Veronika Košťálová
Odvaha bez hranic: Karel Weirich, zachránce českých a slovenských Židů v Itálii
Biskupské gymnázium, církevní ZŠ, MŠ a ZUŠ Hradec Králové, Orlické nábřeží 356/1, 500 03 Hradec Králové

1. otázka – Vysvětlil Vám Alberto Tronchin proč s Vámi nechtěl vést rozhovor v češtině, když ji studoval? A plánujete s ním nějaké osobní setkání a pokračování ve své práci?
2. otázka – Asi si nebudeme nic nalhávat, když řekneme, že pro většinu Vašich vrstevníků nebude téma holocaustu (včetně historického kontextu) není „sexy“. Kdybyste mohla poradit učitelům dějepisu, jakou formou výuky o tomto tématu byste jim doporučila, aby bylo více přitažlivé pro -náctitelé?

Tomáš Prouza
Bytová situace v Československé socialistické republice
Obchodní akademie, Střední odborná škola a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, Hradec Králové, Pospíšilova 365, 500 03 Hradec Králové

1. otázka – Na straně 11. píšete „z dostupných informací“, poté ale neuvádíte žádný zdroj těchto svých informací. Proč?
2. otázka – Jaké vidíte možnosti využití práce, plánujete nějaké další rozšiřování?

Alžběta Medková
Možnosti využití historického filmu ve výuce dějepisu
První soukromé jazykové gymnázium Hradec Králové, s.r.o, Brandlova 875, 500 03 Hradec Králové 3

1. otázka – V pracovním listu u filmu Pelíšky jsem našel celou řadu nesrovnalostí. Mohla byste nám sdělit, jaké odpovědi jste očekávala? Jak souvisí vydání … zákoníku s filmem Pelíšky?
V roce …….. vyhrála komunistická strana volby do parlamentu.
V roce 1950 byl vydán nový ……. zákoník.
V roce ….. překročila …… vojska hranice Československa a tím zahájila ….. let trvající totalitu.
2. otázka – Představte si, že jsme se ocitli v roce 2050 a v dějepise se učíme o vývoji v letech 1989-2019. Jaký film byste doporučila k seznámení s nějakou klíčovou ekonomickou, společenskou či politickou událostí tohoto období, či vystihující nějaké specifické poměry, změny, mentalitu obyvatelstva atd.? Na co byste se při analýze tohoto filmu se studenty / žáky zaměřila? (není nutné zpracovávat pracovní list, stačí v několika bodech vystihnout, co by bylo předmětem výkladu, co byste na daném tématu chtěla studentům / žákům demonstrovat)

David Chaloupka
Volební systém do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky
Gymnázium Trutnov, Jiráskovo náměstí 325, 54101 Trutnov

1. otázka – Kolik času vám zabralo modelování výsledků voleb podle jednotlivých volebních systémů?
2. otázka – Volba konkrétního volebního systému je často dilematem mezi tím, co od něj očekáváme: A) požadavek na stabilní většinovou vládu VS. B) dostatečná reprezentativnost výsledku, která odpovídá názorové pestrosti ve společnosti. Kdybyste měl tu možnost navrhnout systém, který by v maximální možné míře vycházel vstříc oběma očekáváním, jak by vypadal? (nemusíte jít do detailů matematických vzorců, stačí obecné vymezení základních znaků)

Aneta Vacková
Kosmický prostor a nebeská tělesa v mezinárodním právu veřejném
Jiráskovo gymnázium, Řezníčkova 451, 547 01 Náchod

1. otázka – Jaké vidíte možnosti využití práce, plánujete nějaké další rozšiřování?
2. otázka – Pokud se bavíme o kosmickém smetí, máte představu, kolik tohoto „odpadu“ v blízkosti Země putuje?

