Odpověď na téma: 42. CP SOČ online – obor 13 ekonomika a řízení

[Jakub Hampl]

1. Na konci části 3.1.4 uvádíte: „Velikost ekonomiky dané země je vyjádřena v HDP té dané země. Možnými alternativami k HDP je HDP na osobu, HNP, počet obyvatel nebo národní důchod.“ Mělo by na výsledek modelů vliv použití zmíněných alternativ vyjádření velikosti ekonomiky? Proč jste zvolil právě absolutní velikost HDP?

HDP jsem zvolil protože pro můj daný dataset to byla nejsnazší míra na implementaci do modelu, jelikož byla zahrnuta v datech CEPII pro gravitační analýzu. Zaměnitelnost těchto veličin je způsobená jejich kolinearitou. Důležitá věc je, že tato míra velikosti dané země vystihuje sílu poptávky a nabídky na trhu této země. Zvolení jiné míry by nemělo signifikantně změnit výsledky analýzy.

2. V části 3.1.7 uvádíte: „Tato práce je limitována možnými chybami v datech, neúplnými daty a chybami v měření.“ Které použitých ukazatelů jsou podle vašeho názoru nejvíce zatíženy uvedenými problémy?

Rozhodně jsou to data importu a exportu, u kterých jsem i ve své práci popisoval, jak data, která by měla být symetrická, protože jsou zrcadlová, doopravdy symetrická nejsou.

3. V závěru uvádíte „Zajímavým výsledkem Input-Output analýzy je, že odvětví, které by muselo nejvíce zvětšit produkci (ostatní zpracovatelský průmysl), není odvětví, které se nejvíce podílí na exportu do Číny (výroba strojů a zařízení j.n.).“ Čím si tento výsledek vysvětlujete?

Myslím si, že tento výsledek perfektně vystihuje podstatu a užitečnost Input-Output analýzy. V jednodušší analýze by například člověk zvážil, které odvětví nejvíce exportuje do Číny a řekl “když poroste export do Číny, tak se také nejvíce zvětší export tohoto odvětví”. Input-Output analýza narozdíl od takové jednoduché analýzy ukazuje provázanost českého trhu. To znamená, že tento výsledek je způsoben tím, že ostatní zpracovatelský průmysl dodává meziprodukty do jiných odvětví, které poté exportují své produkty do Číny. Tím pádem, i když to není odvětví, které exportuje do Číny nejvíce přímo, je to odvětví, které by muselo nejvíce zvětšit produkci, aby byla nasycena rostoucí čínská poptávka.

4. ČR na nové hedvábné stezce neleží, a proto nízké efekty nejsou překvapením. Dochází ale k vedlejším, resp. nepřímým efektům nové hedvábné stezky ve smyslu, že se (díky nutnému rozvoji infrastruktury) zvyšuje export/import ČR do zemí, které na nové hedvábné stezce leží? Uveďte příklady zemí a případných efektů.

Nízký efekt Nové Hedvábné stezky, který model odhaduje není pouze na obchodu země, která je součástí Nové Hedvábné stezky, a Číny, ale je to holisticky na obchodu všech zemí. Gravitační model odhaduje (ve většině případech) malý a občas nesignifikantní růst obchodu mezi zeměmi Nové Hedvábné stezky (obchod například mezi Českou republikou a Kazachstánem, nebo mezi Bangladéšem a Bhútánem). Ovšem tento malý odhadovaný růst obchodu je vyvážen tím, že obchod mezi zeměmi Nové Hedvábné stezky a zeměmi, které do projektu nespadají, se odhadem gravitačního modelu zmenšuje. Z tohoto také v práci usuzuji, že projekt Nové Hedvábné stezky je nejspíš trh odsouvající (divergující). To znamená, že jakýkoliv nárůst obchodu mezi zeměmi Nové Hedvábné stezky jde na úkor obchodu se zeměmi, které do projektu nespadají.

5. Stručně zformulujte dopady současná epidemiologická situace na obchodování mezi ČR a Čínou a dalšími státy?

Důsledkem současné epidemiologické situace obchod obecně klesá. Ovšem dopad čínského poklesu obchodu je asi nejvíce dalekosáhlý. Čína hraje velkou roli globální produkci. V současnosti se odhaduje, že přibližně 20% výrobních meziproduktů pochází z Číny. Například podle odhadů publikace Konference OSN o obchodu a rozvoji (dostupné na adrese: https://unctad.org/en/PublicationsLibrary/ditcinf2020d1.pdf?user=1653) může pokles čínské výroby a exportu zasáhnout evropské výrobce aut, což se docela České republiky týká, kvůli nedostatku komponentů nutných k výrobě aut. Ostatní země Nové Hedvábné stezky jsou také státy, které jsou silně zasažené současnou epidemií, takže u nich očekávám větší pokles obchodování, než je celosvětovým průměrem. Myslím si, že současná epidemie také může zvětšit výhrady k obchodování s Čínou (kvůli postupům Číny při řešení pandemie – pokusy o zamlčení, malá ochota mezinárodní spolupráce). Ovšem dopad tohoto odporu nějak přesněji nedokážu odhadnout.

6. Jaký je, podle Vás, vztah obchodu a politiky, respektive jaký vliv mají tzv. „vyšší hodnoty“ v politice na podobu businessu?

Obecně si myslím, že “vyšší hodnoty” v politice vliv na obchod mají, a u Nové Hedvábné stezky toto provázání politických zájmů s obchodem zvlášť nápadné. V úvodu své práce zvažuji kontroverze projektu, kde politické zájmy hrajou velkou roli. Například dochází k tomu, že Čína půjčuje peníze na výstavbu infrastruktury autoritářským režimům. Tyto autoritářské režimy často vědí, že infrastruktura bude neužitečná, že jejich země nebude schopna splácet půjčku, nebo, že Čína stejně nakonec převezme vlastnictví, ale stejně se rozhodnou spolupracovat s Čínou, protože si tím zajistí politický kapitál pro svůj autoritářský režim. Autoritářský vůdce je schopen pak ukázat na třeba dálnici a říct “to jsem to pro Vás postavil, podporujte mě”. Upevní si tak své vůdcovství a Čína si rozšíří své pole působnosti. Zajímavá věc u Nové Hedvábné stezky je, že investice, nebo obchodní rozhodnutí nejsou pouze veliká rozhodnutí, které koordinuje stát, ale jsou to i menší podniky, které expandují do zemí, kam expanduje Nová Hedvábná stezka (je těžké určit, jestli je tato expanze součástí Nové Hedvábné stezky, nebo jestli ji pouze následuje, jelikož projekt není nějak jasně vymezen). K takovéto expanzi dochází například do afrických zemí, což je často nazýváno moderní kolinizací.

Jakub Hampl