Odpověď na téma: 42. CP SOČ online – obor 13 ekonomika a řízení

[Lukáš Paruch]

1)
Příčin může být několik a je velmi obtížné cokoli v tomto ohledu generalizovat. Myslím si, že rozdílné počty vzniklých spin-off firem v rámci jednotlivých univerzit mohou být způsobeny jakýmsi systémem, případně procesem, kterým je nutné, aby si aspirující spin-off firmy prošly a který se může na různých univerzitách značně lišit. Například při zakládání tzv. nepravých spin-off firem hraje velmi důležitou roli centrum pro transfer technologii příslušné univerzity. U spin-off firem, ve kterých nemá univerzita majetkovou účast, je nutné věc legislativně ošetřit tak, aby daná spin-off firma každý rok odváděla nějaký procentní podíl zisku zpět univerzitě.
Další příčinou může být to, čím se profesoři – kteří většinou zakládání spin-off firem iniciují – zabývají. Mohou existovat fakulty, kde jsou upřednostňovány (příp. záměrně voleny) takové projekty, jejichž výstup nelze zpodobnit ve formě spin-off firmy. Závěrem různých vědeckých výzkumů (v rámci různých odvětví), může být například odborný článek v prestižním časopisu. Je nutné zmínit, že ne všechny výstupy univerzitní činnosti je možno komercializovat. Čímž samozřejmě nechci narážet na to, že by fakulty na některých univerzitách byly méně kvalitní.
Jednoduše se dá říci, že ne v každém je jakýsi „podnikatelský duch“, a proto někteří univerzitní profesoři (i pokud by jejich výzkumný výsledek komercializovat možné bylo), nechtějí. Nechtějí mít starosti se zakládáním firmy, s jejím následným chodem, nabíráním zaměstnanců, řešením financování, atd.
Příčina může být také v tom, jaký obory se na konkrétních vysokých školách učí. Některé obory jsou pro založení spin-off firem vhodnější, než jiné. Naopak existují i obory, ve kterých to – při podmínkách, jaké jsou (nejen na českých vysokých školách) – prakticky nelze.

2)
Při svém mapování jsem zjistil, že drtivá většina českých univerzitních spin-off firem se pohybuje v odvětvích informatiky a přírodních věd. V odvětví přírodních věd pak nejčastěji v rámci oboru biologie.

Dále si dovolím navázat na první otázku. Osobně si myslím, že některé obory jsou pro zakládání spin-off firem více předurčené, než ostatní. Například biologové mohou synteticky vyrobit konkrétní látku v laboratoři a tu pak nabízet (nesmí se ale jednat o léčivo, zde je proces značně složitější). V rámci fakult informatiky pak vznikají spin-off firmy, které nejčastěji nabízejí nějaký produkt ve formě software, případně webové stránky. Například odvětví IT je typické v tom, že zde není potřeba na rozjezd spin-off firmy takový kapitál. Není zde zapotřebí příliš drahá přístrojová technika (která se může například v biologickém odvětví pohybovat – i při zakládání – v řádech milionů korun). Existují pak ale obory, kde je zakládání spin-off firem složitější nebo (nejen v českých podmínkách), téměř nemožné. Takovými obory mohou být například politologie, či filosofie, u kterých je velký problém vytvořit nějaký produkt, který by bylo možné následně komercializovat.

3)
V současnosti mají téměř všechny univerzity v ČR funkční centrum pro transfer technologií (dále CTT). Pokud vím, tak z hlediska legislativy není jasně dané, jak musí proces zakládání univerzitní spin-off firmy vypadat. Každá univerzita má tedy poměrně dost prostoru na to, aby tento proces mohla modifikovat – ve prospěch těch, kteří zakládání iniciují a učinit jej tak co nejlehčím. Já osobně bych viděl velký potenciál na zlepšení v tom, kdyby konkrétní univerzity předaly část odpovědnosti (a tím i odpovědnosti na celém procesu), při zakládání spin-off firmy, patřičnému CTT. Například na Masarykově univerzitě (dále MU), (a i na jiných univerzitách) je proces založení nepravé spin-off firmy velmi jednoduchý a časově nenáročný. Navíc tamější CTT je k takovýmto budoucím podnikatelům velmi vstřícné. Nabízí různé konzultace, případně vyhodnocení komerčního potenciálu (což na některých ostatních univerzitách dodnes není zvykem). To je možná také důvod, proč na MU vzniklo dosud nejvíce spin-off firem (tedy v rámci jedné české univerzity). Je ale nutné zmínit, že – podobně jako na dalších univerzitách – jsou některé z těchto spin-off firem v současnosti nefunkční.
Pokud bych se měl sám v budoucnu zasadit o jakýsi značnější improvement při procesu zakládání, zaměřil bych se pravděpodobně zejména na proces založení pravé spin-off firmy a pokusil bych se jej udělat časově méně náročným. To b ve výsledku znamenalo, že ten, který chce takovou spin-off firmu založit, by nemusel čekat několik měsíců, než zasedne správní rada, akademický senát, až dojde k rozhodnutí rektora, atd. Stanovil bych časový limit, po kterém musí být známé jasné stanovisko. Pokusil bych se pak například o zrušení projednávání zakládání firmy při schůzích správní rady univerzity a místo toho bych toto vyhodnocení
případného potenciálu svěřil patřičnému CTT. Věřím totiž, že v CTT mají pracovníci k problematice zakládání spin-off firem blíže, než jakákoliv správní rada univerzity.

4)
Osobně si myslím, že 3D tiskárny mají v budoucnosti velký potenciál, a to nejen u technických oborů. Osobně vím minimálně o dvou projektech, které se problematice 3D tiskáren věnují a na založení univerzitní spin-off firmy nyní aspirují. Nicméně i zde bych byl v některých ohledech velmi opatrný. V době karantény se jednalo opravdu o mimořádnou situaci, ale za normálních okolností, by pravděpodobně nebylo možné v ČR na 3D tiskárnách vyrábět ve velkém množství takto laciné výrobky, jako jsou například ochranné pomůcky. Kdybych o založení takové spin-off firmy rozhodoval, rozhodně bych zmínil, že se bojím toho, aby ji časem nerozdrtila čínská konkurence, která má – jak známo – náklady na výrobu jedny z nejnižších na světě.
Nicméně i přesto si myslím, že by bylo možné v odvětví 3D tiskáren nějakou spin-off firmu založit. Rozhodující, dle mého názoru, ale bude, jakou přidanou hodnotu firma u svých výrobků vytvoří. Myslím si, že větší potenciál na to, čelit konkurenci by u nás měla taková firma, která by se zaměřila na 3D tisk velmi specifických a přesných součástek, u kterých je vyžadována vysoká kvalita a přesnost zpracování. Co se týče quality control, mají totiž země, ve kterých je velmi levná pracovní síla často problémy. V tomto, si myslím, má ČR stále například oproti Číně, značnou výhodu.

5)
Uspokojivý důvod jsem neobdržel. Vedoucí tamějšího centra transferu technologií mi do telefonu sdělila (cituji): „tato problematika je u nás na univerzitě velmi nová, proto vám nemohu poskytnout žádné informace o těchto firmách“. Když jsem se pak této paní zeptal, zda-li by bylo možné obdržet alespoň jména a počty fungujících spin-off firem v rámci jejich univerzity, obdržel jsem negativní odpověď.