Nelly Natalia Jelinková
Prevence vzniku zubního kazu užíváním fluoridových tablet
Biskupské gymnázium, církevní ZŠ, MŠ a ZUŠ Hradec Králové, Orlické nábřeží 356/1, 500 03 Hradec Králové

1. otázka – Nenapadlo Vás srovnat Vaše závěry se zdroji v odborných zahraničních periodicích? Myslíte, že lze Vaše výsledky považovat za statisticky významné? Od kdy doporučujete s fluoridací začít. Je to obecně vhodná metoda prevence u všech pacientů, nebo jí zvažujete v případě rizikových skupin (rodiče s větším počtem výplní?). Doporučujete fluoridaci i těhotným matkám?
2. otázka – Jak se stavíte k názoru, že fluoridace může být dle odborné literatury riziková pro zdravý mentální vývoj dítěte, kdy může zvýšený přísun fluoru působit neurotoxicky a způsobit dle některých studií pokles IQ? Pomýšlíte u pacientů dlouhodobě užívajících suplementaci fluoridem sodným na možné snížení funkce štítné žlázy a kostní zdraví (zvlášť v adolescenci)?

Kamila Šimková
Příručka první pomoci
Jiráskovo gymnázium Náchod, Řezníčkova 451, 54701 Náchod

1. otázka – Kapitola resuscitace by jistě zasloužila doplnit, zvlášť pokud pracujete v dětském kolektivu. Víte, jaké jsou nejčastější příčiny zástavy oběhu u dětí a jaké u dospělých?
Jsou rozdíly v laické resuscitaci u dětí a dospělých? (Jistě by bylo vhodně doplnit text ke kardiopulmonální resuscitaci i názornější obrázkovou výpravou. Např. spojnice prsních bradavek nebude jistě ve stejném místě hrudní kosti u adolescenta a u 100 kg postarší dámy?)
2. otázka – Čím se Vaše příručka první pomoci liší od ostatních příruček první pomoci (např. právě příručky – Zdravotník zotavovacích akcí)? Pokud zamýšlíte její distribuci mezi veřejnost, doporučili bychom Vám příručku recenzovat lékařskými profesionály, některé obecné postupy se mohou lišit. Využila jste poměrně málo odborných literárních zdrojů, čerpáte převážně z on-line zdrojů, nenapadlo Vás využít více odborné literatury o předlékařské první pomoci?

Pavel Fridrich
Hypertenze v dětství a dospívání
Biskupské gymnázium, církevní ZŠ, MŠ a ZUŠ Hradec Králové, Orlické nábřeží 356/1, 500 03 Hradec Králové

1. otázka – Jako riziko rozvoje hypertenze lze považovat i vysoký normální tlak. Kolik respondentů spadalo do této kategorie a jaká doporučení byste v případě záchytu těchto hodnot respondentům nabídl?
2. otázka – Jaká metoda byla zvolena k měření krevního tlaku a proč? (Dle prezentace je to pravděpodobně metoda oscilometrická, tato informace však není uvedena ve Vaší práci. Stejně tak bychom považovali za vhodné, aby se v práci, pro úplnost, vyskytovaly všechny naměřené hodnoty a zjištěné údaje od respondentů.)
3. otázka – Napadlo Vás srovnat měření oscilometrickou metodou s klasickou metodou auskultační? Jakou výhodu má oscilometrická metoda? Měřil jste rozdíly na obou pažích? Šlo jen o jedno opakované měření u jednoho respondenta v jeden den, na kterém zakládáte Váš průzkum? Lze tyto získané hodnoty považovat za vypovídající? Víte, na základě čeho lze pacientovi určit diagnózu hypertenze?

