Hlavní stránka › Fóra › Forum pro soutěžící SOČ › 42. celostátní přehlídka ONLINE › 42. CP SOČ online – obor 10 elektrotechnika, elektronika a telekomunikace › Odpověď na téma: 42. CP SOČ online – obor 10 elektrotechnika, elektronika a telekomunikace
Vážená poroto,
děkuji za pravdivé připomínky. Jsem si vědom, že je stále co vylepšovat a nyní již pracuji na vylepšování celého systému. V budoucnu plánuji Arduino využít i pro řízení provozu na kolejišti. Čímž myslím vámi zmíněné přestavníky, či návěstidla, která určují povolený průjezd vlaku.
1) Abych reagoval na první dotaz… Během mé práce jsem nevycházel z jiných zdrojů, než ten, který je uveden v práci. Modelářství se aktivně věnuji zhruba 10 let. V návaznosti na to, jsem získal spoustu zkušeností a vědomostí, které jsem na základě svým potřeb vylepšil a následně aplikoval do své modelové železnice.
2) Co se týká samotných IR senzorů, mnou vybrané typy nejsou nijak háklivé na okolní osvětlení. Byl jsem na toto upozorněn pedagogy, neboť to bývá častým problémem. Při bližším prozkoumání jsem zjistil, že IR senzory obsahují regulaci citlivosti. Tato citlivost je nastavena tak, aby ideálně detekovala projíždějící vlak a nebyla rušena okolními vlivy na delší vzdálenosti. Ze zvědavosti jsem zkoušel například blesk fotoaparátu, čidla, respektive jejich stav zůstal neměnný.
3) Během vývoje bylo Arduino nutné především k naprogramování programu tak, aby systém bezproblémově fungoval. Vývoj probíhal na nepájivém poli, tudíž jsem Arduino, respektive program uvnitř neustále dolaďoval v programovacím prostředí. Co se týká náhrady… Nabízelo se vícero možností. Jednou z těch nejznámějších je využití spínacího relé v kombinaci s časovým. Detekce probíhá pomocí přerušovaných kolejí, které detekují průjezd vlaku, načež reagují relé, které sepnou přejezd. Nicméně tato metoda mi přišla poněkud zastaralá, chtěl jsem se naučit novým věcem a hledal jsem co nejefektivnější řešení za pomoci modernějších součástek.
4) V případě mého kolejiště se jedná o jednosměrný provoz. Tudíž se nepředpokládá srážka dvou vlaků. Nicméně pokud bychom se bavili o této situaci, tak bych zcela určitě zvolil metodu jazýčkových kontaktů. Tato metoda je založena právě na jazýčkovém kontaktu, který je umístěn mezi pražci na kolejích. Projíždějící lokomotiva poté musí obsahovat magnet, který je umístěn na spodku lokomotivy. Pomocí relé by šlo docílit toho, že by rozepnulo obvod v momentě, kdy by hrozila srážka lokomotiv.
5) Ano, lze uzpůsobit systém tak, aby činnost nebyla ovlivňována délkou soupravy. Na tomto vylepšení momentálně pracuji. V praxi se jedná o čistě softwarovou úpravu. Nyní postupně vyvíjím možné řešení, které obsahuje pouhá dvě čidla, nikoliv čtyři, jako je tomu doposud. Tato dvě čidla by poté v programu obsahovala tzv. časové zámky, což by znamenalo uzamčení stavu sepnutí do doby jeho bezprostředního rozepnutí. V takovém případě by délka vlaku nehrála roli na dobu sepnutého stavu.
Věřím, že jsem odpověděl srozumitelně na všechny dotazy. Případně se omlouvám, zdali jsem se rozepsal až příliš. Cílem mé práce bylo mimo jiné vytvořit inspirační návod pro ostatní začínající modeláře. Ostatně toto vše a mnohem více naleznete na youtube kanálu s názvem: Loko TT, kde se zabývám různými věcmi spojenými s modelářstvím, potažmo inspiračními videi pro začínající modeláře.
Děkuji za vaše komentáře, připomínky. Přeji hezký víkend a příjemné prožití celostátního kola SOČ.