Odpověď na téma: 42. CP SOČ online – obor 05 geologie, geografie

[Aleš Janderka]

Čím se živily turritely?
Turritella se živí planktonem, mezi který patří mé oblíbené foraminifery. Filtruje je z vody na mořském dně.

Věděl byste z literatury, které druhy amonitů se nalezly ve Štítech?
Druhy amonitů ve Štítech se zabýval Soukup. Nestihl však svoji sbírku zdokumentovat, pak jeho pozůstalost (paleontologickou) zdokumentoval Zdeněk Vašíček. Mám stažený jeho příspěvek v Geologickém sborníku z r. 1992, číslo 32, kde se zabývá jednotlivými druhy. Na počest p. Soukupa pojmenoval nový druh amonita Tridenticeras soukupi. Vašíček popsal zevrubně 10 druhů jako vývojově nejdokonalejších hlavonožců. Podle švu, čím složitější kresba, tím mladší rod.

Jakým způsobem hodláte ve vašem záchranném výzkumu lokality Štíty pokračovat?
Budu pokračovat v odběru makrofosilií, ale zaměřím se víc na foraminifery. Je to pro mě nová věc a foraminifery jsou dobře zachovalé (celé schránky). Zajímají mě i na řezu. Mezi nimi se hojně nachází také ostny ježovek, které zkoumat na řezu by bylo zajímavé.
V současnosti jsem byl ve Štítech pouze 2x, protože z důvodů COVID se obyvatelé Štítů bojí návštěvníků a byl jsem pozorován dronem 😉.

Podle jakého autora jste vytvářel profil lokality?
Nejvíce mi pomohl v objasnění principů České křídové pánve a jednotlivých souvrství Jaroslav Valečka – Sbor. geolog. věd 43. Dále jsem zkoumal geologické mapy dostupné na internetu. Shrnutí o lokalitě je v práci Zdeňka Gáby z r. 2003 Nové nálezy zkamenělin ze Štítů.

Jaké další organismy mohou vytvářet fekální pelety?
Fekální pelety, jako jsem našel, tvoří většinou bezobratlí. Avšak exkrementy obratlovců se mezi ně nepočítají, ty jsou větší než 1 mm a nazývají se koprolity.

Přemýšlel jste o vytvoření zjednodušujícího materiálu o lokalitě například pro návštěvníky?
Mám hotový plakát-poster (120 x 120 cm), na kterém jsem chtěl prezentovat svoji práci na Amavetu. Ten se dá použít k výrobě informační tabule.
Také hodlám vytvořit web, ale až po prozkoumání mikrofosílií. Materiálů mám opravdu hodně.

Jsou mezi zkamělinami nějaké, které by určily věk lokality a prostředí?
Pro křídu je vůdčí zkamenělina Inoceramus. Podle jednotlivých druhů se určuje stáří vrstev.
př. Inoceramus lamarckii – turon, I. Involutus – coniac
Soukup uvádí druhy koeneni, gibbosus, sturmi – coniac
Jmenovitě pak také Turrilites, mořský hlavonožec vyskytující se jen v křídě. V druhohorách se rozšířili také amoniti, kteří na konci druhohor vymřeli. Na lokalitě je jejich výskyt potvrzen, ale já měl zatím smolíka.