Hlavní stránka Fóra Forum pro soutěžící SOČ 42. celostátní přehlídka ONLINE 42. CP SOČ online – obor 13 ekonomika a řízení Odpověď na téma: 42. CP SOČ online – obor 13 ekonomika a řízení

#24453
Martin Zouhar
Host

1. Praktické části jsem věnoval zhruba jednu polovinu veškerého času, který jsem práci věnoval. Osobní jednání na pobočkách bank jsem nerealizoval. Veškeré údaje jsem získal z oficiálních sazebníků mnou zvolených komerčních bank.

2. Dle mého názoru by se muselo jednat o deflaci v jednotkách desítek procent, avšak s takovou deflací jsem se při sledování časových řad různých zemí v posledních letech nesetkal (neberu nyní v potaz specifickou hospodářskou politiku A. Rašína). Jsem naopak přesvědčen, že ,,mikro deflace“ je pro ekonomiku neškodná, jelikož při sledování vývoje makroekonomických agregátů České republiky, Slovenska a Polska, v roce 2014 (rok po zahájení intervencí proti koruně Českou národní bankou), je možné vypozorovat, že ačkoliv Česká národní banka intervenovala kvůli hrozbě deflace, inflace ČR byla v roce 2014 pod 1 % s růstem HDP 2,7 %. Na Slovensku byl vývoj HDP identický, avšak s deflací – 1%. Polsko vykázalo růst HDP 3,5 % s deflací -1,5 %. Navíc dle studie A. Atkesona a P. Kehoea v 65 jimi sledovaných zemích nikdy deflace nezpůsobila žádnou ekonomickou recesi. Jsem tedy přesvědčen, že deflace by musela mít hodnotu několika desítek až stovek procent, aby zásadním způsobem ovlivnila agregátní poptávku

3. Ano, v případě domácností jednoznačně. Pokud by byly vklady hypoteticky úročeny sazbou -5 %, bylo by pro domácnosti výhodnější své úspory do bankovních institucí neukládat, jelikož aktuální míra inflace činní 2,9 %, a to je stále méně než hypotetická záporná úroková sazba. Otázkou však je, zda by taková alternativa existovala. Pokud by mnou popsaná situace nastala v cashless society, alternativa uschovat úspory doma by nebyla možná. Firmy by dle mého názoru musely změnit své platební mechanismy, jelikož dnes drtivá většina transakcí je realizována elektronickou formou. Alternativou by byly platby v hotovosti či například naturální plnění. Alternativou by rovněž byla forma obchodního úvěru, za který by nebylo peněžní plnění avšak například nějaká služba v budoucnu. Takovéto změny v platebních mechanismech by však brzdily rozvoj firem a vedly by k jejich neefektivitě a stagnaci, jelikož by firmy musely svoji časovou kapacitu věnovat takovýmto provozním věcem, které nepřispívají k rozvoji podnikání.

4. Ano, jsem přesvědčen, že ovlivní a že centrální banky budou mít tendenci úrokové sazby snižovat. Řada centrálních bank však nemá vytvořený dostatečný prostor k tomu, aby mohla úrokové sazby snižovat. Například Evropská centrální banka, která drží úrokové sazby v záporných hodnotách musí a bude muset používat nekonvenční nástroje měnové politiky. Problematický je však právní rámec takovýchto opatření, viz. nedávné rozhodnutí německého ústavního soudu v Karlsruhe, který vydal negativní stanovisko k nákupu dluhopisů ze strany Evropské centrální banky.

5. Dle mého názoru Česká národní banka na svém srpnovém zasedání sníží 2T sazbu a lombardní sazbu, přičemž diskontní sazbu nechá beze změny kvůli tomu, že diskontní sazba je již nyní na technické nule. Dále Česká národní banka využije svých nových pravomocí, jež vychází z novely zákona o ČNB – dodání likvidity za užití nákupu cenných papírů při kooperaci s různými finančními institucemi. Na příštím zasedání bankovní rady budou podle mě sazby ponechány beze změny, jelikož se domnívám, že bankovní rady v současné době očekává vývoj kurzu koruny, který by měl posílit a částečně tak snížit inflaci. Nicméně v průběhu léta se dle mého názoru zvýší nezaměstnanost kvůli tomu, že řadě zaměstnancům skončí výpovědní lhůty a stanou se nezaměstnanými, a tak dojde ke snížení úrokových sazeb, jak jsem psal výše.