42 – kraj KHK – obory 13, 18 – Středoškolská odborná činnost

Toto téma je prázdné.

Aktuálně je na stránce zobrazeno 16 vláken odpovědí

Autor

Příspěvky
- 22 dubna, 2020 (5:45 pm) #20554 Odpovědět
  
  Jana Nývltová
  Host
  
  Odborná porota krajského kola SOČ
  
  Předseda odborné poroty:
  Mgr. Petra Volejníková – pedagog v oboru matematika a informatika SPŠ, SOŠ a SOU v Hradci Králové
  
  Člen poroty:
  Mgr. Václav Maněna, Ph.D. – pedagog v oboru ICT a základů techniky
- 10 května, 2020 (2:07 pm) #23404 Odpovědět
  
  Jana Nývltová
  Host
  
  Ivana Knoulichová
  Použitelnost software
  První soukromé jazykové gymnázium, Brandlova 875, 50003 Hradec Králové
  
  1. otázka – V závěru práce i prezentace autorka uvádí, že výsledky ověřila „kvantitativním výzkumem“. Jaké statistické metody použila ke zpracování dat a ověření hypotéz?
  2. otázka – Autorka uvádí, že si ověřila, že lidé různého věku a s různými zkušenostmi vnímají přehlednost a celý e-shop rozdílně. Navrhuje autorka nějaká doporučení, která mohou uživatelskou přívětivost e-shopu zlepšit pro všechny zkoumané skupiny?
- 10 května, 2020 (2:13 pm) #23412 Odpovědět
  
  Jana Nývltová
  Host
  
  Karolína Kopecká
  Micro:bit – programovatelný mikropočítač
  První soukromé jazykové gymnázium Hradec Králové, Brandlova 875, 500 03 Hradec Králové
  
  1. otázka – Jde o výukové lekce (viz str. 8), může autorka vysvětlit, co se má, žák/žákyně naučit např. v lekci 3? Uveďte výukové cíle.
- 10 května, 2020 (2:13 pm) #23413 Odpovědět
  
  Jana Nývltová
  Host
  
  Lukáš Trkan
  VR prezentace firmy Continental
  Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola, Jičín, Pod Koželuhy 100, Pod Koželuhy 100, 50601 Jičín
  
  1. otázka – Uveďte alespoň přibližnou časovou náročnost celého projektu a celkový čas rozdělte mezi jednotlivé činnosti (programování, komunikace se zákazníkem, úprava modelů, …).
  2. otázka – Bylo by možné přidat možnost nastavení volby levé nebo pravé ruky pro manipulaci s celým objektem? Jak by tato změna byla náročná?
  - 10 května, 2020 (2:56 pm) #23440 Odpovědět
    
    Lukáš Trkan
    Host
    
    Dobrý den,
    zde jsou odpovědi na otázky k práci VR prezentace firmy Continental
    
    1) Na projektu jsem pracoval přibližně od půlky října a využíval každé odpoledne co šlo – minimálně 2x týdně (vybavení bylo ve škole). Tvorba samotné aplikace zabrala přibližně 120-150 hodin. Zhruba prvních 30 hodin se řešili úplné základy – především volba správného formátu pro modely součástek s umožněním rozkladu, ale i samotné základy práce s VR.
    
    Zbytek času už nemohu přesně určit – řešilo se vždy to co bylo aktuálně potřeba a mnohdy se překrývalo jak programování, tak i úprava modelů atd. přibližně 4/5 času jsem strávil programováním a prací v editoru Unity. Například zmiňovaná úprava modelů byla časově nejjednodušší.
    
    Samotná komunikace s firmou probíhala víceméně každý týden pomocí emailu (není započítáno v celkovém času). Osobních návštěv bylo 6, a trvali v rozmezí od 1 do 2 hodin.
    
    2) Určitě to možné je, neměl by s tím být žádný problém. Samotná logika je jednoduchá a spočívala by pouze v prohození hodnot proměnných.
    
    Případná náročnost by se odvíjela od způsobu, jakým chceme přepínat – implementace GUI nastavení bude složitější než použití tlačítka na ovladači nebo virtuálního tlačítka v aplikaci.
- 10 května, 2020 (2:13 pm) #23414 Odpovědět
  
  Jana Nývltová
  Host
  
  Alžběta Pražáková
  Rozšířená realita ve vzdělávání
  První soukromé jazykové gymnázium, Brandlova 875, 50003 Hradec Králové
  
  1. otázka – Autorka v závěru práce uvádí „Ve školství už dnes můžeme pozorovat využití AR.“, může uvést příklady takových aplikací / SW, které využívají AR pro vzdělávací účely a jak je řešena u nich čitelnost popisků?
  2. otázka – Jaký hardware je podle autorky nejlepší k využití rozšířené reality ve výuce na střední škole (doporučení, na co si dát pozor atd.)?
  - 10 května, 2020 (3:42 pm) #23464 Odpovědět
    
    Alžběta Pražáková
    Host
    
    Dobrý den,
    
    1) AR se opravdu poměrně hojně vyskytuje i ve školství. Jedná se primárně o vysoké školy, které na tato zařízení mají dostatek financí. Zejména pak na univerzitách se zaměřením na zdravotnictví. Například při studiu anatomie pomáhá studentům vizuální zobrazení jednotlivých orgánů v těle. Studenti si pak mohou orgány prohlížet zvětšené a ve 3D, to jim pomůže si vše lépe představit a zarýt do paměti. Takovouto výbornou aplikací je například Anatomy 4D, která s pomocí speciální učebnice zobrazuje orgány. Výhodou této metody je, že student vidí 3D model na svém mobilu či tabletu, ale všechny popisky jsou napsané v učebnici, tím pádem nemá problém s nepřehlednými popisky.
    
    Další unikátní softwarem i hardwarem je zSpace. zSpace sestává ze speciálního monitoru, brýlí a tužky. Studenti si nasadí brýle, které jim zobrazí objekt na monitoru, například lidské tělo. Tento objekt mohou dále rozebírat pomocí již zmíněné tužky, například mohou oddělit pouze nervovou soustavu a tu si zblízka prohlížet nebo naopak jim ve vnitřní stavbě těla překáží v pozorování, tak jí zkrátka vyjmou. Výhodou je, že monitor je opravdu velký a studenti mají hodně volnosti co se týče manipulace s daným objektem. Po stranách se jim také ukazují popisky a doprovodné materiály. Tento způsob výuky se používá například na Lee High School v Houstonu. Odkaz na video: https://www.youtube.com/watch?v=YH3wXynPwX0
    
    2) Dle mého názoru by nejlepší hardware pro AR ve výuce na SŠ byl jednoznačně tablet. Už dnes některé školy vlastní sadu tabletů a já si myslím, že se zde výuka s pomocí AR přímo nabízí. Tablety mají oproti mobilům větší displej, a to by skvěle vyřešilo problém s popisky a nepřehledností 3D modelů. Dále bych ze své zkušenosti řekla, že pro studenty by bylo atraktivnější učit se z technologie, která jim je stále bližší než jen koukat do černo-bíle učebnice. Zatím nemáme dostatek aplikací a materiálů na to, aby bylo možné učit pouze s pomocí AR a tabletů, a tak si myslím, že příležitostná hodina s tablety by pro oživení hodiny byla dobrá volba.
    
    Samozřejmě ne každá škola disponuje sadou tabletů. V tom případě by se dali využít mobily, protože ty má dnes v podstatě každý. Tady by mohlo nastat více problémů. Aplikace by musela být bez relativně složitých obrázků a popisků.
    
    Další možností jsou brýle pro AR, ty jsou pro většinu SŠ cenově náročné. Navíc AR brýle zatím nejsou o tolik lepší než tablety. Výhodou je že se nemusí držet v ruce a že lépe zobrazují AR, kromě toho se však nedají používat na nic jiného.
- 10 května, 2020 (2:14 pm) #23415 Odpovědět
  
  Jana Nývltová
  Host
  
  Jiří Svěcený, Jakub Havelka
  Data platform
  VOŠ a SPŠ, Jičín, Pod Koželuhy 100, 50601 Jičín
  