Bára Beránková
Protetické ošetření zubů pomocí přístroje CEREC
První soukromé jazykové gymnázium Hradec Králové, Brandlova 875, 50003 Hradec Králové

1. otázka – Jaký je výstup této práce pro široké publikum?
Ve své práci se sama seznamujete s použitím jednoho sofistikovaného stomatologického přístroje, který je určen k použití zubním lékařem a zubním technikem. Co si o problematice (kromě podrobnější znalosti typů zubních náhrad) dané věci odnáší dosud neinformovaná veřejnost?
2. otázka – Je hlavní předností daného zařízení pouze rychlé zhotovení zubní náhrady, nebo např. následné snížení jejich ceny? Kolik zubních lékařů v ČR má takovýto přístroj k dispozici a proč by jich jej mělo mít k dispozici více? Je vůbec skutečnost, že zubní lékař tímto zařízením disponuje, výhodou pro jeho praxi?

Kristýna Pluhařová
Povědomí veřejnosti o transgender problematice
Vyšší odborná škola zdravotnická, Střední zdravotnická škola a Obchodní akademie, Procházková 303, 54101 Trutnov

1. otázka – Domníváte se, že by se odpovědi v rámci jednotlivých věkových kategorií (26+) lišily v závislosti na úrovni dosaženého vzdělání, sociálního zázemí, demografických údajích (velikost sídla bydliště, …) respondentů? Pokud ano, proč?
2. otázka – Domníváte se, že pro zvýšení povědomí o tématu, popř. jeho destigmatizaci, je v současné české společnosti děláno maximum? Pokud ne, jaký je Váš návrh na zlepšení situace?

Helena Petráňová
Optimalizace disoluční zkoušky pro různé lékové formy tadalafilu, ibuprofenu a apremilastu měřené pomocí UV – VIS spektrometrie
První soukromé jazykové gymnázium, Brandlova 875, 50003 Hradec Králové 3

1. otázka – Dokázala byste jmenovat odchylky k jakým může, na rozdíl od Vámi simulovaných podmínek, docházet v lidském těle. Může ovlivňovat vstřebávání léčiva i přijatá strava, nebo druh stravy (např. pomeranč?, léky proti překyselení?).
2. otázka – Mají Vámi zjištěná data i význam pro stanovení dávkování léčiv? Které z Vámi analyzovaných vzorků léčiv byste doporučila jako léčiva s rychlým nástupem účinku?

1. otázka
Domnívám se, že všechny strany, ze kterých je na jedince působeno, ovlivňují jeho názor a způsob myšlení. Tudíž dává smysl, aby dva s např. jiným vzděláním nebo jinou výchovou měli rozdílné názory. Co se demografických údajů týče, myslím, že sami o sobě rozdíl nedělají, ale fakt, že ve velkém městě fungují lidé trochu jiným způsobem než na vesnici, je to, co tvoří rozdíl.

2. otázka
Myslím, že se zvýšil zájem lidí o toto téma díky lidem a knihám, které ho řeší. Ale za maximum bych to nepovažoval. Jeden ze způsobů, jak situaci zlepšit, je podle mě dát transsexuálním postavám prostor v beletristické literatuře a filmu. Existují takové knihy i filmy, které se snaží o věrné vyobrazení transsexuálního jedince, ale všechna dosavadní díla takového typu jsou, co je mi aspoň známo, zahraničního původu a v ČR se dostanou do rukou většinou jen lidem, kteří jdou cíleně po LGBT kultuře. Já bych rád viděl např. film s transsexuálním hrdinou, který by byl zajímavý svým příběhem i pro lidi, kteří netuší, co je transsexualita a nemají nic společného s LGBT.

HELENA PETRÁŇOVÁ – ODPOVĚDI NA OTÁZKY

1. otázka – Dokázala byste jmenovat odchylky k jakým může, na rozdíl od Vámi simulovaných podmínek, docházet v lidském těle. Může ovlivňovat vstřebávání léčiva i přijatá strava, nebo druh stravy (např. pomeranč?, léky proti překyselení?).

Vstřebávání léčiva je ovlivňováno celou řadou faktorů, které jdou lépe či hůře ovlivnit. Každý jedinec má trochu jiné složení extracelulárních i intracelulárních tekutin či jinak rychlý metabolismus pro různé látky, což může být ještě ovlivněno případnou konzumací některých potravin, léků či tekutin. Proto se po měření disolučních zkoušek přechází k dalším testům (klinické studie, in vitro, in vivo), aby bylo možné počítat i s takovými odchylkami.