Dobrý den,
1. otázka – Svůj pracovní list na téma Pelíšky jsem zaměřila na film,který dle mého názoru ukazuje, jak vypadala společnost před a těsně po převratu 1968. Doplňováním do textu jsem chtěla vytvořit a ukázat žákům souvislosti a také kroky, které této události předcházely.
2. otázka – Pro ukázku politické události bych zvolila film Brexit z roku 2019, který ukazuje způsoby získávání příznivců britských politických stran a společností jimi najatých při referendu o odchodu Spojeného království z EU. Ve filmu jsou ukázané různé praktiky, jako jsou „fake news“, zneužívání osobních dat, nebo ovlivňování lidí. Poukázala bych také na to, že tyto techniky nebyly využity pouze při referendu ve Spojeném království, ale také se vyskytují spekulace, že byly tyto praktiky využity i při volbách prezidenta v USA v roce 2016.

Dobrý den,
1. otázka – Využil jsem znalostí otce, zapomněl jsem ho citovat. Příště se tomuto prohřešku vyhnu, děkuji za upozornění na tento problém.

2. otázka – Pokud chceme pochopit dnešní bytovou situaci na území ČR a SR, měli bychom správně sáhnout do historie a podívat se, jak tehdejší vláda problém řešila a jaké výsledky to přineslo v průběhu let.
Práci lze využít při představování života lidí v ČSSR, popisování řízené ekonomiky a jejich dopady včetně pohledů obyvatel a odborníků.
Škola mi nadále nabízí možnost maturitní práce, tudíž mám v plánu navázat na tuto práci s tématem změn bytové situace v 90. let a počátku 21. století v ČR.

1. otázka – Vysvětlil Vám Alberto Tronchin proč s Vámi nechtěl vést rozhovor v češtině, když ji studoval? A plánujete s ním nějaké osobní setkání a pokračování ve své práci?

Alberto Tronchin studoval český jazyk v Benátkách v letech 2007-2008 při studiích historie. Po navázání kontaktu jsem se ho dotázala, v jakém jazyce by upřednostnil konverzaci a zda-li by to mohla být i čeština. Odpověděl mi, že už je to bohužel velmi dávno, kdy ji studoval a v posledních letech měl pouze minimální příležitost ji procvičovat. Domluvili jsme se tedy na angličtině, kterou má na dobré úrovni jako já. Pan Tronchin byl ze spolupráce nadšený, a protože udržuje kontakt s panem Andreasem Pierallim a Společností přátel Itálie, občas má možnost do Prahy přijet. Chtěla bych se s ním rozhodně při příští takové příležitosti setkat, již jsme spolu na toto téma komunikovali a předběžně se domluvili na přednášce na mé škole. Osobně ho velmi zajímá, jak čeští studenti vnímají téma holocaustu obecně a jaké je povědomí o zapomenutých hrdinech včetně Kara Weiricha.

2. otázka – Asi si nebudeme nic nalhávat, když řekneme, že pro většinu Vašich vrstevníků nebude téma holocaustu (včetně historického kontextu) není „sexy“. Kdybyste mohla poradit učitelům dějepisu, jakou formou výuky o tomto tématu byste jim doporučila, aby bylo více přitažlivé pro -náctitelé?

Z pohledu studenta vidím, že tématu „holocaust“ není v rámci výukových plánů věnován dostatek prostoru, jaké by si toto období zasloužilo. Myslím si, že důvodem jsou nabité osnovy, kde je holocaust probírán pouze ve spojitosti s druhou světovou válkou, která toto téma absolutně zastíní. Nerozebírá se tedy do hloubky, ale pouze velmi stručně. Podle mě nejlepší cestou k tomu, jak oslovit -náctileté, je přiblížit jim příběhy skutečných lidí, a pokud je to možné, využit jejich vzpomínky, případně vzpomínky příbuzných. Jsem si jistá, že autentické vyprávění a skutečné prožitky osloví mladé lidi mnohem více, než memorování faktů z dějepisných učebnic. Uvědomuji si, že pamětníků ubývá a stejně tak času na zmapování jejich příběhů a osobní setkání s nimi. Učitelům dějepisu bych doporučila, aby výuku o holocaustu nedemonstrovali pouze na faktech a zahraničních příbězích, ale pokusili se zapátrat i po českých hrdinech nebo využili mou práci s prezentací, kterou umístím na internet.