  1. otázka – Jakým způsobem je/mohl by být řešen výpadek připojení k internetu na straně uživatele – dočasná nedostupnost dat (např. v restauraci při zpracování objednávek je to dost zásadní)?
  2. otázka – Zjišťovali autoři, zda je na trhu dostupná obdobná aplikace? Mohou s ní tu svou porovnat?
- 10 května, 2020 (2:14 pm) #23416 Odpovědět
  
  Jana Nývltová
  Host
  
  Miroslav Jarý
  Využití strojového učení pro predikci vývoje cen na světovém trhu
  Jiráskovo gymnázium, Náchod, Řezníčkova 451, Řezníčkova 451, 547 01 Náchod
  
  1. otázka – Proč autor zvolil zrovna téma strojového učení a predikce vývoje cen na světovém trhu?
  2. otázka – Dělal autor průzkum existence obdobného SW. Porovnával výsledky svého SW s tím/těmi dostupnými a jak porovnání dopadlo?
  - 10 května, 2020 (2:52 pm) #23437 Odpovědět
    
    Miroslav Jarý
    Host
    
    Dobré odpoledne,
    
    odvětví strojového učení mne zajímalo již od nástupu na gymnázium, kde jsem se ve větší míře setkal s programováním, ale i s technologiemi jako takovými. Osobně si myslím, že strojové učení má v budoucnu velké uplatnění od přírodních věd až po každodenní život. Konkrétní téma předpovědi vývoje cen akcií bylo až druhořadé – nejprve mne zaujalo rozlišování a třídění fotografií podle specifických znaků (např. krajinu od města – v krajině převažují syté barvy a křivky, zatímco ve městech převládají stupně šedi a rovné linie). Na toto téma jsem poprvé narazil na workshopu, který byl součástí veletrhu Prague Maker Faire 2019, jehož jsem se účastnil. Jeho vedoucí byla Stefania Druga, která zde zastupovala univerzitu MIT a věnovala se projektu Cognimates.me, který se právě tímto tříděním zabýval. Toto téma jsem ale byl nucen opustit z důvodu nedostatku dat (fotografií) potřebných k trénování.
    
    Co se týče průzkumu, ten byl proveden a možná není v práci dostatečně zvýrazněn – bylo provedeno porovnání s výsledky jiných aplikací nalezených veřejně na internetu, a právě v rámci tohoto porovnávání bylo odhaleno ono nekorektní chování některých webových stránek o programování. Na druhou stranu, porovnání s jinými aplikacemi nepovažuji za stěžejní – v práci jsou použity veřejně dostupné knihovny třetích stran, a tak můžeme předpokládat, že jiné aplikace stavěné na těchto nebo podobných knihovnách budou vykazovat srovnatelné výsledky. Důležitější pro mě proto bylo porovnat jednotlivé přístupy k predikcím.
- 10 května, 2020 (2:40 pm) #23426 Odpovědět
  
  Jiří Svěcený
  Host
  
  Dobrý den,
  zasílám odpovědi na otázky týkající se našeho projektu Data platform.
  
  1) V případě resturačního sytému není neustálé připojení k internetu vyžadováno. Tablet/telefon či počítač na kterém bude aplikace provozována může být většinu času offline a všechny objednávky, platby a podobně budou ukládány offline uvnitř prohlížeče (například prohlížeč Chrome má vlastní databáze k těmto účelům). Následně v případě restauračního systému na konci směny se zařízení připojí k internetu a všechna data se v jednom balíku odešlou do naší aplikace.
  
  V dnešní době ale chceme například připojit k pokladně platební terminál, který připojení k internetu vyžaduje a proto jde spíše o nouzové řešení chvilkového výpadku. Díky absenci internetového připojení přijdeme také o oboustrannou komunikaci například v případě, že se do systému přidá nový nápoj či se upraví cena jakéhokoliv produktu. Změny bude možno zjistit až po opětovném připojení.
  