Vstřebávání léčiva je rozhodně ovlivněno i přijetím stravy či tekutin a to i před požitím léčiva, tak i po něm. Aby nedocházelo k negativním reakcím (jiné účinky, nerozpuštění, zrychlení či zpomalení desintegrace), bývá v příbalovém letáku informace o těchto možných účincích napsána. Většina účinných látek je organického původu a je proto schopna se při přesně daném pH rozpustit ve vodném prostředí gastrointestinálního jen do určité koncentrace. Změna pH vyvolaná buďto potravinou nebo i léky může ovlivnit rozpouštění léčiva nebo i zapříčinit jeho rozpuštění v jiné části gastrointestinálního traktu.

2. otázka – Mají Vámi zjištěná data i význam pro stanovení dávkování léčiv? Které z Vámi analyzovaných vzorků léčiv byste doporučila jako léčiva s rychlým nástupem účinku?

Protože byla měřena disoluce pro dávky, které se pro dané účinné látky používají a měly by být celé vstřebány, dalo by se množství účinné látky na základě jejich skutečného rozpuštění upravit. Muselo by tomu však být pro přesně dané léčivo, které by mělo stejnou formu (např. tableta, orálně se rozpouštějící film, stejné přídavné látky). Lze to i aplikovat na jiná léčiva, avšak ta je zapotřebí změřit, k čemuž by šly použít optimalizované postupy či jejich principy z mé práce.

Jako neinvazivní léčiva s rychlým nástupem účinku bych obecně doporučila ta léčiva, co jsou schopna se co nejrychleji desintegrovat (rozpadnout na částice) a následně vstřebat a jsou rozpustná při pH, teplotě a vodném prostředí lidského gastrointestinálního traktu.

Na základě těchto faktů bych rozhodně doporučila jako léčiva s rychlým nástupem účinku všechna měřená léčiva ve formě orálně se rozpouštějících filmů (všechny vzorky tadalafilu).

Další mnou měřené látky již nemohou být zařazeny mezi léčiva s rychlým nástupem účinku, ale i tak bych je doporučila (ne však jako léčiva s rychlým nástupem účinku), protože u nich byla zvýšena (nebo dokonce i umožněna) rozpustnost. Doporučila bych tedy i apremilast navázaný ve formě kokrystalu s kyselinou 4 – hydroxybenzoovou. Navázáním na kyselinu benzoovou ve formě kokrystalu se velmi zvedla jeho rozpustnost – ve vodném prostředí je samotný apremilast téměř nerozpustný. Ibuprofen také doporučuji užívat v přípravcích, kde není v surové formě. V surové formě se nebyl schopen rozpouštět příliš dlouhou dobu, ale pokud se navázal na jinou látku – polymer (eudragit RS 100), rozpouštěl se již lépe.

Všechna výše zmíněná léčiva bych doporučila na další testy, které by vedly pravděpodobně až k jejich uvedení na trh (hlavně orálně se rozpouštějící filmy, jako formu umožňující rychlý nástup účinku).

1) Z 80 respondentů do kategorie s vysokým normálním tlakem (130-139/85-89 mmHg) spadalo celkem 13 respondentů. V případě záchytu hodnot odpovídajících vysokému normálnímu tlaku bych doporučil nefarmakologickou prevenci (pohybová aktivita, principy zdravé výživy, kontrola hmotnosti) a pravidelné kontroly krevního tlaku praktickým lékařem.

2) Použil jsem oscilometrickou metodu měření, protože jsem chtěl vyloučit možnost ovlivnění výsledků při subjektivním hodnocení při použití auskultační metody, která je technicky náročnější a potřebuje určitou zkušenost. Zároveň jsem chtěl použít běžně dostupný přístroj pro širokou veřejnost v lékárnách či zdravotnických potřebách.

