Vážená poroto,
pokusím se co nejpřesněji zodpovědět na Vaše otázky.

1)Počítáte s možností, že zpravodajské servery občas uveřejněné články aktualizují? Změní se tím obsah a tím pádem i relevance ve vašem algoritmu.

Ano, program pravidelně stahuje články za poslední 2 dny přibližně každou hodinu a kontroluje, jestli se jejich obsah nezměnil. Tyto průběžné aktualizace jsou potřebné k vytvoření kvalitní sítě článků uvnitř programu. Pokud dojde ke změně textu článků, dojde k jeho znovuzaembeddingování (převedení textu na vektor) a program bude pracoval už pouze s tímto novým vektorem. Pokud článek ještě nebyl publikován, dojde ke zveřejnění jeho nejnovější verze.
Obsah už publikovaného příspěvku se nemění, protože to sítě Instagram a Twitter API neumožňují, a tak by bylo jedinou možností vytvořit nový příspěvek. Této variantě se snažím vyhnout, aby nebyl uživatel zahlcen duplicitními příspěvky. Cílem této práce je mít příspěvky napříč sociálními sítěmi jednotné, takže z toho důvodu se ani na Facebooku neaktualizují.

2. Jak byste srovnal svůj systém s existujícími agregátory zpráv typu GoogleNews?

Výhodou mého projektu je právě využití sociálních sítí, kdy příspěvky mohou zasáhnout a dostat se k mladší generaci. V takovém případě za mě sociální síť přiřadí zprávy k uživatelům podle jejich preferencí a zobrazí se jim. Uživatel tedy nemusí vystupovat ze své komfortní zóny, tedy vyhledávat si zprávy online, ale vidí obsahově preferované články na svém feedu.

Algoritmus různých agregátorů je využíván pouze danou společností a není k němu umožněn přístup dalším subjektům, zatímco v současné době dochází k implementaci programu Měj Přehled do zpravodajské aplikace NewsKit a na stránkách Seznamu.

S pozdravem
Michal Bravanský

Dobrý den, děkuji za dotazy.

1. Popiste jakym zpusobem probiha reseni hlasenych incidentu, napriklad pokud nekdo porusi autorska prava, nebo zverejni zakonem zakazany obsah?

Vzhledem k privátnosti sítě je toto velmi obtížné řešit. Na všech ostatních sociálních sítích je pro takový případ určen speciální tým, který manuálně posuzuje většinou nahlášených příspěvků, popř. je na stránce přítomen strojově učený program, jenž automaticky označuje obsah porušující autorská práva.
Oboje možnosti jsou pro mne zatím nemožné. Otázka je, dá-li se tomu vůbec zabránit. Pokud si, obdobně jako moji stránku, založím na vlastní doméně vlastní WordPress stránku pod přihlášením, taky na ní můžu vkládat potencionálně nevhodný obsah, bez zásahu vnější.
Pro tento případ mě tedy napadlo jediné řešení – udělat na každé iteraci sítě roli správce – uživatele, který stránku založil a vlastní danou doménu. Tomu se potom budou nahlašovat nevhodné příspěvky a on bude mít právo je smazat či potrestat dané uživatele. Takový systém bych chtěl do budoucna implementovat, obecně si pohrávám s myšlenkou uživatelských rolí.

2. Kdo jsou potenciální zákazníci pro použití Vaší sítě?

Jako své potencionální zakázniky vidím užší okruhy lidí. V mém případě se jedná o rodiny, sdílející si mezi sebou privátní obsah. Další skupinou by například mohla být bývalá třída základní/střední/vyské školy, podobně jako již bývalá služba „Spolužáci.cz“. Napadají mě též různé spolky, zájmové skupiny či kroužky. Čili v souhrnu nějaká uzavřená skupina lidí.

Děkuji porotě za otázky, zde jsou mé odpovědi.

1. Jak by se dalo řešit rozlišování příjezdu a odjezdu vozidla v situaci, že bude společný vjezd i výjezd (jedna cesta) tak, aby se nesnímaly SPZ zezadu?

Předpokládám, že to myslíte tak, že SPZ stále snímají dvě zaření, jedno pro každý směr. Je zde několik možností, ze kterých by se muselo vybrat a které by se musely vyzkoušet.

Nyní mě napadájí 3 řešení, která by šla kombinovat:

A. Jakmile je vozidlo detekováno zařízením v jednom směru, v druhém směru by bylo vozidlo ignorováno. Zde by mohl být problém odhadnout čas nutný pro vozidlo se dostat mimo dosah.

B. Čidla detekce pohybu v obou směrech by zajisté pomohla. Oproti variantě A by tato varianta měla být výrazně spolehlivější. Pro jeden směr by se použila dvě čidla, která by měla mezi sebou vzdálenost třeba 0.25 metru, aby šlo detekovat směr. Co se týče pozice čidel, tak buď ve vozovce, popřípadě retardéru, nebo na straně. Pozice je situační.

C. Nejuniverzálnější by bylo detekovat orientaci vozidla přímo z obrazových dat ze zařízení. Např. využít toho, že zadní světla mají zcela jiný odstín než ta přední.

Na druhém konci spektra co se týče složitosti je natrénovat neuronovou síť. Zpracováváme obraz, tedy konvoluční síť, jejímž vstupem je snímek ze zařízení a výstupem by byly tři pravdepodobnosti: pravděpodobnost žádného vozidla, pravděpodobnost předku vozidla a pravděpodobnost vozidla zezadu. Co se týče architektury, tak se ukazuje, že nejlepší bývá mít několik konvolučních vrstev, pak několik plně propojených vrstev. Nakonci by měla být softmax vrstva, aby součet pravděpodobností byl 1. Optimalizace sítí je téma samo o sobě, takže dál se o tom rozepisovat nebudu.

U takovýchto řešení se může vyplatit využít existující síť, která umí řešit podobný úkol, vyměnit její poslední vrstvu a přetrénovat ji na našich datech (takzv. transfer-learning). Další možností je inspirovat se u řešení, která řeší přesně tento problém, tedy bych se asi začetl do https://www.ri.cmu.edu/pub_files/2010/6/paper.pdf, kde jsou zmíněny veřejné datasety pro trénování, cross-validaci a testování.

2. Pokousel jste se system testovat i za zhorsenych svetelnych nebo klimatickych pomdminek?

Ano, zkoušel jsem zhoršené světelné podmínky, klimatické nejsou přeci jen tak replikovatelné. Přesnost ve zhoršených světelných podmínkách je pak pochopitelně nižší. Pokud by byl systém nasazen v takovém provozu, stačí nasvítit předpokládanou pozici SPZ světlem tak, aby nebyl osvícen řidič. Světlo lze spínat na základě signálu z čidla pohybu. Chránit obraz zařízení proti např. dešti je již vyřešeno v existujících CCTV kamerách, takže tam by se šlo inspirovat. V textu práce jsem zmínil, že zařízení by mělo být v krabičce. Ta by mohla mít sklíčko, které by šlo pokrýt hydrofobní vrstvou (voda se na něm neudrží). Hydrofobní vrstva už samozřejmě testovatelná je.

—
Tomáš Černý
tmscer@gmail.com
https://tmscer.cz

Dobrý den,
posílám odpovědi k Práci 4 — neuronové sítě

1. Ano. Text by se však musel trochu zjednodušit (detailně popsat, jak se od jedné rovnice dostávám k druhé a proč to dělám, a přidat ilustrační obrázky). Výsledné rovnice by si mohl následně žák zkusit naprogramovat a vyzkoušet si, že neuronové sítě nejsou magie, kterou umí jen vystudovaný informatik, ale že je zvládne vytvořit i sám.

Žák by jistě měl vědět něco o maticích, hlavně maticové násobení (pro to bych mu doporučil https://cs.wikipedia.org/wiki/N%C3%A1soben%C3%AD_matic). Znalost derivací (alespoň vědět, o co jde) je jistě výhodou, avšak pravděpodobně stačí osvětlit, že derivace určuje, jak moc se daná proměnná podílí na výsledku.

2. Kotlin jsem si zvolil proto, že je inovativní a má široké spektrum využití (ať už na webových stránkách, na počítači jako takovém, či v zařízení se systémem Android, kde je dokonce oficiálním hlavním programovacím jazykem). Pro neuronové sítě se hodí i z důvodu, že ho lze kompilovat do binárního kódu, tedy jejich učení může probýhat rychle (s využitím všech zdorjů počítače), i když cílová platforma, kde budou již naučené neuronové sítě využívány je pomalá (např. web).

Mě, jako člověka, co si oblíbil Javu, Kotlin velmi zaujal, jelikož odstraňuje mnoho nedostatků Javy (např. chybějící lambda funkce), přidává mnoho zajímavých konceptů, zkracuje a zpřehledňuje kód a nabízí širší využití. V Kotlinu se mi programuje dobře, rychle a snadno v něm hledám chyby nebo vytvářím dobrou strukturu programu.

Odpovědi k práci 5 – SázavaGO (J.Kollert)

1. Jak se prováděly testy s prodejnou?
Co se samotného testování týče, běží zatím v interním testování pomocí Google Play Console. To znamená, že uzavřený okruh lidí, který má přístup k tomuto systému, průběžně zkouší a poté zasílá případné chyby, nedostatky či návrhy na vylepšení mně na email. Testování na prodejně proběhne až se systém dostane do první nasaditelné verze. Umím si to představit tak, že se o víkendu nebo v týdnu po otevírací době, zajede na nejbližší prodejnu s vedením pekárny, kde si vyzkoušíme jak by to mělo vypadat. Pokud by vše sedělo a vše bylo v pořádku. Šlo by se dál k seznámení prodavaček této prodejny se systémem a otestováním systému opět se zaměstnanci pekařství během normálního provozu. Pokud by vše probíhalo hladce, navrhoval bych spustit první vlnu systému tzn. zpřístupnit ho pouze okolním městům centrály. Pokud se neobjeví problémy, bude se moct systém nasadit na celou síť prodejen (samozřejmě za předpokladu, že bude se systémem seznámen personál prodejen).

2. Co se stane, pokud se ceny změní mezi vložením do košíku a zaplacením?
Každý produkt v databázi, má i číslo svojí verze, které se zvedne při každé změně ze strany administrátora. Systém před platbou porovnává verzi v aplikaci a verzi v databázi. Pokud se neshodují, systém zákazníka upozorní na změnu, a produkt či produkty odstraní z košíku.

Dobrý den, vážení porotci,
děkuji za otázky a zde posílám odpovědi:

1. V práci porovnávám dva různé algoritmy k-means – Lloydův a MacQueenův, ale chtěl bych se seznámit a vyzkoušet také metodu spektrálního shlukování (spectral clustering), která by mohla vracet ještě lepší výsledky.

2. Ano určitě, jedním z oborů je například biologie/genetika. Podařilo se zosnovat setkání zástupců VŠB-TUO a Ústavu experimentální botaniky AV ČR v Olomouci, kde se zabývají transkriptomickými daty, ze kterých získávají přesnější informace co se v buňkách reálně děje, které geny jsou exprimovány (přepisovány) a v jakém množství. Konkrétně se zabývají buňkami ječmene a právě tyto data se mi podařilo získat a jejich zpracováním bych se chtěl dále zabývat. Tento přístup je v dané oblasti poměrně novátorský, data byla zatím zkoumaná jen z pohledu biologů a zapojení matematiky a informatických algoritmů by mohlo přinést zajímavé výsledky a je o něj zájem.

Vážená poroto,

v následujících odstavcích se pokusím zodpovědět Vaše doplňující otázky.

Otázka první: Jaké souhrnné investice (řádově) si vyžádal přechod na IPv6 ve vaší škole?

S implementací IPv6 protokolu jsem začal koncem letních prázdnin v roce 2018. Do finálního stavu se podoba sítě školy dostala v lednu 2020. V průběhu uvedeného období jsem se práci SOČ věnoval převážně v čase po vyučování a ve svých volných dnech.
Stovky hodin času zabralo samotné studium problematicky a dokumentace síťových prvků (viz množství použité literatury v práci), dále pak plánování, testování, ladění nebo také koordinace a vyjednávání se Zlínským krajem. Samotné „zprovoznění“ IPv6 konektivity zabralo několik desítek hodin času.

Pokud bych prováděl implementaci IPv6 protokolu v dalších školách se zkušenostmi získanými vypracováním této práce SOČ, jednalo by se řádově pouze o desítky hodin včetně plánování a samotné realizace. Nyní se totiž připravuji na implementaci IPv6 protokolu v další škole.

Nákup nových síťových prvků ― speciálně kvůli implementaci IPv6 ― nutný nebyl.

Otázka druhá: Jaký byl největší technický problém s nasazením IPv6?

Jako největší problém s nasazením IPv6-only sítě považuji absenci podpory 464XLAT (respektive CLAT) v operačním systému Windows. CLAT se ve Windows 10 sice již nachází, ovšem jeho použití je umožněno pouze pro mobilní připojení (LTE). Nelze jej bohužel aktivovat pro Wi-Fi a Ethernet.

Toto považuji za největší technický problém (který ale ve Windows není řešitelný doinstalováním aplikace/služby). Absence CLAT ve Windows zabránila v několika segmentech sítě úplnému vypnutí nativní IPv4 konektivity a je nutné pro stanice s Windows a zastaralým softwarovým vybavením stále udržovat dual-stack síť.

S pozdravem a přáním pevného zdraví
Ondřej Budín

1. Aplikace je vydaná již 5 týdnů a její podoba se velmi změnila oproti verzi ze SOČ, byla přidána spousta nových funkcí (magnetky v okolí, vyhledávání na mapě…) a už i vyšel jeden velký update, který redesignoval velkou část aplikace a opravoval chyby. O těch se dozvídám přes aplikaci pro vývojáře (Google Console), kde lze najít chyby, kdy nastaly, jejich počet a hlavně trasování zásobníku. První týden se jich vyskytlo pár, a po připomínkách od uživatelů na Facebooku „Sestav si svůj svět“ či recenzích jsem velmi rychle věděl o všech chybách, které jsem v aktualizaci brzy opravil. Dnes je výskyt nahlášených chyb v Google Console násobně nižší (některé nelze ovlivnit), takže se je opravdu podařilo opravit.

Aplikaci momentálně používá 262 aktivních uživatelů, což je vzhledem k počtu registrovaných sběratelů obrovský úspěch. Recenze na Facebooku jsou v drtivé většině kladné, což mi jako „otci“ aplikace udělalo ohromnou radost.

Na aplikaci v Obchodě se můžete podívat zde: https://play.google.com/store/apps/details?id=com.magnetplanet.sestavsisvujsvet

2. Magnetky se vyskytují i na Slovensku, ale tam je jich pouze 8. Expanze do dalších zemí je v budoucnu asi možná, ale „Sestav si svůj svět“ je oproti konkurenci (Turistický deník, Turistické známky) zatím pouze malý trpaslíček. Pokud k rozšíření do dalších zemí dojde, tak to bude znamenat změny i pro aplikaci – bude potřeba přidat podporu nových jazyků (zatím z logických důvodů pouze čeština).

Dobrý den, děkuji za Vaše dotazy.

1. Nijak zvlášť by to náročné nebylo. Musela by se jen nastavit a vytvořit konverze příkazů. Robot by tak byl adaptabilní na jiné příkazy od jiných robotů.

2. Při výpadku síťového spojení při manuálním módu robot zastaví všechny operace (pohyb, detekce objektů) a znovu začne naslouchat na TCP/IP serveru. Při autonomním, útočném nebo průzkumném režimu robot dokončí svou operaci a následně opět čeká na navázání spojení.

1. Nad rozšířením hry režimem pro více hráčů jsem zatím neuvažoval a nejsem si plně vědom, jak náročná je implementace tohoto režimu v rámci Unity. Spíše než tomuto režimu bych se raději věnoval rozšiřování a vylepšování stávajících funkcí, které se ve hře nachází a případně přidával mechaniky, týkající se režimu pro jednoho hráče.

2. Model letadla je již ze softwaru Blender vytvořen z částí, aby bylo možné jednotlivé části ničit/poškozovat. Uvažoval jsem a stále tedy uvažuji, nad přidáním rozeznávání částí, které byly zasaženy a následné ovlivnění vlastností letadla dle těchto zásahů (únik paliva, konstantní táhnutí letounu na určitou stranu). V momentální verzi hry jsou nepřátelé však vzhledem k jejich nepříliš přesné mušce nastaveni tak, aby byli schopni hráče sestřelit krátkou dávkou (hráč jim tak nesmí dát šanci se dostat do palebné pozice). Implementace v aktuální situaci tedy nemá smysl bez přepracování síly nepřátel. Co se týká obtížností – preferoval bych postup, který jste již v otázce naznačili, tudíž obtížnosti nastavováním velkých a malých atributů u poškození a jiných vlastností letounu a nepřátel bych raději nahradil komplexnějším ovládáním nebo modelem poškození, který by hráči hru ztěžoval.

Děkuji Vám za dotazy a přeji hezký zbytek dne.

Dobrý den, děkuji za otázky.

1. Uvažoval jste o zapojení dalších významných zdrojů informací, na které jsou různé trhy navázány (pro odhad vývoje komoditní burzy budu zároveň sledovat akciové trhy)?
Co se týče prvního bodu, o provázanosti jednotlivých trhů jsem doposud nepřemýšlel. Spíše jsem uvažoval o systému, který by analyzoval veřejné chování společností (např. na sociálních sítích, médiích apod.). Příkladem může být společnost Tesla, a chování jejího lídra, Elona Muska, který díky svému Twitterovému účtu již mnohokrát výrazně pohnul s cenou akcií této společnosti (např. oznámení Tesly Cybertruck). Takové chování cen tato aplikace nemůže nikdy předpovědět. Způsobů jak lze predikci upřesnit je mnoho a rozhodně by nebyl problém je do aplikace vepsat. Obávám se ale, že by se aplikace mohla zbytečně zahltit nesouvisejícími informacemi (v případě zmíněného Elona Muska je to např. pojmenování jeho syna – to s cenou firmy určitě znatelně nezahýbe).

2. Dovedete odhadnout, jak by se váš systém choval v čase ekonomické krize?
Ohledně druhé otázky, záleží na parametrech predikce. Pokud řekneme síti, že bude z deseti předchozích dní, kdy začal propad cen, předpovídat následující měsíc, síť se bude snažit dosáhnout dna a vyrovnat ceny do relativního normálu. Pokud ale budeme vycházet z dat jednoho roku, kdy se ekonomika chovala standardně a data žádnou přicházející krizi neindikují, síť nemá šanci předpovědět, že za půl roku nastane útlum. Záleží tedy na situaci, osobně bych ale řekl, že by bylo potřeba vyvinout nový typ predikce, kde se bude počítat nejen s velkými pády v době recese, ale i s vysokým růstem cen při následné hospodářské expanzi.

Děkuji a přeji pěkný den.
Jarý Miroslav