Hlavní stránka Fóra Forum pro soutěžící SOČ 42. celostátní přehlídka ONLINE 42. CP SOČ online – obor 16 historie Odpověď na téma: 42. CP SOČ online – obor 16 historie

#24479
Jan Vilém Rajner
Host

Dobrý den,
děkuji Vám mockrát za Vaše zhodnocení a poměrně konstruktivní kritiku. Je inspirující a podnětná. Má práce se snaží zachytit život Viléma Rajnera ve 20. století. Jak jest možné vidět, tak se primárně zaměřuji na Vilémův život před druhou světovou válkou a během a těsně po ní. Proč? Protože si (možná odvážně) dovolím tvrdit, že tato období měla na Vilémův život větší dopad a výrazněji formovala jeho etapy života (předválečné: prostředí v němž vyrůstal, lékařské vzdělání, smrt otce a během války perzekuce kvůli původu, opuštění rodiny, pocit nejistoty, hlad ve Volyňské oblasti a srovnání se s úmrtím jeho nejbližších). Je nevyvratitelné, že Viléma ovlivnil výrazně i minulý režim, ale tentokrát v jiném měřítku a postavení.
Jelikož je práce napsaná o něm, tak se jím obklopeným osobnostem snažím věnovat převážně v linii ve vztahu k němu druhotně k záležitostem jiným . V případě Vlasty Vlasákové rozumím Vašemu komentáři. Má babička byla celkem aktivní komunistkou již během života s Vilémem. Není mi známo, jak moc velký vliv toto mělo na Viléma Rajnera, neboť k tomu nemám žádné svědectví ani dokument. Nicméně svého politického vrcholu se dočkala, až když byl její vztah k Vilému Rajnerovi výrazně odlišný. Poslankyní v České národní radě totiž byla mezi lety 1971-1981 a to byla již sezdaná s jiným mužem a nepřipadalo mi to relevantní zmiňovat. V případě Josefa Reinera jeho vztah ke komunismu zmiňuji často, protože to byla po profesní stránce náplň jeho života a to po dobu styku s Vilémem během komunismu. Jinak se Josefu Reinerovi nevěnuji natolik, protože vůči bratru Vilémovi je mnohem více popularizovanou osobností a tato práce se věnuje převážně Vilémovi.
To je i jedním z důvodů proč více nevyužívám knihu Zbyňka Kožnara Člověk proti tmě, která převážně pojednává o Josefu Reinerovi. Mám k ní výhrady i po stránce faktické a propagandistické. Je zde záměrně opomíjen židovský původ Reinerů a jejich emigrace je zde zdůvodňována jejich komunistickým přesvědčením. Pasáž o úmrtí Vilémovi matky je zcela fabulována. Kromě příčiny transportu, je nesprávně uvedeno místo konečného transportu. Ocitla se v Treblince nikoliv Osvětimi. Přičemž je těžko představitelné, že by mohl někdo podat svědectví o jejím osudu. I úryvky o Vilémově pobytu na Volyni jsou pro mne plné otazníků a záměrných nejasností.
Stojím si za tím, že Vilém Rajner nerad vykonával stranické funkce. Stěžoval si na svou funkci propagandisty v dopisech bratru Josefovi a prosil ho o zaslání přednášek k mu nařízeným tématům. Zdůvodňoval to tím, že je pro něj léčba pacientů důležitější. Jeho vztah ke komunismu jsem nepochybně probíral se svým otcem či mou tetou Ninou. Více než to, že byl tichým, ale poměrně poslušným kritikem jsem se od nich nedozvěděl. Stejně tak není téměř žádný pramen, který by zaznamenával jeho vztah ke komunismu. Proto jsem uvedl jen to co jsem zjistil.
V dobovém tisku jsem bohužel nevyhledával, protože jsem měl pramenů ohledně života Viléma Rajnera k přečtení mnoho a nevěděl jsem předem co se v nich nachází. Po jejich přečtení mi, bohužel, již nezbývalo mnoho času na to hledat ještě v něm.
Vilémův život na Volyni je velmi složitý. Tato oblast byla rozsáhlá a velmi postižená. V každé části Volyně byly dopady poměrně jiné, a proto jsem se snažil popsat život Viléma Reinera tak, jak se mi podařilo zjistit z dokumentů, které měl u sebe spolu s knihou Huleč Česká na Volyni: obraz života v letech 1870-1947. Jsem v kontaktu se sdružením Čechů z Volyně a jejich přátel a doufám, že se mi podaří zjistit více zde. Dále se mi již podařilo získat dokumenty z archivu v Rovně. Kvůli jejich špatné čitelnosti čekám doposud na překlad a doufám, že se dozvím více.
Na zobecnění a nevhodné výrazy si dám určitě pozor. Co se zdrobnělin jmen týče, snažil jsem se osoby pojmenovávat, tak jak jim bylo říkáno v rodinném kruhu doopravdy a ukázat i na takovém detailu skutečnost nad oficialitou. Život Viléma Rajnera dále popularizuji v celoevropském projektu Eustory skrze Instagramový účet @silentstories1945, kterého se účastnilo 23 účastníku ze 17 různých zemí.