Hlavní stránka Fóra Forum pro soutěžící SOČ 42. celostátní přehlídka ONLINE 42. CP SOČ online – obor 12 tvorba učebních pomůcek, didaktická technologie

  • Toto téma je prázdné.
Aktuálně je na stránce zobrazeno 34 vláken odpovědí
  • Autor
    Příspěvky
    • #23557 Odpovědět
      Miroslava Fatková
      Host

      Porota oboru 12 – tvorba učebních pomůcek, didaktická technologie
      Složení poroty:
      Mgr. Vojtěch Horák – předseda
      Mgr. Vladislav Zubr
      RNDr. Jiřina Svobodová
      prof. PhDr. Zdeněk Beneš, CSc.
      Mgr. Karel Neumann

      • Téma bylo upraveno 4 měsíci, 3 týdny uživatelem Mirka Fatková.
    • #23656 Odpovědět
      Martin Motlík
      Host

      Martin Motlík

    • #23875 Odpovědět
      Martin,Veronika Vondrová
      Host

      1)Máte připraveno více scénářů a úloh k řešení podle věku a tím i znalostí hráče?

      2)Je ve hře řešena alternativa, kdy hráč nevyřeší správně zadaný úkol. Je možná rada průvodce, náhradní úkoly, návštěva jiné postavy s radou o pomoc?

    • #23876 Odpovědět
      Oliver Tušla
      Host

      1) Je Vámi řešená problematika vhodná jen pro gymnázia nebo je přínosná i na jiných typech škol? V jakých předmětech doporučujete její realizaci?
      2) Plánujete nabídnout Vámi vyvinutou aplikaci pro vzdělávání na ostatních školách v ČR?
      ANO, proč?
      NE, proč?
      3)Jak hodláte řešit licenční politiku?
      4)Jaké volíte distribuční kanály?

    • #23878 Odpovědět
      David Brabec
      Host

      1)Jak dlouhé lano je možno s vaší pomůckou v laboratorních podmínkách vyrobit?

      2)Neuvažoval jste s použitím modelářské nebo truhlářské svěrky k uchycení
      dílů stroje k desce stolu?

      • #24204 Odpovědět
        David Brabec
        Host

        1) Teoreticky není maximální délka lana omezená, ale v praxi se objevují různá úskalí, která tuto maximální délku omezují. Například s větší délkou lana se mnohonásobně zvyšuje čas, po který se lano musí stáčet, také se objevuje v laně více defektů. Prakticky je tedy maximální délka lana kvůli těmto a mnoha dalším ohledům omezená na přibližně 8-10 metrů v závislosti na materiálu.
        2) Tyto svěrky jsem používal při testování prototypů stroje, ovšem již od začátku jsem chtěl využít řešení, které by bylo přímo uzpůsobené pro potřeby učební pomůcky. Použití svěrky by pro mě bylo až příliš veliké zjednodušení práce a z dlouhodobého hlediska bych s tímto řešením nebyl spokojený.

    • #23880 Odpovědět
      Eliška Čechovská
      Host

      1)Vaše práce je učební pomůcka nebo metodika?
      2)Kde v rámci ŠVP se Vaše práce uplatní?
      3)Jak máte v práci řešen autorský zákon?

    • #23882 Odpovědět
      Vilém Raška
      Host

      1)QRC uvedený v práci nefunguje, proč?
      2)Možná, že jsem v práci přehlédl, ale zajímala by mne odezva žáků?
      3)Zamyslel jste se nad tím, proč žákům chybí abstrakce?

      • #24674 Odpovědět
        Vilém Raška
        Host

        Dobrý den, dovolte mi, byť se zpožděním odpovědět na Vaše otázky.

        1) V práci byl přiložený QR kód odkazující na https://docs.google.com/document/d/1TzJcP8wEs918ep–f0334a8tPqzlTvDEuCzTek78_nE/edit?usp=sharing, kde byl vložen samotný odkaz na aplikaci. O nefunkčnosti QR kódu jsem dodnes nevěděl (krajská komise žádný problém nehlásila). Každopádně lze samotnou aplikaci stáhnout z AppStore při vyhledání jejího jména „Příjmačky“.

        2) Ohlasy byly vesměs pozitivní, na AppStore jsem k aplikaci dostal několik 5 hvězdičkových hodnocení. Byl jsem také připraven na chyby či problémy, ale žádné výtky mi od žáků nepřišly. Statistiky mi také ukázaly, že uživatele aplikaci používali opakovaně.

        3) Důvodů je jistě mnoho, dle mého je ale nejpalčivější problém to, že žáci si místo vytvoření postupu na základě složení jednodušších operací učí nazpaměť vzorce na konkrétní příklady. Potom ale ztrácí schopnost řešit příklady byť i při jednoduchých změnách, stejně jako schopnost abstrakce samotnou.

        Omlouvám se ještě jednou za zpoždění.

        Děkuji, Vilém Raška.

    • #23884 Odpovědět
      KLára Matoušková
      Host

      1)Máte již nějaké ohlasy ze škol, zoologické zahrady, muzea? Pokud jde o výuku biologie na základních a středních školách, spatřujete i zde potenciál využití vaší práce?
      2)I na území Čech a Moravy se nachází mnohé zajímavé doklady života z minulých geologických období. Vybírala jste organismy k ilustracím také podle tohoto hlediska?
      3)Život v pravěku často přitahuje pozornost mladších žáků. Uvažujete o doplnění brožury o pracovní listy, kvízy či nějaké zajímavosti, které by přitáhly jejich pozornost a podpořily další zájem a kreativitu?

    • #23885 Odpovědět
      Pavlína Salabová
      Host

      1)Jakým způsobem se načte model měřené součásti do databáze měřícího zařízení?

      2)Ve videu jsou použity dva různé přípravky k uchycení součásti. Proč?

    • #23888 Odpovědět
      Jakub Vlk
      Host

      1) Jaký je zdroj používaných dat? (Konkrétní stroj?)
      2) Jaký je materiál hřídele? Jak byla volena pevnost dovolená v krutu?
      3) Zdroj výpočtu, odkud čerpány postupy?
      4) Vypočítaný příkon čerpadla 17,97 W – pohon vrtačky 0,5 až 1 kW? Jak to souvisí s daty?

      • #24250 Odpovědět
        Jakub Vlk
        Host

        1)Zdroj používaných dat je radilní hydrodynamické čerpadlo, také nazýváno odstředivé. Konkrétní stroj jako zdroj dat používaný nebyl, vycházel jsem z odoborných podkladů, schématických náčrtů a výkresů uvedených v odborné literatuře.

        2)Materiál hřídele je ocel běžných jakostí třídy 11. Konkrétně materiál 11 110, neboli automatová ocel, která je určená pro obrábění na rychlořezných automatech. Dovolenou pevnost v krutu jsem volil ze strojnických tabulek 40 MPa.

