Odopvěď na otázku č.1:
Mnou zpracované téma bych zařadil do vzdělávacích oblastí Stavba a provoz strojů a Projektování a konstruování. Ve vzdělávací oblasti Stavba a provoz strojů je to část 3 Stroje a zařízení, konkrétně pracovní stroje a zařízení, hnací stroje a menší měrou i ostatní témata. V oblasti Projektování a konstruování je to část 1 a 4, tedy Strojní součásti a spoje a Technická dokumenatce. V části Strojní součásti a spoje se moje práce vtahuje například k tématu potrubí a jeho příslušenství a spoje a utěsňování strojních součástí. V části Technická dokumentace se jedná skoro o všechna témata. Celkově moje práce zasahuje do více vzdělávacích oblastí a propujuje více témat. V obou oblastech jsme toto téma probírali ve 4. ročníku v předmětu Stavba a provoz strojů a v předmětu Stavba a prvoz strojů – cvičení. Hodinová dotace pro předmět Stavba a provoz strojů je 12 vyučovacích hodin a pro předmět Stavba a provoz strojů – cvičení je to 8 vyučovacích hodin.

Odpověď na otázku č.2:
Ano, moje práce byla ověřena v praxi. Svoji práci jsem prezentoval při předmětu Stavba a provoz strojů svým spolužákům, bohužel ale jednom jednou, plány mi zhatila epidemie koronaviru. Počet respondentů byl 19 z celkových 21 žáků v mé třídě, 2 nebyli přítomni. Jejich zpětná vazba, jak už jsem uvedl v mé prezentaci, byla kladná a měl jsem z ní velikou radost. Spolužákům se učební pomůcka líbila a také mi sdělili, že po názorné ukázce, jak čerpadlo pracuje, už problematiku lépe chápou a že se jim princip čerpadla zdá jednodušší, když vidí, co se uvnitř při práci děje.

Dobrý den,

1. otázka
Tato aplikace je samozřejmě primárně určena pro předmět Číslicová technika (alternativní název: Digitální technika), ale vzhledem k tomu že se jedná o jeden z fundamentálnějších předmětů, informace, které v něm student získá se uplatňují v celé řadě specializovanějších předmětů (Mikroprocesorová technika, Elektronické počítače, atd.).
S tímto předmětem se můžete setkat na většině středních průmyslových a vysokých technických škol v oborech Elektronika a Informatika.
Na naší škole se tento předmět vyučuje v 2. ročnících v oborech Informatika a Elektrotechnika (2 hodiny teorie a 1 hodina praxe za týden) a v oboru Strojírenství(Mechatronika) v 3. a 4. ročníku (vždy 2 hodiny týdně).

2. otázka
Ano moje práce byla po dobu vývoje průběžně předávána učitelům na naší škole, kteří ji zkoušely se svojí třídou. Po zkoušce jsem dostal od učitelů zpětnou vazbu. Jednotlivé připomínky jak od žáků tak o učitelů samotných jsem se poté pokusil odstranit v další verzi aplikace. Takto proběhlo několik cyklů, ve kterých jsem vždy přidal některé funkcionality a zapracoval do aplikace připomínky.
Dále jsem o mluvil s některými žáky napřímo. Díky těmto rozhovorům jsem přidal i funkcionality, využitelné i žáky jiných oborů/předmětů (například takto vznikl nápad na umožnění jednoduchého stažení u některých vizualizací).
Při poslední zkoušce (chvíli před zavřením škol) jsem dostal už jenom pár připomínek, s tím že většina se zaobírala drobnými grafickými chybami (např. v mobilní verzi kus textu vyčnívá z tlačítka). Myslím si tedy že aplikace je připravená na to aby byla využitelná jak učiteli k výuce, tak žáky v samostudiu a procvičení látky.
Testy nejčastěji prováděli třídy 2. ročníku, konkrétně 2 třídy informatiků a 1 třída elektrotechniků.

O obou tématech hovořím i ve své práci, pro více informací nahlédněte prosím do ní.
Přeji vám všem příjemný den.

1. otázka
Předloženou učební pomůcku lze využít v předmětu biologie, konkrétně při výuce botaniky v těsné návaznosti na ekologii rostlin. Didaktická pomůcka byla zaměřena zejména pro 1. ročník čtyřletého gymnázia. Ve zjednodušené verzi ji lze využít i pro žáky 2. stupně základní školy.

Primárním účelem interaktivní prezentace je, aby ji žáci mohli využít pro samostudium, které by rozšířilo v návaznosti na RVP (ŠVP) látku z botaniky. Jedná se např. o morfologické a anatomické adaptace rostlin k základním abiotickým a biotickým eko-faktorům. Co se týče využití práce v hodinách botaniky, tak učitel může využít ve své výuce bohatou fotodokumentaci rostlin, které reprezentují jednotlivé ekologické skupiny rostlin (např. hydrofyta, xerofyta, …). Mimo jiné práce obsahuje několik námětů na laboratorní cvičení (např. schopnost rašeliníku udržet vodu z hlediska anatomického tak i morfologického, …). Vzhledem k těmto vlastnostem práce ji lze využít jako zdroj materiálů, či námětů ve výuce, nebo jako pomůcku při domácím samostudiu. Z těchto důvodu lze obtížně rámcově vyhodnotit hodinovou dotaci.

Další možnost využití nalezneme v přírodovědně zaměřených mimoškolních aktivitách žáků (např. přírodovědný klub v DDM, skauti, apod.).

2. otázka
Jako instruktor kajakářského oddílu mládeže VKMHK při DDM v Hradci Králové jsem měl možnost v okolí slepých ramen Orlice seznámit své svěřence (skupina osmi respondentů) s vegetací a zastoupenými druhy rostlin a upozornit na ekologické charakteristiky vegetace. Během této aktivity jsem vycházel z praktických botanických znalostí z práce.
Skupina žáků (respondentů) vnímala takovouto výplň přestávek v tréninku pozitivně, což dokladovala řada dotazů a následná diskuze.

Děkuji oponentovi za věnovaný čas a připomínky, otázky k práci.