na životě.
Myslím si, že jejich význam je srovnatelný, protože samotná záchrana by byla v celku bezpředmětná, kdyby nebyla možnost dané zvíře vrátit do přírody – nebyly by vhodné biotopy, veřejnost by nebyla informována o správném přístupu k jednotlivým živočichům a zákony a normy by neupravovaly jejich právo na ochranu.
Naproti tomu, kdyby celý systém fungoval jen na základě předpokladu, že bude-li například zakázáno shazování hnízd, nikdo to nikdy neudělá a tudíž nebude potřeba řešit následky takové situace, byl by značně neefektivní (jak je vidět i na příkladu, který jsem zpracovávala: hnízdo bylo nešetrným zásahem člověka zlikvidováno i přes to, že to Zákon na ochranu přírody a krajiny jasně zakazuje)

(k druhé otázce (Porovnání významu záchrany zraněných a hendikepovaných živočichů záchrannými stanicemi s jinými formami druhové ochrany) bych ještě ráda doplnila, že systém NSZS řeší i situace, kde dochází k ohrožení zdraví dotyčného živočicha, ačkoliv nedošlo k žádnému porušení zákonů, nebo předpisů – např.: vniknutí zvířete do budovy, pokud ji není samo schopno opustit – čímž opět ostatní formy druhové ochrany elegantně doplňuje)

Děkuji a přeji hezký den