Seznam prací obor (13) ekonomie a řízení
název práce: Studentská šedá ekonomika na SŠ
autor: Oldřich Kučera
název školy: Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308, Na Sadech 308, 379 26 Třeboň
odkaz na video: https://www.youtube.com/watch?v=hrKzK1YzPpk&feature=emb_logo
doplňující otázky:
časový limit pro vložení odpovědí do: 12:00

Dobrý den Oldřichu,
zdravím Vás za celou naší porotu.
Práce je z mého pohledu velmi zajímavá. Přeposílám souhrnně otázky od nás všech.
1. Pokuste se odhadnout podmínky pro existenci šedé ekonomiky dnes a před dvaceti lety?
2. Řadíte doučování do oblasti šedé ekonomiky?
3. Jaká byla ochota respondentů vyplňovat dotazníky? A dalo by se z toho vyvozovat, jak velká je obava z prozrazení?
4. Zachytil jste během sbírání dat od některého z respondentů zájem o vymýcení šedé ekonomiky?
5. Šedá ekonomika je z mého pohledu docela silný pojem, jedná se o obcházení zákonů (daňových, pracovněprávních, legislativních). Proč jste si tento pojem zvolil vy?
6. V práci popisujete spíše výměnu služeb mezi studenty, tedy jejich know-how, než výměnu zboží (úkoly, seminární práce, referáty). Myslíte si, že v případě specializace studentů ve vybraných předmětech by tato výměna již byla považována za součást tržní ekonomiky? Příklad, neumím dobře německy, objednám si překladatelskou společnost.
7. Není z Vašeho pohledu příjemcem studijních výstupů kromě učitele i rodič? Nejen učitel formuje požadavky, ale i rodič požaduje dobré známky.
8. Téma mimořádně zajímavé. Ještě zajímavější jsou otázky etické. Hodláte se jimi v budoucnu zabývat?
9. Neuvažoval jste o srovnání šedé ekonomiky na státních a soukromých školách?

Předem děkuji za odpovědi.
M.Fišarová

Krásné dopoledne celé porotě.
Testovací odpověď, vzorek 1.0

Seznam prací obor (13) ekonomie a řízení
název práce: Studentská šedá ekonomika na SŠ
autor: Oldřich Kučera
název školy: Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308, Na Sadech 308, 379 26 Třeboň
odkaz na video: https://www.youtube.com/watch?v=hrKzK1YzPpk&feature=emb_logo
doplňující otázky:
časový limit pro vložení odpovědí do:12

Dobrý den, Oldřichu,
jen si ověřuji, zda jsme ve spojení? Můžete klidně odpovídat po jednotlivých otázkách.

Seznam prací obor (13) ekonomie a řízení
název práce: Studentská šedá ekonomika na SŠ
autor: Oldřich Kučera
název školy: Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308, Na Sadech 308, 379 26 Třeboň
odkaz na video: https://www.youtube.com/watch?v=hrKzK1YzPpk&feature=emb_logo
doplňující otázky:
časový limit pro vložení odpovědí do:12
Omlouvám se, přehlédla jsem Vaši odpověď.

Níže přikládám své odpovědi. Mnou uváděná čísla odpovědí (zde čísla ordinální) korespondují s čísly zadaných otázek.