  2) Podobná řešení či alespoň nápady na jejich vytvoření jsou novinkou a jedná se přibližně rok či dva staré projekty. Nejznámějším a zároveň našemu systému nejbližší je aplikace Strapi (https://strapi.io). Jedná se o open source aplikaci (stejně jako v našem případě), která dokáže vytvářet různá schémata pro data, která jsou do aplikace vkládána. Jedná se ale pouze o produkt určený pro vývojáře, takže je nutné celý systém „postavit“. Naše řešení funguje jako služba u které si pouze založíte organizaci a vše již běží. O nic jiného se není potřeba starat. Běh celého systému zajišťujeme my. Díky tomu, že je řešení hostováno na naší straně, dokážeme dosáhnout vysoké bezpečnosti a škálovatelnosti dle potřeb. Klient nemusí mít žádné vlastní servery.
  
  Strapi také nenabízí šifrované uložiště DynamoDb, které používáme my. Díky použití této no SQL databáze jsme schopni ukládat větší kvanta dat (desítky TB) s ohromnou rychlostí přístupu k datům. Strapi je tedy právě příklad, kterému jsem se chtěli vyhnout. Pro každou naši aplikaci/web či systém bychom museli znovu a znovu řešit servery na kterých aplikace poběží, škálovatelnost a zabezpečení řešení. My poskytujeme ucelené řešení v jedné službě.
  
  Doufám že jsem na všechny požadované otázky odpověděl dle Vašich představ.
  Jiří Svěcený a Jakub Havelka
- 10 května, 2020 (2:44 pm) #23429 Odpovědět
  
  Karolína Kopecká
  Host
  
  Obecně je v lekcích zásadní práce s jednotlivými bloky, které se v lekcích používají od těch nejméně složitých až po ty více. Pokud micro:bit chceme využít, bez znalosti bloků se opravdu neobejdeme. Konkrétně ve 3. lekci se žák naučí, jak zapojit pomocí bloků do programu také LED diody a nastavit jejich hodnotu světelnosti. Rovněž si utvrdí znalosti z předešlé lekce a využije k sepsání programu bloky „while true“ a „pause (ms)“. Cílem je tedy sestavit program, díky kterému budou LED diody blikat a zároveň se seznámit s novým blokem „set brightness“ (nastavení světelnosti), který uplatní i v dalších lekcí.
- 10 května, 2020 (2:45 pm) #23431 Odpovědět
  
  P. Volejníková
  Host
  
  Děkuji za odpovědi a přeji hezký den. P. Volejníková
- 10 května, 2020 (2:48 pm) #23432 Odpovědět
  
  P. Volejníková
  Host
  
  Jiří a Jakube, děkuji vám za odpovědi a přeji hezký den. P.Volejníková
- 10 května, 2020 (2:48 pm) #23433 Odpovědět
  
  P. Volejníková
  Host
  
  Karolíno, děkuji vám za odpověď a přeji hezký den. P. Volejníková
- 10 května, 2020 (2:59 pm) #23444 Odpovědět
  
  P. Volejníková
  Host
  
  Miroslave, děkuji za odpovědi, šlo mi o to, že jste ani jednu konkrétní neuvedl, tak mě to pro úplnost zajímalo. Hezké odpoledne. P. Volejníková
  - 10 května, 2020 (3:25 pm) #23457 Odpovědět
    
    Miroslav Jarý
    Host
    
    Pokud myslíte konkrétní příklady aplikací, tak jsou uvedeny v kapitole 4.2.2 textové části, zdroje 18 a 19.
    
    Hezký den,
    Jarý
- 10 května, 2020 (3:02 pm) #23447 Odpovědět
  
  P. Volejníková
  Host
  
  Lukáši, děkuji Vám za odpovědi a přeji hezký den. P.Volejníková
- 10 května, 2020 (3:40 pm) #23462 Odpovědět
  
  P. Volejníková
  Host
  
  Miroslave, děkuji za upozornění (nalistuji). Hezký den P. Volejníková
- 10 května, 2020 (4:06 pm) #23472 Odpovědět
  
  P. Volejníková
  Host
  
  Alžběto, děkuji Vám za odpovědi a přeji hezký den. P. Volejníková
- 12 května, 2020 (11:45 am) #23514 Odpovědět
  
  Jana Nývltová
  Host
  
  Výsledková listina je ke stažení na webových stránkách https://soutezekhk.cz/
Autor

Příspěvky

Aktuálně je na stránce zobrazeno 16 vláken odpovědí