Hlavní stránka Fóra Forum pro soutěžící SOČ Obhajoby – Pardubický 42. KK SOČ – spojený obor 04 a 08

  • Toto téma je prázdné.
Aktuálně je na stránce zobrazeno 11 vláken odpovědí
  • Autor
    Příspěvky
    • #21677 Odpovědět
      Miroslava Fatková
      Host

      Porota oboru 04- biologie a 08 – ochrana a tvorba ŽP
      Složení poroty:
      PhDr. Ivo Králíček, Ph.D., (předseda)
      Ing. Otto Hoffmann
      RNDr. Jana Dobroruková
      RNDr. Stanislav Mihulka, Ph.D.

    • #23351 Odpovědět
      Miroslava Fatková
      Host

      Vážené studentky, vážení studenti,
      otázky k soutěžním pracím SOČ pro obory 04-biologie a 08-ochrana a tvorba životního prostředí budou do fóra SOČ pro jednotlivé práce zadány v pondělí 11. 5. 2020 v 8:00 hodin a budete mít 2 hodiny na vypracování odpovědí. V 10.00 si porota stáhne Vaše odpovědi k dalšímu vyhodnocení.

    • #23480 Odpovědět
      Miroslava Fatková
      Host

      Práce č. 1
      Přemysl Fabiánek
      Atlas sklípkanů rodu Poecilotheria
      Střední škola zahradnická a technická Litomyšl
      https://www.youtube.com/watch?v=89_OUvBUpRo
      Otázky poroty:
      1) Proč jste se zaměřil na cizokrajné druhy?
      2) V práci je uvedeno, že většina sklípkanů nedělá rozsáhlé pavučinové stavby jako pavouci, co žijí kolem nás. Toto tvrzení vysvětlete, případně upravte s použitím několika konkrétních příkladů našich pavouků.
      3) Vysvětlete co nejpřesněji, jak funguje v těle kořisti látka, kterou sklípkan do kořisti vpravuje pomocí chelicer.
      4) Stručně zhodnoťte, jaký je stav ohrožení těchto sklípkanů.

      • #23486 Odpovědět
        Přemysl Fabiánek
        Host

        1. O pavouky se zajímám již od dětství. Začínal jsem pozorováním našich druhů jako jsou pokoutníci rodu Tegenaria, križáci rodu Argiope a podobně. Postupem času jsem začal získávat povědomí o sklípkanech. V sedmi letech jsem získal první exemplář druhu Grammostola porteri. Od té doby se věnuji výhradně cizokrajným druhům, protože jsou větší, dle mého zajímavější, barevnější a v neposlední řadě i pro komerční chov atraktivní.

        2. Většina druhů sklípkanů žije skrytým způsobem života. Svůj čas tráví nejběžněji v noře, pod kameny, v dutinách stromů. Svoji noru vypředou jemnými vlákny. V okolí ukrytu sklípkana nalezneme i vlákna smyslová, které slouží k detekování potencionální kořisti. Při pozorovaní mexických, afrických i asijských druhů v přírodě jsem nikdy nepozoroval pavučinově komplexy, se kterými se běžně setkáváme u našich druhů (pokoutník domácí, plachetnatky, křižáci) Ani v zajetí většina druhů svoji ubikaci nezapřádá. Samozřejmě jsou zde i výjimky, jako například sklípkan Chromatopelma cyaneopubescens.

        3. Látka, kterou sklípkan vpraví do kořisti se mylně označuje jako trávící enzym (mimotělní trávení), to ovšem není pravda. Pavouci nemají žádný orgán, kterým by vpravily tyto enzymy do své kořisti. Sklípkani mají jed, který pomáhá rozkládat bílkoviny v těle. Pomocí chelicer pak kořist rozmělní a vytvoří z ní kuličku, ze které vysává tekuté části. Sklípkani nemají čelisti a tak pevné části kořisti zbývají.

        4. Míra osídlení jejich přirozeného prostředí lidmi je pro populace sklípkanů neúnosná, neustále kácení a vypalování lesů, kde žijí, devastuje jejich přirozené prostředí. Několik druhů z rodu Poecilotheria bylo na IUCN – Red List of Threatened Species v posledním čtvrt roce přeřazeno z kategorie „ohrožení“ do kategorie „kriticky ohrožení“.

    • #23481 Odpovědět
      Miroslava Fatková
      Host

      Práce č. 2
      Vojtěch Burkoň
      Chov vybraných druhů pralesniček rodu Dendrobates
      Střední škola zahradnická a technická Litomyšl
      https://www.youtube.com/watch?v=tY9yAYRzMzc
      Otázky poroty:
      1) Co nového práce přinesla?
      2) V práci je uvedeno, že pralesničky nekladou vajíčka do vody. Ale v dalším textu je přítomnost pralesniček dávána do souvislosti s dostupností vody. Vysvětlete.
      3) V práci je uvedeno, že v srdci žab dochází k nejdokonalejšímu dělení. Bližší vysvětlení chybí. Uveďte, jak v této souvislosti pracuje srdce žáby.
      4) Doporučte pralesničku vhodnou pro chov začátečníkem.

    • #23482 Odpovědět
      Miroslava Fatková
      Host

      Práce č. 3
      Aneta Pouková
      Enzym polysacharid-lyáza produkovaný houbou Fistulina hepatica a jeho aktivita na biologicky aktivních polysacharidech
      Gymnázium Česká Třebová
      https://youtu.be/Wpom9YtdU9Q
      Otázky poroty:
      1) Co jste v rámci výzkumu prováděla přímo Vy?
      2) Budete-li se na výzkumu dále podílet, jaký byste, pokud budete mít tu možnost, navrhovala další postup?
      3) Jakou reakci katalyzují lyázy?
      4) Jaké praktické využití by mohl mít zkoumaný enzym?

    • #23483 Odpovědět
      Miroslava Fatková
      Host

      Práce č. 4
      Alžběta Jirečková
      Avifauna lokality Mendryka
      Gymnázium Aloise Jiráska, Litomyšl
      https://www.youtube.com/watch?v=lmbNunp-l8E
      Otázky poroty:
      1) Budete v práci pokračovat, pokud ano, jakým způsobem?
      2) Jaké si myslíte, že jsou příčiny úbytku či naopak výskytu nových druhů ptáků ve zkoumaném území?
      3) Čím podle Vás mohly být případně ovlivněny výsledky srovnání Vašich pozorování a vyhodnocení s pozorováním a vyhodnocením z let 2007 – 2010 a 2010 – 2011?
      4) Jaký management, s přihlédnutím k cenným druhům ptáků, by byl pro tuto lokalitu vhodný?

    • #23484 Odpovědět
      Miroslava Fatková
      Host

      Práce č. 5
      Kateřina Škeříková
      Životní cyklus oblečení a jeho vliv na životní prostředí
      Gymnázium Aloise Jiráska, Litomyšl
      https://www.youtube.com/watch?v=U-FIezmvbOQ
      Otázky poroty:
      1) Je opravdu hlavní ekologickou stopou doprava (co např. barvení)?
      2) Které a jak si myslíte, že by se daly další činnosti vč. těch Vámi zmíněných, zohlednit?
      3) Znáte nějakou českou firmu, která vyrábí oblečení a v případě, že ne, které ekologické dopady výroby, uvedené v práci, by se jí asi netýkaly a proč?
      4) Jaký běžný materiál oblečení podle Vás nejméně zatěžuje životní prostředí?

      • #23494 Odpovědět
        Kateřina Škeříková
        Host

        Dobrý den,
        omlouvám se za svou pozdní odpověď. Zapsala jsem si totiž špatně datum a včera jsem už bohužel nekontrolovala svou schránku. První zaslání odpovědi se mi také nepodařilo.
        Mé odpovědi zní takto:
        1) Hlavní ekologickou stopou doprava určitě není, jak jsem ve své práci zmiňovala. Barvení bude mít na životní prostředí určitě mnohem vetší vliv, kvůli bežnému používání nebezpečných chemikálií.
        2) Pokud správně chápu Vaši otázku, tak by se jednotlivé činnosti daly „vylepšit“ asi takto. Zisk surovin by měl probíhat bez použití pesticidů a výroba oblečení v bezpečných podmínkách a za použití zdravotně nezávadných látek. Oblečení by ideálně nebylo vyrobeno ze syntetických látek, aby nedocházelo k uvolňování mikroplastů při praní. Vliv dopravy by byl omezen na minimum, pokud by všechny fáze životního cyklu probíhaly např. v jedné zemi. Snížená produkce oblečení by přispěla k menšímu množství nevyužitého textilního odpadu.
        3) Ano, o takových firmách jsem slyšela. Nedokáži je ale konkrétně jmenovat. Takové firmy především používají hlavně přírodní materiály, proto nedochází k uvolňování mikroplastů při praní jejich produktů. Jejich produkce oblečení je výrazně nižší a zaměřují se obvykle na kvalitní nadčasové kousky. Prodej českého produktu v České republice také snižuje ekologickou stopu dopravy.
        4) Touto otázkou jsem se v práci nezabývala. Přesto můžu zmínit konopí, což je rychle rostoucí a poměrně nenáročná rostlina, výhodná pro výrobu textilu. Není ale ještě příliš běžná.

    • #23485 Odpovědět
      Miroslava Fatková
      Host

      Práce č. 6
      Jana Mikulecká
      Zjišťování výskytu a návrh likvidace invazních druhů rostlin ve vymezeném úseku v Ústí nad Orlicí
      Gymnázium Česká Třebová
      https://www.youtube.com/watch?v=U-FIezmvbOQ
      Otázky poroty:
      1) Vysvětlete, proč vadilo, že při likvidaci netýkavky malokvěté a křídlatky japonské nebyly vytrhané rostliny či vyřezané větve odklizeny?
      2) Uvádíte v popisu netýkavky žláznaté, že zakoření i z polehlých i ulomených lodyh. Odkud pochází tato informace?
      3) Uvádíte, že častým sekáním porostu křídlatky ji lze vyhubit. Jak často by se musel porost sekat, aby se tak stalo?
      4) Jakou by měly křídlatky šanci na šíření semeny řekou, jak uvádíte v diskuzi?

    • #23488 Odpovědět
      Vojtěch Burkoň
      Host

      1) Uvědomění, bližší porozumění, zápal, uspokojení z vykonané práce a snahy a v neposlední řadě vděčnost za poklady které na této planetě máme.

      2) Toto tvrzení souvisí pouze s pulci při srovnání evoluce. Oproti vývojově starším rybám a jejich jikrám, je nepotřeba vody pro vajíčka, konkrétně u pralesniček, praktičtější a krokem kupředu. Neznamená to ale, že by vajíčka přežila v úplném suchu. Ve své domovině mají vysokou vzdušnou vlhkost a samečci vajíčka zvlhčují svojí močí. I když jsou pralesničky, a celkově obojživelníci,z hlediska vývoje napřed oproti rybám, jakožto přechodné stádium mezi vodou a souší jsou stále fixováni na vodu. V některých fázích života více, v některých méně.

      3) Popravdě řečeno, na tuto otázku neznám regulérní odpověď. Vím pouze to, že mísení odkysličené a okysličené krve v srdci u žab je dokonalejší, než u ostatních obojživelníků. Bohužel nevím v čem konkrétně. Odpověď na zbytek otázky ohledně funkce srdce – Srdce larev i dospělých žab má dvě síně, ale jen jednu komoru. Při systole komory nejprve proudí odkysličená krev do dvou plicně-kožních tepen , které se dělí na plicní a kožní tepny – v plicích a v kůži se krev okysličuje. Okysličená krev je sbírána do kožních a plicních žil a vrací se k srdci. Do tělního oběhu je vypuzována v druhé fázi systoly.

      4) Pro svoji nenáročnost a taky z retrospekce svých prvotních zkušeností bych doporučil např. tyto druhy pralesniček – Epipedobates anthonyi, Dendrobates auratus, Dendrobates tinctorous, Phyllobates vittatus, Dendrobates leucomelas. Všechny zmíněné druhy mají prakticky stejné chovné podmínky. Mohou se chovat i spolu v jedné ubikaci aniž by si nějakým způsobem konkurovali nebo se jinak ohrožovali. Jediným větším problémem, a to u všech pralesniček, bych z pohledu začínajícího chovatele viděl možnou obtíž s obstaráváním krmiva, které musí být dosti malé a pravidelně předkládané. Tento požadavek ne každý dokáže splnit aniž by si choval svůj vlastní krmný hmyz.

    • #23491 Odpovědět
      Aneta Pouková
      Host

      Dobrý den, zasílám odpovědi na otázky poroty:

      1) Co jste v rámci výzkumu prováděla přímo Vy?
      Věnovala jsem se především praktické činnosti v laboratoři. Připravovala jsem živná média, nechávala jsem je vysterilizovat, v laminárním boxu jsem zakládala jednotlivé kultury houby, dle pokynů jsem nastavovala podmínky kultivace, kontrolovala jsem v mikroskopu, zda není kultura kontaminovaná, připravovala jsem kulturu k centrifugaci, pomáhala jsem s přípravou ultrafiltrační aparatury a tak dále.

      2) Budete-li se na výzkumu dále podílet, jaký byste, pokud budete mít tu možnost, navrhovala další postup?
      Je v plánu navázat na tento projekt výzkumem stability oligosacharidů s dvojnými vazbami, které svou činností produkují lyázy, a tu dále porovnávat se stabilitou oligosacharidů, které dvojné vazby neobsahují. Já jsem se výzkumu zúčastnila v rámci své odborné stáže, na kterou jsem docházela v průběhu minulého školního roku. Letos již ve stáži nepokračuji, nicméně toto téma mě velmi zaujalo a kdybych dostala možnost, určitě bych se na dalším výzkumu ráda podílela.

      3) Jakou reakci katalyzují lyázy?
      Lyázy katalyzují nehydrolytické štěpení vazeb, například vazeb C-C, C-N a C-O. Mohou také katalyzovat adiční reakce na dvojnou vazbu.

      4) Jaké praktické využití by mohl mít zkoumaný enzym?
      Kyselina hyaluronová je průmyslově produkována pouze ve vysokomolekulární formě, ale určité využití má i nízkomolekukární kyselina hyaluronová. Nízkomolekulární kyselinu hyaluronovou musíme získat štěpením té vysokomolekulární. Ke štěpení lze využít například enzymy – jako vhodný se ukázal i enzym, se kterým jsem pracovala ve svém projektu. Praktické využití zkoumaného enzymu je tedy získávání nízkomolekulární kyseliny hyaluronové (oligosacharidů kyseliny hyaluronové), která zvyšuje syntézu proteoglykanů a reguluje proliferaci fibroblastů, má tedy regenerační účinky. Lze ji využít v kosmetice, například jako součást hydratačních pleťových krémů. Enzym by se dal také využít k získávání oligosacharidů chondroitin sulfátu.

    • #23492 Odpovědět
      Jana Mikulecká
      Host

      Dobrý den, zasílám odpovědi.
      1)Rostliny vycítí nebezpečí a začnou rychle šířit semena. Pokud je necháme na místě původního rozšíření, zvyšujeme jejich šance na úspěšné šíření.
      2) Rozmnožovat se mohou kolénky.
      citace:Omezení výskytu invazních rostlin v Karlovarském kraji [online]. Karlovarský kraj: „Omezení výskytu invazních druhů rostlin v Karlovarském kraji“, 2015 [cit. 2020-05-11]. Dostupné z: http://www.kr-karlovarsky.cz/apdm/invaznirostliny/seznam-invaznich-rostlin/netykavka-zlaznata.html
      3) Účinná je seč. Měli bychom provádět průmětně 4 – 6 sečí ročně.
      U cenných oblastí je výskyt křídlatky naprosto nežádoucí. Můžeme tedy provádět seč 1x za dva týdny během celého vegetačního období.
      4) Řeka umožňuje semenům rychlý transport. V případě, že semeno zvládne těžké podmínky, může obsadit zcela novou lokalitu. Samotná semena plavat neumí, jsou pouze nesena vodou. Jejich šance tak nejsou jisté.

    • #23493 Odpovědět
      Alžběta Jirečková
      Host

      Dobrý den,

      níže naleznete odpovědi na Vámi položené dotazy.

      1) Budete v práci pokračovat, pokud ano, jakým způsobem?
      Ano, kontroly lokality pokračují neustále.V budoucnu bych se ráda zaměřila na řešení obecnějších otázek – např. jak souvisí početnost ptáků s jejich frekvencí, jak se mění početnost a frekvence jednotlivých druhů během roku.

      2) Jaké si myslíte, že jsou příčiny úbytku či naopak výskytu nových druhů ptáků ve zkoumaném území?
      Za hlavní příčiny úbytku považuji především dlouhodobé vyschnutí jednoho z rybníků, který jako jediný nebyl intenzivně obhospodařován a poskytoval tak vhodné útočiště pro vodní druhy ptáků. Většina druhů pozorovaných pouze v letech 2017 – 2019 byla pozorována pouze ojediněle a navíc v mimohnízdním období či v době tahu. Tyto druhy se zde vzácně mohly vyskytovat také v letech 2007 – 2010, ale nebyly zaznamenány v rámci pochůzek. Nemyslím si, že by to nějakým způsobem souviselo se změnami prostředí. Podobně tomu bude také u druhů vázaných na otevřenou zemědělskou krajinu, které byly pozorovány pouze v letech 2007 – 2010, jelikož nebyla zjištěna žádná zásadní změna zkoumaného území.

      3) Čím podle Vás mohly být případně ovlivněny výsledky srovnání Vašich pozorování a vyhodnocení s pozorováním a vyhodnocením z let 2007 – 2010 a 2010 – 2011?
      Samozřejmě mohou být ovlivněny znalostmi a zkušenostmi pozorovatele a dále také počtem provedených kontrol lokality. Nízký počet druhů v roce 2007 přičítám právě nižšímu počtu kontrol a počáteční neznalosti rozeznat některé druhy ptáků. Co se týče srovnání s výsledky z let 2010 – 2011, výsledky mohou být rovněž ovlivněny použitými metodami. V těchto letech byli ptáci registrováni standardní liniovou metodou (s vymezeným pásem 50 m po každé straně; při sčítání jednotlivých druhů jsem rovněž využila jednoduchou liniovou metodu ovšem bez vymezení sčítací vzdálenosti), toto sčítání však bylo také doplněno o mapování hnízdních okrsků.

      4) Jaký management, s přihlédnutím k cenným druhům ptáků, by byl pro tuto lokalitu vhodný?
      Na základě výzkumu doporučuji zejména změnu hospodaření na jednotlivých rybnících, jelikož kvalita vody se každým rokem zhoršuje a rybníky tak neposkytují dostatečný zdroj potravy pro ptáky. V rámci zmiňovaného čtvrtého rybníka dochází k postupným úpravám již v těchto dnech, jelikož rybník připadl pod správu obce Janov a postupně se realizují úpravy celého rybníka (zatím bylo provedeno vyčištění koryta, úprava svahů potoka a následné napuštění rybníka). Dále by bylo rovněž vhodné provést úpravu zeleně v obci a také zamezit narušování zemědělské krajiny výstavbou asfaltových cest.

      S pozdravem
      Alžběta Jirečková

Aktuálně je na stránce zobrazeno 11 vláken odpovědí
Odpověď na téma: 42. KK SOČ – spojený obor 04 a 08
Informace o uživateli:




Storno