Hlavní stránka Fóra Forum pro soutěžící SOČ Obhajoby – Středočeský 42-KK Středočeský -obor 9,10

  • Toto téma je prázdné.
Aktuálně je na stránce zobrazeno 16 vláken odpovědí
  • Autor
    Příspěvky
    • #21751 Odpovědět
      Petr Němeček
      Host

      předseda: Ing. Martin SLANAŘ
      členové: Jan NĚMEČEK
      Marian KOČENDA

    • #21960 Odpovědět
      Eliška Jeřábková
      Host

      Dobrý den,
      potvrzuji funkční spojení. Netrpělivě očekáváme naše doplňující otázky (alespoň já), pochopila jsem správně, že je uveřejníte ještě dnes večer?

      Děkuji za odpověď

    • #21961 Odpovědět
      Jan Král
      Host

      Dobrý večer,

      taktéž potvrzuji funkčnost spojení. I já se přidávám se svou nedočkavostí. Těším se na Vaše dotazy a zítřejší diskuzi. 🙂
      Jan Král

    • #21962 Odpovědět
      Martin Slanař
      Host

      Obor 9
      Jan Král (Gymnázium Dr. Josefa Pekaře) – Autobusový monosubsystém MHD Trutnov a jeho úpravy
      Video s obhajobou: https://youtu.be/lmaQd3VDX4w
      Otázky poroty:
      1. Zjišťoval jste reakci provozovatele MHD nebo Města Trutnov na Vaši práci?
      2. Ověřoval jste problémy, případně výstupy práce s nějakým vzorkem cestující?
      3. V přihlášce uvádíte, že se projekt stále vyvíjí a že budete řešit i úpravy pro hendykepované. Co si pod tím máme představit? Jaké nápady ohledně toho máte?

      • #22001 Odpovědět
        Jan Král
        Host

        Dobré ráno vážená odborná komise a milí spolusoutěžící,

        Začněme první otázkou. Práci jsem dělal ve spolupráci se společností Arriva Východní Čechy a.s. provozní oblast Svoboda nad Úpou, která provozuje dle platné licence MHD Trutnov, jejich reakci jsem tedy měl k dispozici po celou dobu. Ostatně díky jejich dokumentaci v kancelářích a odbornému dohledu dopravního technologa bc. Lukáše Jandy jsem získal i znalost místních poměrů, bez které by tato práce nemohla vzniknout. Pokud mohu zmínit jeho postoj k mé práci, je velmi kladný. Dle něj práce odstraňuje dílčí problémy linkotvorby, především co se obslužnosti západních průmyslových zón týče. Stejný postoj zastává i manager přepravní oblasti, který ovšem netrpělivě očekává ekonomickou část. Vedení města, nebo dopravnímu oboru práce předvedena nebyla, to je v plánu až po jejím úplném dokončení.

        Nyní k druhé otázce. V reálném provozu práce ověřit nešla, vzhledem k velkému vytížení dopravce, ovšem „od stolu“ jsme všechny výstupy prošli s již zmíněným bc. Lukášem Jandou a několikrát jsem s nimi byl poslán na opravu pro jejich neproveditelnost, či ekonomickou náročnost. Mnou odevzdaná podoba Jízdních řádů, s nimi spojených oběhů vozidel, a schématu linkotvorby města Trutnova je již finální verzí. Změny jsou tedy zatím odzkoušeny pouze na stole a v počítačových simulacích, kde vyšly v požadované normě, v praxi testovány nebyly.

        K poslední otázce se dostaneme v tomto odstavci. Ano, to je pravda, projekt se stále vyvíjí, momentálně pracuji na ekonomické části práce. Úpravy pro handicapované osoby jsem dokončil v minulém týdnu. O osoby pohybově znevýhodněné je již částečně postaráno ve všech 7 autobusech, které MHD Trutnov zajišťují. Jedná se totiž o nízkopodlažní bezbariérové stroje s nástupní plošinou u středních dveří, kde se vyskytuje i místo rezervované pro tyto cestující. U zastávek je to bohužel horší. Po osobní návštěvě všech stanic MHD jsem provedl důkladnou analýzu a návrhy úprav z tohoto vycházející. Důležité ale je myslet na to, že bezbariérová zastávka, kde je pro zmíněné osoby jednoduchý nástup, nemůže být všude. Tato zastávka musí být situována buď v dostatečném zálivu, kam autobus bez problémů zajede, nebo přímo u pozemní komunikace, kde autobus zastaví přímo u hrany zastávky. Ty stanice, které jsou v nedostatečném zálivu mají problém, že řidiči riskují odření, či poškození nárazníku autobusu, proto nezajíždí přímo k hraně, v praxi to ani moc nelze v běžném provozu, a vzniká zde velmi nepříjemný dvojitý schod – z autobusu na zem a ze země na vysokou bezbariérovou zastávku – , který je např. pro seniory velmi těžko zdolatelný, natož pak pro osoby pohybově handicapované. Když to shrnu, tak byla vypracována analýza a předložen seznam zastávek, kde by bylo možné úpravy pro zmíněnou skupiny cestujících zbudovat. Jejich cena je ve fázi zjišťování, ovšem dopravce se netají tím, že by podpořil tuto část i v případě vyšší ceny v následném řízení se zástupci města.

        Děkuji za pozornost a těším se na diskuzi.

        Jan Král

    • #21963 Odpovědět
      Martin Slanař
      Host

      Obor 9
      Lukáš Kreuz (Vyšší odborná škola, Střední průmyslová škola a Obchodní akademie, Čáslav, Přemysla Otakara II. 938) – Stavba Vysokého kola „kostotřas“
      Video s obhajobou: https://www.youtube.com/watch?v=CnPUIyr8rSc
      Otázky poroty:
      1. Příliš se nerozebíráte konstrukci rámu (případně geometrii vysokého kola). Je to tedy tak, že jste převzal koupený polotovar?
      2. Počítal jste nějak namáhaná místa konstrukce při různých situacích? (pády, kopce, rychlost, nerovný terén) Je na tomto kole nějaké vylepšení proti “běžně” používaným vysokým kolům? (například Josefa Zimovčáka nebo ostatních jezdců? Byla možnost stavbu řešit i s lidmi co na vysokém kole jezdí a mají zkušenosti.)

      • #22060 Odpovědět
        Lukáš kreuz
        Host

        Dobrý den děkuji za otázky.
        1)Zakoupil jsem již tak ohnutou silnostěnnou trubku jako rám. Dále jsem zakoupil již ohnutou trubku jako přední vidlici společně s naohýbanými tyčemi na řidítka protože nemám ohýbačku.Poté jsem začal pracovat s tím co jsem měl a co jsem si vyrobil. Takže dá se říct že jsem zakoupil polotovary se kterými jsem nadále pracoval. Geometrii jsem řešil při svařování krku řízení aby kola byla v ose.Prvně jsem bodovými sváry uchytil krk řízení, zkušebně složil a pomocí rovného prkna jsem kola dal do osy. Bylo to velmi provizorní protože mě nic jiného nenapadlo ale svůj účel to splnilo.

        2)Výpočty jsem neprováděl. Věřím mé pečlivé výrobě. Na prodloužení rámu jsem vnitřek zpevnil další trubkou.
        Vylepšení na mém kole jsou například stavitelná řidítka,stavitelné pedály a kompletní rychlé rozložení. Možnost řešit stavbu s ostatními majiteli vysokých kol jsem neměl. Jediná konzultace byla od prodávajícího co mi prodal díly. On tyto kola staví na zakázku.Od něho mám ty polotovary které si nechává vyrábět. Proto jsem také neprováděl pevnostní výpočty. Přední kolo je vyrobeno ze dvou částí které jsou svařeny do sebe. Špice jsou vyrobeny na míru jedna stála 25kč. Při osobní konverzaci by se vše lépe vysvětlilo jak jsem co dělal na samotném kole. Na všech částech jsem se snažil aby byly co nejodolnější a funkční.
        Děkuji vám za vaše dotazy.

    • #21964 Odpovědět
      Martin Slanař
      Host

      Obor 9
      Martin Holoubek (Gymnázium Bohumila Hrabala v Nymburce) – Návrh rotoru a výroba funkčního modelu větrné elektrárny
      Video s obhajobou: https://www.youtube.com/watch?v=rudYDBO-rfA&feature=youtu.be
      Otázky poroty:
      1. Profesionální elektrárny používají 3-listé vrtule. A i Vy jste je zmiňoval jako nejúčinnější. Vám ale nejlépe vycházela 4-listá. Máte pro to vysvětlení?
      2. Jako generátor elektrické energie zmiňujete opravené dynamo z kola. Dále ale hovoříte o alternátoru s usměrňovačem (dynamo by ho nepotřebovalo). Můžete to objasnit?

