Hlavní stránka Fóra Forum pro soutěžící SOČ 42. celostátní přehlídka ONLINE 42. CP SOČ online – obor 14 pedagogika, psychologie, sociologie a problematika

  • Toto téma je prázdné.
Aktuálně je na stránce zobrazeno 29 vláken odpovědí
  • Autor
    Příspěvky
    • #23559 Odpovědět
      Miroslava Fatková
      Host

      Porota oboru 14 – pedagogika, psychologie, sociologie a problematika volného času
      Složení poroty:
      doc. PhDr. Lenka Morávková Krejčová, Ph.D.
      PhDr. Eva Havlíčková
      Mgr. Jiří Zajíc
      PaedDr. Zdeňka Kašparová
      Mgr. Petr Adamec, Ph.D.

    • #23916 Odpovědět
      Lenka Krejčová
      Host

      Botková Alexandra – Pracovní paměť a spánek u adolescentů

      Malostranské gymnázium, Praha

      https://www.youtube.com/watch?v=39w0Dklce_c&t=24s

      OTÁZKY POROTY:
      1) Co Vás vedlo k výběru tohoto tématu? Překvapily Vás závěry práce?
      2) Jaké jsou podle Vás příčiny nedostatečné délky spánku u adolescentů?
      3) Už v teoretické části byl jasný vztah mezi spánkem a pamětí (který ukázal i Váš výzkum) popsán. Nebylo by zajímavější zkoumat třeba příčiny oné spánkové deprivace?
      4) S kým jste konzultovala celkovou koncepci práce? Jak jste zpracovávala diagnostické údaje?

      • #24396 Odpovědět
        Alexandra Botková
        Host

        Dobrý den,
        1. Když se mi, jako nadšenému čtenáři populárně naučné literatury, dostala do rukou knížka Proč spíme od Matthew Walkera, okamžitě mě do sebe vtáhla, obzvláště část, kdy Walker popisoval vliv spánku na paměť. Když jsem si poté tuto problematiku dále dohledávala, narazila jsem na termín pracovní paměť, o kterém jsem slyšela poprvé v životě a velmi mě to zaujalo, neboť až do této doby jsem o paměti přemýšlela jenom jako o krátkodobé či dlouhodobé, nic mezitím. Dále, v posledních letech jsem si u svých vrstevníků všimla tendence ponocovat a zajímalo mě, zda opravdu bude rozdíl mezi lidmi, co spí více či méně, jelikož na první pohled to není znát. Po podrobnějším výzkumu jsem (správně) předpokládala, že lidé spící nejvíc, na tom budou lépe, ovšem co mě zaskočilo, bylo, když účastnící spící 5 až 6 hodin na tom byli v nějakých aspektech lépe než účastníci spící 6 až 7 hodin, což tedy odporuje tvrzení, že delší spánek ústí v lepší funkci kognitivních schopností. Na otázku, proč tomu tak je, nemám jasnou odpověď.

        2. Jako příčiny tvorby spánkového dluhu u adolescentů ve své práci uvádím zpožděnou fázi spánku, zvýšené akademické nároky či společenský tlak vrstevníků. Dle mých osobních zkušeností, jedná se hlavně o to druhé.

        3. Jinak, ve své práci (Návrhy pro budoucí studie) uvádím, že by bylo zajímavé zkoumat ony příčiny více do hloubky, především jak moc za to může biologie a jak moc je to zodpovědností adolescentů. Nicméně, nejsem si jistá, jak přesně bych rozlišila zpožděnou fází spánku od zbylých vlivů. Mou jedinou možností by byl dotazník, neboť mi chybí přístup ke spánkové laboratoři. Bylo by to jednoduché, kdyby se tato zpožděná fáze projevila v tom, že by participanti leželi v posteli a nemohli usnout, ale možná právě z důvodu, že nemůžou usnout, dělají něco jiného. Dále, v této práci jsem si chtěla vyzkoušet jiné metody výzkumu, krom dotazníkového šetření, na které jsem zvyklá ze školy.

        4. S prací mi pomohla má profesorka ZSV, která mi doporučila nějaké zdroje, či mi vysvětlila formální náležitosti seminární práce. Údaje jsem zaznamenávala do mnou vytvořeného protokolu v excelu (který je přiložen v přílohách), kde jsem je následně rozřadila, zprůměrovala, a nakonec dala do tabulek a grafů.

    • #23918 Odpovědět
      Lenka Krejčová
      Host

      Davidová Andrea – Předmatematické myšlení dětí v předškolním věku

      Gymnázium a obchodní akademie Mariánské Lázně, příspěvková organizace

      https://youtu.be/95xdvzrS6xU

      OTÁZKY POROTY:
      1) Kolik dětí bylo sledováno v jednotlivých skupinách?
      2) V cílech práce je uvedeno, že budou vytvořeny pracovní listy, ale v přílohách práce jsou pracovní listy od různých autorů. Vytvořila jste nějaké pracovní listy i Vy sama?
      3) Co zjištěné výsledky naznačují o školní připravenosti dětí?
      4) Pozorovala jste během praktické činnosti s dětmi nějaké rozdíly mezi chlapci a děvčaty?
      5) Když je uvedeno „zvládá s dopomocí“, jaké formy podpory byly poskytovány? Bylo to nějak sys-tematizované, evidovala jste si data, aby bylo možné výstupy dětí mezi sebou srovnávat?

    • #23919 Odpovědět
      Lenka Krejčová
      Host

      Hanuš Jan + Peřina Marek – Lesárna hrou

      Vyšší odborná škola lesnická a Střední lesnická škola Bedřicha Schwarzenberga, Písek

      https://www.youtube.com/watch?v=ocq27sRcDWE&feature=youtu.be

      OTÁZKY POROTY:
      1) Dovedete si představit realizaci této vzdělávací hry v praxi v nějaké třídě, kde je cca 30 žáků?
      2) Jakou techniku při sběru dat jste využili?
      3) Jaká hra byla vzorem pro to Vaše zpracování?
      4) Zkoušeli jste tu hru mezi žáky? S jakým výsledkem?
      5) Jsou informace ve hře někde dostupné, nebo je musí hráči předem znát? Tj. učí se během hry, nebo je to jen trochu jiná forma prověřování znalostí? Pokud platí druhá odpověď, šlo by hru nějak rozvinout i o složku učení?

    • #23920 Odpovědět
      Lenka Krejčová
      Host

      Havrdová Michaela – Kuřátko a obilí – aplikace klasické pohádky na centra aktivit v MŠ

      Obchodní akademie, Střední pedagogická škola, VOŠ CR a JŠ s právem SJZ, s.r.o.

      https://youtu.be/OU2_YpnxzFs

      OTÁZKY POROTY:
      1) Zmiňovalo vedení školy problém s integrovanými dětmi při jejich začlenění do programu Začít spolu? Např. děti se syndromem ADHD, ADD, děti s agresivním chováním apod.
      2) Jak má pedagog postupovat, když všechny děti chtějí totéž centrum?
      3) Vidíte nějaký přínos pohádek pro rozvoj mravního života dětí?
      4) Překvapilo Vás něco u dětí během praktické realizace programu?
      5) Podle kterých kritérií volila, že jde o rozvoj právě té dané inteligence?
      6) Jak se dařily reflexe dětí po ukončení práce? Opravdu si každý něco zvolil?

    • #23921 Odpovědět
      Lenka Krejčová
      Host

      Hrbková Nicole Victoria – Mentální trénink mladých tenistů

      Gymnázium Brno-Řečkovice, příspěvková organizace

      https://www.youtube.com/watch?v=TOEtQ7GWJ4A

      OTÁZKY POROTY:
      1) Uváděla jste především zahraniční literaturu při zpracování vybraného tématu. Znáte také české autory sportovní psychologie? Např. M. Jelínka, Vnitřní svět vítězů. Pokud ano, proč jste nečerpala také z jejich literatury?
      2) Návody na mentální trénink jsou zcela Vaše dílo, nebo jste se někde inspirovala?
      3) 278 tenistů je úctyhodný vzorek! 68 jich provádělo po dalších 30 dní mentální cvičení – jak víte, že je zodpovědně a systematicky plnili? Že pochopili, co se od nich očekává? Instrukcí je hodně, jestli museli vše přečíst, asi to bylo náročné, např. přečíst si text o relaxaci – to nejde souběžně s realizací cvičení.
      4) Hovoříte o zlepšení – prověřovala jste data statisticky, nebo jen prostým porovnáním výsledků před a po?

    • #23924 Odpovědět
      Lenka Krejčová
      Host

      Iblová Tereza – Výzkum informovanosti a veřejného mínění obyvatelstva České republiky na téma transgender¨

      Gymnázium Žatec

      https://youtu.be/Sh6oiCosTZk

      OTÁZKY POROTY:
      1) Práce je velmi rozsáhlá. Jak si představujete vměstnat takové množství informací do hodinové přednášky?
      2) Jaké informace byste považovala za stěžejní?
      3) Jak uvádíte i ve své práci, gender je „sociální konstrukt“. V dotazníku ovšem jako jednu z mož-ností, jak tomu slovu rozumět, máte „Osobní identita“. Může být osobní identita společenským konstruktem?
      4) Myslíte, že při počtu respondentů Vašeho výzkumu mělo smysl provádět tak podrobnou dife-renciaci – když pak počet respondentů v určité kategorii byl méně než 20, někdy ale i v řádu jedno-tek?
      5) Jak mohou být výsledky užitečné pro transgender komunitu?

    • #23925 Odpovědět
      Lenka Krejčová
      Host

      Kadlčková Klára – Využití aplikované behaviorální analýzy při terapii dětí s autismem

      Gymnázium Brno, Křenová, příspěvková organizace

      https://youtu.be/HPVQiobesGE

      OTÁZKY POROTY:
      1) Jaký vliv má podle Vás míra mentálního postižení na spolupráci dítěte s terapeutem a následně na celkový výsledek terapie?
      2) Jak jste byla přijata oběma chlapci při práci s nimi?
      3) Jakým směrem byste se chtěla studijně či profesně ubírat?
      4) Ve své práci uvádíte rozsáhlý soupis literatury. To jste skutečně všechno četla?
      5) Kde jste se seznámila s přístupem ABA? Proč jste si téma zvolila?

      • #24415 Odpovědět
        Klára Kadlčková
        Host

        Vážená poroto,
        děkuji Vám za velmi zajímavé otázky.

        1. Osobně jsem měla možnost pozorovat, že čím těžší mentální postižení dané dítě má, tím je jeho spolupráce obtížnější, a je tedy náročnější udržet jeho koncentraci, která výrazně komplikuje jeho učení. Ve výsledku to znamená, že danému dítěti déle trvá, než se naučí něco nového, a dost často také tyto nové věci po nějaké době zapomíná. Z toho důvodu například musí při testu za studena správně reagovat na pokyny po pěti po sobě jdoucích dnech, a ne po třech, jak je tomu u ostatních.

        2. Před každým sezením probíhá tzv. párování k navození kladného vztahu mezi terapeutem a dítětem. Z počátku bylo důležité, aby si děti na mě zvykly, jakožto na cizí osobu. Z tohoto důvodu jsem se prvně držela opodál a pouze sledovala dění. U jednoho z chlapců se z počátku zvýšil výskyt problémového chování. Časem jsem se postupně více a více zapojovala do aktivit, a tak si na mě obě děti postupně zvykaly, až jim nakonec nevadilo, když jsem zasahovala, či později vedla, jejich činnosti jako hry nebo samotnou výuku.

        3. V současné době se rozhoduji mezi několika obory. Především se jedná o neurologii a psychologii. V návaznosti na svou práci mě však velice zaujal obor neuropsychologie, který zkoumá v kombinaci mozek a procesy probíhající v něm a chování jedince. Čemuž jsem se i ve své práci věnovala a soustředila se i na procesy odehrávající se v mozku jedinců s autismem.

        4. Od začátku do konce jsem přečetla všechny knihy, které se bezprostředně týkaly autismu. Z dalších knih jsem pročetla ty nejdůležitější kapitoly týkající se mé práce. V případě odborných studií na internetu v angličtině, je velmi často zveřejněn pouze abstrakt, ze kterého jsem čerpala. Avšak ostatní zmíněné články na internetu jsem přečetla všechny.

        5. Před zhruba třemi roky má maminka pracovala jako asistentka pedagoga. Tehdy dostala dítě s diagnózou dětského autismu a jeho rodiče si přáli, aby s ním pracovala podle metod ABA. To pro mě byla první zmínka, že něco takového existuje, ale příliš jsem tomu nevěnovala pozornost. Minulý rok jsem se přidala do skupiny, kde jsou lidé různého věku s nejrůznějšími postiženími, kde jsem jako dobrovolnice (asistentka). Mimo jiné jsou zde lidé s autismem a někteří z nich mají osobní zkušenost s ABA. Začala jsem se o to více zajímat a snažila se najít informace, jak těmto jedincům pomoci. Dostala jsem se až do Centra ABA, kde jsem následně mohla vypracovávat svůj výzkum v rámci SOČ.

        Děkuji a přeji pěkný den.

    • #23927 Odpovědět
      Lenka Krejčová
      Host

      Lásková Anežka – Skryté aspekty života lidí s vysokým IQ

      Gymnázium Zikmunda Wintra Rakovník

      https://www.youtube.com/watch?v=ioH5b1Flchc

      1) Z jakého důvodu jste zařadila Vámi zkoumané důležité informace zpracované v grafech do přílohy?
      2) Uvedla jste, že 40 % respondentů nepřijímá odlišnosti. Co je podle Vás příčinou?
      3) Proč jste si myslela, že u nás jsou vůči těmto lidem časté různé předsudky?
      4) Myslíte, že naše společnost umí těmto lidem vytvářet dobré podmínky?
      5) Nechala jste si změřit v Mense IQ, abyste viděla, jak to funguje – jaké jste z toho sama měla pocity, jak to na Vás působilo?

    • #23930 Odpovědět
      Lenka Krejčová
      Host

      Macháček Josef – Základy etikety a projekt Etiketa pro školáky

      Gymnázium Josefa Ressela, Chrudim

      https://youtu.be/sNZ8HMmcxYY

      OTÁZKY POROTY:
      1) Už jste absolvoval besedy se svou kamarádkou v ZŠ? Kolik jich bylo?
      2) Pokud besedy proběhly, jaké jsou Vaše zkušenosti, dojmy a pocity?
      3) Jaký byl koncept vyučované výuky? V čem tkvěl zážitek, jak jste říkal v prezentaci?

    • #23933 Odpovědět
      Lenka Krejčová
      Host

      Mačas Mikuláš – Úzkost jako světový problém

      Gymnázium Františka Křižíka a základní škola, s.r.o., Plzeň

      https://www.youtube.com/watch?v=kKiPLPjTaEA&t=0s

      OTÁZKY POROTY:
      1) Jak si vysvětlujete, že ½ Vašich respondentů vykazovala známky úzkosti, a přesto nebyla ochotná se léčit, či udělat něco pro změnu svého stavu?
      2) Je v tomto případě podle Vás jejich odpovědí lenost jako zástupná odpověď, nebo je lenost nadřazená psychickému onemocnění?
      3) Jaká je podle Vás role odborníka při terapii úzkosti?
      4) V seznamu referencí také uvádíte Viktora E. Frankla. V čem Vám jeho přístup pomohl pro Vaši práci?
      5) Jako jedno z doporučení pro zvládání úzkosti uvádíte „Povzneste se nad svůj stav“. Daří se Vám to osobně? A pokud ano, co Vám hlavně pomáhá?

      • #24413 Odpovědět
        Mikuláš Mačas
        Host

        Dobrý den

        Otázky 1 a 2:
        Fakt, že participanti nevyužili možnost se „léčit“ upřímně překvapil i mě. Pokud výsledky mého průzkumu budeme brát jako solidní data (což samozřejmě nemůžeme, důvody jsou vysvětleny v oddílu 12.1.3 v diskusi práce), mohli bychom situaci popsat pojmem „útěk do nemoci“.
        Ve své práci v několika oddílech mluvím o tom, že jednou z hlavních příčin úzkosti jsou pocity ztráty kontroly. Ty se mohou objevit třeba když přijdete o práci, tedy když ztratíte zajetý řád a jste konfrontování s chaosem („Co teď budu dělat? Jak se uživím? A co rodina?“).
        Pocity ztráty kontroly, jako anxiogenní faktor, jsme vysledovali u Freuda, Junga, Mahlerové apod. Všichni se pak také shodnout, že tuto potenciálně vysoce traumatickou situaci, prosycenou existenciální úzkostí, často lidé (ale i zvířata! Viz. Pavlov nebo Thorndike) řeší způsobem, který sice problém zažehná, ale pouze za cenu slabší, nicméně chronické, úzkosti. Například Fromm by řekl, že se lidé raději upíšou stresu a úzkosti fungování v kapitalistickém systému, než aby na chvíli vystoupili z řady a snažili se o změnu (tedy překonat zajetý řád = konfrontovat se s chaosem = zažít velkou, ale přechodnou existenciální úzkost).
        Do tohoto rámce pak nejspíš zapadají i subjekty mé skupiny. Nejspíš jsme si zvykli cítit se tak trochu špatně a neustále se měnící svět kolem nás je pro nás už tak chaotický, že raději opravdu, jak říká Freud, „utečeme do nemoci“ (v podobě chronické úzkosti), abychom alespoň chvíli cítili relativní pocit jistoty. Tímto bych vysvětlil i častý relaps, který se vyskytl i v mé práci. Jednoduše řečeno – kdo se jednou naučí žít jako „nemocný“ může mít najednou problémy s „normálním“ životem a raději opět sklouzne do starých dobrých časů.
        Otázka lenosti je pak trochu problematická, nicméně pokud ji definuji jako „mentální slabost“, pak opět zapadá do výše popsaného rámce. Tedy jsme tak vysíleni každodenním chaosem, že radši zůstaneme trochu úzkostní, ale v relativním bezpečí řádu, než abychom se měnili. Lenost bych tedy v mém případě viděl spíše jako symptom nemoci, než jako nemoc samotnou.
        3)
        Osobu terapeuta z pohledu mé práce vnímám jako druhý stupeň léčby, který je, a vždy bude, nadřazený jakékoliv self-help metodě. Terapeut by Vás měl být schopen uklidnit, pomoci Vám popsat Váš problém a tím i opět získat pocity kontroly. Někteří lidé také potřebují „nátlak zvenčí“, aby si svoje problémy opravdu uvědomili a byli ochotni je řešit. Negativní výsledky mého dotazníku o Vašem zdraví je jednoduché popřít a zapomenout, názor profesionála už tolik ne.
        4)
        Viktora Frankla zmiňuji z důvodu, že zapadá do mé koncepce vzniku úzkosti, jako reakce na pocity ztráty kontroly. V jeho teorii dominuje lidská „touha po smyslu“. Tu jsem pak, ve světle mého přístupu, interpretoval, jako snahu nalézt „řád“, nebo „konsens“, tedy jednoduše něco, co v nás opět probudí pocity kontroly nad okolní situací a pomůže nám tak překonat i naši existenciální úzkost.
        5)
        Doporučení „povznést se nad svůj stav“, je součástí technik kognitivně behaviorální terapie a vychází z principů budhistické meditace. Místo abychom se nechali unést vírem emocí, se naopak snažíme o racionální povznesený přístup, kdy situaci chladně analyzujeme a následně ji vyřešíme. Technika mě zaujala proto, že jejím jádrem je prakticky opět snaha obnovit pocity kontroly nad situací.
        Osobně techniku nevyužívám, nicméně pokud mám v hlavě trochu zmatek, tak mi vždy pomohlo si věci v klidu sepsat, čímž se zbavím obsesivních myšlenek a zároveň si i uvědomím, co vlastně od situace očekávám.

        Děkuji za Váš čas, přeji hezký zbytek dne.

    • #23935 Odpovědět
      Lenka Krejčová
      Host

      Maršálková Natálie – Výzkum dobrovolnictví na Církevním gymnáziu Německého řádu

      CÍRKEVNÍ GYMNÁZIUM NĚMECKÉHO ŘÁDU, Olomouc

      https://www.youtube.com/watch?v=KWQWwDWlYtg

      OTÁZKY POROTY:
      1) Přemýšlela jste v průběhu SOČ nad možností propagovat dobrovolnictví i v dalších středních školách? Pokud ano, jaký způsob by byl pravděpodobně efektivní?
      2) Kdo uděluje cenu Gratias Tibi? Jde jistě o významné ocenění dobrovolnické práce.
      3) Mezi motivacemi k dobrovolnické činnosti ve Vašem výzkumu jste neuvedla „Touha zlepšit náš svět, pomoc ostatním.“ Přijde Vám tato motivace nepodstatná?
      4) Ve Vašem pojetí je dobrovolnictví omezeno jen na dobrovolnickou činnost vymezenou současným zákonem (na základě vysílající a přijímající organizace). Znáte i jiné formy dobrovolnictví, které jsou u nás v realitě častější?
      5) Víte, jaké procento studentů školy je do dobrovolnictví zapojeno? Mají ve škole nějakou supervizi?

    • #23937 Odpovědět
      Lenka Krejčová
      Host

      Matějek Roman – Káva jako fenomén dnešní doby

      Stojanovo gymnázium Velehrad

      https://www.youtube.com/watch?v=Yz9Yx4Rlshg

      OTÁZKY POROTY:
      1) Jakým způsobem byl dotazník zaslán respondentům, jak proběhlo dotazování? Jak se např. dostal dotazník k věkové kategorii 60+?
      2) Zjistil jste, že věková kategorie 61–80 si připravuje převážně turka nebo instant, ale uvádí, že se zajímá o kvalitu. Čím si to vysvětlujete?
      3) Zpracoval jste dva samostatné výzkumy – jak spolu souvisejí, jak je lze propojit? Říkáte, že cílem bylo výsledky porovnat, jak jste to provedl? Přeci jen bych to ráda slyšela explicitněji než jen ve shrnutí v závěru.

    • #23938 Odpovědět
      Lenka Krejčová
      Host

      Navrátil Petr – Analýza vztahů mezi závislostním chováním na internetu a kognitivními funkcemi u adolescentů

      Obchodní akademie a Vyšší odborná škola sociální, Ostrava-Mariánské Hory, příspěvková organizace

      https://youtu.be/dTifGkrstNc

      OTÁZKY POROTY:
      1) Došel jste k závěru, že cca 39 % respondentů vykazuje potencionálně rizikové chování. Překvapil Vás tento výsledek, nebo podle toho, jak znáte tuto věkovou kategorii, to odpovídá realitě?
      2) Co jste pro svou současnou práci vyvodil ze zpětné vazby, kterou jste dostali na svou loňskou práci?
      3) Jak byste navrhl svůj výzkum vylepšit, kdybyste měl pro jeho realizaci standardní profesionální podmínky?
      4) V práci používáte standardizované diagnostické nástroje. Jak jste je získal?
      5) Data jsou zpracovaná poměrně sofistikovanými statistickými postupy – kde jste se je naučil? Podle čeho jste konkrétní postup volil?

    • #23939 Odpovědět
      Lenka Krejčová
      Host

      Říhová Tereza – Sexbyznys aneb je prostituce řešením?

      Gymnázium Ladislava Jaroše, Holešov

      https://www.youtube.com/watch?v=KCkG15L4hJQ

      OTÁZKY POROTY:
      1) V jakém slova smyslu byla položena otázka: „Setkali jste se někdy se sociálním jevem zvaným prostituce?“ Bylo to respondentům vysvětleno?
      2) Jedna z otázek v dotazníku byla zaměřena na zjištění, zda je možným východiskem tíživé situace člověka prostituce. 16 % respondentů odpovědělo „ano“. Je to málo, nebo moc? Jak to vidíte i ve společenských souvislostech?
      3) Čeho by podle Vás mohla být legalizace prostituce řešením?
      4) Co si myslíte o tom, že na prostitutky (prostituty) se většina dívá s despektem? Uvažovala jste o tom, proč tomu tak je?
      5) Mohla u odpovědí sehrát roli tzv. sociální desirabilita? A naopak, jak jste odfiltrovala respondenty, kteří průzkum bagatelizovali a zesměšňovali.

    • #23941 Odpovědět
      Lenka Krejčová
      Host

      Svobodová Adéla + Pistrichová Adéla – Vliv množství prenatálního testosteronu na budoucí volnočasové aktivity u dětí

      Gymnázium Velké Meziříčí

      https://www.youtube.com/watch?v=esZErh_z5Bg&t=

      OTÁZKY POROTY:
      1) Změřily jste samy sobě 2D : 4D? V případě, že ano, co vás překvapilo?
      2) Přinesla Vaše práce něco k současným debatám o genderu?
      3) Co nám výsledky výzkumu říkají? Jak byste je interpretovaly?
      4) Jakou roli sehrávají další proměnné v životě člověka, které determinují jeho vývoj? Je opravdu množství prenatálního testosteronu tak klíčové?

      • #24242 Odpovědět
        Adéla Pistrichová
        Host

        Dobrý den,
        zasíláme odpovědi na otázky poroty:

        1) Změřily jste samy sobě 2D:4D? V případě, že ano, co vás překvapilo?
        Ano, změřily. Nejdříve jsme se totiž musely naučit pracovat s vypůjčeným skenerem a vlastně si vyzkoušet samotnou metodu našeho měření, jelikož ve škole jsme již pracovaly samy bez výpomoci našeho vedoucího. Ale dotazník jsme si vyplňovat nezkoušely, protože jsme dopředu věděly, na co se jednotlivé otázky zaměřují.
        Musíme konstatovat, že nás výsledky původně lehce překvapily, ale spíše tím, jak odpovídaly nežli cokoliv jiného.

        2) Přinesla Vaše práce něco k současným debatám o genderu?
        Jelikož v naší práci nemáme dostatečně velký zkoumaný vzorek, nemohla zatím do současných debat přispět, vytvořily jsme ji však ve spolupráci s Masarykovou univerzitou, kam obě směřujeme, proto je možné, že až na výzkum navážeme v příštích letech, mohl by nám sloužit nejen jako materiál například k bakalářské práci, ale i jako základ budoucího většího výzkumu, který by již do diskuzí přispěl a měl náležitou vypovídající hodnotu.

        3) Co nám výsledky výzkumu říkají? Jak byste je interpretovaly?
        Výsledky výzkumu nám ukazují vztah mezi poměrem délek prstů našich respondentů a jejich odpověďmi na dotazník. Jak je patrné, u některých otázek je vliv prenatálního testosteronu na sledovaný jev mnohem větší než u jiných, což ovšem není něco překvapivého. Z celého výzkumu tedy plyne, že prenatální testosteron má vliv na chování dospívajících. Tento vliv je patrný zejména ve věcech jako je ochota pomáhat, logické a jazykové dovednosti nebo denní příprava do školy, což potvrzují i jiné současné výzkumy této problematiky.

        4) Jakou roli sehrávají další proměnné v životě člověka, které determinují jeho vývoj? Je opravdu množství prenatálního testosteronu tak klíčové?
        Těchto proměnných je hned několik, které spolu souvisí a navzájem se ovlivňují. Například výchova, která je zcela klíčová v našem vývoji a kterou jsme detailněji zmiňovaly v naší práci, dále prostředí, ve kterém se nacházíme, či etnická skupina a spoustu dalších.
        Prenatální testosteron je pouze jeden z faktorů, které nás zásadně ovlivňují, ale když se změní jeden faktor, změní se částečně i celkové chování jedince. Proto je pro nás prenatální testosteron důležitý a je dozajista zajímavé vědět, jak tato korelace funguje a co vše ovlivňuje.

        Zdraví
        Adéla Svobodová a Adéla Pistrichová.

    • #23942 Odpovědět
      Lenka Krejčová
      Host

      Valeš Jáchym – Korelace míry zdrženlivosti a vybraných volních vlastností u dětí předškolního věku provedenou modifikovaným Maschmallow testem

      Gymnázium Praha 5, Na Zatlance

      https://youtu.be/BU_HGlifT7c

      OTÁZKY POROTY:
      1) Která část práce byla pro Vás nejnáročnější a proč?
      2) Považujete závěry své práce za vypovídající, za validní?
      3) Jaký máte názor na zjištění, že děti z rodin, kde se jim více věnují, jsou trpělivější a mají lepší vnitřní motivaci?
      4) Je slovo „provedenou“ v názvu Vaší práce správně použito (vztahuje se ke slovu „korelace“)?
      5) V závěru své práce uvádíte, že alternativní cestou pro zkoumání vůle je (podle Husserla) zkoumat vůli ve své „vůlovatosti“. Jak tomu rozumíte?

    • #24101 Odpovědět
      Tereza Iblová
      Host

      1) Práce je velmi rozsáhlá. Jak si představujete vměstnat takové množství informací do hodinové přednášky?
      Z práce jsem ještě přednášku nedělala a ani jsem nad tímto faktem dosud nepřemýšlela, takže si neumím představit její časovou náročnost. Jsem si ale více než vědoma rozsáhlosti mé práce a kdyby mi tato výzva byla zadána, vybrala bych jen hlavní, stěžejní informace. Popřípadě informace více kuriózní a přakvapující pro zaujmutí publika. Pokud by někoho z „diváků“ má práce zaujala více, mohl by se zúčastnit přednášky časově náročnější.

      2) Jaké informace byste považovala za stěžejní?
      Za stěžejní považuji informace, na které jsem upozornila v závěru své práce a ve videoobhajobě.
      Velmi zkráceně je to fakt, že trans komunitu občané ČR přijímají vřeleji než bylo mnou očekáváno (+ teoretická část práce).

      3) Jak uvádíte i ve své práci, gender je „sociální konstrukt“. V dotazníku ovšem jako jednu z mož-ností, jak tomu slovu rozumět, máte „Osobní identita“. Může být osobní identita společenským konstruktem?
      Tato otázka mě velmi zaujala a rozhodně není otázkou jednoduchou. Nemyslím si, že je osobní identita společenským konstruktem do všech detailů. Společenský konstrukt i osobní identitu vnímám jako výtvor mysli člověka. Společenský konstrukt jako takový je ale vytvořený uměle, což se o osobní identitě tvrdit neodvážím. Oboje považuji za určité teoretické jsoucno a z části i abstraktní pojem. Nikde se nedočteme přesná pravidla a totožné, jednotné definice. Identitu vnímám jako sebeuvědomování člověka zevnitř, sociální konstrukt spíše jako fenomén působící zvenku. A zároveň bych řekla, že jak osobní identita, tak sociální konstrukt jsou formovány změnami ve společnosti a neustále se mění a vyvíjí.
      Pro shrnutí: Nemyslím si, že je osobní identita společenským konstruktem, ale myslím si, že v určitých oblastech mohou být velmi podobné.

      4) Myslíte, že při počtu respondentů Vašeho výzkumu mělo smysl provádět tak podrobnou dife-renciaci – když pak počet respondentů v určité kategorii byl méně než 20, někdy ale i v řádu jedno-tek?
      Jsem si jistá, že provedení až takto podrobného výzkumu smysl rozhodně mělo. I když byl počet u některých odpovědí i jen v řádu jednotek, bylo nám ukázáno, že tuto možnost zvolila naprostá menšina a to už je hodnotný fakt. Jsem si vědoma, že provedení výzkumu na větším počtu respondentů by mělo mnohonásobně větší význam, ale i když byly určité kategorie zástoupeny malým počtem respondentů (nebo i jedním), nám tento vzorek posloužil jako zástupce/mluvčí dané kategorie. Ovšem netvrdím, že jak odpovídá jednotlivce, tak musí odpovídat i všichni ostatní. Ale jako vzorová odpověď to posloužilo.

      5) Jak mohou být výsledky užitečné pro transgender komunitu?
      Pro trans komunitu mohou být výsledky mé práce obohacující a řekla bych i povzbuzující skutečností – vidět, že existuje nemalé procento lidí, kteří danou komunitu přijímají a neodsuzují ji.

    • #24210 Odpovědět
      Anežka Lásková
      Host

      1) Z jakého důvodu jste zařadila Vámi zkoumané důležité informace zpracované v grafech do přílohy?
      Grafy jsem dala do přílohy, protože mi to dle mého názoru bylo přehlednější. Usoudila jsem, že některé otázky se k práci vztahovaly spíše obecně (nebo k více kapitolám), proto jsem je nechtěla uvádět jen u jedné části práce.
      2) Uvedla jste, že 40 % respondentů nepřijímá odlišnosti. Co je podle Vás příčinou?
      I z návštěvy Mensa gymnázia jsem se přesvědčila o tom, že vysoké IQ člověka na první pohled poznat rozhodně nemusíte. Pokud se IQ daného člověka dozvíte až po nějaké době a není nějak závratně vysoké, tak si uvědomíte, že je vlastně dost podobný vám. Nutno podotknout, že průzkum byl prováděn mezi žáky středních škol a druhého stupně základních škol, tudíž je možné, že se respondenti s nadanými tolik nesetkávají, proto u nich může panovat představa, že nadaní jsou stejní jako ostatní (nebo naopak rozdílní), přičemž to je jen jejich domněnka, která není podložená zkušeností. Bylo by zajímavé tuto otázku položit skupině lidí, kteří s nadanými pracují pravidelně.
      3) Proč jste si myslela, že u nás jsou vůči těmto lidem časté různé předsudky?
      Jelikož jsou něčím jiní a lidé vytváří například organizace jako je Mensa, tak bych přirozeně řekla, že si společnost vytvoří vůči této skupině lidí předsudky. Myslím si, že to je lidská reakce na jakoukoli skupinu, která se nějakým způsobem vymyká.
      4) Myslíte, že naše společnost umí těmto lidem vytvářet dobré podmínky?
      Řekla bych, že se to společnost zatím učí, ale postupem času se v tom zlepšuje.
      5) Nechala jste si změřit v Mense IQ, abyste viděla, jak to funguje – jaké jste z toho sama měla pocity, jak to na Vás působilo?
      Celý proces na mě působil podobně jako test ve škole, akorát jsem z toho nebyla vůbec nervózní. V klidu jsem vyplnila zadání a šla domů. Po dostání výsledků jsem byla rozpačitá, protože jsem se domnívala, že zjištění mého IQ ve mně vyvolá nějakou emoci. Pravdou ale bylo, že jsem nevěděla, co mám od sebe čekat za výsledek, takže jsem ve výsledku překvapila sama sebe, že jsem na to nijak nereagovala.

    • #24241 Odpovědět
      Andrea Davidová
      Host

      Dobrý den,
      zde jsou odpovědi na mé otázky.
      Andrea Davidová

      ODPOVĚĎ #23918

      1) V každé věkové kategorii bylo sledováno 10 dětí. Celkově jsem pozorovala 30 dětí.

      2) Pracovní listy jsem nevytvořila, hledala jsem je dle témat a věkových kategorií v materiálech určených pro mateřské školy. Pracovní listy jsem ale upravovala pro své potřeby – změnila jsem nebo upravila zadání.

      3) Výsledky ukazují, že většina dětí má rozvinutou řadu schopností a dovedností na dobré úrovni a pětileté až šestileté děti jsou tedy připraveny na školní docházku. Vzhledem k tomu, že jsem výzkum realizovala začátkem března, věřím, že děti v tuto dobu mají více znalostí a zlepšily se ve věcech, které jim dělaly problém.

      4) Dívky byly více pečlivé, na úkolech si dávaly záležet a pracovaly tedy pomaleji. Oproti tomu chlapci byli více roztržití, každý úkol chtěli mít rychle dokončený. Rozdíly ve správnosti výsledků jsem ale nepozorovala.

      5) Dopomoc se objevovala ve formě slovní rady, praktické ukázky, také ve formě opakovaného, popřípadě dalšího vysvětlení nebo delšího nácviku. Obecně dítě potřebuje větší podporu od dospělého při vykonávání úkolu, činnosti.
      Všechny vypracované pracovní listy jsem si zakládala a porovnávala jsem je s ostatními v průběhu výzkumu.

    • #24252 Odpovědět
      Petr Navrátil
      Host

      Vážená komise,

      velmi Vám děkuji za položení otázek. Pokusím se na ně odpovědět.

      1) Došel jste k závěru, že cca 39 % respondentů vykazuje potencionálně rizikové chování. Překvapil Vás tento výsledek, nebo podle toho, jak znáte tuto
      věkovou kategorii, to odpovídá realitě?

      Výsledek mě určitě překvapil, jelikož se jedná o poměrně vysoké číslo, a to jak u potenciálu k mírné kognitivní poruše, tak míry závislostního chování na internetu. Ke zjištění míry závislostního chování na internetu jsem použil Test závislosti na internetu, v rámci kterého bylo možné zjistit z odborné literatury či kvalifikačních prací, jaký výsledek lze očekávat. Nicméně v rámci Subjektivního dotazníku exekutivních obtíží, pomocí něhož byl určen potenciál k mírné kognitivní poruše, nebylo možné z odborné literatury vyvozovat nějaká očekávání, jelikož se jedná o poměrně „novější“ nástroj.
      Vzhledem k tomu, že jsem součástí mnou zkoumané věkové kategorie, jsem očekával podobná zjištění, ale nebyl jsem schopný je nějakým způsobem kvantifikovat. Na tyto zjištěné údaje je také důležité nahlížet s určitou opatrností, jednak také proto, že se jedná o sebehodnotící dotazníky. Osobně se ale domnívám, že výsledky jsou blízko realitě.

      2) Co jste pro svou současnou práci vyvodil ze zpětné vazby, kterou jste dostali na svou loňskou práci?

      Zpětná vazba v rámci loňské SOČ byla pro mě neskutečně cennou záležitostí, která mě namotivovala k napsání další práce. Ze zpětné vazby jsem si především odnesl připomínky ke tvorbě odborného textu a také to, že hypotézy by měly být směrové (měly by vycházet z teoretických znalostí, pokud to umožňuje stav současného poznání).

      3) Jak byste navrhl svůj výzkum vylepšit, kdybyste měl pro jeho realizaci standardní profesionální podmínky?

      Z designu výzkumu není možné určit kauzalitu vztahů mezi zkoumanými proměnnými, proto bych se rád v budoucnu zaměřil na kvalitativní výzkum, který by nám mohl říct něco více o kauzalitě. Osobně jsem se letos do něj nechtěl pouštět hlavně z toho důvodu, že by výsledky nemusely být „přesné“ a jako neodborník bych v rámci něj mohl nevědomě udělat několik chyb, například tím, že bych nezohlednil všechny proměnné.

      4) V práci používáte standardizované diagnostické nástroje. Jak jste je získal?

      V práci používáním Test závislosti na internetu, Dotazník kognitivních chyb a Subjektivní dotazník exekutivních obtíží. Test závislosti na internetu jsem převzal z jiných kvalifikačních prací (z práci cituji například Tomáše Okřinu a Josefa Šupíka), Dotazník kognitivních chyb jsem převzal od konzultanta práce, PhDr. Petra Niliuse, Ph.D. a v rámci Subjektivního dotazníku exekutivních obtíží jsem kontaktoval přímo autora dotazníku, Mgr. Jana Netíka, který mi povolil jeho použití. Při administraci a vyhodnocování jsem se řídil pokyny autorů jednotlivých dotazníků.

      5) Data jsou zpracovaná poměrně sofistikovanými statistickými postupy – kde jste se je naučil? Podle čeho jste konkrétní postup volil?

      Snažil jsem se inspirovat designem jiných, podobně zaměřených studií. Statistické postupy jsem si nastudoval sám a snažil jsem se je co nejvíce konzultovat s odborníky. Konzultace se týkaly převážně interpretací získaných výsledků, neboť ta může být v rámci statistiky někdy velmi obtížná. K tomu mi velmi mohli lidé jako doc. Ing. Janu Nevimovi, Ph.D. a Mgr. Lenka Dědková, Ph.D.

      Děkuji Vám.

      S pozdravem

      Petr Navrátil

    • #24263 Odpovědět
      Marek Peřina
      Host

      1. Samozřejmě, třídu bychom rozdělili na dvě skupiny a ty pak dále na družstva po 3-4 žácích.
      2. Teoretické informace jsme čerpali z literatury uvedené v práci, str. 17. Teorii kolem deskových her jsme konzultovali se spolužákem Jirkou a zároveň člověkem, který se dlouhou dobu hrám věnuje a některé hraje i závodně. Otázky do hry jsou z naší hlavy, jejich znění jsme konzultovali s našimi profesory.
      3. Nečerpali jsme z žádné konkrétní hry. Vycházeli jsme z her, které známe a hrajeme. Naši vizi a pravidla hry jsme poté konzultovali opět s Jirkou.
      4. Hru jsme zkoušeli na svých kamarádech a na spolužácích z prvních ročníků. Hra měla úspěch, ověřili jsme, že pravidla jsou psána jednoduše a že se hra stihne během jedné vyučovací hodiny.
      5. Ve hře jsou otázky obojího typu. Některé jsou na zopakování znalostí z biologie a přírodopisu a některé jsou na získání nových znalostí. K efektivnějšímu využití hry může učitel použít otázky i jako zpětnou vazbu, co se děti naučili.
      Některé otázky jsou zodpovězené ve videu, které jsme bohužel odevzdali pozdě, tudíž jste jej neobdrželi. Posíláme odkaz, pokud byste se chtěli na video podívat.
      https://www.youtube.com/watch?v=5aPOKEGpK0o&feature=youtu.be

    • #24286 Odpovědět
      Josef Macháček
      Host

      ODPOVĚDI:
      1) Bohužel jsem kvůli koronavirové krizi nemohl uskutečnit žádné besedy na ZŠ, tudíž se naplánované besedy přesunuly na následující školní rok. Stihl jsem však před karanténou uskutečnit ,,zkušební“ besedu s mladší skupinou návštěvníků psychologického semináře na Gymnáziu Josefa Ressela v Chrudimi.
      2) Mé pocity z besedy jsou kladné, jelikož mě práce s mládeží moc baví a myslím, že můj zápal pociťují i žáci, kteří se besedy účastní. Kladné hodnocení besedy jsem obdržel také od vyučujícího psychologického semináře, což mé kladné dojmy z besedy ještě více umocnilo. Samozřejmě, že můj projev není dokonalý, avšak myslím si, že jsme do projektu s kamarádkou vkročili pravou nohou a těším se na další uskutečněné besedy, které budou snad ještě lepší a lepší.
      3) Výuka probíhala v přátelském duchu. Snažil jsem se žáky co nejvíce zapojit do výuky a navodit pocit, že se v podstatě ani ničemu neučí. Mnoho každodenních situací jsme se s kamarádkou snažili vyobrazit předvedením běžných reakcí na tyto situace. Následně jsme názorně předvedli správné reakce na tyto situace dle pravidel etikety. Většina scének zobrazujících tyto běžné situace byla koncipována zábavnou formou, tudíž scénky prohloubily zájem žáků o náš výklad. Z reakcí na scénky, z aktivního zapojení dětí do výuky a ze zlepšení znalostí zúčastněných žáků v odvětví etikety usuzuji, že první pokus o besedu byl úspěšný a beseda splnila svůj účel.

    • #24300 Odpovědět
      Nicole Victoria Hrbková
      Host

      1) Dobrý den, ano, jelikož mě toto téma velmi zajímá, hledala jsem (a stále hledám) informace na více místech, přičemž samozřejmě nesmíme opomenout pana Jelínka. Na internetu jsem shlédla spoustu jeho rozhovorů a minulý rok na podzim jsem se osobně zúčastnila jeho přednášky v Sono centru v Brně, kde společně s Gabrielou Koukalovou hovořili na téma mentální přípravy mladého sportovce. Z této přednášky jsem si odnesla mnoho užitečných poznatků a opět trochu jiný vhled do světa sportovní psychologie, za což jsem moc ráda. Při tvorbě mé práce jsem se však rozhodla čerpat z jiné literatury, která se věnuje přímo sestavení mentálního tréninku. Samozřejmě by se dalo citovat z velké spousty zdrojů a práci rozšiřovat prakticky do nekonečna, ale pro účely své SOČ jsem se rozhodla citovat literaturu, ze které jsem přímo čerpala myšlenky pro svou práci.
      2) Myšlenka sestavit soubor mentálních cvičení napadla mě samotnou, když jsem přemýšlela nad tím, jak využít své dosavadní zkušenosti a celou SOČ k tomu, abych mohla vytvořit něco, co bude mít skutečně smysl, někomu to pomůže, popřípadě alespoň poskytne příležitost seznámit se s novou, pro mě velmi zajímavou metodou tréninku. Jelikož sama tenis hraji, vím, jak důležité je umět pracovat se svými myšlenkami. Mám to štestí spolupracovat se sportovní psycholožkou, ale vím, jak drahá záležitost to je a ne každý si to může dovolit – proto jsem si řekla, že vytvořit nějaký “návod” pro tenisty, jak mohou pracovat se svými myšlenkami a poskytnout tento návod – čili soubor mentálních cvičení – zdarma, bude super věc.
      3) To je samozřejmě úskalí kvantitativního průzkumu – smaozřejmě by bylo lepší, kdybych pracovala s každým tenistou individuálně, pečlivě mu každé cvičení vysvětlila a dohlédla na poctivé plnění mnou zadaných úkolů… ovšem to by bylo velmi (velmi velmi) náročné časově, takže jsem spoléhala na to, že zkrátka kdo má o cvičení zájem, přečte si mé materiály a skutečně cvičení bude praktikovat – samozřejmě mě napadla i varianta, že se někdo rozhodne cvičení vyzkoušet, ale třeba po týdnu to vzdá – proto jsem v dotazníku pro stručné zhodnocení mentálních cvičení položila otázku, zda cvičení respondent opravdu pečlivě praktikoval po dobu jednoho měsíce. Vzhledem k charakteru kvantitativního průzkumu tak musíme spoléhat na pravdivost odpovědí (a čisté svědomí) jednotlivých tenistů. Co se týče toho cvičení relaxace – samozřejmě to nejde číst a provádět zároveň, ale kdo pečlivě četl moje instrukce, zjistí, že jsem doporučila si text nahrát a posluchat jej při samotném relaxování se zavřenýma očima.
      4) Ano, zlepšení jsem indikovala na základě velmi podrobného statistického porovnání odpovědí respondentů před a po absolvování mnou navržených mentálních cvičení (viz přílohy práce). Zároveň jsem se setkala s velmi pozitivní zpětnou vazbou tenistů, kteří za mnou přišli během turnajů s tím, že jim moje cvičení pomohla (například, že už si tolik nevšímají dění mimo kurt a lépe se soustředí, i když prohrávají).

    • #24316 Odpovědět
      Roman Matějek
      Host

      Vážená komise,

      děkuji Vám za Vaše dotazy.

      1) Dotazník byl převážně šířen pomocí facebookových skupin zaměřených na bazarový prodej, nabídky práce a výměnný obchod. Dále jsem se jej snažil šířit pomocí tištěného plakátu s QR kódem dotazníku, jež jsem rozmístil v několika kavárnách a také na několika vysokých školách. K věkové skupině 60+ se dostal převážně formou emailu. Dotazování probíhalo prostřednictvím služby Survio.
      2) Dle mého názoru jde o to, že spousta českých konzumentů z věkové skupiny 61–80 let se nechává unést reklamními nástrahami a v barevném obalu „supermarketové“ kávy vidí skutečnou kvalitu. Z grafů výzkumu vyplývá, že povědomí o skutečné kvalitě kávy napříč všemi věkovými skupinami není dokonalé a je potřeba jej sjednotit. Na tento fakt odkazuje moje druhá stanovená hypotéza, která byla ověřena.
      3) V kvalitativní části výzkumu, jsem porovnával subjektivní pohledy a názory kávových odborníků s výsledky kvantitativního výzkumu. Tito odborníci se dobře orientují v oboru a ze své vlastní zkušenosti i zkušenosti svých kolegů, mohou uvést zajímavé poznatky. Hlavním přínosem kvalitativní části je poznatek, že stav konzumace výběrové kávy v ČR se vyvíjí pozitivně – zájem konzumentů o kvalitu kávy je vyšší, návštěvnost kaváren se u mladší části populace zvyšuje, neustále narůstá počet kaváren a pražíren. Všechny tyto poznatky byly ověřeny v kvantitativní části výzkumu. Účelem rozhovorů také bylo obohacení mé práce o zajímavé informace a ukázka kvalitního fungování řetězce výběrové kávy v ČR.

      Přeji hezký den.

      Roman Matějek

    • #24350 Odpovědět
      Jáhym Valeš
      Host

      Dobré ráno milá poroto a drazí spolusoutěžící.

      1, Nejtěžší a zároveň časově nejnáročnější byla pro mě komunikace se školkami. Mnoho mi jich přislíbilo zapojení se do výzkumu, více jak polovina to postupně rušila (změna vedení, malý zájem mezi rodiči, od jedné se mi dostalo i odpovědi, že psychologické výzkumy, které jsou postaveny na myšlence dostávání sladkostí jako odměny rozhodně nejsou v souladu s jejich filosofií atd.). Komunikace se ve finále protáhla na téměř půl roku, než jsem se s nějakou školkou byl schopný domluvit na pevně daném termínu a počtu dětí.

      2, Ano, považuji, přesto ale zůstávám lehce skeptickým. Nepodařilo se mi sehnat tak velký vzorek dětí, jako jsem plánoval na začátku. Pravdou ovšem je, což jsem zmínil ve videoobhajobě, že po ohlédnutí se zpět na rozsáhlé dotazníky a mechanismy, pomocí kterých jsem zpracovával data bych se spíše přikláněl k názoru, že výzkum byl kvalitativní, a ne původně zamýšlený kvantitativní. Pokud bych s tímto konceptem v budoucnu pracoval, určil bych si podmínku zapojení 50-100 probandů a zkrátil bych dotazník, nebo bych ho nechával vyplňovat jen rodiče.

      3, S tímto zjištěním souhlasím a podporuji ho. Jako ADHD dítěti se mi rodiče museli věnovat intenzivně, jsem jim za to vděčný, vidím, že se to vyplatilo. Zároveň byla tato skutečnost jedním z důvodů, proč jsem začal SOČku psát. Nevím, jestli jsem se o tom někde v práci zmínil, dovolte mi rozvést myšlenku.
      Od Mischela a dalších psychologů se dozvídáme, že se vůle dá posilovat. Cílem mé práce bylo popsat poměrové zapojení jednotlivých volních vlastností. Proč? Jsem přesvědčen, že jedinec, který si z tohoto výzkumu odnášel pouze jednu dobrotu může mít konkrétní volní vlastnost méně „vyvinutou“ než jeho „úspěšnější“ vrstevníci. Pokud by se podobným způsobem popsalo toto zapojení volních vlastností do různých situací, dala by se z toho vytvořit rozsáhlá tabulka, ve které by bylo přesně zaznamenáno, které (řekněme 3 nebo 5) VV se nejvýrazněji podílí na konkrétní volní činnosti. Z těchto poznatků by se daly vytvořit testy a dotazníky, které by byly vypovídající o jakési „vyspělosti“ jednotlivých VV u jedince. Jedinec by tedy měl možnost se nechat otestovat a následně by se mohl zaměřit na nějaké cvičení na posílení konkrétních VV. Nejsem si jitý, zda takováto cvičení zaměřená na konkrétní VV existují, nebo zda mají podobná cvičení obecný charakter. Důležitá je ovšem ta kategorizace.
      Vámi zmíněná trpělivost a motivace mohou být jsou skvělými příklady oblastí, ve kterých se tento „trénink“ může projevit.

      4, Název celé práce mi připadá lehce nešťastný, měl jsem zvolit snazší a přehlednější verzi. Slovo „provedenou“ se spíše vztahuje ke způsobu, jakým jsem získával data. Název práce, ač krkolomný, by měl znít: Korealce míry…věku s daty získanými pomocí modifikovaného MT.

      5, Tato otázka mě pobavila, interpretace myšlenek fenomenologistů je skutečným filosofickým oříškem. Husserl měl s největší pravděpodobností na mysli zkoumaní dané skutečnosti a její podstaty samotné o sobě, z čehož můžeme vyvodit, že sympatizoval s Aristotelem, neboť podstata byla jádrem skutečnosti. Já si toto nemyslím, podstata jsoucen je mimo ně, jak tvrdil Platón. Pokud tedy chceme zkoumat, v našem případě, vůli, musíme hledat odlišnosti a podobnostmi mezi vůlemi více jedinců. Tato metoda je aplikovatelná na kteroukoliv skutečnost, pro začátek doporučuji jednodušší skutečnosti jako je tužka, jaké jsou podobnosti a odlišnosti psacích potřeb, proč vznikly, kdo jim dal a dává podstatu. Zabývat se člověkem, podstatou bytí a přírodou je vyšší dívčí.

    • #24410 Odpovědět
      Tereza Říhová
      Host

      Vážená poroto,
      děkuji za vaše dotazy.
      1. Slovo „setkat se“ bylo použito jako slovo nadřazené k smyslovým pojmům (vidět, slyšet…), vzhledem k tomu, že jsem výsledky průběžně kontrolovala a žádné výkyvy jsem u této otázky nezaznamenala, nebylo třeba dotazník opravovat či dále vysvětlovat. Dotazník měl i svou pracovní verzi, která byla vyzkoušena v únoru 2019 a odpovědi z ní nebyly zahrnuty a rovněž se žádné nesrovnalosti neobjevily.
      2. Jelikož jsem se nesetkala s podobným výzkumem, nemůžu objektivně říci, zda jestli je tato hodnota průměrná v české společnosti, či nikoliv. Můžu se řídit pouze rozdělením, dle socio-ekonomického hlediska, kde do ohrožené třídy patří 22% a strádající 18%. Pokud bychom tyto výsledky brali v potaz, je výsledek 16% v podstatě uměrný.
      3. Mohl by to být počátek řešení problémů s šedou ekonomikou. Rovněž by se zvýšila ochrana provozovatelů i „poptávajích“, jelikož by se daly aplikovat vyšší pravomoci státních orgánů.
      4. Střední Evropa byla dlouhou dobu pod vlivem církve, která prostituci zatracovala. Staletí se prostituce nacházela na periferii společnosti. V případě prostituce jsme těmito faktory stále ovlivněni a máme problém najít morální východisko z této situace. Na straně jedné víme, že svět se mění a my bychom k tomu tak měli přistupovat (myslím tím zlepšit stávající situace), na straně druhé si tuto změnu nedokážeme plně představit či připustit, a proto v nás vyvolává rezervované pocity.
      5. Ano mohla, jelikož každý vnímá svou sociální situaci jinak. Ovšem nebyla to role zcela zásadní, která by ovlivnila výsledek. Pokud bude legalizace prostituce schválena, bude zákon platit pro všechny sociální vrstvy stejně. Výsledky jsem odfiltrovala za pomocí otevřených otázek, pokud v nich byla odpověď zesměšňující či jinak bagatelizující, nebrala jsem tohoto respondenta v potaz.

    • #24444 Odpovědět
      Natálie Maršálková
      Host

      1.
      Nad touto možností jsem jistě přemýšlela. Zkušenosti a motivace budou předány v první fázi žákům základních škol, se kterými spolupracuje Dům dětí a mládeže u CGNR. Jedná se o více než 20 prozatím základních škol, kterým bychom chtěli předat zkušenosti prostřednictvím projektového dne. Také bychom mohli pozvat zástupce svazu nevidomých, kde se například děti dozví, co je to braillovo písmo či jaký je celkově život nevidomých.. Dále pro střední školy bude školním parlamentem a Domem dětí a mládeže organizována konference o dobrovolnictví. Pozvány budou jak církevní, tak i ostatní gymnázia a střední školy.
      2.
      Cena Gratias Tibi je udělována Člověkem v tísni.
      3.snažila
      Ano tato formulace mi připadne velmi vystihující. Já jsem se snažila zaměřit na to, abych i během toho dotazníku možná co nejvíce inspirovala lidi i pomoci jejich vnitřní motivace, proto jsou otázky formulovány přímo na ně a na jejich pocity. Proto jsem také v dotazníku při otázce – Co to dobrovolníkům přináší zvolila například odpovědi – Dobrý pocit z pomoci druhým a pocit potřebnosti, které podle mě zhruba vystihují obsah vaší formulace. Jinak si myslím, že každý dobrovolník vnitřně cítí a chápe, že zlepšuje světa pomáhá tím jak sobě, tak druhým.
      4. Také bydlím
      Určitě znám. Mnoha lidí se zapojuje spíše méně formálně, ať už jako jednotlivci, nebo jako součást skupiny. Ale jelikož je tento typ dobrovolnictví je hůře zjistitelný, nebývá zahrnován do výzkumu a statistik zabývajících se dobrovolnictví.Práci jsem ale obohatila o rozhovory se studenty a absolventy školy, kteří sami uvedli možnosti neformálního dobrovolnictví, které vykonávají.Také bydlím ve vesnici, kterou právě postihly povodně, tudíž teď sama vidím tu individuální, neformální stránku dobrovolnictví. Lidé se snaží pomáhat, jak materiálně, finančně, tak i fyzicky. Je hezké vidět, že se v lidech i bez organizace objevuje solidarita, touha a povinnost pomoci druhým.
      5.
      Do dobrovolnictví na škole je zapojeno okolo 78% studentů. Supervize mají studenti, kteří jsou součásti projektu Babičkové, jelikož vykonávají dobrovolnickou činnost pravidelně.

    • #24496 Odpovědět
      Michaela Havrdová
      Host

      Dobrý den,
      zasílám odpovědi na otázky poroty k obhajobě mé práce s názvem Kuřátko a obilí – aplikace klasické pohádky na centra aktivit v MŠ.

      1) Zmiňovalo vedení školy problém s integrovanými dětmi při jejich začlenění do programu Začít spolu? Např. děti se syndromem ADHD, ADD, děti s agresivním chováním apod.
      Ze své osobní praxe zkušenosti s dětmi s ADHD, ADD, agresivním chováním apod. nemám. Vedení mateřské školy, ve které realizace příprav probíhala, nijak nezmiňovala problematiku začlenění těchto dětí do programu Začít spolu. Při realizaci příprav jsem měla možnost pracovat s integrovanými dětmi se zdravotním postižením, při realizaci nebyl problém s jejich začleněním do aktivit.

      2) Jak má pedagog postupovat, když všechny děti chtějí totéž centrum?
      Při realizaci příprav jsem měla možnost tento problém řešit. Zvolila jsem řešení v podobě rozdělení dětí do menších skupinek dle jejich počtu, každé skupince přiřadila jedno centrum aktivit a po určitém časovém úseku se skupinky u center postupně střídaly tak, aby měla každá skupinka možnost si vyzkoušet všechna centra aktivit. Tento postup bylo dětem třeba srozumitelně vysvětlit, aby neztratili motivaci a chuť z důvodu nemožnosti vykonávat činnost v centru aktivit, které si zvolily. V případě velkého zájmu, jako například u centra aktivit s váhami, lze činnost zařadit i ráno jako individuální činnost či v případě malé náročnosti center i jako činnost odpolední po obědě. Centrum dětem může být také k dispozici po dobu jednoho až dvou týdnu, aby si všechny děti mohly aktivitu několikrát vyzkoušet.

      3) Vidíte nějaký přínos pohádek pro rozvoj mravního života dětí?
      Díky pohádkám se děti učí rozeznávat dobro a zlo, v pohádkách bývá zlo vždy potrestáno a prohrává, naopak dobro vyhrává a získává nějaké výhody. Prostřednictví pohádek si také děti osvojují správné vzorce chování, získávají povědomí o chování v různých situacích.

      4) Překvapilo Vás něco u dětí během praktické realizace programu?
      U dětí pro mě byl překvapující fakt, že některé z dětí si nikdy nezkoušely hrabat seno či posekanou trávu, tudíž centrum s touto aktivitou byl pro ně obrovský zážitek. Spousta dětí také neznala váhu s miskami, a tak bylo z mého pohledu udivující, že bylo pro děti vážení na této váze jednodušší.

      5) Podle kterých kritérií jste volila, že jde o rozvoj právě té dané inteligence?
      Při tvorbě příprav jsem si zvolila aktivity, které budu chtít s dětmi realizovat, a také jsem si stanovila vzdělávací cíle – tedy to, co chci u dětí rozvíjet. Vycházela jsem z RVP PV. Poté na základě definic Gardnerových inteligencí přiřadila odpovídající inteligenci, která má být činností rozvíjena.

      6) Jak se dařily reflexe dětí po ukončení práce? Opravdu si každý něco zvolil?
      Během realizace se nevyskytl problém s poutavostí center. Každé z dětí si vždy našlo centrum aktivit, které ho přitahovalo. Někdy bohužel došlo k faktu, že některá centra aktivit byla poutavější než ostatní, a tak muselo dojít k rozdělení dětí do skupinek a postupné výměně skupinek u daných center. Při konečném hodnocení děti rády sdělovaly své zážitky z center.

    • #24534 Odpovědět
      Natálie Maršálková
      Host

      Dobrý den,
      1.
      Nad touto možností jsem jistě přemýšlela. Zkušenosti a motivace budou předány v první fázi žákům základních škol, se kterými spolupracuje Dům dětí a mládeže u CGNR. Jedná se o více než 20 prozatím základních škol, kterým bychom chtěli předat zkušenosti prostřednictvím projektového dne. Také bychom mohli pozvat zástupce svazu nevidomých, kde se například děti dozví, co je to braillovo písmo či jaký je celkově život nevidomých.. Dále pro střední školy bude školním parlamentem a Domem dětí a mládeže organizována konference o dobrovolnictví. Pozvány budou jak církevní, tak i ostatní gymnázia a střední školy.
      2.
      Cena Gratias Tibi je udělována Člověkem v tísni.
      3.
      Ano tato formulace mi připadne velmi vystihující. Já jsem snažila zaměřit na to, abych i během toho dotazníku možná co nejvíce inspirovala lidi i pomoci jejich vnitřní motivace, proto jsou otázky formulovány přímo na ně a na jejich pocity. Proto jsem také v dotazníku při otázce – Co to dobrovolníkům přináší zvolila například odpovědi – Dobrý pocit z pomoci druhým a pocit potřebnosti, které podle mě zhruba vystihují obsah vaší formulace. Jinak si myslím, že každý dobrovolník vnitřně cítí a chápe, že zlepšuje světa pomáhá tím jak sobě, tak druhým.
      4.
      Určitě znám. Mnoha lidí se zapojuje spíše méně formálně, ať už jako jednotlivci, nebo jako součást skupiny. Ale jelikož je tento typ dobrovolnictví je hůře zjistitelný, nebývá zahrnován do výzkumu a statistik zabývajících se dobrovolnictví.Práci jsem ale obohatila o rozhovory se studenty a absolventy školy, kteří sami uvedli možnosti neformálního dobrovolnictví, které vykonávají.Také bydlím ve vesnici, kterou právě postihly povodně, tudíž teď sama vidím tu individuální, neformální stránku dobrovolnictví. Lidé se snaží pomáhat, jak materiálně, finančně, tak i fyzicky. Je hezké vidět, že se v lidech i bez organizace objevuje solidarita, touha a povinnost pomoci druhým.
      5.
      Do dobrovolnictví na škole je zapojeno okolo 78% studentů. Supervize mají studenti, kteří jsou součásti projektu Babičkové, jelikož vykonávají dobrovolnickou činnost pravidelně.

Aktuálně je na stránce zobrazeno 29 vláken odpovědí
Odpověď na téma: 42. CP SOČ online – obor 14 pedagogika, psychologie, sociologie a problematika
Informace o uživateli: