Hlavní stránka Fóra Forum pro soutěžící SOČ 42. celostátní přehlídka ONLINE 42. CP SOČ online – obor 08 ochrana a tvorba životního prostředí

  • Toto téma je prázdné.
Aktuálně je na stránce zobrazeno 29 vláken odpovědí
  • Autor
    Příspěvky
    • #23553 Odpovědět
      Miroslava Fatková
      Host

      Porota oboru 08 – ochrana a tvorba životního prostředí
      Složení poroty:
      Ing. Otto Hoffmann – předseda
      Ing. František Frola
      Mgr. Jiří Hadrava
      Mgr. Václav Dvořák
      Ing. Radim Kotrba, Ph.D.

    • #23683 Odpovědět
      Alžběta Jirečková
      Host

      1) Které faktory mohly ovlivnit výskyt zjištěných druhů a jejich četnost?
      2) Přinášejí Vaše data nové poznatky o rozšíření druhů v ČR?
      3) Zabýval se někdo chybovostí použitých sčítacích metod na základě zkušeností mapovatele (daných třeba jeho věkem)?

      • #23764 Odpovědět
        Alžběta Jirečková
        Host

        Vážená poroto,

        níže naleznete odpovědi na Vámi položené dotazy.

        1. Které faktory mohly ovlivnit výskyt zjištěných druhů a jejich četnost?

        Za hlavní faktor považuji dobu, ve které probíhaly jednotlivé pochůzky. Všechny sčítací pochůzky byly směřovány do ranních hodin (mezi 5. a 10. hodinou), které jsou obecně doporučovány pro výzkum ptáků z důvodů jejich největší aktivity. Druhy, které jsou aktivní především v pozdějších hodinách tak mohly být zaznamenány v menším počtu, nebo nemusely být zaznamenány vůbec (případně mohly být ojediněle zaznamenány během necílených aktivit). Kromě toho mohlo mít určitý vliv také nedostatečné obměňování tras mezi jednotlivými pochůzkami, které má minimalizovat vliv měnící se detektability ptáků (v různých biotopech, v čase).

        2. Přinášejí Vaše data nové poznatky o rozšíření druhů v ČR?
        Získaná data kopírují výskyt jednotlivých druhů, které byly zjištěny v mapovacím kvadrátu 6164, do kterého spadá zkoumaná lokalita (Nálezová databáze ochrany přírody, Faunistická databáze ČSO). Mohou však přispět k zpřesnění a zkvalitnění údajů díky většímu plošnému pokrytí daného území.

        3. Zabýval se někdo chybovostí použitých sčítacích metod na základě zkušenosti mapovatele (daných třeba jeho věkem)?
        Žádnou takovou studii jsem nezaznamenala. Obecně je menší efekt pozorovatele na výsledky u semikvantitavních metod. Pro zapojení širší veřejnosti do výzkumu se tak nejlépe jeví metody hodinový seznam (v České republice použit např. při tvorbě Atlasu hnízdního rozšíření ptáků v letech 2014 – 2017) a McKinnonův list. V těchto případech méně zkušený pozorovatel ujde delší vzdálenost, než zaznamená prvního jedince daného druhu, ale na samotné výsledky to oproti standardním kvantitativním metodám nemá tak výrazný vliv.

        S pozdravem
        Alžběta Jirečková

    • #23746 Odpovědět
      Jan Bohuněk
      Host

      1) Existují standardní metody měření hluku, které běžně využívají akreditované envilaboratoře?
      2) „Po znečištěném ovzduší a znečištěných povrchových vodách je hluk považován za třetí nejvážnější problém z hlediska ochrany životního prostředí.“ Kde jste získal tuto informaci?
      3) Z tabulky naměřených hodnot na straně 20 vyplývá, že měření bylo prováděno v jeden čas, ale na šesti různých stanovištích. Jak jste dokázal být v jeden čas na 6 různých místech?

    • #23747 Odpovědět
      Adéla Götzová
      Host

      1) Může být invazivní (nepůvodní) rostlina pro člověka nějak užitečná a pokud některá ano, jmenujte ji a uveďte čím?
      2) Znáte některé z dalších invazních druhů mimo uvedený seznam invazních druhů AOPK které se v ČR najdou?
      3) Má vliv na invazní potenciál invazních druhů místo výskytu a jeho manažment?

    • #23748 Odpovědět
      Lada Švecová
      Host

      1) Odhadněte, jak by měření dopadla v jiných prostorách (např. v učebně, na chodbě)?
      2) Co Vás vedlo k tomu, že jste vybrala právě ty prostory, kde jste měřila?
      3) Znáte metody přesnější identifikace zjištěných mikroorganismů?

    • #23749 Odpovědět
      Přemysl Uzel
      Host

      1) Sledovaná území jsou EVL. Jaký systém hodnocení ve smyslu § 45i zákona č. 114/1992 Sb., ve znění zákona č.277/2019 Sb., o ochraně přírody a krajiny má takový dokument obsahovat ve vztahu k Vámi navrhované revitalizaci toků?
      2) Jaký byl Váš podíl na výzkumu výskytu vranky obecné a není uveden v metodice?
      3) Vysvětlete Graf 28, který nemá uvedeny parametry osy x a y, a také graf 32 „průměr (mm)“

    • #23750 Odpovědět
      Lucie Koláříková
      Host

      1) Je železo (Fe) těžký kov, nebo není (zdůvodněte a uveďte proč je Fe významný prvek ve výživě zejm. batolat)?
      2) Proč jste analyzovala po jednom vzorku ze dvou lokalit a jaká to pro Vaši studii přináší rizika?
      3) Jakou úlohu plní sorpční komplex v půdě ve vztahu k cizorodým látkám?

    • #23751 Odpovědět
      Tibor Malínský
      Host

      1) Existují jiné metody odstraňovaní TCE zavedené do praxe, příp. které?
      2) Víte zda a jak škodí PDS lidskému organismu?
      3) Do jaké míry jsou výsledky převoditelné z laboratorního prostředí do přírody, kde nebude možno pracovat s homogenním prostředím?

    • #23753 Odpovědět
      Natálie Hájková
      Host

      1) Znáte nějakou normu na čistírenský kal k jeho využití?
      2) Z vyhodnocení Vašich výsledků vyplývá, že v různých ČOV se vyskytují téměř identické organismy, ale v různém množství. Jak jste organismy kvantifikovala (na jakém základě jste stanovila jejich pořadí v řádcích tabulky str. 25)?
      3) Považujete Vaši práci za konečnou, nebo v ní budete pokračovat z hlediska využití výsledků?

    • #23754 Odpovědět
      Ondřej Florián
      Host

      1) Co bylo příčinou silné kontaminace vzorkovačů (uvádíte jich několik, ale co si myslíte, že bylo hlavní příčinou?
      2) Dokážete vytipovat hlavní průmyslové zdroje znečištění v povodí řeky Moravy?
      3) Co byste navrhovali pro snížení koncentrace perfluorovaných látek v řece Moravě?

    • #23755 Odpovědět
      Jakub Hrouda
      Host

      1) Můžete zhodnotit druhové spektrum pozorovaných ptáků dle jejich hnízdních a potravních preferencí?
      2) Co byste doporučil za manažmentová opatření v prostoru pod dráty VN a VVN s ohledem na ptáky a hmyz?
      3) Jaký vliv na biotu má vedení VVN v nelesní krajině?

    • #23756 Odpovědět
      Šárka Odstrčilová
      Host

      1) Proč orel mořský nehnízdí na Jižní Moravě?
      2) Můžete srovnat ekosystémy v nichž byl sledovaný orel mořský zastižen?
      3) V práci hodnotíte rozšíření orla mořského do roku 2005. Víte o aktuálnějších informacích o stavu populací tohoto druhu v Česku a jakou mají tendenci – vzrůstající nebo snižující?

      • #23767 Odpovědět
        Šárka Odstrčilová
        Host

        1) Orli mořští na Jižní Moravě hnízdí. Obora Soutok je pravidelným (každoročním) hnízdištěm několika párů, jeden z nich dokonce vyvedl mezi lety 2005-2015 15 mláďat. Předpokládáme, že i Kamila před nálezem úspěšně v této oblasti hnízdila, proč po návratu do volné přírody hnízdit přestala, nemohu s jistotou říct. Může to být způsobeno nějakým vnitřním zraněním, ale já předpokládám, že se již nachází v postprodukčním věku.
        2) Ekosystémy všech míst, kde se Kamila nacházela, byly velmi podobné. Všechny byly tvořeny lesy, vodními plochami, nízkým osídlením a otevřenou krajinou (pole, louky). Minimální zásah do přírody je pro orly mořské klíčový, proto jsou pro ně důležité přírodní rezervace. Když porovnám ekosystémy, které si vybírala Kamila s jinými jedinci, nenajdeme mezi nimi prakticky žádný rozdíl. Kamila se chovala netradičně svou dynamikou výskytu (střídáním oblastí) ne prostředím, které volila. Jen jedna věc byla atypická v porovnání s jinými jedinci, a to nadmořská výška. Kamila se nacházela ve vyšších nadmořských výškách, než bychom předpokládali.
        3) Všechny knižní zdroje, které jsem měla k dispozici, byly staršího vydání, ale aktuálnější informace se dají vyhledat na internetu v nejrůznějších pracích především zahraničních ornitologů. Snažila jsem se využít i modernějších zdrojů, ale jen v hrstce jsem nalezla pro mě užitečné informace. Dnes má populace orlů mořských v celém světě ( i u nás) vzrůstající tendenci, zásluhou ochrany prostředí i samotného druhu. Populaci v ČR tvoří stovky jedinců (odhaduje se 500-600 a minimálně 100 hnízdních párů).

