Odpověď na téma: 42. CP SOČ online – obor 03 chemie

[Marika Kolářová]

1. Vedle vysokého pozadí Si je na Obr. 12 analogický záznam i pro Zn. Jak lze tento vysvětlit?
Na základě podobnosti prostorové distribuce Zn a Si usuzuji, že se může jednat o doprovodný prvek ve složení svrchní vrstvy fotografického papíru. Prostorová distribuce Zn nesouvisí s přítomností povýstřelových zplodin na papilárních liniích, jedná se tedy o složku podkladového materiálu – kontaminant.

2. V podstatě uvádíte, že vystačí umýt ruce 1 % roztokem kyseliny dusičné, aby Vaše metodika selhala?
Kyselinu dusičnou jsem použila z důvodu minimalizace přenosu povýstřelových zplodin na další odebírané otisky (carry over effect). Nicméně i v běžném životě dochází ke ztrátám povýstřelových zplodin z povrchu papilárních linií v čase (ideální doba odběru 0-1 hodina po výstřelu). Ztráty povýstřelovch zplodin souvisí i s hygienickými návyky pachatele apod.

3. Pomohlo by ve 2D mapách při zpracování kombinovat několik analytů zároveň?
Určitě by kombinování analytů pomohlo u prvků, které jasně vykreslují kresbu papilárních linií, zvláště tedy u charakteristických prvků Pb-Sb-Ba. Získali bychom tak větší kontrast mezi pozadím a kresbou papilárních liní.

4. Proč jste zvolila v první fázi fotografický papír a ne jiný běžnější druh papíru?
Fotografický papír jsem zvolila, jelikož fotografie jsou běžnou součástí domácností a při vyšetřování trestných činů se často stávají důkazním materiálem. Fotografický papír byl v mém výzkumu použit jako testovací materiál pro ověření vhodnosti metody LA-ICP-MS pro forenzní účely. Standartní papír bych chtěla podrobit analýze v dalším pokračování výzkumu.

5. Proč mají povýstřelové částice složení především Pb-Sb-Ba a v jakém jsou tyto atomy poměru? Lze rozlišit i jednotlivé izotopy atomů?
Složení částic povýstřelových zplodin odpovídá složení kulky (Pb – jádro, Sb+Ba – trvzení střely). Pomocí metody ICP-MS je možné rozlišit jednotlivé izotopy prvků či jejich poměry (např. 204Pb, 206Pb, 207Pb,208Pb). Měření poměrového zastoupení jednotlivých izotopů by se ovšem musela přizpůsobit metoda měření.

6. Kdo byl střelcem, kterému byly odebírány vzorky?
Střelcem byl můj vedoucí práce, pan RNDr.Tomáš pluháček, Ph.D.. Jeho otisky byly použity, jelikož má práce navazuje na výzkum prováděný na Katedře analytické chemie Univerzity Palackého v Olomouci. Odebrala jsem i svoje otisky, ale ty použiji pro analýzu až v dalším navazujícím výzkumu. Výsledky celé práci bychom rádi dotáhli až do publikace v odborném časopisu.

7. Uvádíte, že prezentovaná metodika umožňuje analýzu rovnou z pevného podkladového materiálu. Jedná se opravdu o novinku?
Ano, v oblasti analýzy povýstřelových zplodin se jedná o velmi novou metodu. Zobrazovací metoda LA-ICP-MS se začala na poli forenzní analýzy používat k detekci povýstřelových zplodin teprve před pěti lety. Technika LA-ICP-MS je technika povrchové analýzy a je známá již od 80. let minulého století. V mé práci jsem využila jejích unikátních vlastností, a to nízké meze detekce, možnost multielementární analýzy a analýza z rozličných typů povrchu – vodivé, nevodivé, hořlavé, nohořlavé, transparentní.

8. Mohla poskytnout relevantní obrázek mapa ablace Cu z otisku prstu na měděném plechu?
Mapa prostorové distribuce Cu nemohla poskytnout relevantní obrázek z důvodu vysoké hodnoty pozadí (hodnota pozadí pro Cu měřená na měděném plíšku je až 10 000x vyšší než standartní naměřené hodnoty pro Cu na ostatních typech povrchu). Přesto jsme provedli měření Cu i na měděném plíšku, jelikož jsme chtěli měřit všech 12 prvků na všech typech povrchu.