Hlavní stránka Fóra Forum pro soutěžící SOČ 42. celostátní přehlídka ONLINE 42. CP SOČ online – obor 10 elektrotechnika, elektronika a telekomunikace Odpověď na téma: 42. CP SOČ online – obor 10 elektrotechnika, elektronika a telekomunikace

#24485
Eliška Jeřábková
Host

Dobrý den,
děkuji za vaše otázky, snad jsem vše pochopila správně a zodpovím dostatečně k objasnění.
1) V analýze časových řad je dat svým způsobem vždy málo, protože dokonalé náhodné časové řady jsou pouze ty nekonečné, konečné budou vždy obsahovat nějakou odchylku. Co se týče většího množství dat, zpracovávání a získávání bitů použitých v práci zabralo poměrně hodně času a bohužel jsem nestihla měření opakovat vícekrát. Už tak jsem musela výslednou časovou řadu spojit ze 3 dílčích a ovlivnilo to výsledky některých grafů. Součástky, které jsem používala, byly zapůjčeny z fakulty fjfi a bylo nutné je poskytnout dalším lidem pro použití.
2) Řekla bych, že to za to stojí. Funkce v excelu je příkladem pseudonáhodného generátoru, což znamená, že po určité době generování náhodných čísel se začne cyklus opakovat, řada bude periodická. Záleží tedy na tom, jak dlouhou časovou řadu potřebujete generovat a jaké je pro ni využití. Pokud potřebujete pouze něco ve stylu hodu kostky, když se rozhodujete mezi několika variantami a zvolíte metodu náhodného výběru, pak excel stačí. Pokud ale máte v úmyslu použít čísla např. pro kryptografické šifrování zpráv, je vhodné zvolit skutečně kvalitní časovou řadu, která není založena na deterministickém procesu. Pokud bychom srovnávali generátor, který je předmětem mé práce, s komerčním generátorem od firmy IDQ, je rozdělení bitů 1 a 0 mého generátoru rovnoměrnější (firma uvádí rozdíl mezi hodnotami nejvýše 10%, k takovému číslu jsem se zdaleka ani nepřiblížila).
3) Samozřejmě prostor pro zlepšení je vždy. Řekla bych, že v našem případě by výsledky zlepšilo kvalitnější stínění od vnějších zdrojů světla, také například automatické udržování středů všech komponentů v jedné rovině, protože při manuálním nastavování může docházet k nepřesnostem. Také by bylo užitečné umístit například více polarizátorů nebo polarizačních folií za sebou, aby intenzita světla byla opravdu minimální. Řekla bych, že přidání dalšího děliče svazku by bylo zbytečně komplikované, naopak by možná docházelo k větším nepřesnostem v důsledku interference. Ale je to zajímavý nápad, pokud budu pokračovat v práci, jistě to stojí za vyzkoušení.
4) Takové generátory již také existují, používá se Zenerova dioda. Jev, na kterém je vše založeno, jsou mírné fluktuace hodnot napětí. Jedná se o analogii fluktuace tlaku plynu z molekulové fyziky. Elektrony nejsou uvolňovány z vazeb pravidelně, to způsobuje mírné odchylky v proudu a tedy i napětí na diodě.
5) K ověření slouží veškeré grafy a metody, které jsou v práci použity, ukazují nám, že se fotony vzájemně neovlivňovaly a že v řadě nejsou korelace ani cykly. Fotony přilétávající ze zdroje byly namířeny přímo na dělič svazku, což znamená, že nepronikly k detektorům jinou cestou, tudíž byly vždy buďto odraženy nebo propuštěny, musely vždy ze superpozice vybrat jeden stav, nemohly dospět do detektoru „nerozhodnuty“. Mohlo se pouze stát, že se do detektoru dostal foton z úplně jiného zdroje, ale to je skutečně minimální odchylka. Vztah mezi fotony je takový, že při generaci jsem nezaregistrovala dva fotony naráz, což znamená, že mezi nimi byla taková vzdálenost, že se navzájem neovlivnily.

Přeji hezký zbytek dne,
Eliška Jeřábková