      • #21977 Odpovědět
        Martin Holoubek
        Host

        Dobrý den.

        Děkuji za otázky. S podobnými jsem se již setkal ve školním kole.

        1) Máte pravdu, že se u profesionálních větrných elektráren používají třílisté vrtule. Moje prototypy vrtulí jsem modeloval hlavně na bázi testování a následných zkušeností. Každý prototyp listů vrtule byl vytištěn až 5 krát, a vytvořil jsem také různé středy rotorů, abych mohl vrtule testovat s rozdílnými počty listů. Většinou byl rotor nejúčinnější jako 3-listý. Rotor, s listy rotoru, které se poté ukázaly jako nejúčinnější (v práci “rotor č. 3“), dosahoval přibližně o 0,3 W větší výkon jako 4-listý, než 3-listý. Domnívám se, že pro výkon tohoto rotoru více vyhovovalo zvýšit celkovou plochu všech listů vrtule, což si neodporovalo s aerodynamickým tvarem listů rotoru. U 4-listé vrtule byl sice větší odpor listů rotoru, ale také větší celková plocha, což pro tento aerodynamický tvar listů rotoru je účinnější, než menší celková plocha s menším odporem u 3-listé vrtule.

        2) Při hledání generátoru jsem narazil na dynamo u starého kola, v té době to bylo stále ještě dynamo. To jsem ale rozebral, vzal z něj pouze permanentní magnet a kostru dynama pro navinutí cívky. Dále jsem již nepracoval se zbytky konstrukce starého dynama, tudíž už nebyl v přítomnosti žádný komutátor a generátor mohl být považován jako alternátor.

        Děkuji,

        Martin Holoubek

    • #21965 Odpovědět
      Martin Slanař
      Host

      Obor 9
      Ondřej Techlovský (Gymnázium Bohumila Hrabala v Nymburce) – Využití elektromagnetické indukce k pohybu modelu vlaku
      Video s obhajobou: https://youtu.be/loN2PS2NC34
      Otázky poroty:
      Zjišťoval jste i vliv dalších faktorů na konstrukci magnetů? (odstředivá/dostředivá síla v zatáčkách, akcelerace, atp)?

    • #21966 Odpovědět
      Martin Slanař
      Host

      Obor 10
      Adam Fišer (Gymnázium Bohumila Hrabala v Nymburce) – Přenosný ohřívač potravin
      Video s obhajobou: https://www.youtube.com/watch?v=QSSmTGJnofM
      Otázky poroty:
      1. Komerční výrobky často používají Peltierův článek (s možností chlazení / ohřívání). Uvažoval jste nad touto variantou?
      2. Máte praktické měření udržení teploty při extrémních okolních teplotách a objemu potravin s různou tepelnou kapacitou? V autě na slunci může být i 70 st. A jak se dá ošetřit ochrana autobaterie proti vybití, když se nenabíjí (nějaké inteligentní řízení priorit)?

    • #21967 Odpovědět
      Martin Slanař
      Host

      Obor 10
      Eliška Jeřábková (Gymnázium Bohumila Hrabala v Nymburce) – Kvantový generátor náhodných čísel
      Video s obhajobou: https://youtu.be/lzli4aq_06w
      Otázky poroty:
      Máte informace o komerčním využívání podobného generátoru náhodných čísel?

    • #21968 Odpovědět
      Martin Slanař
      Host

      Obor 10
      Jakub Karbulka (Vyšší odborná škola, Střední průmyslová škola a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky) – SENZOR NA MĚŘENÍ KLIMATICKÝCH PODMÍNEK REALIZOVANÝ POMOCÍ ARDUINA
      Video s obhajobou: https://youtu.be/cpshCa1ZUHo
      Otázky poroty:
      1. Uvádíte nějaké celkové technické parametry meteostanice (přesnost, doba běhu na kapacitu powerbanky)?
      2. Jedná se o zařízení napájené z akumulátoru. Řešil jste (případně se ještě chystáte) optimalizaci provozu s ohledem na spotřebu energie?
      3. Má na přesnost měření vliv počasí (sníh, déšť, atp). Prováděl jste kalibraci proti nějakému profesionálnímu zařízení?

      • #21975 Odpovědět
        Jakub Karbulka
        Host

        Otázky poroty:
        1. Uvádíte nějaké celkové technické parametry meteostanice (přesnost, doba běhu na kapacitu powerbanky)?
        Odpověď: Přesnost snímače udávaná výrobcem je při 25°C u vlhkosti mezi 20 – 80 % odchylka +-3%.Kapacita powerbanky je 2000mAh a nepřerušený provoz při maximálním odběru arduina 22mA by bylo zařízení schopné běžet přes 3 dny dle výpočtu. Ale jelikož jsem do programu vložil režim spánku, tak se tento čas výrazně prodloužil. Dle konzultace se zadavatelem byla požadována délka výdrže zařízení v maximálním rozsahu 3 dnů.
        Rozměry krabice: výška je 15.5cm včetně krytu na snímač, šířka a hloubka jsou 17.5cm.
        2. Jedná se o zařízení napájené z akumulátoru. Řešil jste (případně se ještě chystáte) optimalizaci provozu s ohledem na spotřebu energie?
        Odpověď: Zařízení je napájeno pomocí powerbanky a v programu je zahrnut režim spánku pro arduino na 15 minut, který šetří energii.
        3. Má na přesnost měření vliv počasí (sníh, déšť, atp). Prováděl jste kalibraci proti nějakému profesionálnímu zařízení?
        Odpověď: Ve finální verzi jsem se snažil tyto vlivy co nejvíce omezit. Po uvedení do ostrého provozu bude průběžně sledován vliv počasí na zařízení a následně možné úpravy. Neměl jsem možnost využít profesionální zařízení ke kalibraci.

    • #21969 Odpovědět
      Martin Slanař
      Host

      Obor 10
      Vít Lepší (Voš,SPŠ a JŠ Kutná Hora) – Model inteligentního parkoviště
      Video s obhajobou: https://youtu.be/FPWkSi73wpo
      Otázky poroty:
      1. V řešení používáte k řízení parkoviště Arduino i PLC. Není to trochu přehnané – tj. nestačilo by použít Arduino s ETHERNET shieldem?
      2. Jak máte vyřešeno špatné parkování? (parkování přes pruhy. Auto s přívěsným vozíkem, které projede přes čidlo, ale zaparkuje přes více pruhů, ale nezabere plochu auta.) Nebo motocykly, které můžou projet přes závoru dva vedle sebe a zabrat dvě místa?

    • #21971 Odpovědět
      Eliška Jeřábková
      Host

      Dobrý den,
      děkuji porotě za otázku. Ano, informace mám. Společnost id Quantique vyrábí komerční generátory na stejném principu, kterého jsem využila já, dokonce jsem čerpala z jejich materiálů. Pravděpodobnost pro hodnoty 1 nebo 0 je u tohoto generátoru mezi 45% až 55% (rozdíl mezi nimi je maximálně 10%), v případě mnou sestaveného generátoru je pravděpodobnost pro obě možnosti téměř totožná. Je tedy možno tvrdit, že počet 1 a 0 z mého generátoru je vyrovnanější.

    • #21972 Odpovědět
      Vít Lepší
      Host

      Dobrý den.
      Zde odpovídám na otázky:

      1) Používám tyto dvě platformy kvůli ukázce komunikace mezi Arduinem a PLC systémem přes modul C-UA-0001D. Hlavním nosičem programu je Arduino, které posílá data o obsazení na parkovišti do PLC. PLC zajišťuje jen příjem dat a zobrazení na webu.

      2)Špatné parkování by bylo řešeno buď obsluhou parkoviště, nebo volbou jiné detekce auta (v tomhle případě by mohl být indukční snímač). Na parkovišti není počítáno s přívěsným vozíkem a tudíž tento problém bych vyřešil omezením na parkovišti (příslušná značka před vjezdem na parkoviště a dodání informace na web). Motocykl toto parkoviště nepřijme z důvodu senzoru, který by jej nezaregistroval (je tam infračervený optický senzor). Řešením by bylo volba jiného senzoru. Problém průjezdu dvou motocyklů na jeden vjezd by bylo hlídáno obsluhou parkoviště.

