Timea Tremerová
Komunitní bydlení pro studenty v Hradci Králové
Střední průmyslová škola stavební, Hradec Králové, Pospíšilova tř. 787, Pospíšilova tř. 787, 50003 Hradec Králové

1. otázka – Z jakého důvodu ve svém návrhu prakticky nevyužíváte jižní a západní fasádu?
2. otázka – Kde bude v domě umístěno technické zázemí?

Vendula Bartáková
Zástavba proluky v Hradci Králové – Polyfunkční bytový dům
Střední průmyslová škola stavební, Hradec Králové, Pospíšilova tř. 787, Pospíšilova tř. 787, 50003 Hradec Králové

1. otázka – Z jakého důvodu jste umístila obytné prostory bytů 4 KK na sever a nevyužila jejich napojení na balkóny a terasu ve 4.NP?
2. otázka – Kde v domě bude prostor pro uložení sportovního vybavení?

Eliška Dvořáková
Folklor na Hradecku
První soukromé jazykové gymnázium Hradec Králové, spol. s r. o., Brandlova, 875, 50003 Hradec Králové

1. otázka – Čím byste vysvětlila skutečnost, že na území jižní Moravy folklorní tradice nebyly tak razantně zpřetrhány v době totality jako tomu bylo například na Královéhradecku nebo v Čechách ?
2. otázka – V jakém stadiu je jednání se souborem Dupák ohledně nových hradeckých krojů ?

Alena Ryšánková
Sonda do české abstraktní fotografie
SŠ a VOŠ aplikované kybernetiky s.r.o., Hradecká 1151, 500 03 Hradec Králové

1. otázka – Proč jste vybrala právě směry geometrická abstrakce, rayonismus a vorticismus, neokonstruktivismus a další uvedené směry a jakou paralelu nacházíte ve srovnání děl současného autora V. Krejčího s informelem ?
2. otázka – Co Vás nejvíce přitahuje na abstraktní fotografii – je to rozluštění techniky a způsobu vzniku, nebo hledání paralel ke stylům světového abstraktního malířství ?

Odpověď k otázce č.1: Řešila jsem celý byt tak, že jsem se snažila orientovat místnosti v kterých je uvažováno se spaním, na opačnou stranu od rušné komunikace, která sousedí se severní částí. Obdobně je to řešené i u ostatních pater. Vhodně jsou využity tedy i stoupačky vody a kanalizace. Když jsem se rozhodla umístit místnosti ložnice a dětského pokoje do klidnější části, připadalo mi vhodnější umístit přístup raději z ložnice rodičů, než z dětského pokoje z důvodu bezpečnosti. A jelikož se jedná o terasu určenou jen pro tento byt, nepřijde mi přístup z ložnice nevhodný. Rodina která bude byt užívat si může ložnici dispozičně uspořádat tak, aby přístup na terasu nenarušoval soukromí (například pomocí paravanu, nebo nebes nad postelí apod.). Chápu že z obývací části by byl přístup na terasu také vhodný, ale v mém případě mi přijde toto řešení v pořádku i k využití v podvečerních hodinách, kdy už rodina využívá tyto místnosti v klidné části a kdy už není ve městě tolik hluku.
Odpověď k otázce č.2: Tento problém by se dal vyřešit vytvořením další místnosti v 1.NP (zarovnala bych výklenek před vstupem do schodišťové haly z místa pro stání pro auta, jelikož je toto místo dosud nevyužité). Pokud by vlastníci bytů chtěli využít celou plochu nově vytvořené místnosti, bylo by nutné zrušit přístup k stání pro auta. Jinak by se musel oddělit příčkou, kvůli zabezpečení sportovního vybavení, což by znamenalo zmenšení prostoru. Druhou variantou by bylo vytvořit další místnost vedle technické místnosti, tím trochu zmenšit prostor pro komerční účely, která mi ale přijde dostatečně velká, takže by to nemusel být problém.

1. otázka – Čím byste vysvětlila skutečnost, že na území jižní Moravy folklorní tradice nebyly tak razantně zpřetrhány v době totality jako tomu bylo například na Královéhradecku nebo v Čechách ?

Ve své práci Folklor na Hradecku již zmiňuji, že už v polovině 19. století bylo téměř nemožné potkat ve východních Čechách, tedy i v okolí Hradce Králové, obyvatele v tradičním lidovém oděvu. Subregion Hradecko je součástí etnografického regionu Polabí, v bohaté nížině se rychle šířily nejen módní vlivy, ale i zvyklosti, manýry v chování, technické výdobytky. Nejčastěji novinky přicházely z Prahy.

Celkově ve východních Čechách došlo velmi brzy k nivelizaci lidové kultury, která si už tak byla v jednotlivých subregionech velice podobná,každá oblast měla jen poskrovnu charakteristických znaků typických právě pro jeden etnografický celek. Lidé si rychle osvojili a převzali městské návyky, kulturu. Z mého pohledu se tak dělo i proto, že mnou zpracovávaný subregion Hradecko nevynikal tak osobitým folklorem, ve zdejších obyvatelích nebyly tak zakořeněné zvyky a tradice, jako je tomu třeba na Moravě.

Hradec Králové ležel od nepaměti na obchodní stezce, lidé sem přicházeli za prací víc než na Moravu, mísily se tu různé vlivy, příchozí také neměli k místu žádné citové pouto. V okolí Hradce bylo lepší dopravní spojení, snazší a větší pohyb osob.

Po nástupu komunistického totalitního režimu na našem území zde na Královéhradecku se takřka žádné lidové zvyky už nedrodržovaly.

Pokud se podíváme na udržování tradic na jižní Moravě, tedy Slovácko, Haná, Moravské kopanice a mnohé dalšímalebné oblasti, zde kroj, především jeho slavnostní varianta, poskytoval o jeho nositeli ekonomický, rodinný a sociální status a také podle oděvu bylo možné určit geografický původ nositele. Na jižní Moravě se kroje liší ves od vsi, někdy se jedná o celkový habitus kroje, někdy jen o droné nuance. Později ve 20. století kroj nabyl funkce reprezentativní.

Ještě v polovině 20. století na jižní Moravě nosily především ženy na polní práce tradiční modrotiskové, či kanafasové zástěry, muži odkládali tradiční oděv o něco dříve, protože odcházeli do zaměstnání, vykonávali těžkou práci. Paralelně se na Hradecku rozvíjel průmysl, lidé byli v zaměstnání, pracovali v uniformním oděvu již před 2. světovou válkou. Proti tomu na jižní Moravě bylo více vlastníků půdy, ti s menší intenzitou podléhali moderní době.

Po vyvlastnění komunisty moravské obyvatelstvo citlivěji pocítilo zpřetrhání kořenů, alespoň ve volném čase tíhlo k tradičnímu oděvu, rituálům, symbolickým předmětům, lidovým tancovačkám atd. Mezi Moravany je také větší procento věřících než ve východních Čechách. Komunisté zneužili povoleného moravského folkloru v jeho masové podobě k propagandě své ideologie.

V Hradci Králové byl v populaci větší počet dělnictva, změny na ně tolik nedoléhali. Být Hradečák spíše znamenalo znalost písní s hospody nebo k práci, dle mého názoru lidová kultura působila pro dělnický lid skoro až směšně, vždyť hlavní slovo v zemědělských družstvech měli ti, kteří půdu dříve nevlastnili, vztah a úctu k půdě neměli, sedalák byl „zlo“.

Být Moravákem dodnes znamená hrdě vlastnit kroj a znát tradice, zvyky, tanec a lidovou písničku. Přijde mi, jako by si Moravané urdželi „to své“ tak trochu jako formu vzdoru vůči režimu. Proto se i lidový oděv dochoval v dobře diferencované podobě jednotlivých národopisných oblastí.

Právě proto, na co se ptáte, vidím ve svém projektu velký potenciál. Děkuji za tuto otázku. Já sama jsem si ji položila mnohokrát a to nejen v průběhu bádání, ale hlavně na začátku, kdy jsem si formulovala cíle práce.

