Barbora Lucie Pavlíková, Právní postavení subjektu cestovního ruchu v České republice, https://www.youtube.com/watch?v=n6lr6e68DuQ

Jakou spojitost má podle Vás rozvoj cestovního ruchu s negativními jevy v podobě kriminality, šíření nakažlivých chorob, nezákonné migrace či nelegálního obchodu s různými zakázanými předměty?

Navrhněte postup, při kterém by byl účinně restartován cestovní ruch v hl. m. Praze. Jaké předpoklady by bylo třeba vytvořit a v jakém časovém horizontu by se to mohlo podařit?

Petr Měřínský, Pohled středoškoláků na politické dění a na jednotlivé politické strany, https://www.youtube.com/watch?v=-4B5QsB_sSM

Je podle Vás v současnosti stále udržitelné dělení politických stran na pravicové, středové a levicové? Setkal jste se s fenoménem, kdy se politická strana či hnutí prezentuje jako člen jedné kategorie, zatímco reálně provádí politiku jiné kategorie? Odpovídali na oba průzkumy před i po koronavirové krizi titíž respondenti?

Formulace otázek, by mohla být nejasná pro respondenty, jak by jste napsala instrukci k otázkám (např. 7, 10, 11)?

Marek Břečťan, Mezinárodní trestní právo a jeho vývoj, https://youtu.be/_LDk45I9Rts

Lze aplikovat některý segment/y mezinárodního trestního práva na porušování některých článků Úmluvy o právech dítěte?

Na základě jakých kritérií jste dospěl k řadě svých závěrů (např. že „Norimberské procesy byly spravedlivé“), neboť tato kritéria z Vaší práce dostatečně nevyplývají.

Helena Kamrlová, Bajka o včelách Bernard Mandeville, https://youtu.be/AsPf2Ia3wuY
e závěru bajky, kterou jste úctyhodně přeložila, si dovolím citovat tyto verše:

Z neřesti se prospěch stává,
když ústava ji spoutává.
…
Na cestě ke zlaté době
jdou neřest a čest vždy k sobě.

Jakou roli hraje podle Vás v úvahách Bernarda Mandevilla právo – svazování, potírání, resp. trestání neřestí (byť s vidinou, že je nelze vymýtit)?

Pokuste se naznačit strukturu event. článku, k jehož zpracování vás inspiruje dr. Balon ve svém hodnocení. Není problematické pro Mandevilla výklad, jeho příliš širokého pojetí neřestí?

Aneta Vacková, Kosmický prostor a nebeská tělesa v mezinárodním právu veřejném, https://www.youtube.com/watch?v=odQ2FSEkApo

Zamýšlela jste se nad vymahatelnosti práva v kosmickém prostoru? Uveďte příklady právních vztahů založených v kosmickém prostoru, jejichž závazky jsou podle Vás vymahatelné.

Myslíte si, že fyzické pronikání soukromých subjektů do kosmického prostoru bude mít vliv na kosmické právo? Jestliže ne, tak proč? Jestliže ano, tak jaký? Posuďte event. inspiraci startem kosmické lodi Dragon.

Barbora Spáčilová, EU – velký otazník současnosti, https://www.youtube.com/watch?v=U1thi6hbVsM

Jaké další zásadní výhody a nevýhody případného odchodu ČR z EU předpokládáte? Zejména v oblasti mezinárodních vztahů, trvání demokratického a právního státu a ochrany lidských práv.

Jak je zařazena do výuky na vašem gymnáziu informace a diskuse o Evropské unii. Co z této látky je pro vás přínosné a co naopak byste zlepšila?

Michael Douša, Eroze českého ústavního systému, https://youtu.be/dpwaXHM32KI

Ústavní systém definujete jako systém práva a právních předpisů. Byly v takovém případě Vámi vyjmenované krize krizemi právními nebo politickými?

Eroduje podle Vás ústavní systém jako takový nebo politická a morální odpovědnost ústavních činitelů?

Tereza Ševčíková, Eutanazie z pohledu laické veřejnosti a zdravotníků, https://www.youtube.com/watch?v=sIMmQQrSqnU

Proč jste do dotazníku nezahrnula otázku, zda by respondenti v případě legalizace eutanázie tuto byly ochotni sami vykonat?

Myslíte si, že institut tzv. dříve vysloveného přání podle § 36 zákona č. 372/2011 o zdravotních službách, resp. Předběžné prohlášení podle § 38 zákona 89/2012 Sb., by mohly být alespoň částečným řešením problému euthanasie? Jestliže ano, tak v čem; jestliže ne, tak proč?

Ivan Bejin, Politický marketing, big data a jejich vliv na svobodu voleb, https://www.youtube.com/watch?v=9uEJ5XZtyYg&t=26s

Jakým způsobem, by se podle Vás účinně regulovalo kontroverzní jednání nadnárodních korporací v oblasti politického marketingu.

Jaká by byla Vaše doporučení voličům pro kritický pohled na obsah volební kampaně.

Miroslav Harant, Rozbor řetězových e-mailů a hoaxů a průzkum jejich šíření mezi seniory, https://youtu.be/b7mfWjJS3T8

Jakou můžeme očekávat budoucnost ve vztahu k šíření hoaxů a dezinformací? Bude nutná právní úprava? Pokud ano, jakým směrem bude nebo by měla být vedena?

Jak by se dala vaše práce využít při přípravě lektorů Dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků nebo lektorů Univerzity 3. věku?

Formulujte tři body, kterými byste oslovil seniory, jak rozpoznat hoax?

Miroslav Harant, Rozbor řetězových e-mailů a hoaxů a průzkum jejich šíření mezi seniory, https://youtu.be/b7mfWjJS3T8

Jakou můžeme očekávat budoucnost ve vztahu k šíření hoaxů a dezinformací? Bude nutná právní úprava? Pokud ano, jakým směrem bude nebo by měla být vedena?

Jak by se dala vaše práce využít při přípravě lektorů Dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků nebo lektorů Univerzity 3. věku?

Formulujte tři body, kterými byste oslovil seniory, jak rozpoznat hoax?

Michaela Kubínová, Xenofobie v české společnosti ve vztahu k politice, https://www.youtube.com/watch?v=YSU0LhAM35Y

Navrhněte řešení, jak proti nenávistným projevům v médiích a jinde zakročit. Existují účinné prostředky již nyní?

Kde můžeme dle Vás, hledat kořeny v české společnosti?

Miloslav Švec, Tvorba didaktických materiálů pro výuku Hardwaru na středních odborných školách, https://www.youtube.com/watch?v=vm1vuZ74Z58

Proč jste pro prezentaci předložené práce vybral soutěžní obor 17?

Proč jste v příloze neuvedl originál překládaného textu?

Dobrý den,

nemůžu najít prostor k regisraci. Není tu kolonka „nejsem robot“ a tato registrace se mi neodesílá, aniž bych napsala zprávu.

Jiří Adamec, Politika v ČR, https://www.youtube.com/watch?v=UnCl4jlpOrw&feature=youtu.be
V čem se Váš výzkum liší od běžných výzkumů voličských preferencí?

Diana Horká, Fenomén bezdomovectví v souvislosti s exekucí, https://www.youtube.com/watch?v=7mtUEi1Zd2g
Měl by se nějakým způsobem změnit systém oddlužení, aby bylo možno předcházet bezdomovectví?

Jaký je váš názor na článek J.Hovorky a D.Hůleho – viz odkaz č.139; pokuste se o vlastní predikci.

David Chaloupka, Volební systém do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, https://youtu.be/gAIbs47y3Zg

Ellen Lesovská, Homosexualita v kontextu víry, https://youtu.be/OyfEQm8YqYc
V čem se Váš výzkum liší od běžných výzkumů voličských preferencí?

V závěru práce píšete, že cílem je rozsoudit, zda právo a pravda je na straně církve či homosexuálů? Jaký je Váš názor.

Ústavní systém definujete jako systém práva a právních předpisů. Byly v takovém případě Vámi vyjmenované krize krizemi právními nebo politickými?

Ve své práci jsem se zaměřil pouze na krize právní. O krizi politické by se dalo mluvit v případě roku 2013 po demisi vlády Petra Nečase za ODS, protože bývalá koalice ani s „přeběhlíky“ z ostatních stran nedokázala zpočátku složit jistou většinu, dosavadní opozice zase nedokázala „přilákat“ žádnou ze stran původní koalice, tím pádem nebylo možno v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR sestavit vládu. To byl problém čistě politický, na nějž jsou Ústava ČR a ústavní zákony připraveny – Poslanecká sněmovna si může odhlasovat vlastní rozpuštění 120 hlasy. Právní problém ovšem nastal, když se dosavadní koalici podařilo získat většinu, proto mohla být předsedkyní vlády jmenována Miroslava Němcová jako společná kandidátka na premiérku ze strany koalice. Jmenování vlády Jiřího Rusnoka tak bylo už problémem právním, protože se výklady takové situace liší. Například JUDr. Syllová je zastánkyní názoru, že hlavním cílem vlády je získat většinu, proto není jmenování kandidátky s jistou většinou pouhým porušením ústavní zvyklosti (ústavní zvyklosti jsou pouze dobrovolné a není nutno je dodržovat, i když vytváří určitý pocit jistoty u právních subjektů), nýbrž ústavní krizí, protože došlo k paralýze vlády jako orgánu exekutivy. Prof. Filip zase zastává názor, že se jedná pouze o ústavní zvyklost, a proto bylo jmenování Jiřího Rusnoka předsedou vlády naprosto v pořádku. Ostatní případy jsou již jasně právní, protože se jedná o odlišné výklady Ústavy ČR či jiného ústavního zákona.

Eroduje podle Vás ústavní systém jako takový nebo politická a morální odpovědnost ústavních činitelů?
Nejsem odborníkem politologem, netroufám si proto soudit morální hodnoty současných ústavních činitelů. Můžeme však s jistotou říci, že se náhled na Ústavu, ústavní zákony a v neposlední řadě též na judikaturu Ústavního soudu mění. Na to však naše ústava není připravena – sází totiž na dobrou vůli ústavních činitelů, přesné lhůty tak můžeme najít jen u několika málo případů (například vyhlášení voleb). Ze stejného důvodu tak není připravena na situace, kdy vláda bude podporovat ústavně hraniční chování prezidenta – pro schválení ústavní žaloby je totiž potřeba třípětinová většina celého Parlamentu, tedy 3/5 Senátu ČR a 3/5 Poslanecké sněmovny. Jestliže má ale vláda většinu v Poslanecké sněmovně, není možné, aby tato ústavní žaloba prošla. Reakcí na toto by tak mohla být větší autonomie Ústavního soudu, či zavedení fixních lhůt do Ústavy, jak uvádím v závěru své práce. Troufám si tedy tvrdit, že eroduje ústavní systém, protože není připraven na změny chování a postojů ústavních činitelů.

Dobré ráno. Zde uvádím mé odpovědi na obdržené dotazy porotců.

Ze závěru bajky, kterou jste úctyhodně přeložila, si dovolím citovat tyto verše:

Z neřesti se prospěch stává,
když ústava ji spoutává.
…
Na cestě ke zlaté době
jdou neřest a čest vždy k sobě.

Jakou roli hraje podle Vás v úvahách Bernarda Mandevilla právo – svazování, potírání, resp. trestání neřestí (byť s vidinou, že je nelze vymýtit)?

Dobrý den, děkuji za zajímavý dotaz. Ačkoliv Mandeville přiznává, že se neřestí nezbavíme nikdy, právo vyzdvihuje a tvrdí, že bez práva by už neřesti nebyly natolik výhodné pro společnost. Jak je již uvedeno ve Vaší citaci: Z neřesti se prospěch stává, když ji ústava spoutává. Tento úryvek patří k samotnému ponaučení, z čehož lze také vyvodit, že mu Mandeville přikládá obzvláště velkou důležitost. Z bajky vyplývá, že pokud by neexistoval propracovaný právní systém, spousta lidí by přišla o zaměstnání (kováři by už nekovali mříže, policisté by byli zbyteční, právníci a soudci rovněž). Ačkoliv tedy zločin a neřesti jsou ve společnosti dle Mandevilla žádoucí, společnost prosperuje také tím, že se tyto neřesti snaží do značné míry vymýtit. V tom, dle mého názoru, spočívá genialita Mandevillovy teorie.

Pokuste se naznačit strukturu event. článku, k jehož zpracování vás inspiruje dr. Balon ve svém hodnocení. Není problematické pro Mandevilla výklad, jeho příliš širokého pojetí neřestí?

Dobré ráno. Jak mi poradil pan dr. Balon, vystavím tento článek především kolem M-Paradoxu. Tedy kolem tvrzení, že špatnost je materiál, z něhož je zbudován složitý a prospěšný sociální řád. Je to jak nejpodstatnější myšlenka Mandevillova díla, taky i téma, dle mého názoru, čtenářsky zajímavé. Ve zbytku článku bych se chtěla věnovat do velké míry obsahu kapitoly Sociologické a psychologické hledisko. V této kapitole můžeme najít jedny z nejkontroverznějších Mandevillových teorií i z pohledu dnešního čtenáře, jako je například prospěšnost egoismu a pýchy. V tomto článku také nesmí chybět zmínka o Adamu Smithovi a podobnostech těchto dvou teorií, aby se čtenář zorientoval i v historickém významu Bernarda Mandevilla. Budu se rovněž snažit vyvolat v čtenáři úvahu nad některými paralelami z dnešního světa.

Abych řekla pravdu, nenabyla jsem dojmu, že je Mandevillovo pojetí neřestí příliš široké. Naopak jsem toho názoru, že škála neřestí je velmi široká a Mandevillova definice je odpovídající. Pro přehlednost ji zde uvádím:
Neřest je všechno, co člověk činí k uspokojení jeho chtíčů bez ohledu na veřejnost, pokud tento akt ukáže sebemenší známku toho, že je škodlivý k nějakému členu společnosti nebo v případě, že tento akt učiní onoho člověka méně prospěšného druhým.
Musím ale uznat, že pojem neřest je pojem velmi individuální a každý má hranici nastavenou trochu jinde. Mandeville za neřest považuje především egoismus, který negativně ovlivňuje život ostatních, jak lze vyvodit z jeho definice. Osobně jsem k tomuto závěru došla pokaždé, když jsem se snažila zamyslet nad definicí vlastní. Tato jeho definice lze aplikovat na různé i ekonomické problémy – korupce, krádež atd. Proto si myslím, že je pro jeho dílo i teorii příhodná.

Dobrý den, děkuji za otázky.

1) Jakým způsobem, by se podle Vás účinně regulovalo kontroverzní jednání nadnárodních korporací v oblasti politického marketingu?
Pokud jsou nadnárodními korporacemi myšleny firmy, které často financují politické kampaně, tak by bylo vhodné zvážit přísná omezení finančních příspěvků kampaním. Tento fenomén může znevýhodňovat kandidáty z opačného konce politického spektra. Žádný miliardář by nepodpořil kandidáta, který by chtěl zavést progresivní zdanění nebo vyšší sazbu pro bohaté. Proto si myslím, že tento systém není zcela korektní, a že by nikdo neměl mít takhle velký vliv na volební proces.
Pokud jsou nadnárodními korporacemi myšleny technologičtí giganti, kteří mají možnost skladovat obrovské množství dat o velké části populace, tak by účinná regulace vypadala tak, jak jsem popsal v předposlední kapitole práce. Šlo by zaprvé o zlepšování technologické infrastruktury v podobě blockchainových řešení. Díky tomu by tyto korporace měly míň možností manipulace s daty uživatelů. Dále by šlo o přesnou definici porušování osobních dat a jejich důsledků. To samozřejmě musí být provedeno s pomocí expertů v tomto technologickém oboru. Jakmile se tak stane, mohou úřady zavést nový systém sankcí založený na závažnosti porušení. Potom se samozřejmě vyskytuje možnost zdanit uživatelská data jako jakýkoliv jiný statek, což já podporuji. Vzhledem k tomu, že tyto společnosti působí na mezinárodní úrovni, je také zásadní, aby všechny zúčastněné státy spolupracovaly na vytváření zákonů a daňových systémů pro globální technologické konglomeráty. Pokud by tomu tak nebylo, tyto společnosti by se mohly vyhnout vyšším daním a jiným omezením v menších zemích, které za díky uvolněným pravidlům chtějí přilákat velké firmy.

Jaká by byla Vaše doporučení voličům pro kritický pohled na obsah volební kampaně?
Podle mě by bylo nejlepší zjistit si více informací. Existuje mnoho materiálů, kalkulaček a portálů, ve kterých si voliči mohou najít nespočet relevantních informací o kandidátech, politických stranách a jejich kampaních. Nic kromě takto zodpovědného přístupu k volení politických zástupců nepomůže voličům mít kritický pohled na obsah volební kampaně. Až po analýze všech kandidátů z různých úhlů pohledu může volič učinit racionální rozhodnutí. Nemyslím tím pouze obsah a reklamy jiných kampaní, ale například i reakce jednotlivých médií na tyto kampaně. Samozřejmě žádný zpravodajský server není stoprocentně objektivní. Tato metoda ale spočívá v tom, že analýzou všech názorů se může volič propracovat ke své relevantní volbě.

S pozdravem
Ivan Bejin

Dobrý den,
děkuji za možnost obhajovat mojí práci SOČ v rámci celostátního kola SOČ alespoň tímto způsobem.

Jaké další zásadní výhody a nevýhody případného odchodu z EU předpokládáte? Zejména v oblasti mezinárodních vztahů, trvání demokratického a právního státu a ochrany lidských práv.

Tím, že jsme členem EU, máme jako občané zaručená určitá práva. Pokud by se cokoliv pokazilo v našem státu, vzhledem k tomu že jsme jejich členy, tak EU zaručuje správné vyřešení situace. Náš právní systém funguje i na základě právního systému EU. Naše základní listina práv a svobod koresponduje s tou EU. Pokud bychom vystoupili, tohle vše bychom si mohli nastavit sami podle sebe a nikdy nevíme, kdo tam zrovna bude a jak to rozhodne.
Pokud bychom vystoupili z EU výhodou by byla možnost zaměřit se více na spolupráci například v rámci V4.

Jak je zařazena do výuky na vašem gymnáziu informace a diskuze o Evropské unii? Co z této látky je pro vás přínosné a co naopak byste zlepšila?

Jelikož jsem v 3. ročníku gymnázia, tak právě letos jsme EU probírali. Bohužel jsme to „vychytali“ v době pandemie, takže nemohu posoudit běžnou výuku. Nicméně náš pan učitel (zároveň vedoucí mé práce, Mgr. Radim Navrátil) se s tím popasoval tak, že nám do dvojic rozdal na vypracování prezentace jako téma vždy jednu z institucí EU. Vzájemně jsme si pak jednotlivé prezentace přeposlali a prošli jsme si je, takže v institucích EU mám vcelku slušný přehled. Co se týče EU samotné, prezentaci nám připravil právě pan učitel a my jsme se učili z ní. Potom jsme měli možnost si na prozkoušení a jištění, že všemu rozumíme, udělat interaktivní online „test“, který nám pan učitel vytvořil. A pak samozřejmě, na naší škole probíhá vždy na konci pololetí zkouškové období pro studenty vyššího gymnázia. Zkoušku máme vždy z češtiny, cizího jazyka (němčina/angličtina) a dalších dvou předmětů (jeden přírodovědný, druhý humanitní), v druhém pololetí jen z jednoho dalšího předmětu. Když jsme si zvolili na zkoušku právě Základy společenských věd, kde jsme toto téma probírali, bylo i jednou z otázek. Studenti si vypracují podklady pro jednotlivé otázky, podobně jako přípravy a poklady na maturitu a poté mluví o vylosovaném tématu 15 minut. Osobně bych maximálně zlepšila přítomnost ve škole a možnost non–formal education. Například simulaci plenárního zasedání Evropského parlamentu či diskuzi nad celoevropskými tématy apod.

1) Ano, lze. Na závažná porušení (za předpokladu, že se jedná o např. státní praxi – tedy rozsáhlý nebo systematický útok zaměřený proti civilnímu obyvatelstvu) lze aplikovat kterýkoli ze zločinů proti lidskosti, v případě, že se jedná o cíl zničit zcela nebo zčásti některou rasovou, etnickou, národnostní nebo náboženskou skupinu se jedná o zločin genocidia, a v případě, že je čin spáchán během ozbrojeného konfliktu jsou použitelné i některé válečné zločiny. Nutno podotknout, že naprostá většina činů trestných podle mezinárodního práva není vyhraněná co se týče věku, jsou aplikovatelné na činy spáchané proti osobám kterékoli věkové kategorie.

2) I. Co se týče Norimberských procesů, uvedl jsem, „že v dnešní době by neobstály, ale na svou dobu byly poměrně spravedlivé“ (nebo něco v tom smyslu). Chybělo zde dost věcí, které jsou klíčové pro spravedlivý proces (odvolání, možnost vyměnit soudce apod.), avšak oproti mnoha poválečným procesům v jednotlivých státech byly více méně spravedlivé (např. oproti retribučním procesům v Československu, ale i proti lidovým soudům v jiných zemích atd.).

II. Co se týče rozporu mezi podkladem pro použití zločinů proti lidskosti v Norimberském procesu (mezinárodní zvykové právo) a použitou verzí („prodloužená verze válečných zločinů“), bylo tak učiněno nejspíše proto, aby se použily pouze činy, které šlo hlavním válečným zločincům přímo dokázat. V zákoně č. 10 Spojenecké kontrolní rady (pro potrestání „nižších válečných zločinců“) bylo od spojitosti zločinů proti lidskosti s válečnými zločiny a zločiny proti míru upuštěno. Navíc co se týče použití zvykového práva v tomto procesu, tak bylo odpovězeno na námitky obžalovaných, že na jejich činy neexistoval právní podklad, a že nebyly trestné v jejich domácím právním řádu. Koncept „mezinárodního zvykového práva“ přetrval a je požíván dodnes.

III.
a) Co se týče mého návrhu na potrestání pachatelů činů trestných podle mezinárodního práva z doby trvání komunistického režimu, vycházím z toho, že zločiny proti lidskosti jsou plně součástí mezinárodního zvykového práva. Všechny ze zločinů proti lidskosti, které jsem v návrhu uvedl, byly považovány už ve své době univerzálně za nemorální a nezákonné. Všechna rozšíření definice oproti zákonu č. 10 Spojenecké kontrolní rady (kde však i u zločinů proti lidskosti bylo navíc uvedeno, „jako, avšak nikoli pouze“) by se v tomto zákoně vešla minimálně pod „jiné nelidské činy“. Navíc jsem vycházel z právního podkladu soudních procesů některých zemí po svržení předchozího totalitního/autoritářského režimu (Argentina, Rumunsko (nemíněn proces s Ceaucescem), Albánie, Maďarsko (nezmíněno v práci, za což se omlouvám), Irák, Guatemala (možná jsem také nezmínil), bývalá Jugoslávie, Rwanda atd.).

b) Co se týče zločinů proti míru, invaze do cizích států bez vyhlášení války byly trestné už podle výše zmíněného zákona č. 10. Navíc jsem vycházel i z projevu pana Františka Kriegla z roku 1969 (což jsem přímo neuvedl v práci, za což se omlouvám), kde byla uvedena definice „aktu agrese“ ještě před uvedenou rezolucí OSN z roku 1974.

IV. Co se týče možnosti použít i přes případné pozměnění trestní zákoník platný před tímto pozměněním, vycházel jsem z toho, že Ústava České republiky obsahuje tyto články:

Čl. 1
(1) Česká republika je svrchovaný, jednotný a demokratický právní stát založený na úctě k právům a svobodám člověka a občana.
(2) Česká republika dodržuje závazky, které pro ni vyplývají z mezinárodního práva.

Čl. 9
(1) Ústava může být doplňována či měněna pouze ústavními zákony.
(2) Změna podstatných náležitostí demokratického právního státu je nepřípustná.
(3) Výkladem právních norem nelze oprávnit odstranění nebo ohrožení základů demokratického státu.

Čl. 10
Vyhlášené mezinárodní smlouvy, k jejichž ratifikaci dal Parlament souhlas a jimiž je Česká republika vázána, jsou součástí právního řádu; stanoví-li mezinárodní smlouva něco jiného než zákon, použije se mezinárodní smlouva.
apod.

To znamená, že změna trestního zákoníku směrem k vypuštění trestnosti činů trestných podle mezinárodního práva by byla protiústavní a zrušitelná, taktéž i případné zrušení Ústavního soudu či manipulace s ním v zájmu udržet tuto změnu – a tudíž by byla neplatná, popř. odvolatelná jako v práci zmíněná amnestie v Argentině.
—

To je asi tak vše sporné, na co jsem si vzpomněl, a co jsem stihl v tomto limitu.

Děkuji za otázky, doufám, že mé odpovědi jsou srozumitelné.
Marek Břečťan

Je podle Vás v současnosti stále udržitelné dělení politických stran na pravicové, středové a levicové? Setkal jste se s fenoménem, kdy se politická strana či hnutí prezentuje jako člen jedné kategorie, zatímco reálně provádí politiku jiné kategorie?

Myslím, že to udržitelné je a vždy bude. Vždy můžete stranu označit za pravicovou, levicovou, nebo středovou podle toho, jaké kroky činí. Na druhou stranu je pro nové politické subjekty jednodušší vymezit se proti tomuto systému rozdělování. Nejsou tak pevně ukotveny na jednom břehu politického spektra, tudíž můžou snadněji měnit postoje. Typickým příkladem „catch-all“ strategie je hnutí ANO. Na začátku mířilo spíše na pravicové voliče, ale nyní se prezentuje levicovou politikou.

Odpovídali na oba průzkumy před i po koronavirové krizi titíž respondenti?
Ano, jak jsem uvedl v práci, pouze jsem získal nižší počet odpovědí, ale struktura respondentů byla téměř stejná (podrobněji v kapitole 9.1).

Formulace otázek, by mohla být nejasná pro respondenty, jak by jste napsala instrukci k otázkám (např. 7, 10, 11)?

Otázka č. 7: Jak jsem psal v práci, tuto otázku jsem vůbec nevyužil, zde bych navrhoval úplně překopat otázku a zeptal bych se třeba na nejvyšší dosažené vzdělání rodičů.
Otázka č. 10: V této otázce bych nic neměnil, dle mého názoru byla jasně formulovaná, navíc jsem zde také získal poměrně vysoký počet odpovědí (na otevřenou otázku).
Otázka č. 11: Zde si také dovolím tvrdit, že otázka byla pochopena, možná bych upřesnil, že by to měly být ty body, kvůli kterým by respondent stranu volil.
Všechny otázky jsem podrobně rozepsal v práci v kapitole 7.1.

odpověď nám můžete zaslat na email – dostala jste tam, také tyto otázky

Dobrý den,
co se týče první otázky, tak si nejsem jistá, zda jste mysleli vykonání eutanazie na druhé osobě, či podstoupení eutanazie. Na podstoupení eutanazie jsem se respondentů ptala v dotazníku v otázce č. 13 („V případě, že byste byli dlouhodobě nevyléčitelně nemocní, uvažovali byste o možnosti eutanazie?“). Vykonáním eutanazie na druhé osobě jsem se v dotazníkové části mé práce nezabývala, a to z toho důvodu, že mě tato otázka nenapadla. Nicméně věřím, že by určitě bylo zajímavé položit tuto otázku respondentům z řad zdravotníků, protože si myslím, že člověk může být pro legalizaci eutanazie, ale zároveň nechtít být součástí procesu výkonu eutanazie. V případě,že bych práci psala znova, bych takovou otázku do dotazníku zahrnula.
Myslím, že institut dříve vysloveného přání problém eutanazie neřeší, a to hlavně z toho důvodu, že zákon č. 372/2011 o zdravotních službách říká, že dříve vyslovené přání nelze respektovat, pokud nabádá k takovým postupům, jejichž výsledkem je aktivní způsobení smrti.
Děkuji za otázky a přeji hezký den.

Dobrý den, níže naleznete mé odpovědi na Vaše dotazy.

1. S jistotou je možné říct, že co se šíření dezinformací týče, nezůstane pouze u e-mailů – významným prostorem, kde se dezinformace také šíří, jsou sociální sítě, primárně Facebookové skupiny. Skrze sociální sítě je totiž možné oslovit mnohem širší spektrum lidí, kteří by třeba normálně ani sami od sebe na dezinformační weby nenavštívili. U e-mailových hoaxů se pravděpodobně alespoň částečně posune jejich forma z primárně pouze textu do videa – texty i s definovanými prvky hoaxu jsou sice zachovány, ale nabývá případů, kdy je součástí e-mailu video (buď v příloze nebo odkaz na něj). To vyplývá z nedávného pozorování a závěrů Českých elfů v měsíčním hlášení za duben 2020 (zdroj: https://cesti-elfove.cz/mesicni-report-duben-2020/, s. 9).
Co se právního řešení problému, nenapadá mě, jak by bylo možné legislativně podpořit jakoukoliv restrikci šíření jak e-mailových hoaxů, tak dezinformací na sociální sítích. Ačkoliv totiž je možné vést trestné stíhání za šíření poplašné zprávy (§ 357), ne vždy je možné říct, že předmětem daného hoaxu je vyvolat paniku či „znepokojení alespoň části obyvatelstva“, jak je v trestním zákoníku uvedeno. Internet navíc šiřitelům poskytuje dostatečnou anonymitu a dohledání prvotního zdroje je velmi obtížné. Bylo by také třeba vyřešit i morální problém, tedy jak šíření hoaxů monitorovat bez zásahu do soukromí jednotlivců či jak rozlišit, která rychle se šířící zpráva je ta „špatná“. Umělý systém by pravděpodobně vždy obsahoval chyby, aktivní kontrola člověkem by zase nebyla zcela spolehlivá.
Za sebe si myslím, že v současné době je nejlepším způsobem, jak zamezit či zpomalit šíření e-mailových hoaxů a obecně dezinformací, je vzděláváním společnosti, rozšiřováním podvědomí o jejich existenci a formě a dialogem s lidmi, kteří hoaxy šíří nebo jim věří.

2. Práce by mohla sloužit k lepší orientaci v problematice, a především k pochopení, na jaká témata hoaxy převážně cílí, jaké formativní prostředky užívají, jak vypadají a na co se u čtenáře zaměřují. Konkrétní jevy je možné rychle ukázat na příkladech, jež jsou uvedeny v přílohách. Na základě poznatků z práce by bylo možné se seniory diskutovat a vysvětlit jim, jak hoaxy fungují, co je jejich cílem, a hlavně jak e-mailové hoaxy rozeznat. Konkrétní využití by však bylo třeba prodiskutovat a přizpůsobit specifickým potřebám konkrétního programu nebo přednášky, určitě si ale myslím, že jde o problematiku, kterou by na Univerzity třetího věku a podobné vzdělávací aktivity pro seniory bylo vhodné zařadit.

3. Jak vypadá hoax?
Je až příliš výrazný. Text e-mailu na Vás téměř křičí, název e-mailu bývá často psán VELKÝMI PÍSMENY a zakončen spoustou vykřičníků nebo otazníků („!!??!?“). V e-mailové schránce Vás zcela jistě na první pohled zaujme, o což autorovi textu také jde.

Nenechte se naštvat. Při čtení textu se zkuste zastavit a zamyslet se nad tím, jaký pocit ve Vás vyvolává. Pokud se z něj cítíte naštvaně, smutně nebo pociťujete jinou negativní emoci, zkuste se na text podívat racionálně a zkuste informaci, kterou předává, ověřit tak, že ji vyhledáte v internetovém vyhledávači (jako třeba Seznam nebo Google). Hoaxy totiž primárně cílí na emoce a spoléhají na to, že nepravdivou informaci z nich si nikdo neověří.

Zkontrolujte si, jestli Vás autor prosí o šíření e-mailu dál. Pokud ano, znovu si zkontrolujte, zda je informace, kterou jste právě četli pravdivá (např. zda ji zmiňuje větší počet internetových stránek) a pokud máte sebemenší pochybnost, text nesdílejte.