    • #23757 Odpovědět
      Valérie Bušová
      Host

      1) Posuzovala jste projekty osázení výsypek v kontextu fytocenologickém a geobotanickém pro dané území s ohledem na název Vaší práce?
      2) Jaký procentuální podíl tvoří nepůvodní druhy na celkovém počtu nalezených druhů a existuje literární zdroj, který by Vám pomohl pro snazší zjištění dané informace?
      3) Jaký přístup k rekultivacím se vám zdá vhodnější ve vztahu k ochraně přírody a krajiny. Spontánní nebo řízený a proč?

    • #23758 Odpovědět
      Klára Kopřivová
      Host

      1) Jak bude vysrážený nikl z vody dále sanován v rámci bezeškodního způsobu pro životní prostředí a obyvatelstvo?
      2) Jaký význam má nikl pro zdraví obyvatel? Co způsobuje množství nad povolenou míru ve vodě?
      3) Nejsou sorpční materiály, které jste měla k disposici určeny především na odstranění As, či zachycují jiné látky, které?

      • #23768 Odpovědět
        Klára Kopřivová
        Host

        1) Vysrážený nikl bude z odpadní vody po praní filtrů separován ve formě kalu (nerozpuštěné látky), který se bude usazovat v kalové nádrži umístěné u úpravny vody a následně bude odvážen oprávněnou specializovanou firmou k jeho dalšímu využití nebo odstranění. Kalová nádrž bude součástí zařízení pro zpracování odpadních vod z praní filtrů.

        Sorpční materiál s nasorbovaným niklem bude po vyčerpání jeho sorpční kapacity z filtru odstraněn a nahrazen novým. Vyčerpaný materiál bude oprávněnou specializovanou firmou dle platné legislativy odvezen na skládku nebezpečných odpadů.

        2) Nikl v přirozeném množství v lidském těle má význam jako katalyzátor v procesech některých enzymů a podporuje metabolismus sacharidů.

        Nadlimitní koncentrace niklu ve vodě mohou určitým zástupcům populace způsobovat kožní reakce, zažívací potíže, mohou mít vliv na oběhový a nervový systém. Vždy ale závisí na délce expozice a koncentrace niklu ve vodě.

        3) Ano, materiály, které jsem měla k dispozici jsou určeny především na odstranění arsenu. Také odstraňují i jiné látky například fosfor (FerroSorp® RW), měď (FerroSorp® RW, FerroSorp® Plus, EVERZIT® As, Bayoxide® E 33), zinek (FerroSorp® RW, Bayoxide® E 33), nikl (FerroSorp® Plus, EVERZIT® As, GEH, Bayoxide® E 33), olovo (FerroSorp® Plus, EVERZIT® As, Bayoxide® E 33), antimon (GEH, Bayoxide® E 33), beryllium (GEH), hliník (GEH), selen (GEH, Bayoxide® E 33) a molybden (GEH), vanad (Bayoxide® E 33).

      • #23775 Odpovědět
        Klára Kopřivová
        Host

        Dobrý den,
        děkuji za položené otázky.

        S přáním pěkného dne
        Klára Kopřivová

    • #23759 Odpovědět
      Vladan Vítek
      Host

      1) Na základě čeho či za jakých podmínek je Hg nejjedovatější?
      2) Které z Vašich zjištění bylo nejvýznamnější z pohledu vlivu na životní prostředí?
      3) Kterou instituci byste měl kontaktovat při zjištění nadlimitních hodnot kovů jako je kadmium a rtuť nebo v případě ekologické havárie?

    • #23760 Odpovědět
      Martin Švejnoha
      Host

      1) Do jaké míry ovlivňují abiotické faktory prostředí aktivitu nočních motýlů?
      2) Jaká manažmentová opatření byste doporučil provádět na dotčených lokalitách pro podporu lepidopterofauny?
      3) Šípověnka vachtová (Acronicta menyanthidis) se objevuje v obrazové příloze. Z jakého důvodu, když jste ji neuvedl v seznamu nalezených druhů?

    • #23762 Odpovědět
      Vladan Vítek
      Host

      1. Toxicita rtuti závisí především na tom, jak snadno se dokáže vstřebat do krve. Schnopnost vstřebání do krve závisí na rozpustnosti dané sloučeniny rtuti ve vodě – nejsnadněji se vstřebávají nejrozpustnější sloučeniny. Rtuť je tedy nejnebezpečnější v podobě organických sloučenin. Z anorganických sloučenin jsou nejnebezpečnější sloučeniny s rtuťnatými kationty. Elementární rtuť je nejvícd toxická v podobě výparů. Rtuť může být také velmi nebezpečná, pokud je akumulována v živých organismech. Jelikož dokáže rtuť v živých organismech vydržet hodně dlouho, může se jí například v rybách akumulovat velké množství.
      2. Nejvýznamnějším zjištěním bylo, že se na měřených tocích velmi často vyskytují velmi vysoké koncentrace těžkých kovů. Tyto úniky se sice pravidelně neopakovaly každý měsíc, ale byly dokázaly zvýšit koncentraci daných těžkých kovů v daném toku i z kategorie mírně znečištěného toku do velmi silně znečištěného toku.
      3. Měl by se kontaktovat oblastní inspektoriát České inspekce životního prostředí, na jehož území vznikl daný únik škodlivin nebo ekologická havárie.

    • #23763 Odpovědět
      Natálie Hájková
      Host

      1) Znáte nějakou normu na čistírenský kal k jeho využití?
      Přesné znění této normy neznáme, ale nachází se v zákoníku O vodovodech a kanalizacích. V dnešní době již umíme vodu vyčistit téměř perfektně. Problémem je, co s kalem – kvůli tomu existují přesné normy o vzorkování, které udávají povolené hodnoty těžkých kovů a dalších látek (např.: hormony, zbytky léčiv). Pokud jsou hodnoty vzorkování podle těchto norem přijatelné, může být kal používán v zemědělství jako hnojivo (vysoký obsah N2, P a živin). Pokud hodnoty přijatelné nejsou, kal se skladuje nebo spaluje.
      2) Z vyhodnocení Vašich výsledků vyplývá, že v různých ČOV se vyskytují téměř identické organismy, ale v různém množství. Jak jste organismy kvantifikovala (na jakém základě jste stanovila jejich pořadí v řádcích tabulky str. 25)?
      Kal každé čistírny je specifický (složení závisí na teplotě, druhu znečištění, zatížení atd.). Proto se v některém kalu vyskytuje druhově organismů více než v jiném kalu. Organismy v této tabulce jsou seřazeny na základě početního množství, které jsme vypozorovaly z více odebraných vzorků.
      3) Považujete Vaši práci za konečnou, nebo v ní budete pokračovat z hlediska využití výsledků?
      Výsledky této práce využijeme příští rok při hlubším a přesnějším pozorování kalu vybrané čistírny, které by mělo probíhat celý rok.

    • #23765 Odpovědět
      Natálie Hájková
      Host

      Dobrý den,
      Moc děkujeme za položené otázky.
      Přejeme pěkný den :))

    • #23766 Odpovědět
      Tibor Malinský
      Host

      Dobré dopoledne,

      Odpověď na první dotaz:
      Kontaminace v podstatě nikdy nebývá jednotná, tudíž nelze říci, že probíhá odstraňování jedné konkrétní látky, vždy se odstraňuje skupina látek. TCE patří mezi těkavé látky halogenové, které jsou těžší než voda. Ve výsledku to znamená, že se usazují, a tak vzniká tzv. pool. Kvůli této vlastnosti bývá in situ chemická oxidace (ISCO) právě nejvhodnější metodou pro odstranění TCE, neboť se atakuje přímo pool. Z tohoto hlediska lze TCE považovat za určitý kal. Kaly (a sedimenty) se často odstraňují pomocí ventingu, sančního čerpání, promývání/praní zeminy, extrakce rozpouštědly anebo solidifikací/stabilizací (může být jak in situ tak ex situ). Vzhledem k tomu, že má práce se nezabývala odstraněním TCE, nýbrž prověřením sanační metody ISCO, tak nemohu přesně říci, které jiné metody se k odstranění TCE používají.

      Odpověď na druhý dotaz:
      Záleží, za jakých okolností by se k lidskému organismu PDS dostal. PDS jako oxidační činidlo reaguje s organickými látkami velice pomalu (proto se aktivuje), tudíž došlo-li by k nějakému kontaktu, který by byl ale včas ošetřen, nezanechalo by to velké následky. PDS se většinou vyskytuje v nějaké jiné formě, např. ve formě peroxodisíranu sodného. PDSNa je zdraví škodlivý po požití, dráždí oči, dýchací orgány a kůži a může způsobit znecitlivění. Po požití jeho roztoku by se disocioval na Na(I) a PDS(-II). Sodné ionty přijímáme i z klasické potravy jako např. z kuchyňské soli, PDS by se pravděpodobně snažil zoxidovat přítomný organický materiál, tedy způsobil by podražení, ovšem nezpůsobil by smrt (ta by nastala až při mnohem mnohem větším množství).

      Odpověď na třetí dotaz:
      V této práci bylo ověřeno, že metoda ISCO za použití PDS, které se aktivuje Fe(II) chelatovaného kyselinou citrónovou v laboratorních podmínkách, je účinná. V laboratorních podmínkách bylo možné zaručit, že všechny komponenty oxidačního činidla byly přítomny a mohly společně zničit kontaminant. V horninovém prostředí by mohl nastat problém, že by se jednotlivé komponenty nedostavily na místo, kde se kontaminace nachází (k onomu poolu), což by se mohlo stát, kdyby půda nebyla dostatečně propustná. Nicméně ISCO se aplikuje pouze v případech, kdy půda propustná je – propustnost se určuje pomocí tzv. hydraulické propustnosti (značí se K, jednotka m/s) a tato propustnost musí být větší než 10^(-6), jinak se ISCO neshledá s úspěchem. Dalším potenciálním rizikem by bylo, že by síranové radikály začaly oxidovat složky půdy, nikoliv daný kontaminant. Aby se toto nestávalo, je nutné jednotlivé složky do půdy aplikovat postupně. Pokud se tedy bude v praxi/v přírodě postupovat náležitě, budou výsledky obdobné těm, kterých jsme dosáhli v laboratoři.

    • #23769 Odpovědět
      Jakub Hrouda
      Host

      1) Můžete zhodnotit druhové spektrum pozorovaných ptáků dle jejich hnízdních a potravních preferencí?

      Obecně se dá říci, že většina pozorovaných druhů patří mezi druhy, které si staví hnízda v křovinách, ne příliš vysoko nad zemí. To je způsobeno zřejmě především tím, že velmi často byl prostor pod vedením zarostlý křovinami, které prostor k takovému hnízdění poskytovaly lépe, než okolní les. Objevila se i řada druhů hnízdících v dutinách stromů – domnívám se, že je to způsobeno tím, že stromy rostoucí na okrajích prosekaného prostoru mohou být například vlivem přímého slunce a větru oslabenější, než stromy zcela obklopeny lesem a tím pádem mohou být lepší pro hnízdní dutiny.

      Co se potravy týče, většina ptáků pozorovaných pod VVN patří mezi druhy, které se živí například bobulemi (jejichž zdrojem mohou být keře rostoucí v průseku), nebo hmyzem (jehož početnost průsek také pozitivně ovlivňuje – viz. například studie Berga a kol. (2013) zabývající se počty motýlů, zmíněna v mé práci).


      2) Co byste doporučil za manažmentová opatření v prostoru pod dráty VN a VVN s ohledem na ptáky a hmyz?

      I když se zásah v podobě kompletního vysekání prorostu může zdát jako drastický, napomáhá k udržení prostředí odlišného od okolního lesa a tím pomáhá udržovat zvýšenou biodiverzitu. Vyložené škody může napáchat pouze přímo sekání vegetace, které by proto mělo být prováděno pouze v období vegetačního klidu – v době, kdy nehrozí například narušení hnízdění některých druhů.

      Myslím, že je naopak možné použít poznatky z mé práce v místech s malou druhovou pestrostí. V případě velké jednolité plochy (např. smrkové monokultury) je narušení této plochy například ve formě prosekané linie možným způsobem, jak druhovou rozmanitost navýšit velmi rychle navýšit.

      3) Jaký vliv na biotu má vedení VVN v nelesní krajině?

      Řešením této otázky jsem se ve své práci nezabýval, avšak jak z výsledků studie Tryjanowského a kol. (2014), kterou jsem zmiňoval v úvodu své práce vyplívá, že v zemědělské (nelesní) krajině z přítomnosti elektrického vedení výrazně profituje například holub hřivnáč (Columba palumbus), špaček obecný (Sturnus vulgaris) či další ptačí druhy. O podobném trendu svědčí i například studie D’Amica a kol. z roku 2018, taktéž zmíněná v mé práci.
      Co se týče jiných živočichů než ptáků, dle studie Šálka a kol. (2020, také uvedeno v práci) má vedení značně pozitivní dopad na přítomnost malých savců.

      Vedení v nelesní krajině může mít výrazný dopad i na rostlinné druhy – například studie Kurka a kol. [1] (v práci neuvedeno) dokazuje, že mají stožáry elektrického vedení značný vliv na přítomnost střemchy pozdní (Prunus serotina).

      [1] Kurek, P., Sparks, T.H., Tryjanowski, P., 2015. Electricity pylons may be potential foci for the invasion of black cherry Prunus serotina in intensive farmland. Acta Oecologica 62, 40–44. https://doi.org/10.1016/j.actao.2014.11.005

    • #23770 Odpovědět
      Ondřej Florián
      Host

      1) V současné době můžeme pouze hádat. Myslíme si, že by to mohlo být zapříčiněno teflonovým míchadlem či teflonovými mezerníky, poněvadž kontaminace je zanesena ve všech vzorkovačích včetně slepých vzorků. Při laboratorním zpracování jsme jinak pracovali pečlivě, abychom takové případné plošné kontaminaci zabránili. Při práci v terénu jsme vzorky přepravovali odděleně, proto by se kontaminace zde projevila nejspíše pouze u skupiny vzorkovačů z některé lokality. Vše je však pouze spekulace.
      2) Nedovedeme určit konkrétní průmyslové objekty, ale určitě se kontaminace POPs řeky Moravy a mimo jiné i perfluorovanými látkami týká průmyslových center, jako jsou poblíž Kroměříže a nebo v okolí Otrokovic a Zlína, kde se nachází velké množství firem podnikajících například v elektrotechnickém, plastikářském a gumárenském průmyslu. Dála by znečištění mohlo pocházet z Olomouckého kraje, kde je také rozvinutý průmysl (například textilní a oděvní).
      3) Dnes pro nás není tak jednoduché snížit koncentraci těchto látek vzhledem k jejich perzistenci a našim současným vědomostem o jejich odstranění ze životního prostředí. Proto se zde nabízí nepříme kroky, jako je podpora výzkumu v této oblasti. Dále je důležité, aby existovala omezení pro tyto látky a také je důležité hledat nové alternativy, které by se daly plně využít v průmyslu jako náhrada za tyto látky (alternativa by samozřezmě neměla mít takový dopad na životní prostředí). Aby byla dodržována platná omezení danná zákonem, musí být také na dobré úrovni technologie pro monitorování stavu povodí, například použitím vhodné metody s vhodnou mezí stanovitelnosti pro danou látku.

    • #23771 Odpovědět
      Martin Švejnoha
      Host

      Dobrý den,

      1) Abiotické faktory výrazně ovlivňují aktivitu motýlů, pro sledování výskytu jsou velmi důležité zejména tyto faktory:
      Teplota – aktivita motýlů značně klesá, poklesne-li teplota pod cca. 12°C.
      Vlhkost – nejvyšší aktivitu jsem zaznamenal za teplých a suchých nocí, vyšší vlhkost tedy není ideální.
      Povětrnostní podmínky – nejvhodnější je úplné bezvětří

      2)
      údolní jasanovo-olšový luh – lokality toto typu jsou nejvíce ohroženy změnou vodního hospodářství a postupným zarůstáním agresivnějšími druhy rostlin (např. Urtica dioica, Impatiens glandulifera), navrhuji tedy zamezit poškození biotopu nevhodnou lidskou činností a monitoring obnovy porostu + případné odstraňování invazních druhů.

      suchá acidofilní doubrava – je třeba zachovat složení porostů s velkým zastoupením dubů, jinak může dojít k postupné transformaci v dubohabřiny nebo jiná listnatá společenstva.

      suťový les – tato lokalita nevyžaduje managementové zásahy ze strany člověka. Suťové lesy totiž najdeme především na nepřístupných svazích, kde nedochází k narušování těchto cenných biotopů atropogenními vlivy.

      dubohabřina – až na občasné prosvětlování nevyžadují dubohabřiny příliš velkou péči, problémy s obnovou porostů ale mohou způsobovat příliš vysoké stavy zvěře.

      vlhká nivní louka – je důležité zachovat vodní režim Bílého potoka. Faunu nočních motýlů může zásadně ovlivnit příliš časté sekání, ale je zároveň důležité zabránit zarůstání. Načasování seče je vhodné upravit podle ohrožených nebo vzácných druhů, aby např. nedošlo ke kompletní likvidaci larválních stádií.

      3) příloha č. 9 je chybně označená, jedná se o Acronicta rumicis, Acronicta menyanthidis nebyla v rámci mé práce zaznamenána.

    • #23772 Odpovědět
      Jakub Hrouda
      Host

      Samozřejmě také děkuji porotě za otázky týkající se mé práce a přeji krásný zbytek dne.

    • #23773 Odpovědět
      Lucie Koláříková
      Host

      1) Je železo (Fe) těžký kov, nebo není (zdůvodněte a uveďte proč je Fe významný prvek ve výživě zejm. batolat)?

      Těžkými kovy označujeme chemické prvky s hustotou větší než 5 g/cm-3, toto kritérium železo splňuje, ovšem těžké kovy mají negativní účinky na životní prostředí a organismy, a to se u železa říci nedá. Až na několik výjimek ze světa bakterií, není život bez železa vůbec možný.
      Železo je významný prvek ve výživě díky jeho funkci v krvi tzn. vazbě kyslíku na hemoglobin a následném transportu kyslíku po těle, díky této vazbě. Nedostatek železa ve výživě batolat může mít za následek zejména chudokrevnost, zvýšenou náchylnost k infekčním onemocněním, pomalejší psychomotorický vývoj a celkové ovlivnění růstu dítěte.

      2) Proč jste analyzovala po jednom vzorku ze dvou lokalit a jaká to pro Vaši studii přináší rizika?

      Analýza jednoho vzorku z každé lokality mi byla doporučena vedoucím práce, jelikož nebylo nutné pro „naše“ účely zachovávat reprezentativnost vzorků. Nejedná se totiž o výzkum, kde by data musela být přesná a zcela reprezentativní. Můj výzkum je spíše orientační a založený na mojí práci a seznamování se s přístroji použitými k měření. Rizikem je tedy již zmíněná reprezentativnost vzorků, která v mé práci nebyla zachována.

      3) Jakou úlohu plní sorpční komplex v půdě ve vztahu k cizorodým látkám?

      Půdní sorpční komplex může hrát i negativní roli v půdotvorném procesu a výživě rostlin, jelikož svými sorpčními silami je schopný poutat nejen významné a potřebné ionty, ale i látky cizorodé, které můžou negativně ovlivnit chemické procesy v půdě.

    • #23774 Odpovědět
      Jan Bohuněk
      Host

      1) Existují standardní metody měření hluku, které běžně využívají akreditované envilaboratoře?
      Takové metody pochopitelně existují. Akreditovaných laboratoří je celá řada, a aby byly jejich výsledky mezi sebou porovnatelné, je třeba stanovit jednotnou metodiku na měření hluku. Přesné požadavky a normy jsou stanoveny ve vládním nařízení č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, které jsem uváděl ve své práci v souvislosti s hlukovými limity. Jeho šestá část Způsob měření a hodnocení hluku a vibrací (§20 a §21) přímo vymezuje některé pojmy a postupy při měření hluku (jako např. používání nejistoty měření). Tato část zákona je však velmi stručná a nepopisuje zdaleka vše, co se týká měření hluku. Detailní metodiku měření hluku stanovuje Ministerstvo zdravotnictví v Metodickém návodu pro měření a hodnocení hluku, kde jsou dopodrobna na několik desítek stran popsány metody, postupy, vzorce a další záležitosti týkající se měření hluku, přičemž tato metodika je pochopitelně v souladu s uvedeným zákonem, neboť z něj vychází.

      2) „Po znečištěném ovzduší a znečištěných povrchových vodách je hluk považován za třetí nejvážnější problém z hlediska ochrany životního prostředí.“ Kde jste získal tuto informaci?
      Tato informace, stejně jako další informace v témže odstavci mé práce, vychází ze zdroje, který jsem za odstavcem citoval (NOVÝ, Richard. Hluk a chvění. Vyd. 3. V Praze: České vysoké učení technické, 2009. ISBN 978-80-01-04347-9., strana 14). V knize se píše: „Nadměrný hluk zaujímá v řadě faktorů ohrožujících naše životní prostředí stále důležitější místo. V programech ochrany životního prostředí, které realizují vyspělé státy světa, se řadí hluk zpravidla ihned za znečištěné ovzduší a ochranu povrchových vod.“ Nejde tedy o doslovnou citaci, nicméně pokud se hluk řadí v programech na ochranu ŽP na třetí místo, domnívám se, že pak není chybou tvrdit, že je to i třetí nejzávažnější problém.

      3) Z tabulky naměřených hodnot na straně 20 vyplývá, že měření bylo prováděno v jeden čas, ale na šesti různých stanovištích. Jak jste dokázal být v jeden čas na 6 různých místech?
      Čas, který je uvedený v tabulce, je takto uveden pro přehlednost a pro zjednodušení. Pochopitelně jsem nebyl v jeden čas na všech 6 místech, nicméně všechna místa jsou od sebe vzdálena jen pár set (často pouze jen pár desítek) metrů a přesun mezi nimi zabral mi zabral jen minimální množství času. Byla zde možnost uvést do tabulky konkrétní časy měření (18.00-18.03; 18.04-18.07…), ale protože celé měření probíhalo vždy v průběhu cca 20-25 minut, považoval jsem uvádění přesných časů za zbytečné. Primárně jde o porovnání hluku mezi nedělním dopolednem a pondělní odpolední dopravní špičkou, proto zde minuty mezi jednotlivými měřeními v jednom konkrétním dni nehrají žádnou roli.

    • #23782 Odpovědět
      Lada Švecová
      Host

      1, Pravděpodobně by byly výsledky horší než v laboratoři a pivovaru, ale lepší než v teráriu. Usuzuji tak proto, že v laboratoři i v pivovaru se na čistotu prostředí více dbá, naopak v teráriu je naopak větší množství zdrojů kontaminace.
      2, Chtěla jsem zmonitorovat místnosti, které se nějakým způsobem odlišují od běžných prostor. Nehledě na to, že korigovat podmínky v často užívaných místech by bylo obtížnější, volila jsem především tak, abych získala výsledky, které nejsou tak snadno dostupné a známé. Chtěla jsem zjistit, jaký vliv má funce místnosti na její vzdušnou mikroflóru.
      3. Je možné použít nejrůznější biochemické testy, při kterých se zkoumá např. jaké cukry mikroorganismus zkvašuje, jaké tvoří enzymy (např. kataláza)apod.. Dále můžeme použít diagnostické živné půdy, na kterých mikroorganismy tvoří typické kolonie. U plísní lze provést toxicko-biologickou analýzu. Existují také různé rychlotesty. Možností je více a pro každý typ mikroorganismu je vhodný jiný postup.

    • #24099 Odpovědět
      Přemysl Uzel
      Host

      1) Hodnocení by mělo zahrnovat, jaký vliv bude mít revitalizace toků na životní prostředí v EVL. Revitalizace toků by neměla přinést žádný negativní vliv.
      2) Samotnému odchytu vranek jsem byl osobně přítomen, avšak odchyt prováděli vedoucí lovu s oprávněním pro tento odchyt. Sám jsem odchytával podběrákem ryby, kterým se podařilo uniknout před lovnou elektrodou. Měření délek a vážení hmotnosti, jsem z větší části prováděl na místě já. Statistika, výpočty a výsledky jsou má práce, ovšem dostalo se mi pomoci při výběru správných metod zpracování dat.
      3) Jak již uvádím ve videoprezentaci, jedná se o graf růstu vranky obecné na jednotlivých tocích. Na ose x jsou vyznačeny délky zahrnující celé růstové spektrum vranky. A na ose y jsou dekadicky logaritmované váhy, to je důvod, proč je část osy v mínusu. Je to z důvodu, že hmotnost roste ve třech směrech, na rozdíl od délky, tudíž jedinou možností pro určení tohoto vztahu je jeho kvadratické pojetí, ovšem to by mi pak nevyšla přímka, tudíž stačilo hmotnosti logaritmovat. U každého sledovaného toku jsem tedy vypočítal růstovou rovnici, která mi sklon přímky určila. Výsledky jednotlivých toků jsem poté vložil do grafu. Z něj tedy vyplývá, že na toku s přímkou o největším sklonu, rostou vranky nejlépe a můžeme vyvodit závěr, že tam mají nejlepší podmínky k životu. Těmi se rozumí úživnost prostředí, úroveň konkurence, apod. V grafu 32. správně průměr v mm nemá být uvedený, jedná se pouze o překlep. Jak osa x, tak osa y uvádějí abundanci.

    • #24269 Odpovědět
      Valérie Bušová
      Host

      Dobrý den,
      1) Jelikož těžba na technicky rekultivované výsypce byla ukončena již na počátku 19. století, jak jsem uvedla v metodice, a jedná se o, z hlediska rozsáhlé těžby na Kladensku, poměrně málo významný důl, kde probíhala těžba jen velmi krátce, nejsou k dispozici žádné přesnější záznamy o tom, jak rekultivace proběhla. Přímo naplánování projektů rekultivace výsypek jsem tedy posoudit nemohla. Každopádně daná technicky rekultivovaná výsypka byla osázena druhy pravděpodobně původními, které se na daném stanovišti vyskytovaly ještě před zahájením těžby, jelikož i v okolí výsypky se vyskytují dubohabrové lesy s těmito dominantními druhy. Rekultivace tedy byla koncipována tak, aby se na lokalitu navrátily původní druhy.
      Co se týče druhé výsypky tak ta je podle dostupných zdrojů, jak jsem již psala, ponechaná spontánní sukcesi a žádné záznamy o proběhlé rekultivaci na tomto území tedy nejsou k dispozici. Opět však druhy dřevin, které zde pravděpodobně byly vysázeny, odpovídá druhové skladbě okolních lesů, tedy zde byl účel lidských zásahů do vegetace výsypky také nejspíše navrátit krajině původní vzhled.

      2) Procentuální podíl nepůvodních druhů je, podle dat mého výzkumu, okolo 16 % na obou výsypkách. Žádný zdroj, včetně studie provedené Ústavem pro ekopolitiku, na kterou se ve své práci odkazuji, data o podílu nepůvodních druhů na výsypkách neuvádí.

      3) Rozhodně si myslím, že nejvhodnější je výsypky nerekultivovat technicky způsobem planace a osázení dřevinami. Výsypky by měly být ponechány spontánní sukcesi, kterou je však vhodně do určité míry regulovat a blokovat. Z hlediska biodiverzity a ochrany přírody je žádoucí, aby v krajině byla přítomna i časná sukcesní stádia (nelesní biotopy), jelikož na časná sukcesní stádia jsou adaptovány mnohé organismy, které v biotopech pozdějších sukcesních stádií nepřežijí.

    • #24709 Odpovědět
      Václav Dvořák
      Host

      Vážení soutěžící,
      děkujeme za vaši účast na letošním celostátním kole SOČ a především za vaše práce, prezentace i odpovědi na tomto fóru. Jsme rádi, že jste se popasovali s nestandardními termíny obhajob s přehledem. Jinak nás mrzí, že jsme se vámi nemohli setkat osobně, ale třeba to vyjde v případě nematuritních ročníků příští rok.

      Zdraví a mnoho zdaru přeje
      Václav Dvořák

Aktuálně je na stránce zobrazeno 29 vláken odpovědí
Odpověď na téma: 42. CP SOČ online – obor 08 ochrana a tvorba životního prostředí
Informace o uživateli:




Storno