Hlavní stránka › Fóra › Forum pro soutěžící SOČ › 42. celostátní přehlídka ONLINE › 42. CP SOČ online – obor 15 teorie kultury, umění a umělecké tvorby › Odpověď na téma: 42. CP SOČ online – obor 15 teorie kultury, umění a umělecké tvorby
Dobrý den, vážená poroto,
především se chci hluboce omluvit za pozdní odpověď na Vaše otázky. Vložím ji, přestože je již pozdě, myslím, že se to sluší. Je dobré poděkovat za trpělivost i za věcně kladené dotazy, které přinutí se zamyslet nad účelem naší práce.
Chcete upřesnit mou tezi o aktuálnosti Mozartovy tvorby dvě století po jeho smrti. Musím Vám předložit argumenty, které ne vždy budou hudební – budou to však závažné a myslím, že překvapivé teze. Zejména, co se týče Mozartova vlivu na ekonomiku !
Mozartova hudba je geniální už kvůli jeho neobvykle rychlému vývoji. Je nutno poznamenat, že jeho díla zasahují do všech hudebních obsazení a jsou neobvykle přirozená pro většinu nástrojů. Mluvím o jeho klavírních triích, ale také o rozsáhlých několikahodinových operách, které vznikly v intervalu sedmi týdnů (např. Cosi van Tutte). Vše napsal ve věku 15-35 let. To se kromě Franze Schuberta podařilo málokterému skladateli (zemřel již v 41 letech).
Na Mozartově symfonické tvorbě je vydedukován gestus Beethovenových i Schubertových symfonií (užití disonancí, technika tvorby hud. témat), Mendelssohnových symfonií, ale také Schumannových symfonických děl. Celou kapitolu Mozartova vlivu na symfonická díla uzavírá v 19. stol Johannes Brahms, ve kterém ale stále pokračuje hudební vliv Mozartův. Mohl bych pokračovat Mahlerem, Rachmaninovem, Dvořákem, atd. Ale co je důležité – asi každý student skladby, dokonce v 21. století začíná obdivem Mozartova klasicistně-romantického umění, protože on změnil i postavení hudebníka ve společnosti, díky své nervní touze prosadit se a odvaze vymanit se z nelidských požadavků svého prvotního zaměstnání. Máte pravdu – můj odhad vůbec není přesný, protože Mozart žije ještě teď v každém, kdo se chce učit umění klasické kompozice. Nemohu jmenovat až na Debussyho nikoho, kdo by neříkal, že se jeho umění obdivuje a imituje ho.
Přední skladatel minimalistické klasické hudby 20. století Phillip Glass mluví jasně – „od svých studií u Nadii Boulanger, jejíž výuka byla postavena na Bachovi a Mozartovi, myslím na tyto skladatele nejvíce“. Klíčem je intuice a nepostřehnutelnost tohoto umění, která se nepovedla žádnému jinému hudebníkovi.
Cítím , že je důležité ponechat zde tento slabý komentář už kvůli kompozičnímu umění dnešní doby, které nepřestává růst dál i po Mozartově smrti, která mu dala větší smysl a stala se mu nepřehlédnutelnou „arché“.