Práce byla zaměřena na identifikaci osob s nadlimitními hodnotami tlaku, které jsem podrobně rozebral v práci. Údaje o ostatních zdravých respondentech jsou k dispozici, ale vzhledem k zaměření a rozsahu práce jsem nepovažoval za důležité je uvádět.

3) Ano, ale domnívám se, že pro klasickou auskultační metodu je potřeba určitá zkušenost a hodnocení je do jisté míry subjektivní, na rozdíl od metody oscilometrické.

Oscilometrická metoda vylučuje ovlivnění subjektivním hodnocením vyšetřujícího (objevení a vymizení, popř. zeslabení ozev).

Tlak jsem měřil pouze na jedné paži. Rozdíly tlaku na obou pažích jsou nejčastěji způsobeny aterosklerotickým postižením tepny nad místem měření, které se v této věkové kategorii prakticky nevyskytuje s výjimkou vrozených srdečních vad (např. koarktace aorty), které by byly pravděpodobně diagnostikovány již v novorozeneckém období.

Ano, šlo pouze o jedno opakované měření u jednoho respondenta v jeden den. Celkem jsem provedl 3 měření s odstupem 2 minut mezi jednotlivými z nich.

Mým záměrem bylo jednoduchou screeningovou metodou pomocí běžně dostupného přístroje zmapovat hodnoty krevního tlaku, výskyt rizikových faktorů hypertenze a jejich souvislost a vytipování potenciálně rizikových jedinců. Dle mého názoru, jsou pro tento záměr výsledky vypovídající.

K diagnostice hypertenze je nyní doporučováno provést 3 měření krevního tlaku s odstupem 1 – 2 minut. Výsledný tlak je průměrem 2. a 3. měření. Stejně jsem postupoval i v mé práci. Jedná se sice o jednorázové vyšetření, které nám dává určitou informaci, k přesnější diagnostice hypertenze je možno využít ambulantní monitorování (ABPM) a domácí monitorování krevního tlaku (HBPM). Pro definitivní diagnostiku hypertenze bych musel zvýšenou hodnotu potvrdit i při další kontrole.

Vážená poroto, zasílám odpovědi na Vámi zadané dotazy.

1. otázka – Nenapadlo Vás srovnat Vaše závěry se zdroji v odborných zahraničních periodicích? Myslíte, že lze Vaše výsledky považovat za statisticky významné? Od kdy doporučujete s fluoridací začít. Je to obecně vhodná metoda prevence u všech pacientů, nebo jí zvažujete v případě rizikových skupin (rodiče s větším počtem výplní?). Doporučujete fluoridaci i těhotným matkám?

Bohužel nebylo v mých možnostech zahrnout do mé práce i porovnání se zahraničními studiemi, ale jistě by pro mne bylo zajímavé s nimi své výsledky srovnat.
Výsledky mé práce lze dle mého názoru vzhledem k počtu dotazovaných považovat za statisticky zajímavé pro náš region. Stálo by jistě za zvážení pokračovat (spolu s odbornou veřejností) i v mapování četnosti výskytu možných negativních účinků.

Tyto preparáty (jejichž užívání je schválené SÚKlem) bývaly před cca 15 lety dostupné pouze na lékařský předpis, ale zhruba před 10 lety se dostaly do skupiny volně dostupných léků prodávaných v lékárnách. Může si je tedy koupit kdokoliv a následně se zodpovědně řídit informacemi uvedenými v příbalovém letáku. Ve své práci jsem chtěla především zmapovat smysluplnost či nesmysluplnost jejich užívání vzhledem k efektu vlivu na četnost výskytu zubního kazu. Vzhledem k tomu, že nedisponuji lékařskou ani farmakologickou odborností, mohu v odpovědi na další části otázky prezentovat pouze svůj laický názor.