        3)Postupy jsem čerpal jak ze svých vlastních znalostí, které jsem získal při studiu, tak z učebnice pro střední školy strojního zaměření, konkrétně z učebnice „Stavba a provoz strojů IV: konstrukční uspořádání, provoz a údržba“, která byla vydána v roce 1982 a jejímiž autory jsou Vlastimil Skopal, Mojmír Hofírek a Jindřich Adámek.

        4)Jedním z mých cílů bylo dosáhnout dobré přenosnoti a lehké konstrukce, proto jsem zvolil jako pohon čerpadla akumulátorový šroubovák, který je lehce odpojitelný. Vypočtený výkon 17,97 W slouží tedy spíše jako kontrola, zda výkon akumulátorového šroubováku je pro pohon dostatečný. To, že je pohonná jednotka předimenzovaná ale nemá vliv na funkci čerpadla, důležité jsou vykonané otáčky za minutu, které akumulátorový šroubovák splňuje.

    • #23889 Odpovědět
      Jan Holba
      Host

      1)Proč je PLC základem moderního průmyslu?
      2)programové prostředí TIA Portal V13 od firmy Siemens je na každé škole nebo mohu pro programování požít i jiné prostředky?
      3)“Díky panelu“ si mohou studenti od simulovat, pouze studenti Vaší školy?
      4)Jaká je reprodukovatelnost Vaší pomůcky, v případě zájmu jiných škol?

      • #24346 Odpovědět
        Jan Holba
        Host

        1) PLC je přístroj, určený pro řízení průmyslových aplikací. Slouží jako náhrada řízení procesu člověkem, operce vykonává mnohem rychleji a přesněji. Nepůsobí na něj žádná únava ani stres, díky tomu může pracovat neustále a práce jím vykonávaná bude mít vždy naprosto stejný výsledek. To má za následek vzrůst produktivity pracoviště a také kvality výrobků, protože možnou příčinu nepřesností ve výrobě tvoří lidský faktor. Současným cílem moderního průmyslu je minimalizovat, a pokud možno, zcela eliminovat podíl lidské práce.
        2) Každá škola software TIA Portal rozhodně nevyužívá. Myslím si ale, že na školách s technickým zaměřením je poměrně rozšířený. Programování PLC S7-1200 lze uskutečnit pouze v tomto vývojovém prostředí. Levnější variantou může být například vývojové prostředí LOGO! Soft Comfort, využívané pro programování méně výkonného PLC LOGO!, jež je s mým panelem kompatibilní.
        3) Tento panel jsem vyrobil s využitím materiálu školy, kterou studuji. Po dokončení se tak stal majetkem SPŠOA Uherský Brod, která ho využívá jako učební pomůcku.
        4) Nejsložitějším krokem v celém procesu výroby pro mne bylo vytvoření schématu a návrh desky. Následná výroba panelu se odvíjí od schopností a dovedností člověka, pohybuje se v řádu dnů. Postup výroby, společně s využitým vybavením, jsem popsal ve své práci. Nedokážu zhodnotit možnosti ostatních škol. V případě potřeby existují firmy specializované na výrobu, případně osazení DPS součástkami.

    • #23891 Odpovědět
      Nela Klusová
      Host

      1)Uvažujete o tom, že byste váš soubor námětů, pořízených fotografií a videí pro výuku přírodopisu (po doladění detailů) v digitální nebo knižní formě mohl dostat k vyučujícím přírodopisu v rámci celé ČR?
      2)Co vše jste musela v čase vytváření práce obětovat?
      3)Je něco, co byste udělala jinak?

    • #23894 Odpovědět
      Magdalena Ambrozková
      Host

      1)Co je podle vás příčinou neochoty učitelů zavádět do výuky nové pojetí experimentů?
      2)Jaká je vaše představa o ideální formě vzdělávání v přírodních vědách pro 21. století?
      3)Výuka biologie, chemie, fyzika nebo Nature? Co je vám bližší, proč? Přestože RVP umožňuje propojování vzdělávacích oborů, výuka na většině gymnázií je založena na tradici z minulého století. Je to třeba změnit?

    • #23897 Odpovědět
      Marek Mojžíš
      Host

      1)Každý student má právo odmítnout provést pitvu (pokus) a nesmí mu za to být snížena známka. Učitel nemůže nutit žáka provést pokus či pitvu proti jeho vůli (Listina základních práv a svobod). Jsou podle vašeho názoru alternativní metody plnohodnotnou náhradou pitevních praktik?
      2)Jaká úskalí s sebou nesou pitevní praktika obratlovců ve školní praxi? Jak pohlíží česká či evropská legislativa na experimenty na obratlovcích, k nimž patří i pitvy?
      3)V textu práce uvádíte, že jste zpracoval metodiku pro učitele, v textu práce chybí. Jaký metodický přístup k výuce srovnávací anatomie ryb preferujete?
      4)Ve školních odborných knihovnách či na internetu jsou běžně dostupné publikace s návody na pitevní praktika (mj.) i ryb. Běžným objektem bývá kapr, pstruh či jiný druh běžně prodávané ryby. V čem spatřujete inovativní přístup své práce?

    • #23899 Odpovědět
      Martin Motlík
      Host

      1)Existují jiné programy než Vámi uváděné v práci?
      2)Proč jste si vybral právě tento program?
      3)Testoval nebo konzultoval jste Vaši práci se spolužáky?
      4) Pokud ano, jaké byly ohlasy a kolik studentů se účastnilo testování?

    • #23900 Odpovědět
      Adam Knirsch
      Host

      1)Vaši aplikaci jsem otestovala na mobilu. Přestože v textu práce uvádíte, že se soustředíte na existující sloučeniny (Dával jsem si záležet na tom, abych si sloučeniny nevymýšlel, ale aby doopravdy existovaly. Musel jsem tedy všechny sloučeniny najít na internetu a ověřit, že existují), narazila jsem na jisté zvláštnosti: např. kyselinu sirnatou (sulfoxylovou), kyselinu tetrahydrogenuhličitou či trihydrogen dusičnou, překvapil mě oxid měditý (ten sice byl připraven, ale postrádá praktického významu).
      2)Domníváte se, že je žádoucí, aby se testovaly i tyto látky (nestabilní, popř. neexistující)?

      • #24199 Odpovědět
        Adam Knirsch
        Host

        Dobrý den,

        děkuji za velmi zajímavé otázky.

        1) V první otázce se vyjádřím zejména ke sloučeninám, které jste napsala, že mohou být zavádějící.

        a) Kyselina sirnatá – jak jste napsala, je to jiný název kyseliny sulfoxylové — triviální název. Přestože samotná kyselina je nestabilní, vzniká jako meziprodukt v přechodu mezi sulfanem a kyselinou dithioničitou.[1]

        b) Kyselina tetrahydrogenuhličitá – je hypotetická. Její sůl Na4CO4 by měla být podle výpočtů stabilní. Dokonce tato kyselina má „triviální název“ Hitlerova kyselina, protože její vzhled připomíná hákový kříž. Nedávno bylo
        zjištěno, že by se mohla vyskytovat na Uranu a Neptunu.[2] Významné jsou ale zejména její estery.

        c) Kyselina trihydrogendusičná – znovu hypotetická kyselina. Existuje, ale její sůl — Na3NO4. [3]

        d) Oxid měditý – jak jste již psala, existuje. Našel jsem ale, že je používaný jako součást měděných supravodičů. [4]

        2) Po poznámkám k existenci jednotlivých sloučenin, se dostávám k hlavní otázce. Co se týče nestabilních sloučenin, dle mého názoru je potřeba, aby se testovaly i takovéto sloučeniny. Jedna z těch známějších kyselin – kyselina uhličitá – také není stabilní, přesto je velmi často zmiňovaná. Často také tyto nestabilní sloučeniny jsou součástí některých procesů (viz a)) a pro popsání těchto procesů je potřeba znát i názvy těchto nestabilních meziproduktů.
        Co se týče neexistujících kyselin (viz b) a c)), je zde jejich význam v tom, že tvoří soli – stejně jako již zmíněná kyselina uhličitá. Při popisování těchto solí tedy použijeme název kyseliny, ze které soli pochází.
        Tím, že jsem napsal, že si hlídám, abych nenapsal neexistující sloučeniny, jsem myslel to, že nebudu obsahovat sloučeniny, které jsou nereálné a nepíše se o nich ani v žádných článcích. Jako příklad bych například uvedl sloučeniny, kde by měl fosfor oxidační číslo VI a vyšší (kyselina fosforová, …), nebo lithium v oxidačním čísle II. U takových sloučenin je jasné, že existovat nemohou.
        Co se týče praktického využití, myslím si, že není nutné zmiňovat jenom sloučeniny, které nutně mají nyní praktické využití. Tyto sloučeniny testují zejména názvoslovné principy, které fungují stejně u sloučenin s praktickým využitím, jako s těmi bez. Navíc člověk nikdy neví, kde na danou sloučeninu narazí (viz b), o které byl publikován na několika webových stránkách článek o jejím pravděpodobném výskytu na Uranu a Neptunu).
        Dalším důvodem použití těchto sloučenin je, že je potřeba, aby sloučenin v aplikaci bylo co nejvíce, a aby se často obměňovaly. Konkrétně stabilních hydrogenkyselin existuje velmi málo a testovat pouze ty známé s praktickým využitím by vyústilo spíše v naučení těchto sloučenin nazpaměť, než v pochopení názvoslovných principů. I z tohoto důvodu jsou zahrnuty i ty nestabilní sloučeniny.
        Samozřejmě je možné, že jste narazila na nějakou sloučeninu, která není reálná, ani se o ni nepíše v žádných článcích. V aplikaci je přes 900 sloučenin a kontrola všech z nich je náročná. Proto je možné, že jsem některou z nich špatně vyhodnotil jako reálnou.

        Ještě jednou děkuji za zajímavý dotaz a pokud máte ještě nějaké další otázky, rád je zodpovím.

        Zdroje
        [1] https://pubs.acs.org/doi/10.1021/jp400742q
        [2] https://www.universetoday.com/130666/uranus-neptune-may-keep-hitlers-acid-stable-massive-pressure/
        [3] https://hal.archives-ouvertes.fr/hal-00993061/file/Na3NO4_May2010.pdf
        [4] https://doi.org/10.1103/PhysRevB.53.8028

    • #23901 Odpovědět
      Matyáš Novotný
      Host

      1)V současné době se diskutuje o určité redukci vzdělávacího obsahu RVP pro základní i střední školy. Frontální výuka se stává minulostí, do popředí se dostávají moderní metody a formy pedagogické práce. Které pedagogické prostředky dle vašeho názoru nejefektivněji přispívají k naplňování cílů přírodovědného vzdělávání?
      2)Pokud již vaše práce prošla ověřením ve výuce gymnazijních studentů, s jakou odezvou se setkala, s jak byla hodnocena pedagogy?

    • #23958 Odpovědět
      Martin Motlík
      Host

      Dobrý den,

      1) Určitě existují i další programy. Jako další hlavní bych mohl zmínit například Advance Design Graitec. Ten umožňuje i statickou analýzu a modelování. Pokud by záleželo pouze na modelování konstrukcí, tak by stačily současné programy jako například ArchiCad, který ale statickou analýzu neumožňuje.
      2) Program Dlubal software jsem objevil v publikaci (díky reklamě) od komory autorizovaných inženýrů. Poté jsem studoval jakými obory se zabývají, a jakou problematiku jsou schopni, a na jaké úrovni, řešit. Dlubal software se mi pro studenty zdál jako nejpřijatelnější varianta a jedno z kritérií, podle kterých jsem postupoval byla také dostupnost programu. Dlubal software nabízí studentské licence a licence pro školy. Společnost má zájem spolupracovat se studenty, což bylo pro mě zásadní a program se mi po statické stránce zdál perfektní.
      3) 4) Ano program již byl několikrát testován v rámci výuky odborného předmětu stavební mechaniky. Jednalo se o 2 hodinové předvádění funkcí programu u 3. ročníku pozemního stavitelství. Studentů bylo přítomno 20. Studenti, kteří se o problematiku zajímají tento program ocenily a zaujala je i možnost dostupnosti a přemýšleli o instalaci. Všichni z dotazovaných hodnotili kladně názornost (byli rádi, že ví jak to vypadá ve skutečnosti). Následovalo vytvoření několika příkladů a videoanimací určených pro výuku, které se již v současné době využívají pro nižší ročníky.

    • #24247 Odpovědět
      Nela Klusová
      Host

      1) Uvažujete o tom, že byste váš soubor námětů, pořízených fotografií a videí pro výuku přírodopisu (po doladění detailů) v digitální nebo knižní formě mohl dostat k vyučujícím přírodopisu v rámci celé ČR?
      Ano, to je něco, čeho bych chtěla dosáhnout. Po své maturitě bych chtěla do učební pomůcky přidat ještě několik protokolů, ke kterým mám nafocené fotky. Jedná se např. o vnitřní a vnější stavbu pupenů, které jsem už bohužel do odevzdání SOČky nestihla. Po dodělání zmíněných protokolů bych chtěla zkusit nabídnout učební pomůcku nějakému nakladatelství, které by ji případně mohlo vydat. Zatím to je pouze myšlenka, nic podrobnějšího jsem si zatím nezjišťovala. Pokud by se tato možnost ale neuskutečnila, nabídla bych učební pomůcku alespoň v PDF verzi, včetně veškerých fotek a videí.

      Ve své předchozí práci SOČ 2018 (Praktická cvičení z botaniky s minimální sadou celoročně dostupných pokojových rostlin) jsem rovněž vytvářela učební pomůcku pro praktická cvičení. Používala jsem ale klasický optický mikroskop a zaměřila se jen na botaniku. Tuto učební pomůcku jsem po dokončení nabídla téměř stovce učitelů a setkala se s pozitivním ohlasem. Učební pomůcku jsem dále nabídla projektu „Praktika na dálku“, který má ve své režii Katedra učitelství a didaktiky biologie PřF UK a Katedra biologie a environmentálních studií PedF UK.

      2) Co vše jste musela v čase vytváření práce obětovat?
      Nevím, zda bych řekla přímo „obětovat“. Práce mě velice bavila, přestože jsem nad ní strávila spoustu času, a ne vždy se dařilo tak, jak bych si představovala. Hlavně dokončování práce bylo časově dost náročné, a ne vždy se mi podařilo skloubit učení, koníčky a práci na SOČce. Koníčky šly stranou a učení jsem též věnovala méně času než obvykle. Nicméně se to nikde negativně neprojevilo a koneckonců jsem se učila samotnou tvorbou učební pomůcky.

      3) Je něco, co byste udělala jinak?
      Ano, potřebovala bych si lépe rozvrhnout čas. V předchozí učební pomůcce jsem závěr neměla připravený formou pracovního listu pro žáky, pouze jsem žákům vynechávala volné místo (a závěr si tak formulovali samostatně, každý podle svého). Kvůli tomu jsem zřejmě měla špatný odhad, co se týče množství času stráveného nad tvorbou textové části protokolů, závěr formou pracovního listu mi zabral mnohem více času, než jsem očekávala.

      Na začátku své práce jsem též neměla 100% vychytané focení objektů a následné úpravy. To se mi podařilo vychytat až v průběhu práce, takže toto bych též udělala jinak, byť se jedná víceméně pouze o to, že některé fotografované objekty nemají jednolité pozadí bez struktury. Uvažovala jsem i o znovunafocení objektů. Některé organismy jsou ale dostupné pouze v poměrně krátkém časovém intervalu, takže jsem od tohoto nápadu upustila. A co se týče úprav, mé první úpravy nebyly úplně efektivní z hlediska času nad nimi stráveném, což se ale dalo očekávat, protože fotografie jsem nikdy předtím neskládala.

    • #24271 Odpovědět
      Martin Motlík
      Host

      Dobrý den, děkuji Vám za odpovědi. Mne uspokojily, ale jsem jen část týmu. Horák

    • #24299 Odpovědět
      Martin Motlík
      Host

      I já Vám děkuji za doplňující otázky.

    • #24301 Odpovědět
      Jakub Vlk
      Host

      Dobrý den,
      mám jednu malou více praktickou otázku. Uvažujete o možnosti šíření souiborů *.stl pro tisk?
      Pokud ano, jak a kde je seženu? Horák

    • #24304 Odpovědět
      Oliver Tušla
      Host

      Dobrý den,
      děkuji za dotazy.

      1) Aplikace je možná dokonce vhodnější na jiných typech škol, než je gymnázium. Aplikace cílí na jednoduchost a názornost celého výukového procesu. Dalo by se tedy říct, že může být pro žáky motivační i tam, kde by o danou látku žáci jinak neměli zájem. Na ostatních typech škol se dá aplikace využít v předmětu chemie nebo fyziky stejně jako na gymnáziu. Pro základní školy je látka, co se týče orbitalů, nejspíše moc pokročilá. Nicméně se dá ve fyzice použít Bohrův model atomu, který si může vyučující pravým kliknutím stáhnout z aplikace například do své prezentace. Elektronové konfigurace prvků s menším počtem elektronů se běžně na základních školách vysvětlují právě pomocí Bohrova modelu. Nepodceňuji ani motivační stránku 3D modelů jako něčeho zajímavého pro budoucí malé chemiky.

      2) Aplikaci jsem se již v rámci testování snažil rozšířit do dalších škol. Školy jsem měl již vybrané, ale kvůli stávající pandemii nedošlo realizace. Nejprve se přes známé kolegy mojí paní učitelky chemie pokusím v příštím školním roce aplikaci rozšířit na další gymnázia v Praze, zapracuji další připomínky, a poté budu cílit i na další typy středních škol a další oblasti. Zároveň se pokusím nabídnout aplikaci na mojí bývalé základní škole, viz otázku 1. Aplikaci chci nabídnout jednak z důvodu, aby se moje práce využila, jednak z důvodu, že podle učitelů a podle dotazníkového šetření mezi žáky je aplikace přínosná pro osvojení látky.

      3) Problematikou softwarových licencí se shodou náhod hodně zabývám ve svém volném čase. V budoucnosti bych se rád věnoval vědeckému výzkumu a mým plánem je řídit se principy vědecké komunikace Open Access. Ta spočívá v tom, že by výsledky práce měly být dostupné okamžitě, bezplatně, trvale a svobodně. Okamžitě a trvale je zdrojový kód mé aplikace zveřejněn v repozitáři GitLab, na nějž je odkaz na stránce FAQ v aplikaci. Po skončení tohoto ročníku SOČ přidělím zdrojovému kódu licenci 3-clause BSD, která mi zajišťuje zachování autorství, ale nijak neomezuje využití kódu. Text tištěné práce také zveřejním po skončení SOČ v sekci FAQ.

      4) Vzhledem k tomu, že je aplikace dostupná na webové adrese, využíval jsem velké množství distribučních kanálů. Na výběru domény jsem si dal velmi záležet, aby byla dobře zapamatovatelná. Na přednáškových akcích jsem ostatním jednoduše adresu řekl a oni ji bez problémů vyhledali. Dále jsem svým známým adresu zaslal přes sociální sítě, e-mail atp. Velkým kanálem je dozajista i škola a učitelé, viz otázku 2.

      Oliver Tušla

    • #24318 Odpovědět
      Matyáš Novotný
      Host

      1)V současné době se diskutuje o určité redukci vzdělávacího obsahu RVP pro základní i střední školy. Frontální výuka se stává minulostí, do popředí se dostávají moderní metody a formy pedagogické práce. Které pedagogické prostředky dle vašeho názoru nejefektivněji přispívají k naplňování cílů přírodovědného vzdělávání?

      Dle mého názoru souhlasím s tím, že frontální výuka se stává méně populární, mezi pedagogickými pracovníky i žáky. Z hlediska výuky přírodovědného oboru a na školách zastávám názor, že je dobré vyžít možnosti následujících školních a mimoškolních aktivit: exkurze v přírodě a botanických i zoologických zahradách a zadávání projektů na konkrétní přírodovědná témata (téma bude buď určené učitelem, nebo vybráno žákem samotným). Určitě je vhodné využít přírodovědně zaměřené mimoškolní kroužky (přírodovědné kluby Domu dětí a mládeže, skautské kluby, letní dětské tábory, atd.). Z mého pohledu, je nejefektivnější forma přírodovědné výuky kombinace školního a mimo školního vzdělání. Školní výuka zajistí nezbytnou teorii, kterou si žák může ověřit a rozšířit prostřednictvím mimoškolních aktivit.

      2)Pokud již vaše práce prošla ověřením ve výuce gymnazijních studentů, s jakou odezvou se setkala, s jak byla hodnocena pedagogy?

      Ověření ve výuce na gymnáziu jsem plánoval v průběhu jarních měsíců letošního roku, ale vzhledem k uzavření škol z důvodu karanténních opatření v průběhu koronavirové epidemie, jsem byl nucen odložit tyto akce do té doby, než se opět otevřou školy. Avšak z pozice instruktora vodáckého kroužku při Domu dětí a mládeže v Hradci Králové jsem měl možnost otestovat některé části mojí práce na mých svěřencích, zejména v ekosystémech v okolí řeky Orlice. Z hlediska pedagogického hodnocení učitelů biologie na gymnáziu, které navštěvuji, byla práce kladně hodnocena.

      Děkuji porotě a oponentovi za přečtení mé práce a zaslané dotazy. Budu rád, když moje práce zaměřená na botaniku a ekologii rostlin najde praktické využití.

    • #24373 Odpovědět
      Martin a Veronika Vondrovi
      Host

      Dobrý den,
      děkujeme za otázky.

      1) Scénář máme zatím pouze jeden, jelikož si myslíme, že se v našem příběhu najde něco pro každého bez ohledu na jeho věk. V příběhu se nevyskytuje žádné násilí ani nic, co by člověk mladšího věku nezvládl. Zároveň je příběh podle nás dostatečně poutavý, aby si udržel pozornost i staršího žáka. Hra má i řadu překvapení, ať už jde o „easter eggy“ nebo o skryté dialogy.
      Co se týče úloh pro určité věkové kategorie, máme již připraveno a dle obtížnosti rozděleno nemálo příkladů. Vzhledem k tomu, že hru vytváříme již od úplného začátku zcela sami a přejeme si tuto skutečnost zachovat, zatím neumíme zakomponovat do hry vše, co bychom chtěli. Několik měsíců jsme se snažili tento problém vyřešit. Jediné, co jsme však zatím byli schopni udělat, je možnost zvolení obtížnosti na začátku každého příkladu (pomocí blueprintů – podobný princip jako u dialogu). Toto se však ukázalo býti pro hráče únavné a nesetkali jsme se s kladnými ohlasy. Proto jsme tuto možnost nakonec ze hry vyřadili.
      V žádném případě ale nezavrhujeme možnost přidání různých stupňů obtížnosti pro celou hru, ba dokonce plánujeme svou pozornost a snahu ubírat tímto směrem.

      2) Ve verzi hry, kterou jsme prezentovali v krajském kole, tato alternativa řešena není. Jak jsme ale zmiňovali v kapitole 7.2 Plány do budoucna, již od doby, kdy jsme náš projekt započali, jsme s alternativou, že hráč nebude schopen vyřešit daný úkol, počítali.
      Ve verzi hry pro krajské kolo jsme tedy pouze testovali herní mechaniky, snažili se zajistit správné fungování hry a zaměřili se především na odstranění problémů a chyb (nefunkční animace postav, navigace postav, nepřehledné řešení příkladů, …). V této fázi vývoje hry jsme navíc neměli potřebné znalosti, abychom takto pokročilou mechaniku přidali.
      Za poslední dva měsíce, v nichž jsme vyvíjeli další verzi hry, jsme však dospěli do bodu, kdy jsme nejen schopni vytvořit dialog s více možnostmi odpovědí, ale také hráči poskytnout „dvoustupňovou“ nápovědu.

      Vypadá to asi takto:
      I. Hráč chybně zadá výsledek příkladu. Nehráčská postava ho na tento fakt upozorní.
      II. Hráči se zobrazí možnost zkusit příklad znovu vypočítat bez nápovědy, nebo si o nápovědu říci.
      III. Pokud si vybere možnost nápovědy, zobrazí se mu přes celou obrazovku (tak, aby ho hra nerušila) okno s obecným řešením daného typu příkladu. Poté, co si hráč obecné řešení příkladu prohlédne, může okno snadno zavřít pomocí tlačítka v dolní části obrazovky.
      IV. Hráč má nyní opět možnost zadat výsledek.
      V. V případě, že je výsledek znovu chybný, dostane hráč tentokrát 3 možnosti výběru. Buď může pokračovat bez nápovědy, nebo si může opět zobrazit obecné řešení tohoto typu příkladu, a nebo si může zvolit kompletní a podrobné řešení konkrétního příkladu, který se snaží vypočítat.

      S tímto souvisí také náš další plán zmíněný v práci, a sice vylepšit herní rozhraní tak, aby umožňovalo zobrazit statistiky příkladů (př. na kolikátý pokus se hráči podařilo úlohu vyřešit, kolik bylo potřeba nápověd apod.)

      Doufáme, že jsme na Vaše otázky odpověděli uspokojivě. Děkujeme za možnost účastnit se celostátního kola, je nám velkou ctí.

    • #24386 Odpovědět
      Eliška Čechovská
      Host

      1)Vaše práce je učební pomůcka nebo metodika?
      Jestliže definujeme metodiku v oblasti pedagogiky jako nauku o metodě vyučování v určitém oboru, jedná se tedy spíše o „teorii“, ne o konkrétní příklad, popř. návod.
      Má práce může, dle mého názoru, splňovat funkce, jak učební pomůcky, tak metodiky. Metodikou může být, pokud se učitel pouze inspiruje a vymyslí své vlastní modifikace a zapojí jiné (obdobné) cviky. V mé práci (ne v samotném Návodu cvičení pro děti předškolního věku) navíc popisuji i metodiku vytvoření mého návodu. Tedy, podle kterých kritérií jsem návod vytvářela.
      Sama bych však návod zařadila spíše pod pojem učební pomůcka. Věnuje se totiž konkrétním příkladům cviků, nejen tomu, jak takové cvičení sestavit, aby splňovalo všechny požadavky správného kompenzačního cvičení.

