Pravidla:
1. Soutěžící potvrdí přijetí otázek.
2. Odpovědi na otázky bude soutěžící vkládat postupně, vždy uvede číslo otázky, i když se očekává, že soutěžící bude odpovídat v pořadí, v jakém jsou otázky řazeny.
Pokud soutěžící odpověď nezná, odpoví „nevím“.
3. Odpovědi by měly být stručné.
4. Čas na vypracování odpovědí: 20 minut od potvrzení přijetí otázek.

Seznam prací obor (3) Chemie

název práce: Stanovení vitaminů B v krvi metodou kapalinové chromatografie s hmotnostní detekcí
autor: Kateřina Hořejšová
název školy: Gymnázium, České Budějovice, Jírovcova 8, Jírovcova 8, 37161 České Budějovice
odkaz na video: https://www.youtube.com/watch?v=6Qp5vR9MjPM&feature=youtu.be

doplňující otázky:
Otázka č. 1:
Jaké množství piva bylo konzumováno před odběrem?

Otázka č. 2:
Proč byly použity pouze 3 interní standardy, jestliže bylo analyzováno celkem 11 různých analytů?

Otázka č. 3:
Proč nejsou v textu práce u hodnocení správnosti analytické metody uvedeny směrodatné odchylky, jestliže veškeré extrakce byly provedeny ve třech nezávislých opakováních?

Otázka č. 4:
Jaký je obsah vitaminů B v objemu piva, které bylo konzumováno ve srovnání s 1 tabletou (cca řádově)? Nemůže být výraznější nárůst koncentrace vitaminů B po požití tablety způsoben např. vyšším obsahem vitaminů B v tabletě oproti pivu?

Otázka č. 5:
Bylo by možné místo snížení meze detekce metody použít i jiný způsob umožňující kvantifikaci méně zastoupených vitaminů B v extraktu? Pokud ano, jaký?

časový limit pro vložení odpovědí – viz pravidla:

Test.

Název práce: Cyklistická doprava v Českých Budějovicích a okolí
Autor: Jakub Pavkov
název školy: Gymnázium J. V. Jirsíka Fráni Šrámka 23, 371 46 České Budějovice
odkaz na video: https://www.youtube.com/watch?v=-So9uC4zfMk

Seznam prací obor (3) Chemie
název práce: Extrakce a analýza fenolických látek z rostliny Echinacea purpurea za zvýšeného tlaku a teploty
autor: Alexandra Kocmichová
název školy: Gymnázium J. V. Jirsíka, Fráni Šrámka, 23, 371 46 České Budějovice
odkaz na video: https://www.youtube.com/watch?v=BVVIrHLnjaU&feature=youtu.be

doplňující otázky:
Otázka č. 1:
Je absolutní množství přítomných derivátů kyseliny kávové (CADs) v sušeném i čerstvém stavu stejné či podobné? Nedochází např. k degradaci apod.?

Otázka č. 2:
Proč nebyla extrakce za laboratorních podmínek provedena též dvakrát, jestliže tak bylo provedeno pro extrakci pomocí ASE (tj. je zde patrný vliv na účinnost extrakce)?

Otázka č. 3:
Uvádíte, že naměřené hodnoty obsahu jednotlivých složek mají velké odchylky způsobené pravděpodobně významnou nehomogenitou vzorku čaje. Proč tedy nebyly dále např. porovnány vzorky téhož čaje od téhož výrobce avšak z různých balení?

Otázka č. 4:
Jaká je mez detekce příslušné analytické metody?

Otázka č. 5:
Proč nejsou u účinnosti extrakce uvedeny směrodatné odchylky, jestliže veškeré extrakce byly provedeny v triplikátech?

Otázka č. 6:
Je správně třapatka či třapatkovka?

časový limit pro vložení odpovědí – viz pravidla

Dobrý den, potvrzuji přijetí otázek.

Seznam prací obor (3) Chemie
název práce: Modelování přenosu protonu ve vesmíru: Rozmanitá chemie methanolu a kyseliny mravenčí
autor: Karolína Fárníková
název školy: Gymnázium Pierra de Coubertina, Náměstí Františka Křižíka 860, 390 01 Tábor
odkaz na video: https://www.youtube.com/watch?v=u6ctCZCkPbs&feature=youtu.be

doplňující otázky:
Otázka č. 1:
Jak jste se k tomuto relativně nevšednímu tématu a práci dostala?

Otázka č. 2:
Jaký je význam reakce přenosu protonu ve vesmíru, s ohledem na to, že se jedná o četnou a důležitou reakci? Proč jsou tyto reakce studovány?

Otázka č. 3:
Jak vypadala Vaše experimentální činnost – co přesně jste dělala sama?

Otázka č. 4:
Popište časovou náročnost experimentální části, kterou jste prováděla, a náročnost na strojový čas výpočtové části.

Otázka č. 5:
Vysvětlete, co rozhoduje o tom, aby se mlhovina zkoumala ve VIS / UV oboru či pomocí IR – dotaz k údajům na str. 10.

Otázka č. 6:
Str. 12 – proč vznik molekuly vodíku musí probíhat na povrchu, proč kvantum záření musí pohltit částice?

časový limit pro vložení odpovědí – viz pravidla

Seznam prací obor (5) Geologie,Geografie

název práce: Cyklistická doprava v Českých Budějovicích a okolí
autor: Jakub Pavkov
název školy: Gymnázium Jana Valeriána Jirsíka, Fráni Šrámka 23, 371 46 České Budějovice
odkaz na video: https://www.youtube.com/watch?v=-So9uC4zfMk&feature=youtu.be

doplňující otázky:
Otázka č. 1:
Jak si vedou s cyklostezkami České Budějovice v porovnání s jinými krajskými městy v ČR?

Otázka č. 2:
Jaká je podle vás hlavní příčina absence cyklistické přilby u většiny lidí při jízdě na kole?

Otázka č. 3:
Jaký je váš osobní názor na bezpečnost cyklistických tras v Českých Budějovicích a přilehlém okolí?

Otázka č. 4:
Jak se staví chodci ke smíšeným cyklistických a pěším stezkám? Respektují to?
Otázka č. 5:
Co si autor myslí o zřízení parkovací věže podobné jako mají v Pardubicích či v Trutnově na nádraží v Českých Budějovicích?

časový limit pro vložení odpovědí – viz pravidla

Dobrý den,
potvrzuji přijetí otázek.

Dobrý den, potvrzuji přijetí otázek.

Dobré ráno, Vážená poroto, potvrzuji přijetí otázek.

Otázka č.1
Před odběrem krve byla vypita celá lahev piva.

Otázka č.2
Byly použity pouze 3 vnitřní standarty jelikož se na ně dá vztahovat všech 11 analytů. Na chromatogramu všech kalibračních roztoků je vidět, že by šel například vitamin B3-amid, který byl přes mez metody, v případě nedostatku IS-B3 vztahovat i na IS-B5 (viz práce).

Otázka 1. 1. Tak abych začala od začátku, už od mala mě zajímala chemie a díky našemu prvnímu učiteli na chemii, panu Kolorosovi, jsem se začala účastnit chemické olympiády, kde mě vždy více bavily výpočty, oproti experimentům. Díky olympiádě jsem se dostala na odborné soustředění Běstvina, kde jsem se seznámila s mou lektorkou, která pracuje na stejném UFCH JH, kde nabízí stáže pro středoškoláky. Táta na tomto ústavu také pracuje a věděl, že jsem se chtěla zapojit do výzkumu, takže mi pomohl se domluvit s mou lektorkou na případné stáži. Ta se v tu chvíli věnovala několika projektům a mě zaujal nejvíce tento, hlavně díky zaměření na energetický průběh reakcí.

Otázka 2. Tyto reakce jsou studovány díky tomu, že mohou probíhat bezbariérově, což je ve vesmíru velká výhoda, jelikož je tam vysoké vakuum a částice nemají moc z čeho získat energii pro překonání aktivační bariéry.

Otázka č.3
U každého vitaminu, který byl v krvi nalezen, je hodnota koncentrace v krvi uvedena ve formátu „průměrná hodnota +/- dvojnásobek směrodatné odchylky“, tudíž směrodatná odchylka je uvedena.

Otázka 3. Já jsem se experimentu samotnému nevěnovala vůbec, co se týče toho, co jsem dělala u výpočtů. Dá se říct, že velkou většinu dat a struktur jsem spočítala já, jediné struktury, které počítala i lektorka, byly počáteční konformace pro přenos protonu.

Otázka č.4
Bohužel obsah vitaminů B v daném pivu není znám, a proto není možné uvést srovnání s tabletou. Jako další výzkum k této práce by proto bylo vhodné zjistit tento obsah, aby byl podán jasnější obraz vitaminů B v krvi po konzumaci piva a srovnání s vitaminovou tabletou.

Otázka 4. Experiment probíhal dva roky, výpočty asi necelý rok. Nebylo to tak náročné z hlediska výpočetního času, jelikož jde o poměrně malé struktury (v porovnání s jinýma, kterým se věnuji), ovšem musely jsme navzorkovat velké množství konformací, což nějáký čas zabralo.

Otázka 5. Nejsem si jistá, ale předpokládám, že zde záleží na hustotě částic, kdy s vyšší hustotou se pohltí větší část světla, proto se u hustších mlhovin bude více využívat IR spektroskopie.

Otázka 6. Myslím, že to není úplně nutné, spíš vzhledem k tomu, že tam ta reakce probíhá, tak proto ta částice pohltí tu energii. Důvod, proč to probíhá pouze na nich si myslím je, že ve vakuu by se srážkou dvou atomů vodíku nic nestalo, nebyla by k tomu dostatečná energie.

Otázka č.5
Mez detekce jako taková je hodnota, kdy je analyt zachycen detektorem, pro metodu samotnou je důležitější mez stavitelnosti, to jest mez, kdy je analyt zachycen detektorem a splňuje pravidla pro validaci metody. Bohužel nevím, zda jsou další možné metody pro kvantifikaci než snížení meze stavitelnosti.

Děkuji za otázky, a pokud by byly nějáké nejasnoti, tak je ráda dovysvětlím.

Otázka č. 1:
Jak si vedou s cyklostezkami České Budějovice v porovnání s jinými krajskými městy v ČR?

České Budějovice si vedou v porovnání s ostatními krajskými městy, na jednu starnu dobře, ale na druhou ne. Velkou výhodou Českých Budějovic je, že přes město protékají 2 docela velké řeky – Vltava a Malše. Po jejích březích byly vytvořeny páteřní cyklostezky zde v Českých Budějovicích. Avšak byly vytvořeny již před dávnou dobou a od té doby se nové cyklostezky (které by na tyto páteřní navazovali) ve městě nebudují. V jiných městech např. Plzeň, Olomouc se stále budují nové, aby spojili významná místa města. (Např. nádraží – náměstí a jiné.) Samozřejmně nelze České Budějovice srovnávat s Prahou a Brnem, kde je síť cyklostezek daleko rozáhlejší.

Otázka č. 2:
Jaká je podle vás hlavní příčina absence cyklistické přilby u většiny lidí při jízdě na kole?

Většina lidí si myslí, že pocit bezpečnosti je dostatečný a neberou tedy za nutné vzít si tento ochranný prvek. Často je to také z důvodu obavy z rozcuchání vlasů a jináých kosmetických vad. (vzhled atd..) Nikdy nelze předvídat co se i na cyklostezce může stát a pro snížení rizika je vhodné vzít si helmu.

Otázka č. 3:
Jaký je váš osobní názor na bezpečnost cyklistických tras v Českých Budějovicích a přilehlém okolí?

Během zkoumání jsem projel téměř většinu cyklistických tras ve městě a okolí a můj názor je takový, že chybí univerzální mapa, která by zahrnovala všechny tyto cyklitrasy a upozorňovala by na její bezpečné a nebezpečné úseky. Například by obsahovala místa, kde lze bezpečně překřížit silnici na přejezdu pro cyklisty, nebo kde se cyklisté nemusí obávat motorových vozidel, protože se pohybují ve vyhrazeném pruhu. Celkově je bezpečnost na některých cyklotrasách dostačující, ale na jiných výrazně pokulhává. (Navazuji tímto na svojí práci – 2 kapitola)

Otázka č. 4:
Jak se staví chodci ke smíšeným cyklistických a pěším stezkám? Respektují to?

Většinou vstřícně, ale cyklistům většinou vadí (stejně tak jako chodcům), že zabírají celý místo cyklostezky a cyklisté tak musí zastavit a bezpečně objet chodce. Lepší by bylo definování prostoru pro chode a cyklisty. Například lávka přes Vltavu u Pražského předměstí. (levá strana chodci – pravá cyklisté)

Otázka č. 5:
Co si autor myslí o zřízení parkovací věže podobné jako mají v Pardubicích či v Trutnově na nádraží v Českých Budějovicích?

Rozhodně výborný nápad, který by přispěl k bezpečnosti uchování kola u nádraží. Parkovací věž, atkková, kterou mají v Parudbicích nebo Trutnově šetří místo a může pojmout až několik desítek cyklistických kol. V Českých Budějovicích je výrazná absence kolostavu v okolí nádraží.

Otázka č. 1:
Pomocí mé metody extrakce jsem zjistila, že zvýšená teplota (vyšší než při sušení rostliny) nijak neovlivňuje množství CADs v rostlině. Množství v čerstvé i sušené rostlině je tedy stejné. Množství může ovlivnit doba sklizně a podob.

Otázka č. 2:
Extrakce za laboratorních podmínek se prováděla v kádince a pomocí magnetického míchadélka se vzorek dostatečně extrahoval do celého množství extrakčního činidla. Extrakt byl dále odebírán pipetou z kádinky, navíc jsem věděla, že metoda nedosahuje vysoké účinnosti, tudíž jsem věděla, že se mi extrahované množství látky nijak s delším časem extrakce nezmění. Oproti tomu u ASE extrakce se díky drastičtějším podmínkám zvýšilo vyextrahované množství analytu, tudíž jsem provedla i druhou extrakci pro získání veškerého možného analytu.

Otázka č. 3:
Toto byla první studie, která se zaměřovala hlavně na podmínky extrakce, měla ukázat, zda má cenu provádět pokračování pomocí dané analytické metody, či nikoliv. Proto jsem vzorky nehomogenizovala (např. v hmoždíři), ani jsem nepoužívala vzorky z jiných balení. Hlavním cílem bylo zjistit, zda nezničí analyty zvýšená teplota a tlak.

Otázka č. 4:
Mez detekce dané analytické metody byla maximální koncentrace směsného roztoku standardů, tedy 5 mg/l.

Otázka č. 5:
V tabulce, ve které jsou znázorněny účinnosti extrakce, se zapisovaly pouze extrakce z prvního cyklu, tudíž jsem neměla veškeré hodnoty (i s druhého cyklu) na celkové vypočtení účinnosti. Hodnoty v tabulce nebyly pro znázornění celkové účinnosti, avšak pro ukázání, že i při první extrakci se vyextrahuje skoro veškeré množství analytů. Navíc u účinnosti se směrodatná odchylka většinou nepíše a vypočítává se z průměrné hodnoty.

Otázka č. 6:
Správně je pouze český název třapatka.

Děkuji za dotazy, ráda zodpovím doplňující otázky.

Děkuji za otázky, v případě dalších dotazů se na mě můžete obrátit.

Děkujeme všem soutěžícím za zaslání odpovědí.
Vyčkejte, prosím, zda nebudou po poradě poroty další doplňující dotazy.

Slečna Hořejšová – doplňující otázka k otázce č. 3:
Člen poroty se netázal na směrodatnou odchylku u koncentrace, ale u hodnocení SPRÁVNOSTI analytické metody – str. 29, 1. odstavec.

Doplňujcí otázka k otázce č.3
Správnost metody byla vypočtena pouze z jednoho měření vnitřních standardů a standardů vitaminů, proto nemohly být uvedeny směrodatné odchylky. Samotné měření vzorků krve pak už bylo prováděno ve třech opakováních.

Děkuji za otázky, pokud máte další otázky, ráda odpovím.

Slečna Kocmichová – doplňující otázka k otázce č. 4:
Podívejte se znovu na formulaci definice meze detekce metody. Vámi uvedená hodnota odpovídá maximální koncentraci kalibrační křivky.

Karolína Fárníková Otázka 5
Představte si případ hustší mlhoviny, jak píšete v odpovědi, že budete v IR absorpční technice studovat vibraci c=O v nějaké molekule (jako třeba, že tato molekula tam je přítomna jako meziprodukt). Můžete to dělat na zemském povrchu nebo musíte na oběžnou dráhu Země?

Karolína Fárníková Otázka 6
Ve vakuu píšete, že by neproběhla, že by nebyla energie (třeba velká kinetická?). A na povrchu ji tu energii vezme z čeho? Z vibrační energie prachové částice??

Slečna Fárníková – doplňující otázka k otázce č. 5:
Vysvětlete tvrzení, že u hustších mlhovin se bude více využívat IR spektroskopie – ovlivní hustota média oblast vlnových délek, které jsou pohlcovány?

Karolína Fárníková Otázka 6
Co atomarni vodik na nasem Slunci?

Pan Pavkov – doplňující dotaz:

Počítáte s tím, že byste zmapování cyklostezek z hlediska uživatele poskytl představitelům města jako podklad pro další rozvoj a úpravy cyklistických tras?