1. Kolik času vám zabralo modelování výsledků voleb podle jednotlivých volebních systémů?

Nejtěžší bylo modelování voleb s užitím D’Hondtova dělitele v jednotlivých krajích, každý výsledek mi tak zabral zhruba tři hodiny čistého času. U ostatních to bylo kolem dvou hodin. Nejjednodušší dosažení výsledku bylo u voleb s jedním celostátním obvodem, ten jsem měl do třiceti minut. Celkový čas bych odhadl kolem 20 hodin.

2. Volba konkrétního volebního systému je často dilematem mezi tím, co od něj očekáváme: A) požadavek na stabilní většinovou vládu VS. B) dostatečná reprezentativnost výsledku, která odpovídá názorové pestrosti ve společnosti. Kdybyste měl tu možnost navrhnout systém, který by v maximální možné míře vycházel vstříc oběma očekáváním, jak by vypadal? (nemusíte jít do detailů matematických vzorců, stačí obecné vymezení základních znaků)

Stanovil bych volební obvody o velikosti NUTS 2, aby váha hlasu odevzdaných v jednotlivých obvodech byla stejná. Ne jak je tomu dnes, kdy je mezi Karlovarským a Středočeským krajem propastný rozdíl. Volební dělitele, kteří zajišťují přidělování mandátů jednotlivým obvodům a jednotlivým stranám, bych nechal v současné podobě, tedy Hareovu kvótu pro rozdělení mandátů mezi obvody NUTS 2 a D’Hondtovu metodu pro finální přidělení křesel stranám. Tento systém by však mohl vytvořit situaci, o které se zmiňujete, tedy ztížení podmínek pro vytvoření stabilního kabinetu. Řešením tohoto problému vidím ve stanovení degresivního bonusu pro vítěze, který by byl podobný bonusu v Holandské variantě z roku 2008. Tímto bonusem by se vítězná strana posílila dostatečně na to, aby vytvořila většinovou stabilní vládu, zároveň by bonus nebyl velký natolik, aby došlo k většímu narušení proporcionality.

Odpověď na 1. otázku:
Využití práce vidím zejména v rovině informační – mým cílem je rozšířit povědomí o existenci vesmírného práva a o problémech, které s touto oblastí souvisí. Třebaže se jedná o velmi specifické právní odvětví, některé problémy se dotýkají (nebo by se mohly dotknout) velkého počtu lidí, ne-li nás všech. Například vymezení vzdušného a kosmického prostoru úzce souvisí s leteckou dopravou, která je hojně využívána (ne sice zrovna v tuto chvíli, ale v této době obecně). Také to, jakým způsobem bude těžba zdrojů Měsíce a Marsu upravena – zda by veškeré zisky zůstaly v rukou těžebního státu, nebo zda by byly rozděleny i mezi rozvojové země, které by se nemohly na těžbě podílet přímo -, by mohlo ovlivnit ekonomický vývoj rozvojových států, což by samozřejmě mělo dopad i na každodenní životy obyvatel v těchto zemích. Jsem přesvědčena o tom, že čím více lidí bude s nedořešenými otázkami právního režimu vesmíru seznámeno, tím vyšší bude pravděpodobnost, že se začnou tyto problémy řešit.

V budoucnu bych ráda rozšířila své znalosti nejen o právním režimu kosmického prostoru, ale i o ostatních mezinárodních prostorech, a ráda bych se zaměřila na problematiku vymezení vzdušného a kosmického prostoru, která je v tuto chvíli nejaktuálnější a nejsnáze řešitelná. O samotném rozšiřování práce jsem zatím detailně nepřemýšlela, neboť bych nejprve ráda získala více znalostí a bližší informace k tomuto tématu. Určitou vizi mám, ale vše se bude odvíjet od dalšího studia.

Odpověď na 2. otázku:
Pokud budu uvažovat jak nízkou oběžnou dráhu Země, kde se nachází nejvíce kosmického smetí, tak vysokou oběžnou dráhu, kde jsou pozůstatky zejména z geostacionárních družic, celkem se okolo naší planety nachází okolo 900 000 objektů o velikosti 1 – 10 cm, a dalších 34 000 objektů větších než 10 cm – vycházím z odhadů Evropské kosmické agentury k únoru tohoto roku (https://www.esa.int/Safety_Security/Space_Debris/Space_debris_by_the_numbers).