      2)Kde v rámci ŠVP se Vaše práce uplatní?
      Má práce je momentálně využívaná v MŠ zapojených v projektu Lokomoce z. s. „Pohyb do MŠ“, do kterého se MŠ mohou dobrovolně zapojit, a který zatím nefunguje jako samostatný RVP. Lokomoce z. s. se v současnosti snaží jednat s ministerstvem školství o nutnosti zařazení pravidelného kompenzačního cvičení právě v MŠ. Kdyby se tento krok podařil, byly by pak mé návody stále využívány v celém projektu.
      Dle náměstkyně ministerstva zdravotnictví MUDr. Aleny Šteflové Ph.D (vyjádření na CNN Prima news) je potřeba zavést metodiku kompenzačních cvičení již do MŠ, přičemž projekt Lokomoce z. s. se zdá být využitelný, právě díky tomu, jakým způsobem „ukázkově“ funguje v do něj zapojených MŠ a díky jeho metodice. Stále se ale nejedná o celostátní projekt, problém je zde zejména s financováním MŠ.

      3)Jak máte v práci řešen autorský zákon?
      Popravdě jsem při tvorbě návodů nepřemýšlela nad tím, kdo bude uveden, jako jejich autor. Práci jsem vytvářela především čistě s myšlenkou na to, aby se dětem, které jsou zapojeny v projektu „Pohyb do MŠ“, dostalo zpestření každodenního cvičení a já tak pomohla alespoň částečně projektu. Autorská práva pak spadají na moji konzultantku MUDr. Jaroslavu Chlupovou, s čímž nemám žádný problém.

    • #24398 Odpovědět
      Jan Holba
      Host

      Dobrý den, děkuji Vám za odpovědi. U otázky číslo 4) mne zajímala možnost stavby modelu v jiném předmětu školy, tím oádem i možnost učební pomůcku reprodukovat. Asi jsem špatně formuloval otázku. Omlouvám se. Horák

      • #24577 Odpovědět
        Jan Holba
        Host

        Model mycí linky na naší škole sestavili studenti prvního ročníku. Během zapojování se tak naučili základy jednoduchých elektronických obvodů. Model se dá samozřejmě rozložit a poté znovu složit, ale nedoporučuji to, protože by mohlo dojít k jeho poškození. Jeho podstatou není naučit studenty poskládat a následně zapojit stavebnici, ale naučit je pracovat s automatizovaným zařízením.

    • #24423 Odpovědět
      Klára Matoušková
      Host

      Klára Matoušková, Paleozoologie

      Dobrý den, zdravím a děkuji za otázky.

      1) Zatím stále zařizuji vydání své brožury, kterou bych ráda prokonzultovala s Doc. RNDr. Václavem Zieglerem, svým externím školitelem, který se sám věnuje popularizaci paleontologie, a velmi mě podporuje k dalšímu rozšíření práce. Získala jsem nabídku vydání od ZUŠ Řevnice. Po zveřejnění videa jsem získávala kladné ohlasy z mého okolí. Již nyní projevili zájem o brožuru dva učitelé základní školy (ZŠ Všenory a ZŠ Líšnice). Z dinoparku jsem získala kontakty a pozitivní zpětnou vazbu. Stále je domluva v procesu, na některé odpovědi na nabídky stále čekám.
      Brožura je vytvořena s cílem zaujmout širokou veřejnost, nicméně dá se snadno přizpůsobit různým věkovým skupinám. Myslím si, že je vhodná pro základní školy, neboť je napsána se spíše méně textem a mnoha ilustracemi, což je i pro mladší žáky antraktivnější a srozumitelnější. V 9. třídě základní školy se děti učí v přírodopisu základní znalosti o vzniku a vývoji Země a brožura může být vhodným doplňkem pro znázornění života na Zemi, evoluce a ekologických trendů naší planety.

      2) Inspirací a předlohou mi byla zejména naučná literatura českých paleontologů, kteří často kladli důraz na rozšiřování informací o organismech žijících na našem území. Mým cílem nebylo se přímo zaměřit na živočichy žijící v minulých geologických obdobích v oblastech ČR, ale snažila jsem se svou práci pojmout více globálně. Ve své práci jsem se nezaměřovala příliš na lokalizace živočichů, vybírala jsem spíše živočichy zajímavé nebo velmi podstatné ve vývojových liniích (vývojové mezičlánky, které propojují celou evoluci).

      3) Určitě ráda přizpůsobím brožuru mladším věkovým skupinám zábavnější formou o pracovní list, kvízy nebo nějakou doplňovací hru. Děti se o prehistorii často sami zajímají, což je inspirující pro mou práci a snadno se mi budou hry nebo doplňující kvízy vytvářet. Tímto děkuji za tip, ráda svou práci rozšířím zábavnější formou.
      Již nyní pracuji na další brožuře, tentokrát zaměřenou na popularizaci třetihorních savců, kteří jsou často v pozadí jiných živočichů, např. dinosaurů, které má v povědomí většina lidí. Tito savci mě zaujali nejen svou velikostí, která je srovnatelná s dinosaury, ale i svou rozmanitostí a originalitou vzhledu. V práci výtvarně zpracovávám lebky těchto savců, které mají až fantaskní tvary.

      S pozdravem
      Klára Matoušková

    • #24484 Odpovědět
      Marek Mojžíš
      Host

      1) Učitel určitě nemůže nutit žáka pitvu provést, ale s tímto učitel nemůže dopředu počítat, protože neví jestli s pitvou bude mít problém jeden žák, nebo celá třída, a proto musí alternativní řešení vymyslet na místě. V případě neochoty pitvat, kterou žáci projeví, můžeme tyto žáky rozdělit do dvojic k žákům, kteří problém s pitvou nemají. Pokud bude mít problém s pitvou velká část žáků, učitel by názornou pitvu měl provést sám, popřípadě i žáci, kteří nebudou mít k pitvě odpor si můžou pitvu vyzkoušet, aby si pitvu vyzkoušeli prakticky a nepřišli o praktickou část hodiny. Učitel by měl pitvu provést stejně, jako by ji prováděli žáci, a to podle pokynů v pracovním listu. Po pitvě, která by byla provedena učitelem, by žáci měli postupovat podle úkolů v pracovním listě. Toto řešení, ale není dle mého názoru plnohodnotným nahrazením , protože žáci přijdou o možnost si sami rybu osahat a vyzkoušet pitvu, tudíž si myslím, že není žádná alternativa, protože nic nenahradí vlastní pitvu, kterou by provedl samotný žák.

      2) Úskalí jsou taková, jak už bylo zmíněno, že žáci pitvu budou odmítat provést. Těch důvodů je hned několik, ale většinou pitvu odmítají z lítosti k danému zvířeti. Další úskalí může být špatné usmrcení jedince, kdy člověk nezkušený s usmrcováním, zvíře neusmrtí správně a zvíře poté může trpět nebo umírat pomalou a trýznivou smrtí, proto pro pitvu různých obratlovců, ať už ryb nebo myší, jsou předepsány různé metody a směrnice, podle kterých by se měl každý řídit při usmrcování obratlovců k těmto účelům.
      Omlouvám se, ale druhá část otázky nebyla předmětem mého zkoumání.

      3) Ano, metodika pro učitele v textu práce chybí, protože jsem ji tam zapomněl přiložit, to jsem ale nahradil a pod mé video (do popisku) na YouTube jsem vložil odkaz, který Vás přesměruje na mou metodiku a tu si můžete následně projít. Preferuji interaktivní přístup, kdy si žáci mohou vše vyzkoušet, ale pokud některý z žáků pitvu odmítne, nemůžeme jej do pitvy nutit a on musí pouze přihlížet.

      4) Hlavní myšlenkou, jak pitvu ryb pro žáky nějak ozvláštnit nebo obohatit, bylo pitvat netypické druhy ryb, které žáci nevidí každý den, proto jsem vybral ryby, které jsou známé, ale v hodinách praktik nejsou běžné. Nakonec pro praktika zvolil okouna, pro jeho netypickou hřbetní ploutev a jeho dravý způsob obživy. Předem jsem měl zjištěno od učitele, že dravci v hodinách praktik nejsou běžní a z předem přečtené literatury jsem věděl o jeho poměrně zvláštní trávicí soustavě. Jinak způsob pitvy inovativní v ničem nebyl, okoun byl pitván jako každá ryba jen jsem žáky upozornil na jeho ostrou hřbetní ploutev. Tomuto tématu bych se chtěl nadále věnovat a zkusit vytvořit pracovní listy pro více netypické ryby, třeba i mořské, a třeba i prohloubit myšlenku některých úkolů, aby žáci nad zodpovězením otázky museli více bádat. Chtěl bych se také věnovat úpravě metodického listu pro učitele, do kterého bych chtěl vložit více obrázků od více druhů ryb a vysvětlení, jak daný orgán funguje u daného druhu ryby, abych učitelům práci co nejvíce zjednodušil.

    • #24499 Odpovědět
      Magdalena Ambrozková
      Host

      1) Co je podle vás příčinou neochoty učitelů zavádět do výuky nové pojetí experimentů?

      Nejdříve bych chtěla říct, že je to velmi individuální a opravdu záleží na jednotlivých učitelích.
      Nad touto otázkou jsem však měla možnost přemýšlet, když jsem hledala učitele, kteří by otestovali úlohy z mé sbírky ve své školní výuce. Učitelé, kteří reagovali na můj dopis s prosbou, většinou úlohy v mé sbírce oceňovali, ale jedním dechem dodávali, že je nemohou otestovat, protože:
      – Nemají dostatečnou časovou dotaci pro nové (další úlohy, úlohy navíc) experimentální úlohy v rozvrhu
      – Úlohy by otestovali, ale momentálně se jim to tematicky nehodí, protože probírají jiné učivo
      – Provádějí podobné laboratorní úlohy, které jsou součástí tzv. „školních laboratorních kuchařek“ – s těmito úlohami mají zkušenosti, a proto nevidí důvod je nahrazovat něčím jiným
      – Souhlasili s testováním, ale výrazně preferovali teoretické úlohy (komiks o fotosyntéze), které nejsou tak náročné na přípravu materiálů ani vyhodnocování výsledků

      Obecně to učitelům nemám za zlé, protože z četných rozhovorů, které jsem na toto téma vedla, si učitele stěžovali na velké kvantum učiva/poznatků, které je potřeba v rámci RVP (a tedy i ŠVP) v přírodovědných odučit a zároveň snížená časová dotace pro tyto předměty. Zvláště starší učitelé vzpomínali, že dříve měli k dispozici více hodin, mohli tedy trávit i více času v laboratorních praktikách. Pak ale došlo k tomu, že hodiny pro přírodovědné předměty byly sníženy (zvýšeny byly ve prospěch např. výuky jazyků) zatímco povinné kvantum učiva zůstalo. Takže je poměrně častým jevem, že nedobrané teoretické učivo se probírá v hodinách vyhrazených pro laboratorní práce, ostatně tak tomu bylo i na naší škole.

      Když bych tedy měla shrnout příčiny z pohledu učitele:
      – Příliš velká byrokracie, kdy učitelům nezbývá čas na „vlastní učení“
      – Příliš velké kvantum učiva, které je třeba probrat v omezeném čase, takže aby se to stihlo, často se vypustí právě laboratorní práce
      – Laboratorní práce jsou samozřejmě náročné – na přípravu (pomůcky, materiály) a také časově – vlastní provedení, a vyhodnocení experimentů, které může být individuální a je potřeba vést nad výsledky kvalitní diskuzi (i negativní výsledek má svou nepopiratelnou hodnotu, pokud je dobře diskutován)
      – Pokud by experimenty měly být „nové“ – tedy takové, které nejsou součástí každé učebnice biologie, vyžaduje to od učitelů další vzdělávání, samostudium, vyhledávání, případně testování vhodnosti nových experimentů – čili zase časově náročná práce
      – Legislativní podmínky pro práci v laboratořích – ty se v proběhu let velmi zpřísnily, takže učitelé jsou si často nejistí, jestli daný experiment vyhovuje bezpečnosti práce v laboratoři, jakým způsobem zajistit proškolení studentů. V této situaci je pro řadu kantorů samozřejmě bezpečnější dělat jen ověřené laboratorní práce a do nových experimentů se moc nepouštět.

      Ale setkala jsem se také se spoustou učitelů, kde jejich nadšení pro výuku přírodovědných předmětů úspěšně zdolává všechny tyto výše uvedené překážky. Tito lidé vědí, že bez zpětné vazby ve formě experimentů se teorie vyučuje jen těžko, a proto se svými studenty realizují takovou experimentální výuku, aby podnítili jejich zájem a propojili jejich teoretické znalosti s praxí

      2) Jaká je vaše představa o ideální formě vzdělávání v přírodních vědách pro 21. století?

      Budu popisovat svou představu pro vzdělávání přírodovědných předmětů na gymnáziu, protože s tímto typem školy mám konkrétní zkušenosti. Nejprve bych umožnila gymnáziím, aby se mohly profilovat s určitým zaměřením – buď celá škola (gymnázium se zaměřením na přírodní vědy) nebo by ve formě tříd, zaměřených na přírodní vědy. V těchto třídách by byla upravena časová dotace pro přírodovědné předměty tak, aby byl dostatek času na experimentální a terénní výuku. Skoro bych si přála, aby obě složky – teoretická i praktická byly v rovnováze. To by samozřejmě obnášelo razantní snížení množství teoretického učiva, takže by se učily jen základní principy, které by však byly důsledně ověřovány v praxi (laboratoři, terénu). Myslím, že tím by studenti pochopili (vyzkoušeli si, otestovali), řadu principů a na základě svých zkušeností by také mohli své poznatky zobecňovat, učili by se formulovat závěry. Jsem přesvědčena, že tento typ výuky, by (alespoň u některých studentů) vedl ke zvýšení zájmu o určitou problematiku, které by se pak mohli věnovat více, individuálně, do větší hloubky…

      Přírodovědně zaměřená gymnázia by pak mohla úzce spolupracovat s různými organizacemi nebo institucemi (přírodovědecké fakulty, výzkumné ústavy, správy ochrany přírody…), které by ve spolupráci se školou zajišťovaly doplňkový program, stáže, vypracování SOČ a další aktivity.

      Kladla bych důraz na badatelsky orientovanou výuku. Moje představa je, že na začátku roku by si žáci mohli vybírat z projektových témat (nebo by přicházeli s vlastními náměty), a tato témata by v průběhu roku samostatně zpracovávali. Učitele by zde byl v roli konzultanta, „průvodce“, nebo by společně se studenty mohl hledat nová východiska, pokud by projekt řešil aktuální a konkrétní problematiku. Své výsledky a zjištění by studenti mohli prezentovat na školních „vědeckých konferencích“.

      3) Výuka biologie, chemie, fyzika nebo Nature? Co je vám bližší, proč? Přestože RVP umožňuje propojování vzdělávacích oborů, výuka na většině gymnázií je založena na tradici z minulého století. Je to třeba změnit?

      Nevím, jestli jsem správně porozuměla otázce, ale pokud ano, pak předpokládám, že Nature pod sebou bude zahrnovat biologii, chemii, fyziku a já bych tam přidala i zeměpis, minimálně jeho část. Všechny tyto obory spolu souvisí a úplně ideální by bylo, kdyby se žáci naučili kontinuálně přecházet z oboru do oboru, využívat poznatky z jednotlivých předmětů, propojovat. Proč to na většině gymnázií nefunguje? Mohu jen odhadovat – jde o „novou koncepci“, čili její přepracování by vyžadovalo mnoho práce, úsilí a často i změnu způsobu uvažování. Přírodní vědy jsou velmi dynamické vědy, rychle se mění, jsme zavaleni novými a novými objevy, spousta dogmat přestává platit.
      Sama jsem byla svědkem situace, kdy řada učitelů (zvláště těch starších) je na rozpacích, jak vlastně učit systematickou biologii, když molekulární biologie v posledních letech bourá všechny zavedené „učebnicové pravdy“, stran rozdělení do tradičních říší rostlin, hub a živočichů.
      Takže změny je třeba udělat, a asi velké. Rozhodně by se to ale nemělo uspěchat. Začít bychom měli nejspíš na pedagogických (a přírodovědných) fakultách, kde by se učitele již cíleně připravovali na tuto troj a více kombinaci přírodovědných předmětů, tak aby to dokázali studentům srozumitelně přiblížit a nadchnout je. Výhodu bych viděla v tom, že všechny předměty by přednášel jeden učitel, který by mohl podle potřeby přecházet z oboru do oboru a jednotlivá témata si uspořádával tak, aby na sebe logicky a kontinuálně navazovala, případně se doplňovala. Takže Nature? Za mě rozhodně ANO, ale je to určitě běh na dlouhou trať a nebylo by dobré to uspěchat na úkor kvality. Dost si v tomto slibuji od vzdělávací Strategie 2030, tak doufám, že mě v tomto příliš nezklame.

      • #24732 Odpovědět
        Jiřina Svobodová
        Host

        Magdaleno, děkuji za Vaše odpovědi na moje otázky. Musím říci, že jste dokonale popsala to, co za léta své praxe učitelky biologie a chemie na gymnáziu vnímám jako problém. Rovněž bych uvítala větší propojení praxe s teorií, důraz na mezioborové vztahy, omezení přílišné faktografie a větší možnosti profilace žáků. J. Svobodová

    • #24514 Odpovědět
      Eliška Čechovská
      Host

      Dobrý den, děkuji Vám za odpovědi. Organizace Lokomoce z. s. se snaží oslovit MŠ prostřednictvím MŠMT ČR, co zřizovatelé?
      U autorských práv jsem myslel hlavně na pérovky, ale děkuji za vysvětlení. Horák

    • #24634 Odpovědět
      Pavlína Salabová
      Host

      Dobrý den,
      moc se omlouvám, ale měla jsem výpadek internetu, s kterým se bohužel nadalo nic dělat a nemohla jsem tak odpovědět včas, proto se snažím odpovědět až takto. Nevím zda je to ještě možné, ale alespoň to zkusím, moc mě tato komplikace mrzí.

      1. Model se do databáze načítá velmi složitě a je nutné mít k tomuto kroku přístup, proto tento krok nedělají studenti ani učitelé, ale kvalifikovaný pracovník přímo od společnosti Renishaw. Model se totiž musí do systému načítat přes pozadí měřícího programu a to je celkem náročný proces. Firma má tento proces nastavený tak, aby vždy musel přijet někdo od nich a nastavil tak vše, co je momentálně nutné.

      2. Ve videu jsou použity 2 přípravky pro uchycení, protože na poslední chvíli došlo ke změně přípravku a nebylo již možné celé video točit znovu, proto byly zanechány obě varianty. Nové uchycení bylo již dlouho dopředu objednáno, dorazilo však příliš pozdě. Pomocí obou variant však lze docílit dobré přesnosti a výběr přípravku neovlivní průběh měření, je však nutné celé jedno měření dokončit s jedním přípravkem, jinak by mohlo dojít ke kolizi.

      Ještě jednou se moc omlouvám.
      Hezký den,
      Salabová

    • #24734 Odpovědět
      Jiřina Svobodová
      Host

      Děkuji za odpovědi na moje otázky. Jiřina Svobodová

    • #24735 Odpovědět
      Jiřina Svobodová
      Host

      Klárko, děkuji za odpovědi a přeji Vaší brožuře úspěch na cestě za čtenáři všech věkových kategorií.
      Jiřina Svobodová

    • #24736 Odpovědět
      Jiřina Svobodová
      Host

      Adame, děkuji za Vaše odpovědi. Pokud jde o ty zvláštní sloučeniny – svou otázkou jsem směřovala spíš k tomu, že by jejich zařazení v aplikaci mohlo vést i k určitým chybným představám žáků o obvyklých oxidačních stavech prvků. Jiřina Svobodová

Aktuálně je na stránce zobrazeno 34 vláken odpovědí
Odpověď na téma: 42. CP SOČ online – obor 12 tvorba učebních pomůcek, didaktická technologie
Informace o uživateli: