Hlavní stránka Fóra Forum pro soutěžící SOČ 42. celostátní přehlídka ONLINE 42. CP SOČ online – obor 13 ekonomika a řízení Odpověď na téma: 42. CP SOČ online – obor 13 ekonomika a řízení

#24464
Oldřich Kučera
Host

Dobré dopoledne, níže přikládám své odpovědi. Příjemné čtení.

1) Má práce je už z principu založena na naprosté anonymitě jak respondentů, tak i mne samotného. To znamená, že zde není uvedena žádná formulace, která by průkazně usvědčovala autora práce s participace v šedé ekonomice. Je tomu tak zcela záměrně, neboť středoškolské prostředí není zdaleka tak liberální jako to akademické a má práce byla již kvůli svému tématu vedením školy odsuzována a nebylo mi ani povoleno ji prezentovat ostatním žákům. Tudíž jsem nechtěl riskovat problémy a odpovědi, zda jsem se šedé ekonomiky účastnil, jsem se důsledně vyhýbal.
S vírou ve Vaši diskrétnost však týden před maturitou přiznávám, že jsem sám býval aktivním účastníkem ŠE a to jak na straně nabídky, tak i poptávky. Samotná ŠE mi pomohla vystudovat snáze a efektivněji využít čas na mimoškolní vzdělávání, neboť jsem ho neztrácel vypracováváním herbářů a apod., v čemž jsem neviděl smysl.
Co se týče částek – 20 normostran seminární práce vyjde zhruba na 3 000 Kč. Referát do 100 Kč, Úkol také do 100 Kč. Většinou se vychází z principu přes 100 Kč/h, a dle toho se cena vypočítá. Základní je si touto „specializovanou prací“ vydělat více než nespecializovanou někde v supermarketu.
Obecně ale platí, že cenu udává více faktorů jako: naléhavost, náročnost, propracovanost, psaní na míru, předmět, učitel atd.. Neexistují platové třídy 

2) Když jsem jednotlivé responze procházel, vyplynul zajímavý fakt, tj., že na typu střední školy prakticky nezáleží. Každá škola má sice svá specifika (SOU a SOŠ mají výkresy a GYM ne), ale pragmatičtí studenti jsou k nalezení očividně všude. Tolik známý princip maximalizace užitku zkrátka nelze potlačit, stejně jako nelze potlačit trh v tržní ekonomice. Kde je poptávka, bude i nabídka. A poptávka nám už z principu vzniká jak na GYM, tak na SOŠ a SOU.
A tohle je právě jedna z myšlenek, kterou zejména ředitelé „elitních gymnázií“ nemohou překousnout…

3) Ano, v posledních měsících dle mého názoru studenti pochopili, že když je spolupráce plošná, přináší blahobyt všem a není potřeba ji měřit penězi. Pro studenty téměř ideální stav, dalo by se říct. Z pohledu ekonomického to však stále můžeme označit za ŠE, nicméně směnu zde nezprostředkovávají peníze, nicméně funguje jakýsi barterový obchod. Tedy vše ostatní platí, jen je upraven způsob směny. Studenti, kteří kolektivu totiž nic nevracejí, budou dříve či později z této spolupráce vyloučeni nebo se budou muset podílet jinak a svým spolužákům nabídnout jinou protihodnotu.

4) Zde bohužel nemůžu vycházet z relevantních dat a musím se omezit na pouhou hypotézu. Dříve jsem si byl téměř jist, že VŠ v tomto ohledu dominuje, už jen z toho důvodu, že studenti nejsou dozíráni rodiči, mají více finančních prostředků, větší volnost, jsou starší a otrlejší atp. Během psaní mé práce jsem však začal mírně pochybovat, když jsem zjistil, jak rozšířená ŠE na SŠ je. Ve finále se stále kloním spíše k VŠ, ale rozhodně bych vliv ŠE na SŠ vůbec nepodceňoval. Funguje až děsivě dobře… Hlavní rozdíl bych snad spatřoval v tom, že vysokoškolská ŠE je lépe organizována i zvenčí a je zde více profesionálů (firmy na psaní diplomek atd.), zatím středoškolská ŠE spoléhá spíše na samotné studenty a jejich vnitřní mikrotrh.

5) Zde se dostáváme k důvodu, proč jsem vše nazval: „šedou ekonomikou“. Význam toho slovního spojení zde funguje v plné své váze. Šedá ekonomika je negativní společenský jev, který porušuje daná pravidla či je obchází. Jak jsem tedy uvedl ve své práci, vše má blízko k podvodnému jednání konaném na učiteli, v řadě školních řádů, je také výslovně uvedeno, že práci musí každý žák vypracovat sám a koneckonců i autorský zákon vylučuje, aby byl autorem pouze kupující a ne ten, kdo práci skutečně vypracoval. Zákony a předpisy tedy porušovány jsou. Jde ale o onen „princip utajení“. Dovolte mi krátký filosofický exkurz a prosím nebrat ho doslovně… „Když zloděje nikdy nechytí, dělá pak svou práci dobře a odměnu si zaslouží?!“. Tohle asi pobouří hodně lidí a i já s tím mám morálně problém. Ale co tak vím, tak trh příliš morální místo není, špatná reklama neexistuje, za riziko jsou extra zisky a na co se nepřijde, to se nedaní.

Takže abych nebyl špatně pochopen, nepřijde mi ŠE jako morální, slušná atd. Ale zároveň odmítám zavírat oči, dělat že není, že nefunguje, že jsou studenti slušní a náš vzdělávací systém na SŠ není nastaven tak, že k ní přímo vybízí a usnadňuje ji. Protože to se přesně děje. To je ostatně i cíl mé práce… Opět krátký historický exkurz: Když děláte průzkum kriminality a zjistíte, že „kdo nekrade, okrádá rodinu“, není někde chyba?! Proto si myslím, že i když jsem já sám z nějakého důvodu ŠE provozoval, nebylo to nutně jen mou zkažeností, ale možná i chybou systému… A to je názor, co se nenosí…

6) Výborný dotaz, výborný nápad! Skvěle navazuje na mojí předchozí odpověď. Je třeba odstraňovat příčiny ŠE ne trestat její důsledky. Sám jste zde navrhl/a dle mého názoru funkční řešení, které by zreformovalo vzdělávací systém a vedlo k strmému pádu nabídkové křivky ŠE. Studenti by nechtěli sdílet své know-how s konkurencí, neboť by tím ohrozili sami sebe a člověk je (v ekonomice) jak víme tvor primárně zvyšující svůj vlastní užitek.
Takové řešení by tedy změnilo motivaci studentů a podkopalo ŠE. Na druhou stranu by mezi studenty rostla konkurence a možná upadaly vztahy, což je ale zase druhá strana mince. Nicméně s tímto nápadem se dá pracovat. Já sám jsem jakožto dřívější člen týmu České středoškolské unie hledal různá řešení, která by alespoň částečně ozdravila školské prostředí a díky zlepšení vstupů, zlepšila následné výstupy.
To je ostatně i podstata mé práce (asi se opakuji). Nešlo mi o to, plivnout do očí systému a dát najevo, jak úžasně ŠE funguje. Šlo mi o to, upozornit na nedostatky které systém má a následně otevřít diskuzi, jak vše vylepšit, což se i díky Vašemu dotazu konečně daří. ŠE jsem si vybral, protože je jednak ekonomicky zajímavá, ale druhak je to fenomén, nad nímž nelze mávnout rukou a (nechci znít egoisticky) zaujme prostě každého. Špatná reklama neexistuje, a zde je navíc dlážděna dobrými úmysly (nemluvím o cestě do pekel  )

7) Zde nevím, do jaké míry je mé sociologické vzdělání nedostatečné (opírám se o výuku na SŠ), ale obecně se 100 responzí považuje jako přechodný bod mezi kvalitativním a kvantitativním výzkumem. Chtěl jsem si vzít něco z obou stran, tudíž mi 100 respondentů přišlo jako dostatečně vhodný vzorek. Zároveň si myslím, že 100 odlišných osobností, dostatečně rozvrstvených napříč ČR, pohlavími, věkem a typem SŠ utvoří základně vypovídající obraz. Proto jsem na tu diverzifikaci velmi dbal a přišlo mi lepší mít 100 různorodých respondentů než 1 000 studentů 3 škol v jihočeském kraji.
Onou „širokostí“ je tedy myšlena rozrůzněnost, nikoliv pouhé kardinální číslo.
Zároveň si myslím, že 100 responzí už je počet, nad kterým není možné mávnout rukou a hrdě prohlásit, že ŠE na SŠ neexistuje a problém to vůbec není. A to je (znovu se opakuji, promiňte) cíl mé práce. Dát podnět k diskuzi, upozornit na tabuizované téma a možná nepřímo přispět k zlepšení společnosti. Ona i ekonomie dle mého názoru dávno není jen věda o číslech a grafech a maximalizaci užitku… Pomáhá řídit lidskou společnost… A jak ji pomáhá řídit, to už je na nás… 

Děkuji za Váš čas a za čtení. Omluvte prosím možné gramatické chyby. Přeji příjemný zbytek dne a děkuji i za zajímavé podněty.
S úctou
Oldřich Kučera