Je mi známo, že v šedesátých letech minulého století bylo odborníky doporučováno zahájit podávání preparátu obsahujícího Natrium Fluoratum s dosaženým prvním rokem věku dítěte. Vzhledem k aktuálně se zhoršujícímu stavu zdraví současné populace (častější alergické reakce u kojenců a batolat na potraviny, léky, pyly apod.) bych dle čistě osobního laického názoru doporučila zahájit podávání preparátu obsahujícího NaF s dosažením druhého roku dítěte, tedy po reálné možnosti zjištění případné alergie dítěte na fluor (dítě již obvykle používá např. zubní pasty s fluorem apod.)

Jde o vhodnou metodu pro pacienty – děti, jejichž min. jeden z rodičů má vysokou kazivost chrupu (více jak 5 zubních výplní). V případě, že oba rodiče mají nízký stupeň kazivosti, je tato metoda zbytečná. Těhotným matkám fluoridaci nedoporučuji, naopak bych těhotné matky nezatěžovala podáváním zbytečných preparátů.

2. otázka – Jak se stavíte k názoru, že fluoridace může být dle odborné literatury riziková pro zdravý mentální vývoj dítěte, kdy může zvýšený přísun fluoru působit neurotoxicky a způsobit dle některých studií pokles IQ? Pomýšlíte u pacientů dlouhodobě užívajících suplementaci fluoridem sodným na možné snížení funkce štítné žlázy a kostní zdraví (zvlášť v adolescenci)?

K tomuto názoru se stavím tak, že se endemicky nenacházíme v oblasti s vysokým výskytem fluoru. Otrava fluorem (získaným z potravy) v naší oblasti nebyla zaznamenána a nevím, co v zahraničí způsobilo situaci poklesu IQ u dítěte, které mělo zvýšený přísun fluoru. Je otázkou, co stálo v tomto případě za zvýšeným přísunem fluoru (zda potrava, tablety, nebo jakým způsobem) a po jakou dobu.

Ano, přemýšlím nad možným snížením funkce štítné žlázy a kostního zdraví. Ve své seminární práci jsem se zmínila, že by stálo za to prozkoumat možné negativní účinky fluoridace. Vzhledem k časové náročnosti takového výzkumu jsem však nebyla schopna ještě tyto myšlenky realizovat.

Nejčastější příčinou zástavy oběhu u dětí je vdechnutí cizího předmětu nebo tekutiny. Příčinou je tedy většinou nehoda, na druhou stranu u dospělých je nejčastější příčinou nedokrvení srdce. Kdy srdeční svalovina má málo kyslíku k činnosti a dochází k infarktu.
Při resuscitaci dětí by se mělo začínat 5 vdechy a poté pokračovat jako u dospělých. U batolat je poměr stlačení a vdechů 15:2 a srdeční masáž by se měla provádět palci, protože hrudník batolat je menší.
Je pravdou, že místo pro masáž srdce bude jiná pro různé lidi. A obrázky by byly nazornější než text.
Myslím si, že moje příručka je přehlednější. Určitě by bylo vhodné postupy konzultovat se zdravotníkem, aby byly přesné.
Pracovala jsem převážně s webovými stránkami záchranných složek, protože byly pro mě rychle přístupné.

Nejčastější příčinou zástavy oběhu u dětí je vdechnutí cizího předmětu nebo tekutiny. Příčinou je tedy většinou nehoda, na druhou stranu u dospělých je nejčastější příčinou nedokrvení srdce. Kdy srdeční svalovina má málo kyslíku k činnosti a dochází k infarktu.
Při resuscitaci dětí by se mělo začínat 5 vdechy a poté pokračovat jako u dospělých. U batolat je poměr stlačení a vdechů 15:2 a srdeční masáž by se měla provádět palci, protože hrudník batolat je menší.
Je pravdou, že místo pro masáž srdce bude jiná pro různé lidi. A obrázky by byly nazornější než text.
Myslím si, že moje příručka je přehlednější. Určitě by bylo vhodné postupy konzultovat se zdravotníkem, aby byly přesné.
Pracovala jsem převážně s webovými stránkami záchranných složek, protože byly pro mě rychle přístupné.