Odpověď na téma: 42. CP SOČ online – obor 05 geologie, geografie

[Hana Koryčánková]

1. Pokud se v Krkavci nějaká minerálka nachází vývěry budou velmi malé a slabé, a tudíž i hůře dohledatelné. Dříve tam údajně nějaké byly, avšak se je doposud nepodařilo nalézt. K nalezení těchto pramenů by bylo třeba projít podél celého toku a po cestě měřit konduktivitu. To samozřejmě není problém a samotnou mě zajímá, jak to s přítomností minerální vody v potoce je. Pokud tedy budu mít možnost, tak bych tomu určitě chtěla věnovat.

2. Ano, je patrné, že zde existuje jistá souvislost.

3. Zatím jsem o tom neuvažovala, ale určitě by bylo zajímavé zde měření konduktivity provést. Nedaleko se nacházejí jeskyně v Temných skalách, kde probíhá aktivní speleologický průzkum a lokalita určitě má krasový potenciál.

4. Myslím si, že na vývěry minerální vody má hlavní vliv zvýšení hydraulického spádu mezi Bečvou a spodní vodou (kyselkou) při nárustu stavu Bečvy a tím pádem i zvýšení hydrostatického tlaku, než naředění dešťovou vodou. Jakmile se stav Bečvy zvýší, zvýší se i hydrostatický tlak, který působí na spodní vodu (kyselku), čímž se její hladina taktéž navýší. Respektive Bečva „natlačí“ minerální vodu do svahu. Po poklesu hladiny Bečvy klesá i hladina spodních vod, a tudíž se i vývěry v Bečvě vrací do původního stavu. Je možné, že se na snížení konduktivity při deštích podílí i ředění, ale nevím, jak by se dalo docílit toho abychom zjistili do jaké míry jsou tímto vývěry ovlivněny.

5. Ano, podle konduktivity určitě lze určit přibližné množství rozpuštěných minerálních látek (například konduktivita 1250 µS/cm odpovídá zhruba 1000 mg rozpuštěných látek na litr vody), avšak nevím jakou metodou toho lze docílit.

6. Výsledky práce mají přínos spíše z hlediska lepšího pochopení kyselky jako takové, jejího „chování“, ochrany a také složitosti přírodních zdrojů. Lázně jsou zásobovány z balneologických vrtů a myslím si, že zásoby jsou dostatečné. Možná by práce a její výsledky mohly zajímat místní balneology, zdali vůbec ví o výskytech přirozených pramenů i mimo lázně.

7. Jedná se o tzv. heatmapu (heat – angl. teplo). Tedy mapu pracující se stejnými barevnými spektry, která jsou využívána k zobrazovaní tepla (např. u termokamer) k zobrazení intenzity určitých hodnot (v tomto případě konduktivity). Světlá/teplá (sytě žlutá) barva, která by zobrazovala největší „teplo“ označuje místo, kde se nachází nejsilnější vývěry (nejvyšší konduktivita) a naopak tmavé/studené barvy (fialová) indikují „chlad“ v tomhle případě místa, kde jsou vývěry velmi slabé (nízká konduktivita).