Hlavní stránka › Fóra › Forum pro soutěžící SOČ › 42. celostátní přehlídka ONLINE › 42. CP SOČ online – obor 13 ekonomika a řízení

  • Toto téma je prázdné.
Aktuálně je na stránce zobrazeno 28 vláken odpovědí
  • Autor
    Příspěvky
    • 15 května, 2020 (11:52 am) #23558 Odpovědět
      Miroslava Fatková
      Host

      Porota oboru 13 – ekonomika a řízení
      Složení poroty:

      Ing. Zora Vazačová – předsedkyně

      Ing. Milada Šosová
      PhDr. Jan Závodný Pospíšil, Ph.D.
      doc. Ing. Tomáš Kincl, Ph.D.
      Mgr. Ing. Petr Mazouch, Ph.D.

    • 13 června, 2020 (8:18 am) #23928 Odpovědět
      Zora Vazačová
      Host

      Vážené studentky, vážení studenti,
      postoupili jste do celostátního kola soutěže Středoškolská odborná činnost (SOČ) v oboru 13 – Ekonomika a řízení. V této souvislosti si vás dovoluji informovat, že porota bude vaše práce hodnotit na základě
      1) předložené písemné verze práce, případně příloh,
      2) videa s prezentací práce a
      3) otázek, které Vám budou zadané prostřednictvím fóra SOČ dnes v sobotu 13. června v 9:00 hodin. Na vypracování odpovědí budete mít 1 hodinu.

      Zora Vazačová

    • 13 června, 2020 (8:55 am) #24023 Odpovědět
      Zora Vazačová
      Host

      Klára Edlerová
      Cyrilometodějské gymnázium, základní škola a mateřská škola v Prostějově
      Dluhy – prevence a důsledky
      https://www.youtube.com/watch?time_continue=8&v=zd91dCZ5eKY&feature=emb_title

      1) Ve své práci na str. 15 uvádíte určité možnosti, jak Češi kontrolují své výdaje. Jakou z uvedených možností vy osobně preferujete? Jak hospodaří s financemi vaše rodina? Vedete si vy osobně finanční rozpočet?
      2) V jakém roce života dítěte navrhujete začít s výukou finanční gramotnosti? 12-15 let mi přijde poměrně pozdě. Máte představu, s jakým „rozpočtem“ (kapesné od rodičů, případně vlastní výdělek) děti ve věku 12-15 let disponují (měsíčně).
      3) Do jakého předmětu byste aplikovala svůj pracovní list?
      4) Seznamte nás s výsledky práce s 13tiletými žáky. Jak takto staré dětí zvládají hospodaření s finančními prostředky?
      5) Jaký má význam tzv. předžalobní výzva pro výsledek soudního řízení.
      6) Ne vždy se člověk dostane do finančních problémů svou chybou. Výdaje se nemění, významná změna může nastat na straně příjmů. Jak pomáhá stát osobám, které se dostaly do tíživé situace v souvislosti s COVID-19?

    • 13 června, 2020 (8:55 am) #24026 Odpovědět
      Zora Vazačová
      Host

      Lukáš Paruch
      Gymnázium Tišnov
      Univerzitní spin-off firmy v České republice
      https://www.youtube.com/watch?v=V_ghZhOsmYA&t=0s

      1) Na straně 36 uvádíte přehled spin-off firem. Čím si vysvětlujete rozdílné počty na různých vysokých školách. Řada velmi úspěšných škol tyto firmy nezakládá, některé jich mají více. Proč z vašeho pohledu tyto rozdíly existují?
      2) V jakých oborech se české univerzitní spin-off firmy pohybují nejčastěji? Čím si mezioborové rozdíly vysvětlujete?
      3) Jak byste prosadil na své budoucí VŠ lepší potenciál vzniku spin-off firem?
      4) V období karantény se VŠ často zapojily do výroby ochranných pomůcek. Lze toto nadšení využít a založit univerzitní spin-off firmy v oblastech vývoje např. využití 3D tiskáren, nové materiály …?
      5) Uvedla UTB ve Zlíně důvod, proč Vám neposkytla informace o počtu spin-off firem?

      • 13 června, 2020 (9:57 am) #24427 Odpovědět
        Lukáš Paruch
        Host

        1)
        Příčin může být několik a je velmi obtížné cokoli v tomto ohledu generalizovat. Myslím si, že rozdílné počty vzniklých spin-off firem v rámci jednotlivých univerzit mohou být způsobeny jakýmsi systémem, případně procesem, kterým je nutné, aby si aspirující spin-off firmy prošly a který se může na různých univerzitách značně lišit. Například při zakládání tzv. nepravých spin-off firem hraje velmi důležitou roli centrum pro transfer technologii příslušné univerzity. U spin-off firem, ve kterých nemá univerzita majetkovou účast, je nutné věc legislativně ošetřit tak, aby daná spin-off firma každý rok odváděla nějaký procentní podíl zisku zpět univerzitě.
        Další příčinou může být to, čím se profesoři – kteří většinou zakládání spin-off firem iniciují – zabývají. Mohou existovat fakulty, kde jsou upřednostňovány (příp. záměrně voleny) takové projekty, jejichž výstup nelze zpodobnit ve formě spin-off firmy. Závěrem různých vědeckých výzkumů (v rámci různých odvětví), může být například odborný článek v prestižním časopisu. Je nutné zmínit, že ne všechny výstupy univerzitní činnosti je možno komercializovat. Čímž samozřejmě nechci narážet na to, že by fakulty na některých univerzitách byly méně kvalitní.
        Jednoduše se dá říci, že ne v každém je jakýsi „podnikatelský duch“, a proto někteří univerzitní profesoři (i pokud by jejich výzkumný výsledek komercializovat možné bylo), nechtějí. Nechtějí mít starosti se zakládáním firmy, s jejím následným chodem, nabíráním zaměstnanců, řešením financování, atd.
        Příčina může být také v tom, jaký obory se na konkrétních vysokých školách učí. Některé obory jsou pro založení spin-off firem vhodnější, než jiné. Naopak existují i obory, ve kterých to – při podmínkách, jaké jsou (nejen na českých vysokých školách) – prakticky nelze.

        2)
        Při svém mapování jsem zjistil, že drtivá většina českých univerzitních spin-off firem se pohybuje v odvětvích informatiky a přírodních věd. V odvětví přírodních věd pak nejčastěji v rámci oboru biologie.

        Dále si dovolím navázat na první otázku. Osobně si myslím, že některé obory jsou pro zakládání spin-off firem více předurčené, než ostatní. Například biologové mohou synteticky vyrobit konkrétní látku v laboratoři a tu pak nabízet (nesmí se ale jednat o léčivo, zde je proces značně složitější). V rámci fakult informatiky pak vznikají spin-off firmy, které nejčastěji nabízejí nějaký produkt ve formě software, případně webové stránky. Například odvětví IT je typické v tom, že zde není potřeba na rozjezd spin-off firmy takový kapitál. Není zde zapotřebí příliš drahá přístrojová technika (která se může například v biologickém odvětví pohybovat – i při zakládání – v řádech milionů korun). Existují pak ale obory, kde je zakládání spin-off firem složitější nebo (nejen v českých podmínkách), téměř nemožné. Takovými obory mohou být například politologie, či filosofie, u kterých je velký problém vytvořit nějaký produkt, který by bylo možné následně komercializovat.

        3)
        V současnosti mají téměř všechny univerzity v ČR funkční centrum pro transfer technologií (dále CTT). Pokud vím, tak z hlediska legislativy není jasně dané, jak musí proces zakládání univerzitní spin-off firmy vypadat. Každá univerzita má tedy poměrně dost prostoru na to, aby tento proces mohla modifikovat – ve prospěch těch, kteří zakládání iniciují a učinit jej tak co nejlehčím. Já osobně bych viděl velký potenciál na zlepšení v tom, kdyby konkrétní univerzity předaly část odpovědnosti (a tím i odpovědnosti na celém procesu), při zakládání spin-off firmy, patřičnému CTT. Například na Masarykově univerzitě (dále MU), (a i na jiných univerzitách) je proces založení nepravé spin-off firmy velmi jednoduchý a časově nenáročný. Navíc tamější CTT je k takovýmto budoucím podnikatelům velmi vstřícné. Nabízí různé konzultace, případně vyhodnocení komerčního potenciálu (což na některých ostatních univerzitách dodnes není zvykem). To je možná také důvod, proč na MU vzniklo dosud nejvíce spin-off firem (tedy v rámci jedné české univerzity). Je ale nutné zmínit, že – podobně jako na dalších univerzitách – jsou některé z těchto spin-off firem v současnosti nefunkční.
        Pokud bych se měl sám v budoucnu zasadit o jakýsi značnější improvement při procesu zakládání, zaměřil bych se pravděpodobně zejména na proces založení pravé spin-off firmy a pokusil bych se jej udělat časově méně náročným. To b ve výsledku znamenalo, že ten, který chce takovou spin-off firmu založit, by nemusel čekat několik měsíců, než zasedne správní rada, akademický senát, až dojde k rozhodnutí rektora, atd. Stanovil bych časový limit, po kterém musí být známé jasné stanovisko. Pokusil bych se pak například o zrušení projednávání zakládání firmy při schůzích správní rady univerzity a místo toho bych toto vyhodnocení
        případného potenciálu svěřil patřičnému CTT. Věřím totiž, že v CTT mají pracovníci k problematice zakládání spin-off firem blíže, než jakákoliv správní rada univerzity.

        4)
        Osobně si myslím, že 3D tiskárny mají v budoucnosti velký potenciál, a to nejen u technických oborů. Osobně vím minimálně o dvou projektech, které se problematice 3D tiskáren věnují a na založení univerzitní spin-off firmy nyní aspirují. Nicméně i zde bych byl v některých ohledech velmi opatrný. V době karantény se jednalo opravdu o mimořádnou situaci, ale za normálních okolností, by pravděpodobně nebylo možné v ČR na 3D tiskárnách vyrábět ve velkém množství takto laciné výrobky, jako jsou například ochranné pomůcky. Kdybych o založení takové spin-off firmy rozhodoval, rozhodně bych zmínil, že se bojím toho, aby ji časem nerozdrtila čínská konkurence, která má – jak známo – náklady na výrobu jedny z nejnižších na světě.
        Nicméně i přesto si myslím, že by bylo možné v odvětví 3D tiskáren nějakou spin-off firmu založit. Rozhodující, dle mého názoru, ale bude, jakou přidanou hodnotu firma u svých výrobků vytvoří. Myslím si, že větší potenciál na to, čelit konkurenci by u nás měla taková firma, která by se zaměřila na 3D tisk velmi specifických a přesných součástek, u kterých je vyžadována vysoká kvalita a přesnost zpracování. Co se týče quality control, mají totiž země, ve kterých je velmi levná pracovní síla často problémy. V tomto, si myslím, má ČR stále například oproti Číně, značnou výhodu.

        5)
        Uspokojivý důvod jsem neobdržel. Vedoucí tamějšího centra transferu technologií mi do telefonu sdělila (cituji): „tato problematika je u nás na univerzitě velmi nová, proto vám nemohu poskytnout žádné informace o těchto firmách“. Když jsem se pak této paní zeptal, zda-li by bylo možné obdržet alespoň jména a počty fungujících spin-off firem v rámci jejich univerzity, obdržel jsem negativní odpověď.

    • 13 června, 2020 (8:55 am) #24029 Odpovědět
      Zora Vazačová
      Host

      Tereza Keltyčková
      Gymnázium a SOŠ Rokycany
      Podnikatelský plán pro podnik AvoLife – zdravá výživa
      https://www.youtube.com/watch?v=VRJpkS74A_w&feature=youtu.be

      1) Předpokládáme, že budete podnikat jako OSVČ. Povedete účetnictví nebo daňovou evidenci?
      2) Jakou máte představu o finanční částce čerpané pro osobní potřebu?
      3) Jaké minimální částky sociálního a zdravotního pojištění jsou stanoveny pro rok 2020?
      4) Jaké jsou vaše výdaje na úpravu interiéru?
      5) Zhodnoťte svůj záměr pohledem nákladů obětované příležitosti. Nebylo by vhodnější (za dané peníze, 10 hodin denně) jít raději do supermarketu na brigádu?
      6) Provedla jste marketingový průzkum? Je o výrobky z Avokáda zájem?
      7) Jak ošetříte, aby – v případě, že se ukáže, že je o vaše produkty zájem – konkurenční podnik prostě jen nezařadil vámi nabízené produkty do svého sortimentu (a díky úsporám z rozsahu nasadil nižší ceny než vy).
      8) Co analýza online konkurence? Uvažuje o vstupu na online trh?

    • 13 června, 2020 (8:56 am) #24031 Odpovědět
      Zora Vazačová
      Host

      Oldřich Kučera
      Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308
      Studentská šedá ekonomika na SŠ
      https://www.youtube.com/watch?v=2VsJpLr2D1Y&t=1s

      1) Byl jste vy sám někdy přímý účastník studentské šedé ekonomiky? Jakou peněžní částku jste ochoten poskytnout/přijmout za takovou výpomoc?
      2) Uvádíte, že jste se zaměřil na žáky středních škol. Ve kterém typu středoškolského vzdělávání (gymnázia, SŠ, SOU) se šedá ekonomika vyskytuje nejvíce?
      3) Jak označíte opisování bezúplatné. Řekněme v posledních měsících v době osobní nepřítomnosti žáků ve školách nadstandardně rozšířené.
      4) Domníváte se, že šedá ekonomika je více rozšířená na úrovni středních nebo vysokých škol? Připojte stručnou argumentaci.
      5) Skutečně si myslíte, že odevzdáním cizí práce není porušen žádný zákon či předpis?
      6) Zkuste odhadnout, jak by se změnila ochota studentů aktivně se zapojit (na straně) nabídky do šedé ekonomiky (byť ve vaší práci problematiku šedé ekonomiky zužujete jen na neetické jednání, problematika je daleko širší), kdyby hodnocení na školách nebylo absolutní (tj. každý, kdo dosáhne nějakého počtu bodů má jedničku atd.) ale relativní (tj. prvních 20 % nejlepších výsledků má vždy jedničku, dalších 20 % dvojku atd).
      7) Píšete o široké základně respondentů, ale zpracoval jste pouze 100 prvních odpovědí. Proč?

      • 13 června, 2020 (9:58 am) #24464 Odpovědět
        Oldřich Kučera
        Host

        Dobré dopoledne, níže přikládám své odpovědi. Příjemné čtení.

        1) Má práce je už z principu založena na naprosté anonymitě jak respondentů, tak i mne samotného. To znamená, že zde není uvedena žádná formulace, která by průkazně usvědčovala autora práce s participace v šedé ekonomice. Je tomu tak zcela záměrně, neboť středoškolské prostředí není zdaleka tak liberální jako to akademické a má práce byla již kvůli svému tématu vedením školy odsuzována a nebylo mi ani povoleno ji prezentovat ostatním žákům. Tudíž jsem nechtěl riskovat problémy a odpovědi, zda jsem se šedé ekonomiky účastnil, jsem se důsledně vyhýbal.
        S vírou ve Vaši diskrétnost však týden před maturitou přiznávám, že jsem sám býval aktivním účastníkem ŠE a to jak na straně nabídky, tak i poptávky. Samotná ŠE mi pomohla vystudovat snáze a efektivněji využít čas na mimoškolní vzdělávání, neboť jsem ho neztrácel vypracováváním herbářů a apod., v čemž jsem neviděl smysl.
        Co se týče částek – 20 normostran seminární práce vyjde zhruba na 3 000 Kč. Referát do 100 Kč, Úkol také do 100 Kč. Většinou se vychází z principu přes 100 Kč/h, a dle toho se cena vypočítá. Základní je si touto „specializovanou prací“ vydělat více než nespecializovanou někde v supermarketu.
        Obecně ale platí, že cenu udává více faktorů jako: naléhavost, náročnost, propracovanost, psaní na míru, předmět, učitel atd.. Neexistují platové třídy 

        2) Když jsem jednotlivé responze procházel, vyplynul zajímavý fakt, tj., že na typu střední školy prakticky nezáleží. Každá škola má sice svá specifika (SOU a SOŠ mají výkresy a GYM ne), ale pragmatičtí studenti jsou k nalezení očividně všude. Tolik známý princip maximalizace užitku zkrátka nelze potlačit, stejně jako nelze potlačit trh v tržní ekonomice. Kde je poptávka, bude i nabídka. A poptávka nám už z principu vzniká jak na GYM, tak na SOŠ a SOU.
        A tohle je právě jedna z myšlenek, kterou zejména ředitelé „elitních gymnázií“ nemohou překousnout…

        3) Ano, v posledních měsících dle mého názoru studenti pochopili, že když je spolupráce plošná, přináší blahobyt všem a není potřeba ji měřit penězi. Pro studenty téměř ideální stav, dalo by se říct. Z pohledu ekonomického to však stále můžeme označit za ŠE, nicméně směnu zde nezprostředkovávají peníze, nicméně funguje jakýsi barterový obchod. Tedy vše ostatní platí, jen je upraven způsob směny. Studenti, kteří kolektivu totiž nic nevracejí, budou dříve či později z této spolupráce vyloučeni nebo se budou muset podílet jinak a svým spolužákům nabídnout jinou protihodnotu.

        4) Zde bohužel nemůžu vycházet z relevantních dat a musím se omezit na pouhou hypotézu. Dříve jsem si byl téměř jist, že VŠ v tomto ohledu dominuje, už jen z toho důvodu, že studenti nejsou dozíráni rodiči, mají více finančních prostředků, větší volnost, jsou starší a otrlejší atp. Během psaní mé práce jsem však začal mírně pochybovat, když jsem zjistil, jak rozšířená ŠE na SŠ je. Ve finále se stále kloním spíše k VŠ, ale rozhodně bych vliv ŠE na SŠ vůbec nepodceňoval. Funguje až děsivě dobře… Hlavní rozdíl bych snad spatřoval v tom, že vysokoškolská ŠE je lépe organizována i zvenčí a je zde více profesionálů (firmy na psaní diplomek atd.), zatím středoškolská ŠE spoléhá spíše na samotné studenty a jejich vnitřní mikrotrh.

        5) Zde se dostáváme k důvodu, proč jsem vše nazval: „šedou ekonomikou“. Význam toho slovního spojení zde funguje v plné své váze. Šedá ekonomika je negativní společenský jev, který porušuje daná pravidla či je obchází. Jak jsem tedy uvedl ve své práci, vše má blízko k podvodnému jednání konaném na učiteli, v řadě školních řádů, je také výslovně uvedeno, že práci musí každý žák vypracovat sám a koneckonců i autorský zákon vylučuje, aby byl autorem pouze kupující a ne ten, kdo práci skutečně vypracoval. Zákony a předpisy tedy porušovány jsou. Jde ale o onen „princip utajení“. Dovolte mi krátký filosofický exkurz a prosím nebrat ho doslovně… „Když zloděje nikdy nechytí, dělá pak svou práci dobře a odměnu si zaslouží?!“. Tohle asi pobouří hodně lidí a i já s tím mám morálně problém. Ale co tak vím, tak trh příliš morální místo není, špatná reklama neexistuje, za riziko jsou extra zisky a na co se nepřijde, to se nedaní.

        Takže abych nebyl špatně pochopen, nepřijde mi ŠE jako morální, slušná atd. Ale zároveň odmítám zavírat oči, dělat že není, že nefunguje, že jsou studenti slušní a náš vzdělávací systém na SŠ není nastaven tak, že k ní přímo vybízí a usnadňuje ji. Protože to se přesně děje. To je ostatně i cíl mé práce… Opět krátký historický exkurz: Když děláte průzkum kriminality a zjistíte, že „kdo nekrade, okrádá rodinu“, není někde chyba?! Proto si myslím, že i když jsem já sám z nějakého důvodu ŠE provozoval, nebylo to nutně jen mou zkažeností, ale možná i chybou systému… A to je názor, co se nenosí…

        6) Výborný dotaz, výborný nápad! Skvěle navazuje na mojí předchozí odpověď. Je třeba odstraňovat příčiny ŠE ne trestat její důsledky. Sám jste zde navrhl/a dle mého názoru funkční řešení, které by zreformovalo vzdělávací systém a vedlo k strmému pádu nabídkové křivky ŠE. Studenti by nechtěli sdílet své know-how s konkurencí, neboť by tím ohrozili sami sebe a člověk je (v ekonomice) jak víme tvor primárně zvyšující svůj vlastní užitek.
        Takové řešení by tedy změnilo motivaci studentů a podkopalo ŠE. Na druhou stranu by mezi studenty rostla konkurence a možná upadaly vztahy, což je ale zase druhá strana mince. Nicméně s tímto nápadem se dá pracovat. Já sám jsem jakožto dřívější člen týmu České středoškolské unie hledal různá řešení, která by alespoň částečně ozdravila školské prostředí a díky zlepšení vstupů, zlepšila následné výstupy.
        To je ostatně i podstata mé práce (asi se opakuji). Nešlo mi o to, plivnout do očí systému a dát najevo, jak úžasně ŠE funguje. Šlo mi o to, upozornit na nedostatky které systém má a následně otevřít diskuzi, jak vše vylepšit, což se i díky Vašemu dotazu konečně daří. ŠE jsem si vybral, protože je jednak ekonomicky zajímavá, ale druhak je to fenomén, nad nímž nelze mávnout rukou a (nechci znít egoisticky) zaujme prostě každého. Špatná reklama neexistuje, a zde je navíc dlážděna dobrými úmysly (nemluvím o cestě do pekel  )

        7) Zde nevím, do jaké míry je mé sociologické vzdělání nedostatečné (opírám se o výuku na SŠ), ale obecně se 100 responzí považuje jako přechodný bod mezi kvalitativním a kvantitativním výzkumem. Chtěl jsem si vzít něco z obou stran, tudíž mi 100 respondentů přišlo jako dostatečně vhodný vzorek. Zároveň si myslím, že 100 odlišných osobností, dostatečně rozvrstvených napříč ČR, pohlavími, věkem a typem SŠ utvoří základně vypovídající obraz. Proto jsem na tu diverzifikaci velmi dbal a přišlo mi lepší mít 100 různorodých respondentů než 1 000 studentů 3 škol v jihočeském kraji.
        Onou „širokostí“ je tedy myšlena rozrůzněnost, nikoliv pouhé kardinální číslo.
        Zároveň si myslím, že 100 responzí už je počet, nad kterým není možné mávnout rukou a hrdě prohlásit, že ŠE na SŠ neexistuje a problém to vůbec není. A to je (znovu se opakuji, promiňte) cíl mé práce. Dát podnět k diskuzi, upozornit na tabuizované téma a možná nepřímo přispět k zlepšení společnosti. Ona i ekonomie dle mého názoru dávno není jen věda o číslech a grafech a maximalizaci užitku… Pomáhá řídit lidskou společnost… A jak ji pomáhá řídit, to už je na nás… 

        Děkuji za Váš čas a za čtení. Omluvte prosím možné gramatické chyby. Přeji příjemný zbytek dne a děkuji i za zajímavé podněty.
        S úctou
        Oldřich Kučera

    • 13 června, 2020 (8:56 am) #24035 Odpovědět
      Zora Vazačová
      Host

      Ivana Knoulichová
      První soukromé jazykové gymnázium Hradec Králové
      Použitelnost software
      https://www.youtube.com/watch?v=eyNei4iU4-4&feature=youtu.be

      1) Popište postup, jak jste kontaktovala respondenty? Jaké kritéria jste volila pro jejich výběr?
      2) Jak byste doporučila Tesco změnit jejich e-shop, aby byl pro uživatele příjemnější?
      3) Vysvětlete význam určení cílové skupiny zákazníků při přípravě e-shopu.
      4) Ovlivní vedlejší výdaje (balení, doprava) a způsob úhrady rozhodování zákazníka o využití e-shopu?
      5) Existují významné rozdíly v pravidlech použitelnosti (resp. UX) pro PC a mobilní zařízení? Jak se liší UX design pro mobilní zařízení?
      6) Jaké další způsoby měření UX znáte a které byste zvolila, pokud byste chtěla provést hlubší a detailnější analýzu?
      7) Stručně popište svou práci s informačními zdroji

    • 13 června, 2020 (8:56 am) #24036 Odpovědět
      Zora Vazačová
      Host

      Martin Zouhar
      Gymnázium, obchodní akademie a jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Svitavy
      Vliv záporných úrokových sazeb na reálnou ekonomiku
      https://www.youtube.com/watch?v=zz0zLPv_OEc

      1) Kolik času jste věnoval praktické části. Realizoval jste osobní jednání na pobočkách bank?
      2) Jaká úroveň deflace, podle vás, již způsobí odložení poptávky?
      3) Vedou záporné úrokové sazby k situaci, kdy domácnosti přestávají ukládat úspory do bank, ale drží hotovost doma? Jak se tato situace projeví u firem?
      4) Ovlivní současná ekonomická situace (zvyšující se nezaměstnanost, růst cen) výši úrokových sazeb?
      5) Jaké mohou být kroky ČNB na podporu a oživení ekonomiky?

      • 13 června, 2020 (9:58 am) #24453 Odpovědět
        Martin Zouhar
        Host

        1. Praktické části jsem věnoval zhruba jednu polovinu veškerého času, který jsem práci věnoval. Osobní jednání na pobočkách bank jsem nerealizoval. Veškeré údaje jsem získal z oficiálních sazebníků mnou zvolených komerčních bank.

        2. Dle mého názoru by se muselo jednat o deflaci v jednotkách desítek procent, avšak s takovou deflací jsem se při sledování časových řad různých zemí v posledních letech nesetkal (neberu nyní v potaz specifickou hospodářskou politiku A. Rašína). Jsem naopak přesvědčen, že ,,mikro deflace“ je pro ekonomiku neškodná, jelikož při sledování vývoje makroekonomických agregátů České republiky, Slovenska a Polska, v roce 2014 (rok po zahájení intervencí proti koruně Českou národní bankou), je možné vypozorovat, že ačkoliv Česká národní banka intervenovala kvůli hrozbě deflace, inflace ČR byla v roce 2014 pod 1 % s růstem HDP 2,7 %. Na Slovensku byl vývoj HDP identický, avšak s deflací – 1%. Polsko vykázalo růst HDP 3,5 % s deflací -1,5 %. Navíc dle studie A. Atkesona a P. Kehoea v 65 jimi sledovaných zemích nikdy deflace nezpůsobila žádnou ekonomickou recesi. Jsem tedy přesvědčen, že deflace by musela mít hodnotu několika desítek až stovek procent, aby zásadním způsobem ovlivnila agregátní poptávku

        3. Ano, v případě domácností jednoznačně. Pokud by byly vklady hypoteticky úročeny sazbou -5 %, bylo by pro domácnosti výhodnější své úspory do bankovních institucí neukládat, jelikož aktuální míra inflace činní 2,9 %, a to je stále méně než hypotetická záporná úroková sazba. Otázkou však je, zda by taková alternativa existovala. Pokud by mnou popsaná situace nastala v cashless society, alternativa uschovat úspory doma by nebyla možná. Firmy by dle mého názoru musely změnit své platební mechanismy, jelikož dnes drtivá většina transakcí je realizována elektronickou formou. Alternativou by byly platby v hotovosti či například naturální plnění. Alternativou by rovněž byla forma obchodního úvěru, za který by nebylo peněžní plnění avšak například nějaká služba v budoucnu. Takovéto změny v platebních mechanismech by však brzdily rozvoj firem a vedly by k jejich neefektivitě a stagnaci, jelikož by firmy musely svoji časovou kapacitu věnovat takovýmto provozním věcem, které nepřispívají k rozvoji podnikání.

        4. Ano, jsem přesvědčen, že ovlivní a že centrální banky budou mít tendenci úrokové sazby snižovat. Řada centrálních bank však nemá vytvořený dostatečný prostor k tomu, aby mohla úrokové sazby snižovat. Například Evropská centrální banka, která drží úrokové sazby v záporných hodnotách musí a bude muset používat nekonvenční nástroje měnové politiky. Problematický je však právní rámec takovýchto opatření, viz. nedávné rozhodnutí německého ústavního soudu v Karlsruhe, který vydal negativní stanovisko k nákupu dluhopisů ze strany Evropské centrální banky.

        5. Dle mého názoru Česká národní banka na svém srpnovém zasedání sníží 2T sazbu a lombardní sazbu, přičemž diskontní sazbu nechá beze změny kvůli tomu, že diskontní sazba je již nyní na technické nule. Dále Česká národní banka využije svých nových pravomocí, jež vychází z novely zákona o ČNB – dodání likvidity za užití nákupu cenných papírů při kooperaci s různými finančními institucemi. Na příštím zasedání bankovní rady budou podle mě sazby ponechány beze změny, jelikož se domnívám, že bankovní rady v současné době očekává vývoj kurzu koruny, který by měl posílit a částečně tak snížit inflaci. Nicméně v průběhu léta se dle mého názoru zvýší nezaměstnanost kvůli tomu, že řadě zaměstnancům skončí výpovědní lhůty a stanou se nezaměstnanými, a tak dojde ke snížení úrokových sazeb, jak jsem psal výše.

    • 13 června, 2020 (8:57 am) #24042 Odpovědět
      Zora Vazačová
      Host

      Jonathan Tobias Williams
      Gymnázium Bohumila Hrabala v Nymburce
      Reklamy na sociálních sítích
      https://www.youtube.com/watch?v=AlUpjuTamtk&feature=youtu.be

      1) Jste jediným autorem této práce? Ve videu často mluvíte v množném čísle.
      2) Z jakého důvodu jste pro práci vybral park MIRAKULUM?
      3) Čím si vysvětlujete tak velký věkový rozdíl u českých a amerických respondentů. Jak se tento věkový rozdíl promítne do obsahu a vizualizace reklamy?
      4) Na straně 46 uvádíte, že je propagace v TV lepší než na internetu z hlediska definice demografické skupiny. Proč?
      5) Jaké formy reklamy na Facebooku jsou nejefektivnější? Jaké jsou obvyklé cíle propagace na Facebooku?
      6) Tvrdíte, že Miraculum cílí na ženy 25+ s dětmi (jedním dítětem). Pokud by se park rozhodl využít influencer marketingu, jaké české influencery(rky) byste jim doporučili?

      • 13 června, 2020 (9:54 am) #24375 Odpovědět
        Jonathan Tobias Williams
        Host

        Dobrý den,
        1) Jsem jediným autorem práce. Požadavkem naší školy k této práci bylo napsat ji v množném čísle. Převáděl jsem ji do videoprezentace. Přišlo mi jako nejvhodnější způsob vyjádření, když jsem v práci využíval množné číslo.
        2) Zaprvé, bydlím kousek od Rodinného Parku Mirakulum. Zadruhé, už jsem měl kontakt s ředitelem marketingu od minulého roku skrz skupiny MBA studentů z USA. Už tehdy jsem Vojtěcha Kunetku oslovil, že budu psát SOČ, a jestli by nebyl ochotný se mnou udělat osobní pohovor. Přišlo mi Mirakulum zajímavé v tom, že kladou důraz na rodiny a zajímalo mě, jak to mají s marketingem.
        3) Tím, že pocházím ze Spojených států, žije tam celá moje rodina. Oni jsou zřejmě starší a i jejich kamarádi jsou starší. V Česku chodím do školy, přátelím se spíše s lidmi v mém věku, tudíž s mladšími lidmi. Dotazník jsem zveřejnil na svém Facebookovém profilu, tudíž ho mohli vidět jen moji přátelé. Proto je takový rozdíl ve věku.
        Abych odpověděl na druhou část otázky, uvedu příklad. Vezmeme reklamu na boty od firmy Nike. Pro mladší lidi by tento produkt byl spíš módní doplněk. Ta reklama je k nim přizpůsobena. V reklamě vidíme často dynamiku a mládí. Starší lidé by mohla zajímat spíše kvalita produktu a cena, než jestli jsou v tom styloví nebo rychlí. Starší generace mají jiný pohled na svět a na technologii než mladší lidé, a tedy jinak vnímají obsah reklamy než mladší generace.
        4) Uváděl jsem tuto skutečnost, protože tyto statistiky ohledně demografických skupin jsou dlouhodobě vypracovávané v tzv. Nielsen TV ratings. Je známo, které věkové skupiny sledují jaké pořady v televizi. Předpokládá se, že na fotbal se budou dívat většinou muži ve středním věku. Během pořadu mohou jít reklamy, které se týkají mužů v této věkové kategorii, například reklamy na pojištění, na pivo nebo na různé léky. Internet je pořád relativně nová záležitost. Statistiky nejsou tak obsáhlé jako u televize.
        5) Podle mě, nejlepší reklamy na Facebooku jsou reklamy, které obsahují video. Lidé se pravděpodobněji podívají na video, než aby četli text s obrázkem. Video jim toho může říkat víc než text.
        Co se týče cíle propagace na Facebooku, tak cíl je sezámit lidi s produktem. Samozřejmě, chtěli bychom, aby produkt koupili, ale občas je lepší používat reklamu jako zdroj informací o vašem produktu, než „manipulovat“ s nimi, aby ho koupili.
        6) Přiznám, že influencerů, kteří by mohli propagovat Park Mirakulum, moc není. Neznám žádné influencery, kteří by se hodili pro tuto demografickou skupinu a zároveň pro Park Mirakulum. Park Mirakulum propagují firmy, ne jednotlivci.

    • 13 června, 2020 (8:57 am) #24044 Odpovědět
      Zora Vazačová
      Host

      Kateřina Trávníčková
      Tereza Formánková
      Adéla Janoštíková
      Obchodní akademie, Vyšší odborná škola a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Uherské Hradiště
      Efektivní marketingová strategie vybraných škol
      https://www.youtube.com/watch?v=t3Xbu9KRH1k&list=WL&index=20&t=3s

      1) Jaké jsou marketingové cíle obou škol? Nebylo by vhodnější – pokud je zájmem školy zvýšit zájem o studium – dotazovat spíše uchazeče, než současné studenty?
      2) Ve SWOT analýze ZŠ uvádíte mezi hrozbami školy odchod kvalitních pedagogů. Proč hrozí odchod učitelů?
      3) Ve SWOT analýze SŠ uvádíte mezi příležitostmi školy navázání spolupráce s obchodními školami ze zahraničí. Jak byste využila skutečnost, že se žáci SŠ účastní např. projektu Erasmus+?
      4) Využívá škola maturitní ples k marketingu? Jak je ples financován?
      5) V čem spočívá hrozba GDPR?
      6) Co v době současných opatření, kdy se upouští od osobního kontaktu, může udělat škola více pro zlepšení svého postavení?
      7) Proč jsou otazníky pro obě školy odlišné?
      8) Jak se měří efektivita marketingu?

    • 13 června, 2020 (8:58 am) #24052 Odpovědět
      Zora Vazačová
      Host

      Jan Macháček
      Gymnázium Brno, Vídeňská, příspěvková organizace
      Obchodování na Foreign Exchange
      https://www.youtube.com/watch?v=Lg4PMSSo9G8&t=

      1) Mezi demo a reálným obchodování ponese odlišné znaky rozhodování. Jaké a proč?
      2) Jak budou vypadat výsledky při započtení poplatků? Budou strategie stále výnosné?
      3) Jaká si stanovíte kritéria stanovení výše stop loss, respektive risk to win poměr?
      4) Doporučil byste obchodování na ForEX jako součást portfolia při spoření na důchod? Lze zde uplatnit strategii „kup a drž“?

    • 13 června, 2020 (8:59 am) #24057 Odpovědět
      Zora Vazačová
      Host

      Miroslav Hovězák
      Gymnázium a obchodní akademie Mariánské Lázně
      Cenotvorba z pohledu mezioborových vztahů
      https://www.youtube.com/watch?v=qKirt7cZ4wI&feature=youtu.be

      1) V úvodu formulujete hypotézu: „externí vlivy mají vliv na cenu; kompetentnost supermarketů je nižší než u malých lokálních obchodů“. Zodpovězte tuto otázku na základě vašich výsledků.
      2) Proč české supermarkety využívají spíše strategii high-low pricing, než everyday low pricing?
      3) Množství fotografií je opravdu rozsáhlé. Na základě jakých kritérií jste vybíral sortiment?
      4) Skutečně stanovuje cenu v obchodě koncový obchod?
      5) Jak se projevují mezioborové vztahy na cenotvorbě?
      6) Platí stejné poznatky a principy tvorby cen i pro ostatní maloobchodní jednotky?
      7) Jak ovlivní současná epidemiologická situace tyto faktory a jaké lze očekávat změny v cenách zboží?

    • 13 června, 2020 (9:03 am) #24088 Odpovědět
      Zora Vazačová
      Host

      Michal Špitálský
      Jakub Tesařík
      DELTA – Střední škola informatiky a ekonomie, s.r.o. Pardubice
      Propagace, marketing a organizace regionálního festivalu dokumentárních filmů o lidských právech „Jeden svět 2019“ v Ústí nad Orlicí včetně doprovodného programu
      https://www.youtube.com/watch?v=Odvvz3NNvw8&feature=youtu.be

      1) Festival Jeden svět probíhá nejen v Ústí nad Orlicí, ale v řadě měst po celém území ČR, což zmiňujete i vy ve své práci. Nutno dodat, že tento festival je zaměřen na dva základní okruhy návštěvníků. Jednou stálou skupinou jsou žáci základních a středních škol, kteří shlédnou filmy v rámci vyučování. Druhá skupina osob jsou lidé, kteří tento festival dokumentárních filmů navštěvují pravidelně každoročně. Charakterizujte typického diváka festivalu Jeden svět.
      2) Zmiňujete, že pořadatel neměl zájem o plakáty, vstupenky. Porovnejte náklady spojené na propagaci na webu a sociálních sítích se zvýšením návštěvnosti, tedy výnosů.
      3) Zjišťovali jste, v jakém segmentu došlo ke zvýšení návštěvnosti o 10 %? Jednalo se o vyšší počet organizovaných školáků nebo se zvýšila individuální návštěvnost?
      4) Výroční zprávy festivalu uvádí v 2018 51 projekcí pro školy a 23 pro veřejnost. V 2019 pak 56 projekcí pro školy a 24 pro veřejnost. Nestojí tento fakt za zvýšením návštěvnosti festivalu spíše, než marketing? Pokud jste stále přesvědčeni, že marketing, zkuste podložit dalšími argumenty.

    • 13 června, 2020 (9:18 am) #24197 Odpovědět
      Zora Vazačová
      Host

      Jakub Hampl
      Mensa gymnázium Řepy
      Analýza potenciálních a realizovaných dopadů projektu Nové Hedvábné stezky
      https://www.youtube.com/watch?v=DzL7MUpBZU8&feature=youtu.be

      1) Na konci části 3.1.4 uvádíte: „Velikost ekonomiky dané země je vyjádřena v HDP té dané země. Možnými alternativami k HDP je HDP na osobu, HNP, počet obyvatel nebo národní důchod.“ Mělo by na výsledek modelů vliv použití zmíněných alternativ vyjádření velikosti ekonomiky? Proč jste zvolil právě absolutní velikost HDP?
      2) V části 3.1.7 uvádíte: „Tato práce je limitována možnými chybami v datech, neúplnými daty a chybami v měření.“ Které použitých ukazatelů jsou podle vašeho názoru nejvíce zatíženy uvedenými problémy?
      3) V závěru uvádíte „Zajímavým výsledkem Input-Output analýzy je, že odvětví, které by muselo nejvíce zvětšit produkci (ostatní zpracovatelský průmysl), není odvětví, které se nejvíce podílí na exportu do Číny (výroba strojů a zařízení j.n.).“ Čím si tento výsledek vysvětlujete?
      4) ČR na nové hedvábné stezce neleží, a proto nízké efekty nejsou překvapením. Dochází ale k vedlejším, resp. nepřímým efektům nové hedvábné stezky ve smyslu, že se (díky nutnému rozvoji infrastruktury) zvyšuje export/import ČR do zemí, které na nové hedvábné stezce leží? Uveďte příklady zemí a případných efektů.
      5) Stručně zformulujte dopady současná epidemiologická situace na obchodování mezi ČR a Čínou a dalšími státy?
      6) Jaký je, podle Vás, vztah obchodu a politiky, respektive jaký vliv mají tzv. „vyšší hodnoty“ v politice na podobu businessu?

    • 13 června, 2020 (9:24 am) #24183 Odpovědět
      Zora Vazačová
      Host

      Jan Doležal
      Gymnázium Děčín
      Pohled na ekonomiku ČSR a ČR ve vybraných obdobích historie
      https://www.youtube.com/watch?v=FVgTbNUocJg&feature=youtu.be

      1) Jaké očekáváte dopady současné koronovirové pandemie na ekonomický vývoj naší země? Situaci zmiňujete ve svém videu.
      2) Dle jednoho zdroje bude propad české ekonomiky pátý největší na světě. Můžete uvést svůj názor na budoucí vývoj a možnosti vzestupu a oživení české ekonomiky?
      3) Pokud byste byl Rašínem nebo Englišem, jak by řešil současnou krizi?
      4) Na čích rozhodnutích více závisí vývoj ekonomické situace v ČR v následujících měsících? Na představitelích ČR, nebo představitelích zemí, se kterými máme nejsilnější hospodářské vazby. Je to „dobře“ nebo „špatně“?
      5) V prezentaci jste několikrát zmínil, že jste provedl „analýzy.“ Přemýšlel jste o využití tzv. „synthetic control method“ – viz: https://en.wikipedia.org/wiki/Synthetic_control_method? Které země byste do modelu vložil, pokud byste chtěl vytvořit „syntetické“ Československo po roce 1989?

    • 13 června, 2020 (9:25 am) #24219 Odpovědět
      Zora Vazačová
      Host

      Josef Tatíček
      CMGaSOŠPg Brno
      Autoškola s elektromobilem – ELVE DS
      https://www.youtube.com/watch?v=hEFKCe21LJY&feature=youtu.be

      1) Pravidla silničního provozu jsou shodná pro oba typy automobilů. Řešíte ekonomickou efektivnost pro majitele autoškoly. Jak vnímají účastníci výuky v autoškole odlišnost obsluhy elektromobilu a klasického automobilu.
      2) Je možné brát investici do elektromobilu v autoškole spíše jako marketingový tah nebo je to spíše otázka výuky na nových technologiích? Co podle autora převyšuje?
      3) Jaká je právní úprava v ČR? Je možné získat řidičský průkaz skupiny B v autoškole čistě výukou na elektromobilu?
      4) Jaké výzvy přinese rozmach HEVs pro městskou infrastrukturu? Jak se bude muset změnit „české sídliště“, aby bylo rozšíření HEVs vůbec možné?
      5) V prezentaci zmiňujete německou studii Evaluierung der „eDriverLicence.“ Jedná se o následující dokument? https://www.daimler.com/dokumente/nachhaltigkeit/sonstiges/studie-edriverlicence.pdf Pokud ano, argumentujte reliabilitu dané studie, jejíž provedení bylo dosaženo za (nejen) finančního přispění automobilky Daimler. Pokud jste měl na mysli jinou práci, pak komisi zajímá totéž – reliabilita dané studie.
      6) Při citaci německé studie zmiňujete, že ve voze poháněném elektřinou, je při výuce autoškoly „lepší atmosféra.“ Jak je možné toto konstatování kvantifikovat?
       

    • 13 června, 2020 (9:30 am) #24240 Odpovědět
      Zora Vazačová
      Host

      Trochu se nám přetížil systém. Pochopitelně, že všichni máte hodinu na odpovědi.

    • 13 června, 2020 (9:52 am) #24347 Odpovědět
      Ivana Knoulichová
      Host

      1) Popište postup, jak jste kontaktovala respondenty? Jaké kritéria jste volila pro jejich výběr?
      Měla jsem dvě skupiny respondentů: a) respondenti pro osobní rozhovory, kterými bylo členové mé rodiny a blízkého okolí starší věku 18 let. Ty jsem oslovila osobně a schůzku s nimi předem naplánovala. b) respondenti pro elektronický dotazník, kdy jsem oslovila své spolužáky, kteří reprezentují věkovou skupinu od 15 do 19 let, přátele mých rodičů, pro věkovou skupinu 20 – 50, dále pak přátele mých prarodičů, pro skupinu 50+. Tyto respondenty jsem oslovila hromadným e-mailem s odkazem právě na elektronický formulář.

      2) Jak byste doporučila Tesco změnit jejich e-shop, aby byl pro uživatele příjemnější?
      Na základě výsledků bych doporučila zaměřit se hlavně na přehlednost vyhledání produktu pro skupinu nakupujících méně než jednou za měsíc. V této kategorii Tesco zaostává za Rohlíkem. Dle mého osobního názoru by pomohlo zestručnit hlavní nabídku e-shopu. Při prvním nakupování e-shop působí nepřehledně, spíše jako informační systém pro skladníka, který dobře zná strukturu kategorizace zboží a jejich umístění v regálech.

      3) Vysvětlete význam určení cílové skupiny zákazníků při přípravě e-shopu.
      Určení cílové skupiny zákazníků, případně modelové persony umožní, podobně jako v marketingu, zacílit řešení, design, navigaci a klíčové scénáře průchodu e-shopem, výběrem a objednávkou. Zjednodušený příklad může být výběr velikosti fontu pro seniory, nebo barevného schématu na základě genderové příslušnosti nakupujících.

      4) Ovlivní vedlejší výdaje (balení, doprava) a způsob úhrady rozhodování zákazníka o využití e-shopu?
      Touto otázkou jsem se v práci nezabývala. Moje osobní zkušenost z období COVID-19 je, že způsob dopravy, například možnost bezkontaktního předání, byla důležitější, než cena dopravy. U Tesca a Rohlíku (oba jsme v rodině v období COVID-19 používali) byla rozhodující dostupnost termínu pro dopravu. Možnost balení do recyklovatelných papírových tašek byla vítaným bonusem, ne však rozhodujícím faktorem.

      5) Existují významné rozdíly v pravidlech použitelnosti (resp. UX) pro PC a mobilní zařízení? Jak se liší UX design pro mobilní zařízení?
      Ano, existují. Z osobní zkušenosti například e-shop Tesca s obrovskou nabídkou, nepřehlednou i na PC, nelze na mobilu použít. Většina e-shopů, které znám, například Zalando, má pro nakupování vlastní mobilní aplikaci, která problémy zobrazení, vyhledávání i placení na mobilu řeší. Těmto rozdílům bych se chtěla věnovat do budoucna.

      6) Jaké další způsoby měření UX znáte a které byste zvolila, pokud byste chtěla provést hlubší a detailnější analýzu?
      Slyšela jsem o strukturovaném pozorování při nakupování, při němž s enahrávají akce zákazníka i jeho chování při nakupování. Tuto metodu bych si chtěla zkusit.

      7) Stručně popište svou práci s informačními zdroji
      Nejprve jsem si ‚googlila‘ základní informace o problematice použitelnosti. Na základě doporučení garantů jsem také navštívila vědeckou knihovnu v Hradci Králové, kde jsem na základě klíčových slov našla zajímavé knihy. Dalším vyhledáváním na internetu jsem našla e-knihu The Basics of User Experience Design. Ta mi pomohla si informace utřídit a více tak proniknout do tohoto tématu. Důležitým zdrojem pro mě byla i možnost konzultací se zkušenými odborníky.

    • 13 června, 2020 (9:55 am) #24384 Odpovědět
      Klára Edlerová
      Host

      Dobrý den,
      (1) osobně využívám internetového bankovnictví, protože tuto variantu považuji za nejméně časově náročnou. Peníze utrácím velmi málo, ale myslím si, že rozpočet nikdy neuškodí a velmi přibližný si vedu. Co se týče mé rodiny, s penězi si vedeme dobře, nemáme žádné dluhy, které bychom museli splácet.
      (2) S problematikou peněz a jejich utrácení je nejlepší začít co nejdříve, ale myslím si, že v těch nejranějších letech je to spíše práce rodičů, kteří jdou dítěti příkladem a vysvětlí mu, že si např. musí vybrat jednu ze dvou hraček, které chce, protože obě dohromady by byly moc drahé. To mluvím o dětech ve věku 4 – 7 let. Následně už dítě může dostávat pravidelné drobné kapesné, aby se učilo šetřit si na dražší věci a pochopilo, že samo rozhoduje, jestli si teď nakoupí sladkosti, nebo potom velkou hračku. Myslím, že děti ve věku 12 – 15 let dostávají přibližně 200 Kč kapesného měsíčně. Tato částka se samozřejmě může velmi různit a znám i o dost starší, kteří nedostávají žádné kapesné.
      (3) Můj pracovní list je zamýšlený jako součást výuky finanční gramotnosti, což je většinou v rámci matematiky nebo občanské výchovy.
      (4) Výsledky práce považuji za uspokojivé. Na dětech bylo zřetelné, že pochopily, co jsem se jim snažila různými cvičeními sdělit. Získané informace z práce s dětmi jsou zahrnuté v mé práci v kapitolách 6.5, 7.1 a 7.2. Děti v tomto věku ve většině případů ještě nemívají problémy s hospodařením s penězi. O tom svědčí i fakt, že mezi nejčastější příčiny zadlužení dětí ve věku 15 let patří zapomenutí zaplacení pokuty za jízdu bez platné jízdenky. Tato pokuta se může vyšplhat až na několik tisíc. Děti ještě nemohou sjednávat půčky na své jméno, jsou uchráněny od mnoha nebezpečí např. v podobě zapomenuté splátky.
      (5) Předžalobní výzva je poslední možnost dlužníka vyřešit celou záležitost bez účasti soudu. Pokud dlužník záležitost nevyřeší, do věci se zapojí soud. Výsledek není dopisem ovlivněn.
      (6) Stát umožnil odložení splátek hypoték a jiných úvěrů, je možnost zažádat o mimořádný příspěvek. V případě ztráty zaměstnání podpora v nezaměstnanosti. U OSVČ je dále nárok na ošetřovné, možnost odkladu daní a odpuštění záloh na sociální a zdravostní pojištění.

    • 13 června, 2020 (9:57 am) #24414 Odpovědět
      Jan Macháček
      Host

      1)

      Hlavním rozdílem mezi reálným a demo účtem je psychický tlak, kterému je obchodník vystaven. Pokud na demo účtu ztratíte, lze říci že to nevadí, zatímco pokud stejná situace nastane na reálném účtu, může to pro Vás mít mnohdy i nevratné následky. Hlavními emocemi, které ovlivňují reálné obchodování je touha výdělku a strach ze ztráty. Tyto dva faktory lze ale jistými technikami omezit. Častými radami, které se objevují ve spojení s touto problematikou, je zaměření se spíše na to kolik můžeme na obchodech ztratit, než se zaměřovat na výdělky. Dále je to celková systematičnost a přesná pravidla Vašeho obchodního systému. Čím více máme přesně daných pravidel, tím více jimi můžeme omezit náhlá rozhodnutí ve spojením se dvěma zmíněnými faktory.

      Další faktor, který odlišuje reálný a demo účet je například tzv. obchodní skluz, který je u demo účtu naprosto zanedbán. Spočívá v tom, že když zadáme kupní objednávku například na hodnotě měnového páru 1,0002, tak chvíli potrvá, než se objednávka vyřídí a trh se mezi tím může propadnout na hodnotu například 0,9990 čili pokud nakupujeme, tak by se měl obchod otevřít na hodnotě 0,999, ale místo toho se otevře na předem zadané hodnotě 1,0002. Automaticky tedy začínáme s větší ztrátou než bychom měli.

      2)

      Poplatky makléře tvoří nedílnou součást obchodování. Při historickém testování je bohužel nemůžeme započítat, protože velikost poplatků se vždy mění v závislosti na různých okolnostech (například spreadu (rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou)). Avšak při testování na demo účtu, který jsem k obchodování používal, byla většina poplatků započtena a patří mezi funkce demo účtu u obchodního makléře IG. Strategie Bladerunner 2.0 by tedy měla být zisková jak na demo, tak i na reálném účtu. Strategii Head and Shoulders jsem na demo účtu netestoval. Poplatky o kterých se zde bavíme tvoří pouze zanedbatelné částky, které nemají na celkovou ziskovost velký vliv. Samozřejmě, pokud bychom obchodovali na menších časových rámcích (doba za kterou se vytvoří jedna svíčka v grafu), byl by pro nás například obchodní spread nedílnou součástí obchodování, protože na menších časových rámcích jsou vzdálenosti stop lossu a limitu většinou mnohem menší než na větších časových rámcích a tam už by pro nás mohl vysoký spread představovat závažný problém. Někteří makléři ale nabízí možnost, jak se vyhnout vysokému obchodnímu spreadu ve formě jiných poplatků, například budeme platit poplatek za každý lot (jednotka představující určitou hodnotu jednotlivých měnových párů), kterou nakoupíme. Velikost tohoto poplatku se pohybuje kolem 100 kč/lot.

      3)

      Při mém obchodování umisťuji stop loss ve vzdálenosti, která je udávána rozdílem mezi hodnotou, ve které nakupujeme a hodnotou nejvzdálenější „cenové vlny“, kterou trh vytvořil po průniku linií podpory nebo odporu. Samozřejmě umisťuji stop loss na druhou stranu, než ve které doufám, že se trh vydá. Jinou vzdálenost jsem při testování netestoval z důvodu toho, že toto je podle mého názoru, nejvíce přesně dané kritérium. Kdybych například počítal vzdálenost o hodnotě 100 pips (jednotka určující vzdálenost), tak by u jiných měnových párů vzdálenost na grafu vypadala úplně jinak (u měnových párů obsahující GBP (britskou libru) by byla vzdálenost velice nízká).

      Co se risk to win poměru týče, testoval jsem několik možných nastavení tohoto poměru (1:1, 1,5:1, 2:1, 4:1, …) a i různé uzavírání části obchodu na některých úrovních pro možnou maximalizaci zisků. U obou strategií funguje vždy jiný přístup. Například můj revoluční risk to win poměr, který používám při obchodování strategie Bladerunner 2.0, se u strategie Head and Shoulders ukázal jako naprosto nedostačující a u některých měnových párů dokonce jako ztrátový.

      Pokud se bavíme o částce, kterou jsem ochoten riskovat na jednotlivých obchodech, je vždy důležité si stanovit jakousi „částku psychické únosnosti“, nebo částku, která nás nějak moc nerozhází a nedostane nás do takového psychického stavu, ve kterém bychom dělali během obchodování chyby. Při mém testování jsem si stanovil částku rovnající se 2 % obchodního účtu, ale většinou se doporučují nižší částky. Samozřejmě čím větší částku budeme riskovat, přičemž si musíme být jistí funkčností strategie, tím víc bychom měli vydělat. Zde ale přichází problém. Pokud se nám stane, že budeme mít sérii několika ztrátových obchodů za sebou, může nás to opravdu velice rozhodit a můžeme začít dělat chyby, které povedou ještě k dalším ztrátám.

      4)

      Každý to má jinak, tudíž odpověď, kterou zde požadujete, záleží na konkrétním člověku. Typ obchodování, který v práci představuji se nazývá aktivní obchodování čili potřebuje alespoň občasné sledování grafů a aktivní umisťování objednávek, tedy pokud nenaprogramujeme obchodní systém, který by veškeré obchody dělal za nás (na naprogramování strategie Bladerunner 2.0 nyní usilovně pracuji). Pokud ale obchodujeme manuálně, je opravdu potřeba věnovat obchodování během dne určitý čas, například mně obchodování zabere zhruba 1 – 2 hodiny denně, ale pokud obchodujeme na vyšších časových rámcích, může nám stačit klidně i pár minut. Pokud se bavíme o spoření na důchod, určitě bych obchodování doporučil, v určitých případech, pokud bychom dosáhli opravdu stabilního měsíčního zhodnocování je možné, že nám obchodování může zcela nahradit naše každodenní zaměstnání.

      Strategii „kup a drž“ bych nedoporučil, samozřejmě existují případy, kdy se vyplatí, ale tento typ obchodování spíše záleží na fundamentálních proměnných, než na technické analýze. „Kup a drž“ se více doporučuje u obchodování akcií, kde je obchodní spread často opravdu vysoký a obchodování na základě technické analýzy je v některých případech velice ztrátové.

    • 13 června, 2020 (9:57 am) #24418 Odpovědět
      Michal Špitálský a Jakub Tesařík
      Host

      1) Charakteristickým divákem festivalu Jeden svět je člověk jakékoliv věkové skupiny, který se zajímá o společenská témata (ať už mediálně popularizovaná či široké veřejnosti méně známá), chce se dozvědět něco nového, problémy mu nejsou lhostejné a má chuť se o nich bavit a debatovat, a v neposlední řadě chce podpořit dění ve městě (výdělek JS Ústí nad Orlicí je každoročně věnován na dobročinné účely).
      Neděláme si iluze, že všichni studenti, kteří navštěvují festival během školních projekcí, jsou zde dobrovolně, se zájmem a nikoliv pouze, že mají možnost se „ulít“ z vyučování. I přesto doufáme, že většina z nich si něco z projekcí odnese a rádi vidíme, když se žáci vrací i jako návštěvníci veřejných projekcí.
      2) Na propagaci webu nebyly vynaloženy žádné náklady, neboť se propagoval na sociálních sítích pouze organicky (v příspěvcích, které nebyly součástí placené propagace) a rovněž byl uváděn na tiskových materiálech v povinné hlavičce Jednoho světa – nebyly na něj vynaloženy náklady, které by nebyly použity i pokud by tam odkaz nebyl umístěn.
      Placená propagace na sociálních sítích byla použita pouze k posílení zobrazování příspěvků spojených s atraktivními filmy a nikoliv k propagaci stránky. Na posílení zobrazování příspěvků v širší cílové skupině byl použit pouze zlomek rozpočtu, který spíše sloužil jako test pro organizátory, zda v příštích letech do tohoto způsobu propagace investovat. Tato částka činila 2200 Kč.
      Oproti tomu byly z nákladů vyškrtnuty plakáty vylepované po městech z důvodu vysokého nákladu za výlep po Ústí nad Orlicí a přilehlých městech a vesnicích. Tyto náklady měly být podle zjištění o zhruba 2000 větší než v předchozím ročníku. Upuštěním od výlepu jsme ušetřili cca 7500 Kč. Nemuseli jsme tudíž ani plakáty tisknout, což ušetřilo další 2000Kč, které se zhruba rovnají nákladům na propagaci na sociálních sítích.
      Od vstupenek bylo upuštěno kvůli vysoké ceně za barevný variabilní tisk (tisk s různými parametry jako např. název filmu, datum, atd.) Místo nich použil organizátor předtištěné šablony z minulých let, kam se údaje dopisovaly ručně. V letošním ročníku – 2020 – již došlo k použití námi navrhnutých vstupenek s přihlédnutím na úsporu z minulých let.
      I přesto, že jsme do výdajů zařadili novou částku za propagaci na Internetu, byly celkové náklady o cca 7300 Kč nižší, což organizátorům zůstalo jako finanční rezerva do dalších let. To se ukázalo jako moudré rozhodnutí, vzhledem k tomu, že letošní ročník musel být kvůli koronavirové krizi odložen. Na dobročinné účely jde pouze zisk festivalu – tj. výtěžek ze vstupenek a dobrovolných příspěvků.
      3) K nárůstu došlo v obou kategoriích. My jsme do našich výsledků zahrnovali pouze zvýšený zájem spojený s veřejnými projekcemi.
      4) Do dat návštěvnosti nebyly započítány školní projekce. Kdyby byli návštěvníci školních projekcí započítáni, došlo by ještě k rapidnějšímu nárůstu, neboť školy vždy zaplní celý sál.
      V ostatních městech byla návštěvnost v roce 2019 nižší oproti roku 2018 v průměru o 10 %, neboť klesla atraktivita jednotlivých filmů. Jeden film navíc tudíž nemohl návštěvnost zvednout o 142 nových návštěvníků už jen proto, že kapacita sálu je pouze 100 lidí a rovněž atraktivita dokumentů byla oproti předchozímu ročníku snížena (odvozujeme z menší návštěvnosti v ostatních městech a z menšího počtu „vyprodaných kin“).
      Proto si myslíme, že nová marketingová strategie byla důvodem zvýšené návštěvnosti.

    • 13 června, 2020 (9:57 am) #24422 Odpovědět
      Miroslav Hovězák
      Host

      1) Jako externí vlivy můžeme považovat aktuální situaci (vánoční svátky) nebo aktuální čas (hodina nákupu). Mohli jsme si všimnou, že v období vánočních svátků bylo mnoho produktů zlevněných a po skončení svátků byly produkty vráceny na původní cenovou hladinu – tímto se projevilo, že externí faktory mají vliv na cenu. Kompetentnost malých lokálních obchodů je vyšší než kompetentnost velkoobchodních řetězců: To jsme mohli potvrdit pouze vyčtením z grafů. Produkty v grafech nenaznačily žádnou kompetentnost i přesto, že supermarkety byly v těsné blízkosti. U maloobchodních řetězců je důležité přilákat místní obyvatele, proto pokud by byly prodejny v blízkosti by jejich vzájemná konkurence byla vyšší.
      2) Protože supermarkety chtějí vytěžit maximum, potřebují ze zákazníka získat co nejvíc peněz. Supermarkety v České republice to považují za nejlepší tah jak vydělat a to by se jim s everyday low pricing nepovedlo, tak jako s high-low prinicng.
      3) Sortiment byl vybrán hlavně z důvodu blížících se vánočních svátků. Produkty jsou v tomto období často nakupovány a proto jsem je viděl jako vhodné pro mou odbornou práci. Mnoho z vybraných produktů je potřeba k vytvoření svátečního „menu“ (pod menu myslím především štědrovečerní jídlo a vánoční cukroví). Nadále byly vybrány produkty, které s vánočními svátky nemají nic společného. Ty jsem chtěl sledovat, abych mohl porovnat vývoj cen produktů, které jsou ovlivněny právě obdobím vánočních svátku a které ne.
      4) Obchod samozřejmě nemá úplně volnou ruku ve stanovení ceny. Avšak cenu dokáže velkým způsobem ovlivnit – například zlevněním výrobku. Zlevnění výrobku v supermarketu závisí už pouze na supermarketu samotném. Cena je jinak často kombinací tržní ekonomiky a marketingového plánu firmy. Do supermarketů tak přijde výrobek, u které původní firma chce aby se prodával v určité cenové hladině a supermarket musí splnit tuto hladinu… Avšak nadále cenu může ovlivňovat právě různými akcemi.
      5) Mezioborové vztahy se projevují různými směry. Například u supermarketu je to kombinací tržní ekonomiky a marketingového plánu obchodu. Celkově, pokud se podíváme na různé druhy transakcí, tak můžeme vidět čím jsou ovlivněny. Mnoho firem se třeba při tvorbě ceny nezaměří na etickou stránku člověka. Pokud ale máme transakci, která je s někým blízkým, tak zde už může být zahrnuta i etika. Mohli bychom tedy říci, že mezioborové vztahy se na cenotvorbě projevují v rámci daných situací, z nichž lze vidět motivaci k vytvoření ceny.
      6) U maloobchodních jednotek platí podobné poznatky a podobné principy, samozřejmě ne všechny a ne úplně stejné poznatky a principy. Maloobchodní jednotka například může pracovat s nižšími cenami produktů, není tak svázána vládními opatřeními (tolik jako velkoobchodní řetězce). Důležitým faktorem je taky „domácnost“ prodejny. Do maloobchodních prodejen často totiž chodí nakupující, kteří bydlí v blízkosti. Často jsou tak stálými zákazníky, který se spolu se s obsluhou prodejny znají. Proto zde u maloobchodní prodejny je úplně jiný nádech.
      7)Současná epidemiologická situace samozřejmě cenotvorbu ovlivňuje. Změny očekávat můžeme, mnoho ekonomů se pře zda ceny potravin v supermarketu půjdou nahoru a nebo ne. Je tedy důležité kde a jaké změny budou. Například u pohonných hmot můžeme očekávat nárůst cen z jejich „aktuálního“ minima (samozřejmě se cena už maličko zvedla, ale pořád je nízká, tedy 26,50 Kč). U supermarketů je to složitější, potraviny jsou často dováženy ze zahraničí. Ze začátku byla situace ztížena a produkty tak neměly lehkou cestu přes hranice, protože často byly zadrženy. To se nyní zlepšilo, ale je zde mnoho jiných faktorů. Například situace státu který exportuje potraviny, situace státu (našeho), který potraviny importuje. Jednotlivé země procházely koronavirovou krizí různým způsobem a proto ani tento faktor nesmíme opomíjet. Proto tedy změny v cenách zboží očekávat LZE. Ale jak velké změny to už závisí na různých proměnných, které se časem budou měnit.

    • 13 června, 2020 (9:57 am) #24432 Odpovědět
      Kateřina Trávníčková, Adéla Janoštíková, Tereza Formánková
      Host

      Odpověď k otázce #24212

      1. Jaké jsou marketingové cíle obou škol? Nebylo by vhodnější – pokud je zájmem školy zvýšit zájem o studium – dotazovat spíše uchazeče, než současné studenty?

      Cíl OAUH, dle našeho návrhu marketingového plánu, je rozšířit již úspěšné konference v podobě rozšíření publika, nebo zapojení absolventů školy. Inovace plesu nebo DOD není taky od věci. Škola by se mohla chválit svými velmi úspěšnými absolventy v podobě tabule cti.
      Cíl MŽŠ Vracov je rozvinutí finanční gramotnosti žáku, na kterou není kladen dostatečný důraz. Taky by se mohla zvětšit místa na kola nebo se více zaměřit na zapojení do růžných exkurzí.
      Současní žáci byli taky uchazeči naší školy. Ano možná by bylo vhodné udělat např. 2 dotazníky – jeden pro současné žáky a druhý pro potencionální uchazeče.

      2. Ve SWOT analýze ZŠ uvádíte mezi hrozbami školy odchod kvalitních pedagogů. Proč hrozí odchod učitelů?

      Odchod pedagogů může být z mnoha důvodů. Odchod kvalitních pedagogů může být například proto, že můžou odejít do důchodu, mají možnost lepšího pracoviště (blíž ke svému bydlišti), někde může být větší šance kariérního postupu, což pro některé pedagogy může být hlavním důvodem odchodu, nemusí se cítit dobře v kolektivu.

      3. Ve SWOT analýze SŠ uvádíte mezi příležitostmi školy navázání spolupráce s obchodními školami ze zahraničí. Jak byste využila skutečnost, že se žáci SŠ účastní např. projektu Erasmus+?

      Hlavním cílem těchto projektů je zdokonalit se v cizím jazyce a načerpat nové zkušenosti. Škola se může inspirovat zahraničními školami a ony zase námi. Taky žáci poznají nové země a tyto projekty jsou velmi dobrým propagačním nástrojem.

      4. Využívá škola maturitní ples k marketingu? Jak je ples financován?

      Škola ples a podobné akce využívá ke své propagaci např. fotkami na sociálních sítích, na svých webových stránkách apod.
      Maturitní ples na OAUH není realizován. Ples máme pouze ve 3. ročníku a ten je financován ze 3 zdrojů.

      1. Vstupné na plese
      2. Tombola
      3. Sponzorské příspěvky

      Ve 4. ročníku jsou pouze stužkovací večírky, které jsou financovány ze zbytku výdělku z plesu, jelikož výdělky z plesu bývají poměrně velké.

      5. V čem spočívá hrozba GDPR?

      GDPR jako jednu z hrozeb OA jsme uvedly, protože někteří rodiče žáků by mohli mít problém se zveřejňováním osobních údajů o jejich dětech. Na začátku prvního ročníku jsme potvrzovali GDPR, aby škola mohla zveřejnit naše jména nebo fotky z různých akcí a soutěží. Př. Žák se umístí na 1. místě v soutěži, ale jeho rodiče nepovolí, aby jeho jméno bylo zveřejněno na stránkách školy. Rodiče škole znemožní se v této oblasti propagovat. Škola následně může přijít o potenciální zájemce, protože pro někoho může být neaktivnost školy (zapojování svých žáků do soutěží apod.) odrazující.

      6. Co v době současných opatření, kdy se upouští od osobního kontaktu, může udělat škola více pro zlepšení svého postavení?

      Škola by se měla více zaměřit na sociální sítě, například na Instagram, kde může zveřejňovat více informací o aktivitě žáků v době nepřítomnosti, fotografie z online hodin nebo různých sportovních a vědomostních úkolů. Bohužel v této těžké době je to opravdu složité.

      7. Proč jsou otazníky pro obě školy odlišné?

      Protože dotazníky putovaly na jiné školy. Každá škola potřebuje něco jiného. Střední škola a základní jsou naprosto odlišné. Jen jejich žáci jsou věkově a dovolím si říct i mentálně jiní. Základní školy nepotřebují tolik propagace jako školy střední, protože jsou povinné. Proto každá škola potřebuje dotazník šitý na míru.

      8. Jak se měří efektivita marketingu?

      Bohužel na tuto otázku Vám asi nedokážeme odpovědět úplně. Ale škola pozná, že její marketing funguje dobře, když má dostatek uchazečů, obecně nestrádá, má dobrou image, je o ní velmi dobré povědomí a má úspěšné absolventy.

    • 13 června, 2020 (9:58 am) #24445 Odpovědět
      Tereza Keltyčková
      Host

      1) Předpokládáme, že budete podnikat jako OSVČ. Povedete účetnictví nebo daňovou evidenci?
      – Ano, podnikat budu jako fyzická osoba na základě živnostenského listu a můj příjem by měl být na základě mého podnikatelského plánu vyšší než 15 000 Kč měsíčně, takže ze zákona státu i já budu muset odvádět daně. Daň z příjmu fyzických osob je momentálně v České republice je 15 %. K odvodu daní budu používat daňovou evidenci, protože Pokud splňujeme určité podmínky, je také možné uplatnit slevy na daních. Např. v mém případě Sleva na dani – EET. Jedná se o pouze jednorázovou slevu 5000 Kč pro podnikatele začínající s EET.

      2) Jakou máte představu o finanční částce čerpané pro osobní potřebu?
      – Omlouvám se, ale této otázce nerozumím. Nevím, co si mám představit pod pojmem osobní potřeba v souvislosti s mým podnikem.

      3) Jaké minimální částky sociálního a zdravotního pojištění jsou stanoveny pro rok 2020?
      – Minimální částka na zálohu sociálního pojištění pro osoby OSVČ činí 2 544 Kč a záloha na zdravotní pojištění je 2 352 Kč.

      4) Jaké jsou vaše výdaje na úpravu interiéru?
      – V mém finančním plánu jsou zahrnuty hmotné věci (např. regály, osvětlení atd.) které mě vyjdou zhruba na 32 000 Kč. Prostory, ve kterých bude prodejna umístěna jsou pouze pronajaté a po domluvě s majitelem jsme se domluvili, že další zbytné úpravy interiéru jako např. malba zdí, budou provedeny na náklady majitele.

      5) Zhodnoťte svůj záměr pohledem nákladů obětované příležitosti. Nebylo by vhodnější (za dané peníze, 10 hodin denně) jít raději do supermarketu na brigádu?
      – Založení toho podniku bylo vždy mým velkým snem. Po vypracování finančního plánu jsem zjistila, že podnik nebude v prvním roce příliš výdělečný. Avšak spojila jsem se s několika podnikateli, kteří provozují podobné podniky. Dozvěděla jsem se, že první rok bývá většinou ztrátový. Když začínající podnikatel tento rok překoná a dá do podniku všechno, nestále ho vylepšuje a stará se o něj. Zisky jdou na horu a podnik je výdělečný. Počítám tedy také, že je pravděpodobné, že by to v mém případě mohlo být podobné. Především si však myslím, že vlastnit a vést celý podnik sama pro mě může být skvělou příležitostí. Zkušenosti, které získám provozováním AvoLife, bych nikdy nebyla schopna získat jakožto brigádnice v supermarketu.

      6) Provedla jste marketingový průzkum? Je o výrobky z Avokáda zájem?
      – Provedla jsem nejprve kvantitativní a poté kvalitativní průzkum a ze zjištěných dat jsem zjistila, že o avokádo a produkty z něj je velký zájem, který neustále roste. Lidé vyhledávají zdravou stravu a avokádo je zcela určitě její součástí (je bohaté na minerály a tuky, jedná se o superpotravinu).

      7) Jak ošetříte, aby – v případě, že se ukáže, že je o vaše produkty zájem – konkurenční podnik prostě jen nezařadil vámi nabízené produkty do svého sortimentu (a díky úsporám z rozsahu nasadil nižší ceny než vy).
      – Na základě smlouvy s dodavatelem, který chtěl přijít na český trh s něčím novým, unikátním, a především kvalitním produktem, mám výhradní pravomoc být jediným a tím pádem exklusivním prodejcem a distributorem pro Českou republiku.

      8) Co analýza online konkurence? Uvažuje o vstupu na online trh?
      – Analýzu online konkurence jsem zatím neprováděla, neboť se momentálně soustředím na kamennou prodejnu, kde si mohou zákazníci produkt vyzkoušet a seznámit se s ním. Pokud uvidím, že se stálí zákazníci opakovaně vrací a také zaznamenám nárůst nových zákazníků, rozšířím prodej i do online prostředí.

    • 13 června, 2020 (10:01 am) #24510 Odpovědět
      Josef Tatíček
      Host

      1) Pokud budeme vycházet ze studie EDriverLicence, pak účastníci výuky vnímají odlišnost obsluhy elektromobilu pozitivněji. Samotné řízení vozidla je snažší (především pro úplně začínající řidiče, díky absenci spojkového pedálu a nutnosti řazení při jízdě).
      Pokud budu vycházet z vlastních primárních průzkumů, většina dotázaných ocení jednoduchost řízení elektromobilu. Dobíjen í probíhá pdoobně jako tankování vozidla.

      2) Je možné brát investici do elektromobilu v autoškole spíše jako marketingový tah nebo je to spíše otázka výuky na nových technologiích? Co podle autora převyšuje?
      Dle mého názoru naprosto převyšuje inovativnost výuky. Pevně věřím, že základním pilířem moderního člověka je vzdělání – a to ve všech oblastech.
      Sám z vlastní zkušenosti vím, že kvalita českých autoškol je nevalná (dokládám nehodovostí mladých řidičů, neúspěšností u zkoušek, nízkou cenou za řidičský průkaz, za kterou nelze poskytnout kvalitní vzdělání). Elektromobily mohou přispět k revoluci v české společnosti. ČR, jako země s vysokým podílem automobilového průmyslu na HDP potřebuje jednak prodávat elektromobily (převážně do firem) a také vyrábět. Potřebujeme zlepšit povědomí o elektromobilech v ČR.

      3) Ano, elektromobil legislativně figuruje jako vozidlo s automatickou převodovkou. Lze si tedy udělat řidičský průkaz sk. B automat (řidičský průkaz opravňující pouze k řízení vozidel s automativkou převodovkou). Pokud potřebujeme i klasický řidičský průkaz sk. B na vozidla s manuální převodovkou, stačí nám jedna doplňující zkouška.
      4) Velké. Zároveň přinese i velké příležitosti, zajišťující dobíjení elektromobilů, které mohou investovat do zlepšení infrastrujktury, rozšíření počrtu dobíjecích stanic atd.
      Průměrný čech ujede s automobilem denně do 50 km. Průměrný dojezd dnešbních elektromobilů se pohybuje mezi 200 – 400 km. I za situace domácího nabíjení elektromobilů nepředpokládám, hromadné nabíjení elektromobilů ve stejný čas. Lidé budou dobíjet elektromobily v práci, po cestě z práce domů, v obchodních centrech, případně ze stojanů na ulicích.
      5) Ano, jedná se o tento dokument. Rentabilitu studie dokládám informacemi o autorech – ředitel IFA, prestižního německého automobilového institutu při univerzitě HfWU. Dle životopisu nemá žádné konexe na automobilku Daimler ani na autoškolu ACADEMY Holding AG (životopis zde: https://de.linkedin.com/in/prof-dr-stefan-reindl-9b185a58, https://www.ifa-info.de/team/institutsleitung/), dále Nils Garlipp, M. A. (bohužel nedohledán) a Alexander Wottge, B. A. (vědecký spolupracovník, taktéž pro automobilku Daimler ani autoškolu nikdy nepracoval, více zde: https://at.linkedin.com/in/alexander-wottge). IFA je velmi prestižním institutem, často citovaným v německých automobilových magazínech.

      6) Žák dělající méně chyb při řízení zajistí větší spokojenost instruktora. Ve voze se zlepší atmosféra a vztah mezi žákem a instruktorem.

    • 13 června, 2020 (10:16 am) #24578 Odpovědět
      Jakub Hampl
      Host

      1. Na konci části 3.1.4 uvádíte: „Velikost ekonomiky dané země je vyjádřena v HDP té dané země. Možnými alternativami k HDP je HDP na osobu, HNP, počet obyvatel nebo národní důchod.“ Mělo by na výsledek modelů vliv použití zmíněných alternativ vyjádření velikosti ekonomiky? Proč jste zvolil právě absolutní velikost HDP?

      HDP jsem zvolil protože pro můj daný dataset to byla nejsnazší míra na implementaci do modelu, jelikož byla zahrnuta v datech CEPII pro gravitační analýzu. Zaměnitelnost těchto veličin je způsobená jejich kolinearitou. Důležitá věc je, že tato míra velikosti dané země vystihuje sílu poptávky a nabídky na trhu této země. Zvolení jiné míry by nemělo signifikantně změnit výsledky analýzy.

      2. V části 3.1.7 uvádíte: „Tato práce je limitována možnými chybami v datech, neúplnými daty a chybami v měření.“ Které použitých ukazatelů jsou podle vašeho názoru nejvíce zatíženy uvedenými problémy?

      Rozhodně jsou to data importu a exportu, u kterých jsem i ve své práci popisoval, jak data, která by měla být symetrická, protože jsou zrcadlová, doopravdy symetrická nejsou.

      3. V závěru uvádíte „Zajímavým výsledkem Input-Output analýzy je, že odvětví, které by muselo nejvíce zvětšit produkci (ostatní zpracovatelský průmysl), není odvětví, které se nejvíce podílí na exportu do Číny (výroba strojů a zařízení j.n.).“ Čím si tento výsledek vysvětlujete?

      Myslím si, že tento výsledek perfektně vystihuje podstatu a užitečnost Input-Output analýzy. V jednodušší analýze by například člověk zvážil, které odvětví nejvíce exportuje do Číny a řekl “když poroste export do Číny, tak se také nejvíce zvětší export tohoto odvětví”. Input-Output analýza narozdíl od takové jednoduché analýzy ukazuje provázanost českého trhu. To znamená, že tento výsledek je způsoben tím, že ostatní zpracovatelský průmysl dodává meziprodukty do jiných odvětví, které poté exportují své produkty do Číny. Tím pádem, i když to není odvětví, které exportuje do Číny nejvíce přímo, je to odvětví, které by muselo nejvíce zvětšit produkci, aby byla nasycena rostoucí čínská poptávka.

      4. ČR na nové hedvábné stezce neleží, a proto nízké efekty nejsou překvapením. Dochází ale k vedlejším, resp. nepřímým efektům nové hedvábné stezky ve smyslu, že se (díky nutnému rozvoji infrastruktury) zvyšuje export/import ČR do zemí, které na nové hedvábné stezce leží? Uveďte příklady zemí a případných efektů.

      Nízký efekt Nové Hedvábné stezky, který model odhaduje není pouze na obchodu země, která je součástí Nové Hedvábné stezky, a Číny, ale je to holisticky na obchodu všech zemí. Gravitační model odhaduje (ve většině případech) malý a občas nesignifikantní růst obchodu mezi zeměmi Nové Hedvábné stezky (obchod například mezi Českou republikou a Kazachstánem, nebo mezi Bangladéšem a Bhútánem). Ovšem tento malý odhadovaný růst obchodu je vyvážen tím, že obchod mezi zeměmi Nové Hedvábné stezky a zeměmi, které do projektu nespadají, se odhadem gravitačního modelu zmenšuje. Z tohoto také v práci usuzuji, že projekt Nové Hedvábné stezky je nejspíš trh odsouvající (divergující). To znamená, že jakýkoliv nárůst obchodu mezi zeměmi Nové Hedvábné stezky jde na úkor obchodu se zeměmi, které do projektu nespadají.

      5. Stručně zformulujte dopady současná epidemiologická situace na obchodování mezi ČR a Čínou a dalšími státy?

      Důsledkem současné epidemiologické situace obchod obecně klesá. Ovšem dopad čínského poklesu obchodu je asi nejvíce dalekosáhlý. Čína hraje velkou roli globální produkci. V současnosti se odhaduje, že přibližně 20% výrobních meziproduktů pochází z Číny. Například podle odhadů publikace Konference OSN o obchodu a rozvoji (dostupné na adrese: https://unctad.org/en/PublicationsLibrary/ditcinf2020d1.pdf?user=1653) může pokles čínské výroby a exportu zasáhnout evropské výrobce aut, což se docela České republiky týká, kvůli nedostatku komponentů nutných k výrobě aut. Ostatní země Nové Hedvábné stezky jsou také státy, které jsou silně zasažené současnou epidemií, takže u nich očekávám větší pokles obchodování, než je celosvětovým průměrem. Myslím si, že současná epidemie také může zvětšit výhrady k obchodování s Čínou (kvůli postupům Číny při řešení pandemie – pokusy o zamlčení, malá ochota mezinárodní spolupráce). Ovšem dopad tohoto odporu nějak přesněji nedokážu odhadnout.

      6. Jaký je, podle Vás, vztah obchodu a politiky, respektive jaký vliv mají tzv. „vyšší hodnoty“ v politice na podobu businessu?

      Obecně si myslím, že “vyšší hodnoty” v politice vliv na obchod mají, a u Nové Hedvábné stezky toto provázání politických zájmů s obchodem zvlášť nápadné. V úvodu své práce zvažuji kontroverze projektu, kde politické zájmy hrajou velkou roli. Například dochází k tomu, že Čína půjčuje peníze na výstavbu infrastruktury autoritářským režimům. Tyto autoritářské režimy často vědí, že infrastruktura bude neužitečná, že jejich země nebude schopna splácet půjčku, nebo, že Čína stejně nakonec převezme vlastnictví, ale stejně se rozhodnou spolupracovat s Čínou, protože si tím zajistí politický kapitál pro svůj autoritářský režim. Autoritářský vůdce je schopen pak ukázat na třeba dálnici a říct “to jsem to pro Vás postavil, podporujte mě”. Upevní si tak své vůdcovství a Čína si rozšíří své pole působnosti. Zajímavá věc u Nové Hedvábné stezky je, že investice, nebo obchodní rozhodnutí nejsou pouze veliká rozhodnutí, které koordinuje stát, ale jsou to i menší podniky, které expandují do zemí, kam expanduje Nová Hedvábná stezka (je těžké určit, jestli je tato expanze součástí Nové Hedvábné stezky, nebo jestli ji pouze následuje, jelikož projekt není nějak jasně vymezen). K takovéto expanzi dochází například do afrických zemí, což je často nazýváno moderní kolinizací.

      Jakub Hampl

    • 13 června, 2020 (10:16 am) #24579 Odpovědět
      Jan Doležal
      Host

      1) Již v těchto dnech můžeme pozorovat dosti výrazný propad naší ekonomiky, především průmyslu, jehož výkonnost klesla téměř o třetinu. Dle mého přesvědčení se propad, nyní po rozvolnění ochranných opatření, zpomalí. Z dlouhodobého hlediska však nynější situace zanechá rozsáhlý šrám na tváři české ekonomiky, jelikož svou činnost bude nucena ukončit celá řada drobných i větších podniků.

      2) Česká ekonomika již dlouhá léta není zcela soběstačná, její opětovné vzedmutí, tak bude do velké míry záviset na kondici světového trhu. Dle mého názoru, jsou určitě cestou investice do rozvoje inovací, které nám pomohou náš trh zatraktivnit pro zahraniční investory. Dále určitě chytrá inflační politika (příklad bychom si mohli vzít z pana Rašína). Dobrá kondice měny je prvotním faktorem, který dále ovlivňuje například nezaměstnanost.

      3) Kdyby mým mottem bylo „pracovat a šetřit“, nejspíše bych vyzval své spoluobčany k trpělivosti, protože každá takováto situace chce především čas. Základní věc, na kterou bych se soustředil, by byla monetární politika, udržet stabilní měnu, která by přilákala investory, tedy tolik důležitý kapitál a rozhodně podporovat soukromé podniky (například sleva na daních). Těmito kroky bych se snažil zamezit všeobecné panice, která je především důvodem podobných krizí, klesá poptávka, podniky strádají a jsou nuceny omezovat nabídku. Z podobných bludných kruhů se poté vymotává velice těžko.

      4) Momentálně to jsou rozhodně představitelé zemí, které jsou našimi obchodními partnery, naše ekonomika je exportní, ale zároveň jsme nuceni hodně importovat. Jeden příklad za všechny, v nynější době dovážíme ze zahraničí velké množství potravin (nejvíce zeleninu a maso), ze státu jako Španělsko či Nizozemí, které samy každoročně vyprodukují několikanásobek své vlastní spotřeby. My jsme naopak závislí na dovozu. Takže vzhledem k zaměření naší ekonomiky, bude naše prosperování do velké míry záviset na našich zahraničních partnerech. Já jsem rozhodně zastáncem globalizovaného světa a obchodu a myslím si, že naše nynější pozice stále skýtá více pozitiv, než negativ. Průnik našeho trhu s těmi zahraničními nám pomáhá nalézt kupce pro řadu našich výrobků, kteří by se u nás nenašli v takové míře.

      5) Upřímně tuto metodu jsem nevyužil. Pokud bych chtěl nalézt nějaké státy, které bych do modelu vložil, abych vytvořil podobu Československa po roce 1989, nejspíše bych porovnával tehdejší hodnoty například minimální mzdy či míry inflace v Československu, s dnešními zeměmi, hledal bych státy, které se v hodnotách nejvíce shodují a následně bych je zapracoval do tohoto modelu.

    • 13 června, 2020 (10:30 am) #24607 Odpovědět
      Zora Vazačová
      Host

      Všech děkujeme za odpovědi. Už je pročítáme.

    • 13 června, 2020 (2:08 pm) #24733 Odpovědět
      Zora Vazačová
      Host

      Vážené studentky, vážení studenti,
      ráda bych vám všem poděkovala za účast v letošní soutěži SOČ.
      Je úžasné, kolik času jste věnovali přípravě.
      Členové poroty poctivě pročetli vaše práce, prohlédli vaše videa a vyhodnotili i vaše odpovědi na položené otázky. Diskutovali jsme ve skupině a poté stanovili pořadí. V tomto okamžiku jsou tzv. karty rozdány.
      Výsledky budou vyhlášeny zítra.
      Zvítězit může pouze jedna/jeden z vás, ale všichni si zasloužíte pochvalu.
      Za celou porotu vám přeji hodně úspěchů studijních i osobních.

      Zora Vazačová

  • Autor
    Příspěvky
Aktuálně je na stránce zobrazeno 28 vláken odpovědí
Odpověď na téma: 42. CP SOČ online – obor 13 ekonomika a řízení
Informace o uživateli: