Hlavní stránka Fóra Forum pro soutěžící SOČ 42. celostátní přehlídka ONLINE 42. CP SOČ online – obor 17 filozofie, politologie a ostatní humanitní

  • Toto téma je prázdné.
Aktuálně je na stránce zobrazeno 25 vláken odpovědí
  • Autor
    Příspěvky
    • #23562 Odpovědět
      Miroslava Fatková
      Host

      Porota oboru 17 – filozofie, politologie a ostatní humanitní a společenskovědní obory
      Složení poroty:
      PaedDr. Pavel Jankovský – předseda
      PhDr. Otakar Jíra
      Mgr. Stanislav Myšička, Ph.D.
      Mgr. Gabriel Cingelová, Ph.D.
      JUDr. Jiří Pleva, Ph.D.

    • #24059 Odpovědět
      Pavel Jankovský
      Host

      Barbora Lucie Pavlíková, Právní postavení subjektu cestovního ruchu v České republice, https://www.youtube.com/watch?v=n6lr6e68DuQ

      Jakou spojitost má podle Vás rozvoj cestovního ruchu s negativními jevy v podobě kriminality, šíření nakažlivých chorob, nezákonné migrace či nelegálního obchodu s různými zakázanými předměty?

      Navrhněte postup, při kterém by byl účinně restartován cestovní ruch v hl. m. Praze. Jaké předpoklady by bylo třeba vytvořit a v jakém časovém horizontu by se to mohlo podařit?

      • #24494 Odpovědět
        Barbora Lucie Pavlíková
        Host

        Dobrý den vážená poroto, děkuji Vám za položené otázky.

        1) Jakou spojitost má podle Vás rozvoj cestovního ruchu s negativními jevy v podobě kriminality, šíření nakažlivých chorob, nezákonné migrace či nelegálního obchodu s různými zakázanými předměty?

        Po celou dobu existence plní cestovní ruch svoje významné funkce. Jsou to zejména funkce zaměstnanosti, funkce poznávací, ekonomické, sociální a částečně ekologické. Bohužel, v posledních letech se cestovní ruch potýká s několika negativními jevy, které působí celosvětově-tedy i v České republice a stávají se oprávněným středem kritiky obyvatelstva. Tyto jevy zasáhly zejména do oblastí jako je ekologie, morálka, obchod s drogami, pašerátství, nakažlivé choroby, nezákonná migrace, nelegální obchod a šíření negativních zpráv pod rouškou kulturních nebo náboženských důvodů. Moderním hitem posledních dob se staly například tzv.“rozlučky se svobodou“ zejména anglických turistů, jejichž cesty nemají s cestovním ruchem nic společného. V zemích, kam jezdí velice často porušují místní předpisy a zákony, což je dle mého názoru mimo pití alkoholu jeden z dalších důvodů cesty. Stejně tak negativně působí tzv. sexuální turistika, zejména do zemí jako je Thajsko a další méně ekonomicky rozvinuté země. Tato turistika ohrožuje zejména mravní výchovu mldeže, je příčinou šíření sexuálně přenosných chorob a v daných zemích zanechává hluboký morální dopad. Stejně tak negativně hodnotím neukázněnost některých nezodpovědných turistů v současné době koronavirové pandemie. Stejný názor mám i na stále se rozšiřující tzv. „cestovní ruch“, jehož jediný cílem je obchod se zakázanými předměty a zvířaty. Tato skutečnost se týká i České republiky, kdy na letišti v Praze téměř každý měsíc zajístí celní služba zakázanou přepravu cizokrájních zvířat, historických předmětů významné ceny nebo velké množství drog. Osobně jsem přesvědčena, že klady cestovního ruchu stále převyšují jeho zápory a vhodnou právní úpravou na úrovni vládních orgánu i místních samospráv dojde k omezování mnou popsaných záporných jevů.

        2) Navrhněte postup, při kterém by byl účinně restartován cestovní ruch v hl. m. Praze. Jaké předpoklady by bylo třeba vytvořit a v jakém časovém horizontu by se to mohlo podařit?

        Současná celosvětová krize zapříčeněná koronavirem velmi zasáhla i naše hlavní město Prahu. Osobně se o tom přesvědčuji každý den při svých procházkách městem a ze zpráv v televizi i místním tisku. Praha je a vždy byla magnetem pro turisty z celého světa pro svoje úžasné historické památky bezpečnost a dobrou nabídku všech služeb cesovního ruchu. V posledních měsících, kdy byl drasticky omezen pohyb obyvatel, jak mezi jednotlivýi státy, tak uvnitř České republiky dostal cestovní ruch velkou ránu, ze které se jen těžko vzpamatovává. Mnoho zařízení cestovního ruchu, jako jsou hotely, stravovací zařízení a cestovní kanceláře jsou na pokraji likvidace. Jsem však přesvědčena, že tato situace je pouze dočasná a postupným uvolňováním restriktivních opatření dojde brzy k výraznému zlepšení. Jako účinné restartování cestovního ruchu v hlavním městě Praha vidím v současné době pružnou reakci podniku služeb cestovního ruchu na poptávku českých turistů, tím i krátkodobou úpravu cen a zajímavých příznivých nabídek této klientele. Toto opatření by mělo platit zejména v letních měsících tohoto roku, kdy je téměř jisté, že příjezd zahraničních turistů bude zcela minimální. Další možnost restartu cestovního ruchu v horizontu jednoho až dvou měsíců vidím obnovení letecké dopravy minimálně do původního stavu před pandemií. Stejně tak i dopravy železniční a autobusové. Bez těchto dopravních služeb je rozvoj cestovního ruchu nemožný. V horizontu několika měsíců by měly provozovny cestovního ruchu v Praze ve spolupráci s vládní organizací Czech Tourism zvýšit svojí marketingovou aktivitu s pádnou argumentací na úspěchy překonávání pandemie a bezpečnost turistů v naší republice a na připravenost všech odvětví cestovního ruchu pro poskytování perfektních služeb cestující veřejnosti. Doporučovala bych, aby na tuto krátkou dobu byla provedena redukce cen tak, aby se stal pobyt v našem hlavním měste pro zahraniční turisty více atraktivní v celosvětové konkurenci. Myslím, že při aplikaci mnou uvedených opatření se cestovní ruch v Praze v příští turistické sezóně zlepší tak, že do Prahy přijede cca 80% turistů v porovnání s turistickou sezónou roku 2019. Samozřejmě bude záležet na každém z nás, ale zejména na poskytovatelích služeb cestovního ruchu jak se budeme k turistům chovat a jak potvrdíme naší marketingovou aktivitu v praxi.

        Děkuji, s pozdravem a přáním pohodového víkendu.

        Barbora Lucie Pavlíková

    • #24063 Odpovědět
      Pavel Jankovský
      Host

      Petr Měřínský, Pohled středoškoláků na politické dění a na jednotlivé politické strany, https://www.youtube.com/watch?v=-4B5QsB_sSM

      Je podle Vás v současnosti stále udržitelné dělení politických stran na pravicové, středové a levicové? Setkal jste se s fenoménem, kdy se politická strana či hnutí prezentuje jako člen jedné kategorie, zatímco reálně provádí politiku jiné kategorie? Odpovídali na oba průzkumy před i po koronavirové krizi titíž respondenti?

      Formulace otázek, by mohla být nejasná pro respondenty, jak by jste napsala instrukci k otázkám (např. 7, 10, 11)?

    • #24082 Odpovědět
      Pavel Jankovský
      Host

      Marek Břečťan, Mezinárodní trestní právo a jeho vývoj, https://youtu.be/_LDk45I9Rts

      Lze aplikovat některý segment/y mezinárodního trestního práva na porušování některých článků Úmluvy o právech dítěte?

      Na základě jakých kritérií jste dospěl k řadě svých závěrů (např. že „Norimberské procesy byly spravedlivé“), neboť tato kritéria z Vaší práce dostatečně nevyplývají.

    • #24087 Odpovědět
      Pavel Jankovský
      Host

      Helena Kamrlová, Bajka o včelách Bernard Mandeville, https://youtu.be/AsPf2Ia3wuY
      e závěru bajky, kterou jste úctyhodně přeložila, si dovolím citovat tyto verše:

      Z neřesti se prospěch stává,
      když ústava ji spoutává.

      Na cestě ke zlaté době
      jdou neřest a čest vždy k sobě.

      Jakou roli hraje podle Vás v úvahách Bernarda Mandevilla právo – svazování, potírání, resp. trestání neřestí (byť s vidinou, že je nelze vymýtit)?

      Pokuste se naznačit strukturu event. článku, k jehož zpracování vás inspiruje dr. Balon ve svém hodnocení. Není problematické pro Mandevilla výklad, jeho příliš širokého pojetí neřestí?

    • #24089 Odpovědět
      Pavel Jankovský
      Host

      Aneta Vacková, Kosmický prostor a nebeská tělesa v mezinárodním právu veřejném, https://www.youtube.com/watch?v=odQ2FSEkApo

      Zamýšlela jste se nad vymahatelnosti práva v kosmickém prostoru? Uveďte příklady právních vztahů založených v kosmickém prostoru, jejichž závazky jsou podle Vás vymahatelné.

      Myslíte si, že fyzické pronikání soukromých subjektů do kosmického prostoru bude mít vliv na kosmické právo? Jestliže ne, tak proč? Jestliže ano, tak jaký? Posuďte event. inspiraci startem kosmické lodi Dragon.

      • #24419 Odpovědět
        Aneta Vacková
        Host

        Dobrý den.
        Zde jsou odpovědi na Vaše otázky:
        1. Ano, zamýšlela. Vymahatelnost práva v kosmickém prostoru je, dle mého názoru, stejně problematická jako u dalších oblastí, které spadají pod mezinárodní právo, neboť vymáhání splnění závazků na mezinárodním poli lze spíše diplomatickými a ekonomickými cestami. V kosmickém prostoru lze řešit případné spory konzultacemi nebo rozhodčím řízením pro spory týkající se odpovědnosti za škody, avšak ani jedna z těchto cest nemusí vést k žádoucímu výsledku. To, že není řešení sporů v kosmickém prostoru dostatečně upraveno (např. v porovnání s volným mořem), je způsobeno zejména tím, že není tento prostor tolik využíván, jako ostatní mezinárodní prostory, proto doufám, že se vzrůstající činností ve vesmíru bude vyřešena i otázka sporů. Avšak ani po určitých dalších úpravách pravděpodobně nebude existovat institut, kterým by bylo možné vymáhat dodržování závazků, což je ale problém všech oblastí mezinárodního práva.

        Myslím si, že neexistuje žádný právní vztah v kosmickém prostoru mezi státy, o kterém bychom mohli s jistotou říct, že ho lze úspěšně vymáhat. Avšak v případě vztahů založených v kosmickém prostoru, které budou spadat do vnitrostátního práva jednotlivých států, je možné závazky vymáhat. Např. pokud astronauti Spojených států přijdou ve vesmíru o život, může se rodina domáhat finančního odškodnění právě v USA (což se také stalo), v případě, že by došlo k trestnému činu mezi občany stejného státu nebo pokud by byla způsobena škoda raketou státu, který tuto raketu vypustil.

        2. Myslím si, že pronikání soukromých subjektů do kosmického prostoru bude mít vliv zejména na rychlost, kterou se bude vesmírné právo do budoucna vyvíjet. Pokud jde konkrétně o společnost SpaceX – za posledních několik let dokázala udělat díky nekonvenčním nápadům obrovský pokrok, a to zejména na poli vesmírné techniky, kdy nabízí služby levněji, než tomu bylo dříve. Díky nosným raketám, které se vracejí zpět na zem a mohou být využity znovu se stává vesmír dostupnějším místem. Start kosmické lodi Dragon je krásný příklad toho, jak může úspěšně fungovat symbióza mezi veřejnými a soukromými vesmírnými společnostmi. Navíc to je událost, kterou širší společnost zaznamenala a která přispěla k popularizaci činností ve vesmíru.

        Abych to shrnula, právní úprava kosmického prostoru a nebeských těles má mnoho nedostatků a nedořešených otázek a rozvoj činností ve vesmíru (z nejdiskutovanějších např. návrat na Měsíc či kolonizace Marsu) by mohl přispět k tomu, aby byly tyto problémy řešeny. Pronikání soukromých společností by tedy mohlo sloužit zejména k urychlení kodifikace některých norem a vyřešení sporných částí vesmírného práva.

    • #24091 Odpovědět
      Pavel Jankovský
      Host

      Barbora Spáčilová, EU – velký otazník současnosti, https://www.youtube.com/watch?v=U1thi6hbVsM

      Jaké další zásadní výhody a nevýhody případného odchodu ČR z EU předpokládáte? Zejména v oblasti mezinárodních vztahů, trvání demokratického a právního státu a ochrany lidských práv.

      Jak je zařazena do výuky na vašem gymnáziu informace a diskuse o Evropské unii. Co z této látky je pro vás přínosné a co naopak byste zlepšila?

    • #24106 Odpovědět
      Pavel Jankovský
      Host

      Michael Douša, Eroze českého ústavního systému, https://youtu.be/dpwaXHM32KI

      Ústavní systém definujete jako systém práva a právních předpisů. Byly v takovém případě Vámi vyjmenované krize krizemi právními nebo politickými?

      Eroduje podle Vás ústavní systém jako takový nebo politická a morální odpovědnost ústavních činitelů?

    • #24112 Odpovědět
      Pavel Jankovský
      Host

      Tereza Ševčíková, Eutanazie z pohledu laické veřejnosti a zdravotníků, https://www.youtube.com/watch?v=sIMmQQrSqnU

      Proč jste do dotazníku nezahrnula otázku, zda by respondenti v případě legalizace eutanázie tuto byly ochotni sami vykonat?

      Myslíte si, že institut tzv. dříve vysloveného přání podle § 36 zákona č. 372/2011 o zdravotních službách, resp. Předběžné prohlášení podle § 38 zákona 89/2012 Sb., by mohly být alespoň částečným řešením problému euthanasie? Jestliže ano, tak v čem; jestliže ne, tak proč?

    • #24120 Odpovědět
      Pavel Jankovský
      Host

      Ivan Bejin, Politický marketing, big data a jejich vliv na svobodu voleb, https://www.youtube.com/watch?v=9uEJ5XZtyYg&t=26s

      Jakým způsobem, by se podle Vás účinně regulovalo kontroverzní jednání nadnárodních korporací v oblasti politického marketingu.

      Jaká by byla Vaše doporučení voličům pro kritický pohled na obsah volební kampaně.

    • #24125 Odpovědět
      Pavel Jankovský
      Host

      Miroslav Harant, Rozbor řetězových e-mailů a hoaxů a průzkum jejich šíření mezi seniory, https://youtu.be/b7mfWjJS3T8

      Jakou můžeme očekávat budoucnost ve vztahu k šíření hoaxů a dezinformací? Bude nutná právní úprava? Pokud ano, jakým směrem bude nebo by měla být vedena?

      Jak by se dala vaše práce využít při přípravě lektorů Dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků nebo lektorů Univerzity 3. věku?

      Formulujte tři body, kterými byste oslovil seniory, jak rozpoznat hoax?

    • #24128 Odpovědět
      Pavel Jankovský
      Host

      Miroslav Harant, Rozbor řetězových e-mailů a hoaxů a průzkum jejich šíření mezi seniory, https://youtu.be/b7mfWjJS3T8

      Jakou můžeme očekávat budoucnost ve vztahu k šíření hoaxů a dezinformací? Bude nutná právní úprava? Pokud ano, jakým směrem bude nebo by měla být vedena?

      Jak by se dala vaše práce využít při přípravě lektorů Dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků nebo lektorů Univerzity 3. věku?

      Formulujte tři body, kterými byste oslovil seniory, jak rozpoznat hoax?

    • #24130 Odpovědět
      Pavel Jankovský
      Host

      Michaela Kubínová, Xenofobie v české společnosti ve vztahu k politice, https://www.youtube.com/watch?v=YSU0LhAM35Y

      Navrhněte řešení, jak proti nenávistným projevům v médiích a jinde zakročit. Existují účinné prostředky již nyní?

      Kde můžeme dle Vás, hledat kořeny v české společnosti?

      • #24442 Odpovědět
        Michaela Kubínová
        Host

        Dobrý den, děkuji Vám za otázky.
        1) Podle mého názoru co se týče prostředků, které by byly skutečně možno legitimně a za předpokladu jejich efektivního výsledku, je tato otázka v kontextu celé problematiky obsahu zveřejňovaného v médiích potenciálně vykazujícího určité negativně působící prvky ať už manipulativního, demagogického či jiného charakteru, velmi sporná a v jejím řešení se nabízí vícero možností – nicméně je neustále potřeba brát v potaz, že v současné demokratické společnosti je ze všech prvků, které právě pojem „demokratická společnost“ definují, jako jeden z těch vůbec nejvýznamnějších ona svoboda slova. Tohoto spojení, mající poměrně velmi obecný význam, tedy dle mého názoru v současné době využívají mimo jiné i autoři a protagonisté dezinformací jako základ pro svou argumentaci obhajující obsah, jenž uvolňují do mediálního prostoru, aniž by tento obsah nesl prvky žádoucí u jakýchkoliv objektivních informací zveřejňovaných médii. Podle mého názoru by se tedy žádné z řešení sice nesetkalo s určitou formou většinového pozitivního ohlasu veřejnosti, nicméně jako alespoň částečně efektivní bych shledávala například v zavedení určité platformy obdobného charakteru jako je Demagog.cz, nicméně zaměřené nejen na čistě faktickou stránku věci, ale zohledňující i různé jiné prvky a podtexty působící na příjemce emočně a psychicky, které mnohdy sdělení s účelem vyvolat nenávist nesou. Aby tato platforma vůbec mohla být vnímána jako věrohodná a objektivní, musela by být především nezávislá, tudíž by neměla být žádným způsobem spojitelná s jakýmkoliv médiem kteréhokoliv zaměření, její fungování by mělo být zajištěno tak, aby nebylo možno jej napadnout z důvodu politické zainteresovanosti apod., nicméně je více než pravděpodobné, že jakkoliv by toto zajištění bylo po všech stránkách – včetně právní – podobné ohlasy by byly vůči této platformě dříve či později nevyhnutelné.
        Avšak v nedávné jsem zaznamenala, že určitý prostředek existuje již nyní, respektive jedná se spíše o nový koncept, není tedy ještě zcela možné zhodnotit jeho účinnost v praxi – nicméně vychází z iniciativy Evropské unie, a má za cíl získat alespoň částečnou kontrolu nad šířením dezinformací (tedy potažmo teoreticky i nenávisti) na sociálních sítích. Zavedení tohoto prostředku sice nebylo podmíněno přímo politickým působením na sociálních sítích, nicméně vzhledem k tomu, že kupříkladu během koronavirové krize, kdy byly nepodložené informace na internetu značně nežádoucím, avšak poměrně hojným jevem, jsme mohli přímo pocítit sílu těchto informací a jejich dosahu, Evropskou unii to soudě podle některých vyjádření evropské komise utvrdilo v tom, že tento projekt je do budoucna nepochybně potřeba rozvíjet.
        2) Dle mého názoru v tomto případě hraje značnou roli faktor historie – obecně Čechů jako národa – přičemž mám na mysli zejména období kdy Češi žili pod vlivem socialistického režimu, dalo by se tedy říct i v určité izolaci, jelikož tehdejší situace z Československa nevytvářela zemi příliš atraktivní pro příchod cizinců, pokud to tedy vůbec bylo možné. Z tohoto důvodu by česká společnost mohla být stále do jisté míry homogenní, a v souvislosti s tím i uzavřená vůči odlišným kulturám, a dokazoval by to i postoj některých jiných tehdejších zemí Sovětského bloku, např. Maďarska a Polska, který je podobný tomu, s nímž se setkáme u nás, přičemž tento postoj je dle mého názoru významným činitelem v případě „zakořenění“ nenávistných myšlenek ve společnosti. Další příčina by podle mne mohla být také spojena s historií, a to s faktem, že jako národ jsme se již vícekrát museli nuceně podřídit jinému státu, ať už Německu či Sovětskému svazu, a vznikalo tak nechtěné soužití s občany jiné národnosti, a možná proto se nám mohla vsugerovat jakási vnitřní podvědomá potřeba nedopustit, abychom sdíleli naši zemi s čím dál více cizinci, na základě které jsou určitým způsobem vytěsňována fakta svědčící o tom, že aktuální situace se odehrává za diametrálně odlišných politických a mocenských podmínek a objektivně je jen těžko srovnatelná se situací během zmíněných historických období.

    • #24131 Odpovědět
      Pavel Jankovský
      Host

      Miloslav Švec, Tvorba didaktických materiálů pro výuku Hardwaru na středních odborných školách, https://www.youtube.com/watch?v=vm1vuZ74Z58

      Proč jste pro prezentaci předložené práce vybral soutěžní obor 17?

      Proč jste v příloze neuvedl originál překládaného textu?

      • #24583 Odpovědět
        Miloslav Švec
        Host

        Dobrý den,

        1. Proč jste pro prezentaci předložené práce vybral soutěžní obor 17?

        Výběr soutěžního oboru byl na základě domluvy s konzultantem práce Ing. Burdou. Jedná se sice o didaktické materiály, vzhledem k překladatelskému charakteru práce jsme se ale rozhodli uvést jako kategorii humanistické zaměření.

        2. Proč jste v příloze neuvedl originál překládaného textu?

        Protože originál se může vyskytovat na internetu, je možné, že by kontrola plagiátorství práci nahlásila jako kopii, i když se jedná pouze o ukázku.

        S přáním hezkého dne,
        Švec

    • #24182 Odpovědět
      Diana Horká
      Host

      Dobrý den,

      nemůžu najít prostor k regisraci. Není tu kolonka „nejsem robot“ a tato registrace se mi neodesílá, aniž bych napsala zprávu.

    • #24080 Odpovědět
      Pavel Jankovský
      Host

      Jiří Adamec, Politika v ČR, https://www.youtube.com/watch?v=UnCl4jlpOrw&feature=youtu.be
      V čem se Váš výzkum liší od běžných výzkumů voličských preferencí?

      Diana Horká, Fenomén bezdomovectví v souvislosti s exekucí, https://www.youtube.com/watch?v=7mtUEi1Zd2g
      Měl by se nějakým způsobem změnit systém oddlužení, aby bylo možno předcházet bezdomovectví?

      Jaký je váš názor na článek J.Hovorky a D.Hůleho – viz odkaz č.139; pokuste se o vlastní predikci.

      • #24294 Odpovědět
        Jiří Adamec
        Host

        Můj průzkum má určité shody s běžnými volebními průzkumy od různých agentur, a to hlavně v části zisku procent jednotlivých politických subjektů a zisku jednotlivých mandátů v Poslanecké sněmovně. V čem je ale můj průzkum jedinečný, je jeho komplexnost a zohlednění dalších mnoha velice důležitých faktorů. Jeho zaměřením na různé voličské skupiny (pohlaví, věk, preference dle politické náklonnosti vůči určitému politickému subjektu) lze pozorovat zajímavé odchylky, které se běžným průzkumem člověk nikdy nedozví. Kupříkladu lze z mého průzkumu čerpat hodnocení vlády a opozice, preference jednotlivých politiků, klíčové politické faktory nebo spokojenost s polistopadovým vývojem České republiky. Pro politické subjekty takto detailně rozpracovaný průzkum může znamenat signifikantní nárůst volebních preferencí, jelikož se dle jeho obsahu mohou zaměřit na potenciální voliče, o kterých strany dosud nevěděly či jim nedávaly dostatečnou váhu, a naopak přestat oslovovat ty, u kterých šanci na získání hlasů skoro nebo vůbec nemají. Díky zpětné vazbě svých voličů ve věci klíčových politických faktorů mohou strany a hnutí přizpůsobit vlastní program ke zohlednění poptávky voličů po jejich straně a rozšíření okruhu přesvědčených a nově příchozích voličů z jiných subjektů. Pro běžného občana má tento průzkum mnohem větší váhu v tom, že zjistí, nakolik je jeho politický názor shodný (a rozdílný) s ostatními voliči politických subjektů.

        Jiří Adamec

    • #24116 Odpovědět
      Pavel Jankovský
      Host

      David Chaloupka, Volební systém do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, https://youtu.be/gAIbs47y3Zg

      Ellen Lesovská, Homosexualita v kontextu víry, https://youtu.be/OyfEQm8YqYc
      V čem se Váš výzkum liší od běžných výzkumů voličských preferencí?

      V závěru práce píšete, že cílem je rozsoudit, zda právo a pravda je na straně církve či homosexuálů? Jaký je Váš názor.

      • #24527 Odpovědět
        Ellen Lesovská
        Host

        V čem se Váš výzkum liší od běžných výzkumů voličských preferencí?
        Cílem výzkumu volebních preferencí je podat ucelený pohled na politickou scénu v ČR. Výsledky jsou pak přínosné pro optimalizaci volebních kampaní. Můj výzkum byl oproti tomu mnohem intimnější, nešlo jen o pouhý sběr dat. Mými respondenty byly pouze tři mladé dospělé homosexuální páry, u kterých jsem se snažila otevřít jejich pocity, vzpomínky, pohledy a názory na dané otázky. Měla jsem sice méně výzkumných vzorků, ale pokusila jsem se o analytičtější přístup.

        V závěru práce píšete, že cílem je rozsoudit, zda právo a pravda je na straně církve či homosexuálů? Jaký je Váš názor.
        V závěru práce naopak píšu, že má práce si nekladla za cíl rozsoudit, zda právo a pravda stojí na straně církve či homosexuálů. Pokud bych měla vyjádřit svůj názor, tak i přesto, že jsem věřící a považuji se za členku katolické církve, stojím si za tím, že by pro homosexuálně orientované jedince mělo být v církvi více prostoru a diskuse. Tato práce mi ukázala, že mezi církví a homosexuály nedochází k dostatečnému dialogu, což vede k vzájemnému odcizení. Co si ale já osobně myslím je to, že homosexuální jedince dost dokáže ovlivnit, jak se k nim věřící komunita zachová. Každý člověk, ať už homosexuálně nebo heterosexuálně orientovaný, má právo na svobodné vyjádření, respekt a vztah k Bohu. Ježíš stoloval s hříšníky, nikomu z nich se nevyhýbal, s každým z nich s láskou rozmlouval, pomáhal jim, chápal je, zastával se jich. Lidé, a to nejenom ve společenství církve, ale i obecně, by se dle mého názoru neměli bát otevřít konverzaci na téma homosexuality. Homosexuálům by to pomohlo udržet si jejich víru a církvi tyto lidi.

        Ellen Lesovská

    • #24230 Odpovědět
      Michael Douša
      Host

      Ústavní systém definujete jako systém práva a právních předpisů. Byly v takovém případě Vámi vyjmenované krize krizemi právními nebo politickými?

      Ve své práci jsem se zaměřil pouze na krize právní. O krizi politické by se dalo mluvit v případě roku 2013 po demisi vlády Petra Nečase za ODS, protože bývalá koalice ani s „přeběhlíky“ z ostatních stran nedokázala zpočátku složit jistou většinu, dosavadní opozice zase nedokázala „přilákat“ žádnou ze stran původní koalice, tím pádem nebylo možno v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR sestavit vládu. To byl problém čistě politický, na nějž jsou Ústava ČR a ústavní zákony připraveny – Poslanecká sněmovna si může odhlasovat vlastní rozpuštění 120 hlasy. Právní problém ovšem nastal, když se dosavadní koalici podařilo získat většinu, proto mohla být předsedkyní vlády jmenována Miroslava Němcová jako společná kandidátka na premiérku ze strany koalice. Jmenování vlády Jiřího Rusnoka tak bylo už problémem právním, protože se výklady takové situace liší. Například JUDr. Syllová je zastánkyní názoru, že hlavním cílem vlády je získat většinu, proto není jmenování kandidátky s jistou většinou pouhým porušením ústavní zvyklosti (ústavní zvyklosti jsou pouze dobrovolné a není nutno je dodržovat, i když vytváří určitý pocit jistoty u právních subjektů), nýbrž ústavní krizí, protože došlo k paralýze vlády jako orgánu exekutivy. Prof. Filip zase zastává názor, že se jedná pouze o ústavní zvyklost, a proto bylo jmenování Jiřího Rusnoka předsedou vlády naprosto v pořádku. Ostatní případy jsou již jasně právní, protože se jedná o odlišné výklady Ústavy ČR či jiného ústavního zákona.

      Eroduje podle Vás ústavní systém jako takový nebo politická a morální odpovědnost ústavních činitelů?
      Nejsem odborníkem politologem, netroufám si proto soudit morální hodnoty současných ústavních činitelů. Můžeme však s jistotou říci, že se náhled na Ústavu, ústavní zákony a v neposlední řadě též na judikaturu Ústavního soudu mění. Na to však naše ústava není připravena – sází totiž na dobrou vůli ústavních činitelů, přesné lhůty tak můžeme najít jen u několika málo případů (například vyhlášení voleb). Ze stejného důvodu tak není připravena na situace, kdy vláda bude podporovat ústavně hraniční chování prezidenta – pro schválení ústavní žaloby je totiž potřeba třípětinová většina celého Parlamentu, tedy 3/5 Senátu ČR a 3/5 Poslanecké sněmovny. Jestliže má ale vláda většinu v Poslanecké sněmovně, není možné, aby tato ústavní žaloba prošla. Reakcí na toto by tak mohla být větší autonomie Ústavního soudu, či zavedení fixních lhůt do Ústavy, jak uvádím v závěru své práce. Troufám si tedy tvrdit, že eroduje ústavní systém, protože není připraven na změny chování a postojů ústavních činitelů.

    • #24328 Odpovědět
      Helena Kamrlová
      Host

      Dobré ráno. Zde uvádím mé odpovědi na obdržené dotazy porotců.

      Ze závěru bajky, kterou jste úctyhodně přeložila, si dovolím citovat tyto verše:

      Z neřesti se prospěch stává,
      když ústava ji spoutává.

      Na cestě ke zlaté době
      jdou neřest a čest vždy k sobě.

      Jakou roli hraje podle Vás v úvahách Bernarda Mandevilla právo – svazování, potírání, resp. trestání neřestí (byť s vidinou, že je nelze vymýtit)?

      Dobrý den, děkuji za zajímavý dotaz. Ačkoliv Mandeville přiznává, že se neřestí nezbavíme nikdy, právo vyzdvihuje a tvrdí, že bez práva by už neřesti nebyly natolik výhodné pro společnost. Jak je již uvedeno ve Vaší citaci: Z neřesti se prospěch stává, když ji ústava spoutává. Tento úryvek patří k samotnému ponaučení, z čehož lze také vyvodit, že mu Mandeville přikládá obzvláště velkou důležitost. Z bajky vyplývá, že pokud by neexistoval propracovaný právní systém, spousta lidí by přišla o zaměstnání (kováři by už nekovali mříže, policisté by byli zbyteční, právníci a soudci rovněž). Ačkoliv tedy zločin a neřesti jsou ve společnosti dle Mandevilla žádoucí, společnost prosperuje také tím, že se tyto neřesti snaží do značné míry vymýtit. V tom, dle mého názoru, spočívá genialita Mandevillovy teorie.

      Pokuste se naznačit strukturu event. článku, k jehož zpracování vás inspiruje dr. Balon ve svém hodnocení. Není problematické pro Mandevilla výklad, jeho příliš širokého pojetí neřestí?

      Dobré ráno. Jak mi poradil pan dr. Balon, vystavím tento článek především kolem M-Paradoxu. Tedy kolem tvrzení, že špatnost je materiál, z něhož je zbudován složitý a prospěšný sociální řád. Je to jak nejpodstatnější myšlenka Mandevillova díla, taky i téma, dle mého názoru, čtenářsky zajímavé. Ve zbytku článku bych se chtěla věnovat do velké míry obsahu kapitoly Sociologické a psychologické hledisko. V této kapitole můžeme najít jedny z nejkontroverznějších Mandevillových teorií i z pohledu dnešního čtenáře, jako je například prospěšnost egoismu a pýchy. V tomto článku také nesmí chybět zmínka o Adamu Smithovi a podobnostech těchto dvou teorií, aby se čtenář zorientoval i v historickém významu Bernarda Mandevilla. Budu se rovněž snažit vyvolat v čtenáři úvahu nad některými paralelami z dnešního světa.

      Abych řekla pravdu, nenabyla jsem dojmu, že je Mandevillovo pojetí neřestí příliš široké. Naopak jsem toho názoru, že škála neřestí je velmi široká a Mandevillova definice je odpovídající. Pro přehlednost ji zde uvádím:
      Neřest je všechno, co člověk činí k uspokojení jeho chtíčů bez ohledu na veřejnost, pokud tento akt ukáže sebemenší známku toho, že je škodlivý k nějakému členu společnosti nebo v případě, že tento akt učiní onoho člověka méně prospěšného druhým.
      Musím ale uznat, že pojem neřest je pojem velmi individuální a každý má hranici nastavenou trochu jinde. Mandeville za neřest považuje především egoismus, který negativně ovlivňuje život ostatních, jak lze vyvodit z jeho definice. Osobně jsem k tomuto závěru došla pokaždé, když jsem se snažila zamyslet nad definicí vlastní. Tato jeho definice lze aplikovat na různé i ekonomické problémy – korupce, krádež atd. Proto si myslím, že je pro jeho dílo i teorii příhodná.

    • #24329 Odpovědět
      Ivan Bejin
      Host

      Dobrý den, děkuji za otázky.

      1) Jakým způsobem, by se podle Vás účinně regulovalo kontroverzní jednání nadnárodních korporací v oblasti politického marketingu?
      Pokud jsou nadnárodními korporacemi myšleny firmy, které často financují politické kampaně, tak by bylo vhodné zvážit přísná omezení finančních příspěvků kampaním. Tento fenomén může znevýhodňovat kandidáty z opačného konce politického spektra. Žádný miliardář by nepodpořil kandidáta, který by chtěl zavést progresivní zdanění nebo vyšší sazbu pro bohaté. Proto si myslím, že tento systém není zcela korektní, a že by nikdo neměl mít takhle velký vliv na volební proces.
      Pokud jsou nadnárodními korporacemi myšleny technologičtí giganti, kteří mají možnost skladovat obrovské množství dat o velké části populace, tak by účinná regulace vypadala tak, jak jsem popsal v předposlední kapitole práce. Šlo by zaprvé o zlepšování technologické infrastruktury v podobě blockchainových řešení. Díky tomu by tyto korporace měly míň možností manipulace s daty uživatelů. Dále by šlo o přesnou definici porušování osobních dat a jejich důsledků. To samozřejmě musí být provedeno s pomocí expertů v tomto technologickém oboru. Jakmile se tak stane, mohou úřady zavést nový systém sankcí založený na závažnosti porušení. Potom se samozřejmě vyskytuje možnost zdanit uživatelská data jako jakýkoliv jiný statek, což já podporuji. Vzhledem k tomu, že tyto společnosti působí na mezinárodní úrovni, je také zásadní, aby všechny zúčastněné státy spolupracovaly na vytváření zákonů a daňových systémů pro globální technologické konglomeráty. Pokud by tomu tak nebylo, tyto společnosti by se mohly vyhnout vyšším daním a jiným omezením v menších zemích, které za díky uvolněným pravidlům chtějí přilákat velké firmy.

      Jaká by byla Vaše doporučení voličům pro kritický pohled na obsah volební kampaně?
      Podle mě by bylo nejlepší zjistit si více informací. Existuje mnoho materiálů, kalkulaček a portálů, ve kterých si voliči mohou najít nespočet relevantních informací o kandidátech, politických stranách a jejich kampaních. Nic kromě takto zodpovědného přístupu k volení politických zástupců nepomůže voličům mít kritický pohled na obsah volební kampaně. Až po analýze všech kandidátů z různých úhlů pohledu může volič učinit racionální rozhodnutí. Nemyslím tím pouze obsah a reklamy jiných kampaní, ale například i reakce jednotlivých médií na tyto kampaně. Samozřejmě žádný zpravodajský server není stoprocentně objektivní. Tato metoda ale spočívá v tom, že analýzou všech názorů se může volič propracovat ke své relevantní volbě.

      S pozdravem
      Ivan Bejin

    • #24355 Odpovědět
      Barbora Spáčilová
      Host

      Dobrý den,
      děkuji za možnost obhajovat mojí práci SOČ v rámci celostátního kola SOČ alespoň tímto způsobem.

      Jaké další zásadní výhody a nevýhody případného odchodu z EU předpokládáte? Zejména v oblasti mezinárodních vztahů, trvání demokratického a právního státu a ochrany lidských práv.

      Tím, že jsme členem EU, máme jako občané zaručená určitá práva. Pokud by se cokoliv pokazilo v našem státu, vzhledem k tomu že jsme jejich členy, tak EU zaručuje správné vyřešení situace. Náš právní systém funguje i na základě právního systému EU. Naše základní listina práv a svobod koresponduje s tou EU. Pokud bychom vystoupili, tohle vše bychom si mohli nastavit sami podle sebe a nikdy nevíme, kdo tam zrovna bude a jak to rozhodne.
      Pokud bychom vystoupili z EU výhodou by byla možnost zaměřit se více na spolupráci například v rámci V4.

      Jak je zařazena do výuky na vašem gymnáziu informace a diskuze o Evropské unii? Co z této látky je pro vás přínosné a co naopak byste zlepšila?

      Jelikož jsem v 3. ročníku gymnázia, tak právě letos jsme EU probírali. Bohužel jsme to „vychytali“ v době pandemie, takže nemohu posoudit běžnou výuku. Nicméně náš pan učitel (zároveň vedoucí mé práce, Mgr. Radim Navrátil) se s tím popasoval tak, že nám do dvojic rozdal na vypracování prezentace jako téma vždy jednu z institucí EU. Vzájemně jsme si pak jednotlivé prezentace přeposlali a prošli jsme si je, takže v institucích EU mám vcelku slušný přehled. Co se týče EU samotné, prezentaci nám připravil právě pan učitel a my jsme se učili z ní. Potom jsme měli možnost si na prozkoušení a jištění, že všemu rozumíme, udělat interaktivní online „test“, který nám pan učitel vytvořil. A pak samozřejmě, na naší škole probíhá vždy na konci pololetí zkouškové období pro studenty vyššího gymnázia. Zkoušku máme vždy z češtiny, cizího jazyka (němčina/angličtina) a dalších dvou předmětů (jeden přírodovědný, druhý humanitní), v druhém pololetí jen z jednoho dalšího předmětu. Když jsme si zvolili na zkoušku právě Základy společenských věd, kde jsme toto téma probírali, bylo i jednou z otázek. Studenti si vypracují podklady pro jednotlivé otázky, podobně jako přípravy a poklady na maturitu a poté mluví o vylosovaném tématu 15 minut. Osobně bych maximálně zlepšila přítomnost ve škole a možnost non–formal education. Například simulaci plenárního zasedání Evropského parlamentu či diskuzi nad celoevropskými tématy apod.

    • #24370 Odpovědět
      Marek Břečťan
      Host

      1) Ano, lze. Na závažná porušení (za předpokladu, že se jedná o např. státní praxi – tedy rozsáhlý nebo systematický útok zaměřený proti civilnímu obyvatelstvu) lze aplikovat kterýkoli ze zločinů proti lidskosti, v případě, že se jedná o cíl zničit zcela nebo zčásti některou rasovou, etnickou, národnostní nebo náboženskou skupinu se jedná o zločin genocidia, a v případě, že je čin spáchán během ozbrojeného konfliktu jsou použitelné i některé válečné zločiny. Nutno podotknout, že naprostá většina činů trestných podle mezinárodního práva není vyhraněná co se týče věku, jsou aplikovatelné na činy spáchané proti osobám kterékoli věkové kategorie.

      2) I. Co se týče Norimberských procesů, uvedl jsem, „že v dnešní době by neobstály, ale na svou dobu byly poměrně spravedlivé“ (nebo něco v tom smyslu). Chybělo zde dost věcí, které jsou klíčové pro spravedlivý proces (odvolání, možnost vyměnit soudce apod.), avšak oproti mnoha poválečným procesům v jednotlivých státech byly více méně spravedlivé (např. oproti retribučním procesům v Československu, ale i proti lidovým soudům v jiných zemích atd.).

      II. Co se týče rozporu mezi podkladem pro použití zločinů proti lidskosti v Norimberském procesu (mezinárodní zvykové právo) a použitou verzí („prodloužená verze válečných zločinů“), bylo tak učiněno nejspíše proto, aby se použily pouze činy, které šlo hlavním válečným zločincům přímo dokázat. V zákoně č. 10 Spojenecké kontrolní rady (pro potrestání „nižších válečných zločinců“) bylo od spojitosti zločinů proti lidskosti s válečnými zločiny a zločiny proti míru upuštěno. Navíc co se týče použití zvykového práva v tomto procesu, tak bylo odpovězeno na námitky obžalovaných, že na jejich činy neexistoval právní podklad, a že nebyly trestné v jejich domácím právním řádu. Koncept „mezinárodního zvykového práva“ přetrval a je požíván dodnes.

      III.
      a) Co se týče mého návrhu na potrestání pachatelů činů trestných podle mezinárodního práva z doby trvání komunistického režimu, vycházím z toho, že zločiny proti lidskosti jsou plně součástí mezinárodního zvykového práva. Všechny ze zločinů proti lidskosti, které jsem v návrhu uvedl, byly považovány už ve své době univerzálně za nemorální a nezákonné. Všechna rozšíření definice oproti zákonu č. 10 Spojenecké kontrolní rady (kde však i u zločinů proti lidskosti bylo navíc uvedeno, „jako, avšak nikoli pouze“) by se v tomto zákoně vešla minimálně pod „jiné nelidské činy“. Navíc jsem vycházel z právního podkladu soudních procesů některých zemí po svržení předchozího totalitního/autoritářského režimu (Argentina, Rumunsko (nemíněn proces s Ceaucescem), Albánie, Maďarsko (nezmíněno v práci, za což se omlouvám), Irák, Guatemala (možná jsem také nezmínil), bývalá Jugoslávie, Rwanda atd.).

      b) Co se týče zločinů proti míru, invaze do cizích států bez vyhlášení války byly trestné už podle výše zmíněného zákona č. 10. Navíc jsem vycházel i z projevu pana Františka Kriegla z roku 1969 (což jsem přímo neuvedl v práci, za což se omlouvám), kde byla uvedena definice „aktu agrese“ ještě před uvedenou rezolucí OSN z roku 1974.

      IV. Co se týče možnosti použít i přes případné pozměnění trestní zákoník platný před tímto pozměněním, vycházel jsem z toho, že Ústava České republiky obsahuje tyto články:

      Čl. 1
      (1) Česká republika je svrchovaný, jednotný a demokratický právní stát založený na úctě k právům a svobodám člověka a občana.
      (2) Česká republika dodržuje závazky, které pro ni vyplývají z mezinárodního práva.

      Čl. 9
      (1) Ústava může být doplňována či měněna pouze ústavními zákony.
      (2) Změna podstatných náležitostí demokratického právního státu je nepřípustná.
      (3) Výkladem právních norem nelze oprávnit odstranění nebo ohrožení základů demokratického státu.

      Čl. 10
      Vyhlášené mezinárodní smlouvy, k jejichž ratifikaci dal Parlament souhlas a jimiž je Česká republika vázána, jsou součástí právního řádu; stanoví-li mezinárodní smlouva něco jiného než zákon, použije se mezinárodní smlouva.
      apod.

      To znamená, že změna trestního zákoníku směrem k vypuštění trestnosti činů trestných podle mezinárodního práva by byla protiústavní a zrušitelná, taktéž i případné zrušení Ústavního soudu či manipulace s ním v zájmu udržet tuto změnu – a tudíž by byla neplatná, popř. odvolatelná jako v práci zmíněná amnestie v Argentině.

      To je asi tak vše sporné, na co jsem si vzpomněl, a co jsem stihl v tomto limitu.

      Děkuji za otázky, doufám, že mé odpovědi jsou srozumitelné.
      Marek Břečťan

    • #24426 Odpovědět
      Petr Měřínský
      Host

      Je podle Vás v současnosti stále udržitelné dělení politických stran na pravicové, středové a levicové? Setkal jste se s fenoménem, kdy se politická strana či hnutí prezentuje jako člen jedné kategorie, zatímco reálně provádí politiku jiné kategorie?

      Myslím, že to udržitelné je a vždy bude. Vždy můžete stranu označit za pravicovou, levicovou, nebo středovou podle toho, jaké kroky činí. Na druhou stranu je pro nové politické subjekty jednodušší vymezit se proti tomuto systému rozdělování. Nejsou tak pevně ukotveny na jednom břehu politického spektra, tudíž můžou snadněji měnit postoje. Typickým příkladem „catch-all“ strategie je hnutí ANO. Na začátku mířilo spíše na pravicové voliče, ale nyní se prezentuje levicovou politikou.

      Odpovídali na oba průzkumy před i po koronavirové krizi titíž respondenti?
      Ano, jak jsem uvedl v práci, pouze jsem získal nižší počet odpovědí, ale struktura respondentů byla téměř stejná (podrobněji v kapitole 9.1).

      Formulace otázek, by mohla být nejasná pro respondenty, jak by jste napsala instrukci k otázkám (např. 7, 10, 11)?

      Otázka č. 7: Jak jsem psal v práci, tuto otázku jsem vůbec nevyužil, zde bych navrhoval úplně překopat otázku a zeptal bych se třeba na nejvyšší dosažené vzdělání rodičů.
      Otázka č. 10: V této otázce bych nic neměnil, dle mého názoru byla jasně formulovaná, navíc jsem zde také získal poměrně vysoký počet odpovědí (na otevřenou otázku).
      Otázka č. 11: Zde si také dovolím tvrdit, že otázka byla pochopena, možná bych upřesnil, že by to měly být ty body, kvůli kterým by respondent stranu volil.
      Všechny otázky jsem podrobně rozepsal v práci v kapitole 7.1.

    • #24431 Odpovědět
      Pavel Jankovský
      Host

      odpověď nám můžete zaslat na email – dostala jste tam, také tyto otázky

    • #24477 Odpovědět
      Tereza Ševčíková
      Host

      Dobrý den,
      co se týče první otázky, tak si nejsem jistá, zda jste mysleli vykonání eutanazie na druhé osobě, či podstoupení eutanazie. Na podstoupení eutanazie jsem se respondentů ptala v dotazníku v otázce č. 13 („V případě, že byste byli dlouhodobě nevyléčitelně nemocní, uvažovali byste o možnosti eutanazie?“). Vykonáním eutanazie na druhé osobě jsem se v dotazníkové části mé práce nezabývala, a to z toho důvodu, že mě tato otázka nenapadla. Nicméně věřím, že by určitě bylo zajímavé položit tuto otázku respondentům z řad zdravotníků, protože si myslím, že člověk může být pro legalizaci eutanazie, ale zároveň nechtít být součástí procesu výkonu eutanazie. V případě,že bych práci psala znova, bych takovou otázku do dotazníku zahrnula.
      Myslím, že institut dříve vysloveného přání problém eutanazie neřeší, a to hlavně z toho důvodu, že zákon č. 372/2011 o zdravotních službách říká, že dříve vyslovené přání nelze respektovat, pokud nabádá k takovým postupům, jejichž výsledkem je aktivní způsobení smrti.
      Děkuji za otázky a přeji hezký den.

    • #24569 Odpovědět
      Miroslav Harant
      Host

      Dobrý den, níže naleznete mé odpovědi na Vaše dotazy.

      1. S jistotou je možné říct, že co se šíření dezinformací týče, nezůstane pouze u e-mailů – významným prostorem, kde se dezinformace také šíří, jsou sociální sítě, primárně Facebookové skupiny. Skrze sociální sítě je totiž možné oslovit mnohem širší spektrum lidí, kteří by třeba normálně ani sami od sebe na dezinformační weby nenavštívili. U e-mailových hoaxů se pravděpodobně alespoň částečně posune jejich forma z primárně pouze textu do videa – texty i s definovanými prvky hoaxu jsou sice zachovány, ale nabývá případů, kdy je součástí e-mailu video (buď v příloze nebo odkaz na něj). To vyplývá z nedávného pozorování a závěrů Českých elfů v měsíčním hlášení za duben 2020 (zdroj: https://cesti-elfove.cz/mesicni-report-duben-2020/, s. 9).
      Co se právního řešení problému, nenapadá mě, jak by bylo možné legislativně podpořit jakoukoliv restrikci šíření jak e-mailových hoaxů, tak dezinformací na sociální sítích. Ačkoliv totiž je možné vést trestné stíhání za šíření poplašné zprávy (§ 357), ne vždy je možné říct, že předmětem daného hoaxu je vyvolat paniku či „znepokojení alespoň části obyvatelstva“, jak je v trestním zákoníku uvedeno. Internet navíc šiřitelům poskytuje dostatečnou anonymitu a dohledání prvotního zdroje je velmi obtížné. Bylo by také třeba vyřešit i morální problém, tedy jak šíření hoaxů monitorovat bez zásahu do soukromí jednotlivců či jak rozlišit, která rychle se šířící zpráva je ta „špatná“. Umělý systém by pravděpodobně vždy obsahoval chyby, aktivní kontrola člověkem by zase nebyla zcela spolehlivá.
      Za sebe si myslím, že v současné době je nejlepším způsobem, jak zamezit či zpomalit šíření e-mailových hoaxů a obecně dezinformací, je vzděláváním společnosti, rozšiřováním podvědomí o jejich existenci a formě a dialogem s lidmi, kteří hoaxy šíří nebo jim věří.

      2. Práce by mohla sloužit k lepší orientaci v problematice, a především k pochopení, na jaká témata hoaxy převážně cílí, jaké formativní prostředky užívají, jak vypadají a na co se u čtenáře zaměřují. Konkrétní jevy je možné rychle ukázat na příkladech, jež jsou uvedeny v přílohách. Na základě poznatků z práce by bylo možné se seniory diskutovat a vysvětlit jim, jak hoaxy fungují, co je jejich cílem, a hlavně jak e-mailové hoaxy rozeznat. Konkrétní využití by však bylo třeba prodiskutovat a přizpůsobit specifickým potřebám konkrétního programu nebo přednášky, určitě si ale myslím, že jde o problematiku, kterou by na Univerzity třetího věku a podobné vzdělávací aktivity pro seniory bylo vhodné zařadit.

      3. Jak vypadá hoax?
      Je až příliš výrazný. Text e-mailu na Vás téměř křičí, název e-mailu bývá často psán VELKÝMI PÍSMENY a zakončen spoustou vykřičníků nebo otazníků („!!??!?“). V e-mailové schránce Vás zcela jistě na první pohled zaujme, o což autorovi textu také jde.

      Nenechte se naštvat. Při čtení textu se zkuste zastavit a zamyslet se nad tím, jaký pocit ve Vás vyvolává. Pokud se z něj cítíte naštvaně, smutně nebo pociťujete jinou negativní emoci, zkuste se na text podívat racionálně a zkuste informaci, kterou předává, ověřit tak, že ji vyhledáte v internetovém vyhledávači (jako třeba Seznam nebo Google). Hoaxy totiž primárně cílí na emoce a spoléhají na to, že nepravdivou informaci z nich si nikdo neověří.

      Zkontrolujte si, jestli Vás autor prosí o šíření e-mailu dál. Pokud ano, znovu si zkontrolujte, zda je informace, kterou jste právě četli pravdivá (např. zda ji zmiňuje větší počet internetových stránek) a pokud máte sebemenší pochybnost, text nesdílejte.

Aktuálně je na stránce zobrazeno 25 vláken odpovědí
Odpověď na téma: Odpověď č. 24106 v 42. CP SOČ online – obor 17 filozofie, politologie a ostatní humanitní
Informace o uživateli:




Storno