1) Odhad musí být už svou povahou značně subjektivní, neboť v tuto chvíli nemohu vycházet z relevantních dat.
I) Bavili bychom-li se o šedé ekonomice na republikové úrovni, pak si domnívám, že před 20 lety byl její výskyt hojnější. To zejména z důvodu konce pověstných 90. let, během nichž bylo odhaleno nesčetně zákonných skulinek. Obecně právní a daňový řád ČR nebyl v této době tak komplexní, jak je dnes, tudíž bylo snadné šedou ekonomiku zcela beztrestně a bezprecedentně provozovat.
II) Budeme-li se bavit o šedé ekonomice na středoškolské úrovni (obsah mé práce), bude situace dle mého mínění odlišná. Kolem roku 2000 byli žáky středních škol lidé, kteří částečně ještě vyrostli v období socialismu. Vzhledem k nekompromisnosti té doby (učitel má vždycky pravdu atp.) a odlišnému chápání společenské morálky je tedy pravděpodobné, že by řadu z nich myšlenka na nějaké obcházení svých školních povinností ani nenapadla. Ve škole se zkrátka dělalo, co se mělo (výjimky připouštím) a disciplína byla dle mého mínění (a vyprávění rodičů) vyšší.
Dnešní doba ovšem svým silným důrazem na individualitu tak trochu nepřímo studenty k praktikám, které ve své práci popisuji motivuje. Známky se začínají stávat nepodstatnou veličinou (většina VŠ se o ně často ani nezajímá) a studenti tedy nevidí smysl v tom: „mít samé jedničky“. Institut rodičů zvyklých na jiné standardy však stále přetrvává, tudíž pro klid v rodině a někdy i tzv. „známkové benefity“ studenti známky potřebují. -> Jejich osobní zájem je tedy nízký, známky chtějí jen kvůli rodičům a tedy externímu zisku. To samo o sobě skvěle podporuje šedou ekonomiku, protože takový student hledá nejsnazší cestu k dobré známce nebo splněnému pololetí a jestli si vše udělá sám nebo někomu zaplatí ho příliš netrápí. Morálka je v nedohlednu. Jediné co tedy stačí je udělat danému studentovi dobrou nabídku, díky níž ušetří čas a energii, rodiče budou spokojeni a on si peníze, kterými vše zaplatí snadno vydělá, neboť dnešní nízká nezaměstnanost je pro hledání brigády ideální a když jen trochu chcete, tak si jako student vyděláte.

2) Doučování bez jakéhokoli právního zaštítění (Vzdělávací instituce/IČO) vskutku naplňuje podstatu šedé ekonomiky. Ve své práci jsem ho ovšem nezohledňoval, protože její těžiště leželo v šedé směně mezi studentem a dalším studentem. U doučování (na rozdíl od prodávání seminárek atd.) jsou ovšem v četných případech účastni takové činnosti rodiče doučovaných žáků. Doučujícímu studentovi tedy platí rodiče doučovaného studenta, nikoli sám student. PRINCIP MEZIGENERAČNÍHO UTAJENÍ je zde tedy zákonitě porušen. O celém jevu se snadno učitelé dovědí atd. Proto do šedé středoškolské studentské ekonomiky doučování neřadím.

3) Vzhledem k tomu, že dotazník byl rozdistribuován po celé ČR (vše důkladně popsáno v mé práci) bylo riziko prozrazení značně sníženo. Vše bylo navíc vysoce anonymní (ani já sám neznám s jistotou jméno jediného respondenta). Jsem si jistý jen tím, že je žákem střední školy (vysvětleno v práci a ve videu).
Co se týče ochoty vyplňovat dotazník, domnívám se, že byla poměrně vysoká. Cíle sta responzí se podařilo dosáhnout během 3 dnů, což při zhruba 1 000 členech FB skupiny, kam byl dotazník postoupen není vůbec špatné číslo. Při vyplňování dotazníku bych tedy o obavě z prozrazení nemluvil. Otázky byly navíc záměrně formulovány tak, aby ani při případném prozrazení respondenta nebylo jeho školou možné nic dokázat. Ovšem, míru obavy z prozrazení si jen na základě svých poznatků ohledně rychlosti vyplnění dotazníků určit netroufnu. Bylo by to dle mého názoru přespříliš subjektivní a nevypovídající.

4) Při pročítání jednotlivých odpovědí dotazovaných jsem skutečně narazil na několik respondentů, kteří na všechny otázky ohledně setkání s šedou ekonomiko či participace v ní odpověděli záporně, tedy že o ničem neví, ničeho neúčastnili a ani potenciálně by se o to nepokusili. Je tedy možné, že šlo buď o odpůrce šedé studentské ekonomiky nebo o žáky, pro které bylo shledání, že šedá studentská ekonomika takto existuje prozřením.
Možnost volné odpovědi byla studentům umožněna jen jednou, a to u otázky, která zkoumala, jaké konkrétní podoby ŠE nabývá. Bylo zde ovšem možné taktéž zaškrtnou, že se daný student s ničím podobným nikdy nesetkal. Takových responzí jsem skutečně několik obdržel (viz. práce). Ovšem nedostal jsem žádnou volnou odpověď, která by obsahovala jakýkoli vzkaz, který by šedou ekonomiku jakkoli rozporoval či hanil. Volné odpovědí se sestávaly vždy jen z dalších konkrétních podob ŠE.

5) Ano, pojem Šedá ekonomika vnímám obdobně. Cílem mé práce bylo na tuto tabuizovanou problematiku upozornit širší veřejnost, a již samotný název práce bývá v tomto klíčový. Domníval jsem se, že pojem „Šedá ekonomika“ v názvu dostatečně zapůsobí a získá pro práci více čtenářů.
Co se ale rigoróznější stránky věci týče, dospěl jsem po studiu odborné literatury k závěrů, že mnou zkoumané jevy charakter šedé ekonomiky skutečně naplňují. O obcházení daňové řádu se zcela jednoznačně jedná, autorský zákon je také značně narušen. Dále není uzavírána jakákoliv smlouva o dílo a na učiteli se svým způsobem (závazný právní výklad si netroufnu stanovit) koná podvodné jednání.
Dle mého názoru tedy není ani ve středoškolském prostředí pojem Šedá ekonomika nijak nadnesený.

6) Ve své práci jsem výměnu zboží i know-how zahrnul jedním pojmem, neboť ve středoškolském prostředí spolu tyto dva faktory úzce souvisí. Pakliže mi někdo vypracovává referát, vkládá do něho své know-how, ale současně vzniká i výsledný produkt, který pak fyzicky převezmu. Platím danému studentu tedy jak za jeho schopnosti (umí lépe německy než já), tak za jeho čas (vypracovává mi referát), ale i za hotový produkt, který skloubení těchto výrobních faktorů vzejde (dostanu referát na svůj e-mail, daný student pro jeho vypracování použil svůj PC atd.). Vždy tedy platím za hotový produkt.
Existují i situace, kdy se prodávají například herbáře, které již byly jednou použity a nejsou tedy zhotovovány „na míru“ danému studentovi. Takové produkty je však stejně nutné základně poupravit, aby bylo ztíženo odhalení a i zde je tedy další práce vykonávána.
Co se týče specializace studentů, zde bohužel nemohu nabídnout objektivní data, neboť má práce tuto problematiku nezkoumala. Pokud bych ale vycházel z vlastních zkušeností, mohu konstatovat, že jste charakter trhu odhadla naprosto přesně. Ke specializaci opravdu dochází a velice často. Jsou samozřejmě studenti zvládající uspokojovat poptávku ve všech předmětech, ale nárůst konkurence je nutí se specializovat a trh se tak částečně diverzifikuje. Toto téma bych rád zkoumal v budoucnu ve své další práci, neboť je velmi obsáhlé a zajímavé a lze na něm skvěle demonstrovat základní smithovské poznatky, právě díky absenci státních zásahů a tedy téměř dokonalému laissez faire.
Konečně jen dodám (opět jen mé poznatky bez dat), že jsem se setkal i se situacemi, kdy se trh rozvinul takovým způsobem, že se studenti nabízející své služby na šedém trhu začali sami sdružovat a vytvářet tak menší „firmy“, kde probíhá dělba práce a jejich cílem je stát se monopolem trhu. Dle mých predikcí, se můžeme brzo těšit na studentské kartely a tak dále… Trochu paradoxně by se na tomto tržním vývoji dala učit mikroekonomie 😀

7) Ano, tuto otázku jsem již částečně zodpověděl ve své odpovědi na otázku č.1, když jsem formuloval hypotézu, že právě faktor rodiče hraje podstatnou roli při vzniku šedé studentské ekonomiky. Právě rozdílné pojetí „do života potřebného“ žákem a rodičem vytváří skvělé podhoubí pro vznik šedého trhu. Žáci jsou spíše pragmatici a pakliže ví, že se na VŠ dostanou (role známek na SŠ se čím dál víc snižuje), nemají tolik důvodů dobré známky poptávat a jejich vnitřní motivace se soustředí spíše na přijímačky, soutěže, mimoškolní vzdělávání, zájmy atd. Zkrátka na vše, co jim buďto čistě pragmaticky prospěje v životopise více než samé jedničky nebo co jim poskytne zábavu. Rodiče, jsou více fixovaní na známky a stále je požadují, ač to žákům přijde (zde je důležité dodat, že často i logicky) poměrně zbytečné (chápu snahu rodičů děti naučit systematické práci, píli atd., ale doba se mírně změnila).
Rodič je tedy také příjemcem výstupů a často zásadním. Toto je ovšem už dodatečná směna mezi rodičem a dítětem a nikoli mezi studentem a studentem. Nenaplňuje tedy charakter studentské šedé ekonomiky, což je také důvod, proč jsem rodiče ve své práci nezohlednil. Na středoškolské studentské úrovni obdrží konečný výstup učitel a žák. Proběhne směna „práce za známku“. Směna žáka s rodičem typu „odměna za známku“ je pak až další proces. Jen dodám, že onou „odměnou“ chápu např: „klid v rodině, kapesné, atd.“