Mojí vizí je navrátit Hradecku dávno zapomenuté nádherné kroje a přispět tím k propagaci a popularizaci pravdivého a nazkresleného folkloru. Chci veřejnosti předávat „živý“ folklor. Cestu vidím ve folklorních akcích, kde by se folklorní soubor prezentoval ve slavnostním hradeckém kroji. Moje práce může v budoucnu dobře posloužit i jako příručka pro folklorní a národopisné soubory, mohou v ní najít inspiraci pro další tvorbu.
O práci projevily zájem jak Městské muzeum Loreta v Chlumci nad Cidlinou, tak i Etnografické odědělené Národního muzea v Praze.
Jak jsem se již zmiňovala ve videu:“ Tradice nespočívá v uctívání popela, ale v udržování ohně.“ Mým cílem i velkým přáním je ten popel rozdmýchat, a opět zažehnout plamínky folkloru ve východních Čechách.

2. otázka – V jakém stadiu je jednání se souborem Dupák ohledně nových hradeckých krojů ?

Na úvod bych se ráda zmínila, že v současnosti jsem členkou čtyř folklorních souborů – Folklorní soubor Dupák, Dětský folklorní soubor Peciválek, Folklorní soubor Kvítek a Národopisný soubor Kohoutek. Folklor je pro mne denní chléb, a ten je Boží dar.

FS Dupák už léta tančí v uměle vytvořených krojích a byla jsem požádána vedoucím souboru Ing. Janem Zajícem o návrh nového kroje pro tanečníky. Musím se Vám tady přiznat, moje srdce nad touto nabídkou doslova „zaplesalo.“

Souboru jsem nabídla své návrhy z mé práce Folklor na Hradecku, které výchází z mnou provedené rekonstrukce hradeckého slavnostního kroje. Vše jsem konzultovala s přední českou folkloristkou, výtvarnicí a spisovatelkou Kamilou Skopovou.

Momentálně s vedoucím souboru diskutejeme barevné obměny krojů, jejich počet, komfortní nároky tanečníků. V předběžném jednání je již i postupné zhotovení oděvu švadlenou znalou tradičních postupů šití lidového oděvu.

Soubor by v kroji prezentoval svoji tvorbu, v repertoáru máme taneční choreografie z Hradecka a okolí, slavnostní kroj by tak podtrhl dojem diváka z tanečního představení, působil by ještě více na jeho smysly, myslím si, že by v něm mohl zanechat větší stopu a hlubší, pronikavější zážitek. Tím by mohl vzbudit větší zájem o národopis mezi laickou veřejností.

Své nabyté znalosti mohu využít i při spolupráci v DFS Peciválek a FS Kvítek. I zde si často klademe otázku, jaký nejvhodnější oděv zvolit pro dětské tanečníky. Práce je přínosem pro svůj celkový popis kroje a charakteristiku současného udržování folkloru v jedné práci, což je v tomto rozsahu publikováno vůbec poprvé.

Zájem hradeckých souborů obléknout „domácí“ slavnostní kroj pro jejich performování na veřejosti a především vzrušující cesta při bádání okolo hradeckého kroje jsou pro mě jedněmi z impulzů studovat etnologii i na vysoké škole.

1. otázka – Proč jste vybrala právě směry geometrická abstrakce, rayonismus a vorticismus, neokonstruktivismus a další uvedené směry a jakou paralelu nacházíte ve srovnání děl současného autora V. Krejčího s informelem?
Ty to směry jsou pro geometrickou abstrakci typické. A stejně tak jako u černobílých fotografií uvedených v té to prezentaci jde zejména o kompozice tvarů. Autoři Informelu ke ztvárnění svých děl používali hlavně hmotu a materiály. Stejně tak pro Vítězslava Krejčího je důležitý proces tvorby s chemickými materiály.
2. otázka – Co Vás nejvíce přitahuje na abstraktní fotografii – je to rozluštění techniky a způsobu vzniku, nebo hledání paralel ke stylům světového abstraktního malířství?
Na této práci jsem byla nejvíce fascinována odkrýváním pro mě neznámých fotografií a některých autorů obsahově korespondujících s uvedenými abstraktními směry. Stejně tak mě nadchlo, když jsem si uvědomila jak mnoho procesů a technik ve fotografické tvorbě existuje. Sama jsem pak dostala chuť si některou z těchto technik vyzkoušet.
Dobrý den, velmi omlouvám se za pozdní odevzdání otázek. Měla jsem technické problémy.

Výsledková listina je ke stažení na webových stránkách https://soutezekhk.cz/