Omlouvám se a měním svou odpověď. Mez detekce je odlišná pro každý analyt, můžeme ji spočítat pomocí směrodatné odchylky a šumu od signálu z detektoru, nebo přes šumu v závislosti na směrnici kalibrační křivky. Mez detekce jsem v práci nepočítala, mohu jen nyní říct výsledek 300, avšak výsledek zřejmě není správný. Neznám přesný výpočet, resp. hodnoty, které mám dosadit do vzorce. Předpokládám, že trojnásobvek šumu bude 500mV, kterou jsem nastavila na detektoru, ku max. koncentraci.

Alexandra Kocmichová
Otázka č. 6:
Mrkněte na
https://cs.wikipedia.org/wiki/T%C5%99apatka_(Rudbeckia)
Rudbeckia versus Echinacea

* 1500 mv

Ano, už vidím rozdíl, využívala jsem zastaralý název třapatka, či spíše latinský Echinacea.

Pan Pavkov
Doplňující dotaz. Máte poznatky o tom, že by v ČB byla organizována jednodenní akce město bez kol za účasti médií?

Pan Pavkov! Oprava dotazu. Měsro bez aut 🙂

Začnu otázkou 6.: Prachové částice jsou výhodné z dvou důvodů, jsou schopné na povrch adsorbovat částice, takže je větší pravděpodobnost, že dva atomy vodíku budou vedle sebe a budou moct mezi sebou reagovat, a navíc u prachových částic může dojít k povrchové katalýze, což by snížilo aktivační bariéru. Energie potřebná k reakci se může pravděpodobně vyskytovat v okolním záření, nebo tím záchytem se možná nějáká uvolní, ale tady si nejsem úplně jistá.
Co se týče nejasností u 5. otázky: Ano, z toho, co jsem četla, tak hustší mlhoviny pohltí kratší vlnové délky, proto se studují pomocí IR. Zda-li by se měření pomocí IR spektroskopie mohlo dělat ze zemského povrchu, nemyslím si, protože atmosféra pohlcuje část IR spektra, tudíž se musí pravděpodobně na oběžnou dráhu.
Děkuji za otázky, snad se mi je podařilo nějak srozumitelně zodpovědět.

Ano, zmapování cyklostezek očima cyklisty, by mohlo přivést podklad pro další rozvoj a úpravy cyklistických tras. Zabýval jsem se důkladným rozborem bezpečností jednotlivých cyklistických tras (počet kilometrů bez cyklostezky a na ní, přejezdy pro cyklisty a jejich absence, nebezpečné úeky atd.) a v uvedeném dotazníku pro veřejnost byla zjištěna absence cyklostezek v důležitých částech města. = potvrzení vlastního zkoumání. (samozřejmě by bylo nutné provést hloubější zkoumání, které by mohlo být založeno na tom mém.)

Otázka 6.: Ještě k otázce ohledně atomárního vodíku na Slunci, tam si myslím, že jsou jiné podmínky, jak v mezihvězdných mračnech, tudíž předpokládám, že tam budou mechanismy probíhat jinak.

Avšak mez detekce se dá také považovat za nejmenší množství koncentrace analytu, kterou můžeme ve vzorku detekovat, tudíž 0,025 mg/l.

Děkuji za doplňující dotazy a připomínky.

Doplňující dotaz č.2:

S akcí město bez aut přišlo zde v Českých Budějovicích po vzoru jiných evropských měst komunita „cyklo České Budějovice“. Která je pořádá pravidelně na jaře a na podzim avšak bez větší účasti médií. (Většinou je o tom nízky ohals, neboť tato komunita má pouze něco málo přes 2 tisíce členů a zbytek lidí města o tom jednoduše neví) S pomocí radiových stanic a novinových denínků by se to mohlo zorganizovat s větším povědomím lidí. Sposta obyvatel města by se určitě ráda zúčastnila akce s tímto konceptem a dlouhodobě by to mohlo vést k omezení aut ve městě.

Výsledky:
Chemie:
1. místo: Karolína Fárníková
2. místo: Kateřina Hořejšová – navržena do licitace pro celostátní kolo
3. místo: Alexandra Kocmichová

Porota konstatuje, že rozhodování nebylo jednoduché, všechny předložené práce jsou velice kvalitní, nicméhě porota nemůže udělit tři první místa, musí udělat poředí.
Děkujeme za příjemný zážitek ze čtení i prezentací Vašich prací.

Geologie, geografie:
1. místo: Jakub Pavkov