      Hezký zbytek večera přeje Vít Lepší.

    • #21976 Odpovědět
      Adam Fišer
      Host

      Dobrý večer,
      přiznám se že možnost použití Peltierova článku mě nenapadla. Chtěl jsem projet vytvářet ze součástek které znám a vím jak se budou chovat, což Peltierův článek není.
      K druhé otázce, ne tato měření nemám, ale určíte by byla zajímavá. Věřím že by výrovek vydržel extrémní teplo za sklem vozu, určitě ho tak i otestuji až bude větší teplo.
      Vybití autobaterie je a bude kámen úrazu všech auto-spotřebičů a nad tímto problémem jsem se zamýšlel. Zvažoval jsem přidání ochrany na principu hlídání napětí (stejnému jaký se používá v modelech u Li-Po článků). Avšak bál jsem se že pokud ho vytvořím sám bude nespolehlivý a mohl by vyřadit celý prototyp z provozu. To by samozřejmě mohlo nastat i u kupovaného, ten jsem dále nepoužil protože jsem v prototypu chtěl mít co nejméně cizích zařízení. Další možnost byla připojit nějaký omezovač, který by počítal spotřebovanou energii a po nastaveném limitu by prototyp odpojil. Tato možnost by však byla nespolehlivá, nejen kvůli měnící se kapacitě baterie,ale i například nepřesnostem v měření, dále se k tomu připojují problémy z první možnosti. Nakonec jsem žádnou ochranu před vybytím nezařadil a musím si vybytí baterie hlídat sám.

    • #21978 Odpovědět
      Ondřej Techlovský
      Host

      Dobrý večer,
      možná tedy spíše ráno. U svých modelů jsem zprvu zamýšlel vytvoření souvislé trati, kde by i zatáčky byly (zejména model druhý), ale nakonec sem od něj z očitých důvodů upustil a vůbec jsem se tedy k těmto problémům a silám nedostal. Samozřejmě by při vysokých rychlostech musela být zatáčka, pro bezpečnost cestujících, velice táhlá, ale jak říkám nedostal jsem se k této problematice.
      Se zrychlením obecně jsem však vůbec nepočítal, ze stejných důvodů, ale dovoluji si odhadovat, že by také mohla vnést zásadní rozdíl do mého druhého modelu. I když původně jsem u něj chtěl použít neodymové magnety, ale nakonec jsem používal(spíše zkoušel) feromagnetické materiály, kvůli dipólu magnetu.
      Takže abych v závěru odpověděl obecně na otázku, tak ne nepočítal jsem s žádnými jinými faktory mimo gravitačního pole země.

    • #22093 Odpovědět
      Jan Král
      Host

      Vážení odborná komise,

      rád bych se zapojil do diskuze, pokud by to bylo možné. Věřím, že vše je časově nákladné, ale pokud je šance na diskuzi, rád se k ní připojím a pobavím se s Vámi o práci. Děkuji za odpověď a Váš čas 🙂

      S pozdravem,
      Král Jan

    • #22274 Odpovědět
      Martin Slanař
      Host

      Děkujeme soutěžícím za účast a odpovědi.
      Po poradě jsme pořadí prácí vyhodnotili takto:

      obor č. 9 Strojírenství, hutnictví a doprava
      1. Martin HOLOUBEK
      Návrh rotoru a výroba funkčního modelu větrné elektrárny
      2. Jan KRÁL
      Autobusový monosubsystém MHD Trutnov a jeho úpravy
      3. Ondřej TECHLOVSKÝ
      Využití elektromagnetické indukce k pohybu modelu vlaku
      4. Lukáš KREUZ
      Stavba Vysokého kola „kostotřas“

      obor č. 10 Elektrotechnika, elektronika a telekomunikace
      1. Eliška JEŘÁBKOVÁ
      Kvantový generátor náhodných čísel
      2. Jakub KARBULKA
      Senzor na měření klimatických podmínek realizovaný pomocí arduina
      3. Vít LEPŠÍ
      Model inteligentního parkoviště
      4. Adam FIŠER
      Přenosný ohřívač potravin

Aktuálně je na stránce zobrazeno 16 vláken odpovědí
Odpověď na téma: Odpověď č. 22093 v 42-KK Středočeský -obor 9,10
Informace o uživateli:




Storno