8) Co se týče etických otázek, ve své práci jsem je nezohledňoval, neboť samy vydají na další, a ještě objemnější práci. Pro rozsah této by to bylo nicméně velké sousto.
Do budoucna se nebráním tomu, ponořit se do vod behaviorální ekonomie a celou problematiku nahlédnout i z jiného úhlu. Ostatně i Smith, na nějž se sám odvolávám, etiku ekonomiky zkoumal. Vydat se tímto směrem by tedy rozhodně nebyl krok zpátky, nýbrž naopak.
Nebyl jsem si však plně jist, zda by práce řešící etické hledisko spadala do Oboru „Ekonomika a řízení“. To je také důvod, proč bych etické hledisko rozebral raději dodatečně a nadoborově, kde by nevadilo mísení několika vědních oborů (ekonomie, sociologie, etiky, psychologie, filosofie). Již tato má práce sama o sobě sdílí sociologicko-ekonomický charakter, neboť humanitní vědy nelze striktně oddělit, neb se vzájemně prolínají a doplňují. Bylo tedy poměrně problematické vybrat si správný soutěžní obor v rámci SOČ, nicméně název práce „Studentské šedá ekonomika na SŠ“ do jisté míry rozhodl, netřeba vše nuceně komplikovat.

9) Takové rozdělení mě v počátcích mé práce skutečně nenapadlo. Přišlo mi na mysl až v momentně, kdy jsem vyhodnocoval dotazníkové šetření.
Má práce do jisté míry stojí na relevantním vzorku respondentů a přidat další faktor, který by tento vzorek popsal a rozlišil by bylo jedině přínosem. Myšlenky na toto srovnání zde tedy rozhodně byly, nicméně jako takové by vydaly na celou další práci.
Výše zmiňované bych označil za charakteristický znak své práce. Vzhledem k tomu, že šlo (alespoň dle mých informací) o prvotinu zabývající se tímto tématem, prakticky nebylo na co navazovat a musel jsem začít opravdu od píky. V průběhu psaní jsem pak odhaloval další a další zákoutí mnou zkoumaného problému a zjišťoval, že obsáhnou všechny by vydalo nejméně na celou knihu.
I) Lze porovnávat muže a ženy; gymnázia a SOŠ/SOU; studenty dle ročníků; soukromé x veřejné školy…
II) Dále lze zkoumat konkurenci na studentském šedém trhu, vznik „šedých firem“, monopolů a kartetlů…
III) Je možné zkoumat etickou stránku věci, psychologii trhu…
IV) Studenty lze rozlišit podle sociální zázemí, vzdělání rodičů, ambicí atd…

Možností dalšího zpracování je, troufnu si říct, až nad mé síly 🙂
Nicméně minimálně některým bych se v budoucnu rád věnoval a na toto téma dále publikoval.

Přeji příjemné čtení a předem se omlouvám za případné překlepy, metoda proudu vědomí mne při psaní odpovědí doprovázela.

Oldřich Kučera

Omlouvám se za nereagování na Vaše zprávy, formuloval jsem své odpovědi, tudíž nebylo možné stránku znovu načíst a já byl do psaní mírně ponořen 🙂

Seznam prací obor (13) ekonomie a řízení
název práce: Studentská šedá ekonomika na SŠ
autor: Oldřich Kučera
název školy: Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308, Na Sadech 308, 379 26 Třeboň
odkaz na video: https://www.youtube.com/watch?v=hrKzK1YzPpk&feature=emb_logo
doplňující otázky:
časový limit pro vložení odpovědí do:

Milý Oldřichu,
děkujeme za vyčerpávající odpovědi. Shodly jsme se, že Vaše práce má velmi vysokou úroveň. Rády Vás doporučujeme do celostátního kola.
S pozdravem za celou porotu M.Fišarová

Děkuji za věnovaný čas, obohacující dotazy a projevenou důvěru.

S přáním slunečného odpoledne
Oldřich Kučera