Odpověď na téma: 42. CP SOČ online – obor 13 ekonomika a řízení

[Miroslav Hovězák]

1) Jako externí vlivy můžeme považovat aktuální situaci (vánoční svátky) nebo aktuální čas (hodina nákupu). Mohli jsme si všimnou, že v období vánočních svátků bylo mnoho produktů zlevněných a po skončení svátků byly produkty vráceny na původní cenovou hladinu – tímto se projevilo, že externí faktory mají vliv na cenu. Kompetentnost malých lokálních obchodů je vyšší než kompetentnost velkoobchodních řetězců: To jsme mohli potvrdit pouze vyčtením z grafů. Produkty v grafech nenaznačily žádnou kompetentnost i přesto, že supermarkety byly v těsné blízkosti. U maloobchodních řetězců je důležité přilákat místní obyvatele, proto pokud by byly prodejny v blízkosti by jejich vzájemná konkurence byla vyšší.
2) Protože supermarkety chtějí vytěžit maximum, potřebují ze zákazníka získat co nejvíc peněz. Supermarkety v České republice to považují za nejlepší tah jak vydělat a to by se jim s everyday low pricing nepovedlo, tak jako s high-low prinicng.
3) Sortiment byl vybrán hlavně z důvodu blížících se vánočních svátků. Produkty jsou v tomto období často nakupovány a proto jsem je viděl jako vhodné pro mou odbornou práci. Mnoho z vybraných produktů je potřeba k vytvoření svátečního „menu“ (pod menu myslím především štědrovečerní jídlo a vánoční cukroví). Nadále byly vybrány produkty, které s vánočními svátky nemají nic společného. Ty jsem chtěl sledovat, abych mohl porovnat vývoj cen produktů, které jsou ovlivněny právě obdobím vánočních svátku a které ne.
4) Obchod samozřejmě nemá úplně volnou ruku ve stanovení ceny. Avšak cenu dokáže velkým způsobem ovlivnit – například zlevněním výrobku. Zlevnění výrobku v supermarketu závisí už pouze na supermarketu samotném. Cena je jinak často kombinací tržní ekonomiky a marketingového plánu firmy. Do supermarketů tak přijde výrobek, u které původní firma chce aby se prodával v určité cenové hladině a supermarket musí splnit tuto hladinu… Avšak nadále cenu může ovlivňovat právě různými akcemi.
5) Mezioborové vztahy se projevují různými směry. Například u supermarketu je to kombinací tržní ekonomiky a marketingového plánu obchodu. Celkově, pokud se podíváme na různé druhy transakcí, tak můžeme vidět čím jsou ovlivněny. Mnoho firem se třeba při tvorbě ceny nezaměří na etickou stránku člověka. Pokud ale máme transakci, která je s někým blízkým, tak zde už může být zahrnuta i etika. Mohli bychom tedy říci, že mezioborové vztahy se na cenotvorbě projevují v rámci daných situací, z nichž lze vidět motivaci k vytvoření ceny.
6) U maloobchodních jednotek platí podobné poznatky a podobné principy, samozřejmě ne všechny a ne úplně stejné poznatky a principy. Maloobchodní jednotka například může pracovat s nižšími cenami produktů, není tak svázána vládními opatřeními (tolik jako velkoobchodní řetězce). Důležitým faktorem je taky „domácnost“ prodejny. Do maloobchodních prodejen často totiž chodí nakupující, kteří bydlí v blízkosti. Často jsou tak stálými zákazníky, který se spolu se s obsluhou prodejny znají. Proto zde u maloobchodní prodejny je úplně jiný nádech.
7)Současná epidemiologická situace samozřejmě cenotvorbu ovlivňuje. Změny očekávat můžeme, mnoho ekonomů se pře zda ceny potravin v supermarketu půjdou nahoru a nebo ne. Je tedy důležité kde a jaké změny budou. Například u pohonných hmot můžeme očekávat nárůst cen z jejich „aktuálního“ minima (samozřejmě se cena už maličko zvedla, ale pořád je nízká, tedy 26,50 Kč). U supermarketů je to složitější, potraviny jsou často dováženy ze zahraničí. Ze začátku byla situace ztížena a produkty tak neměly lehkou cestu přes hranice, protože často byly zadrženy. To se nyní zlepšilo, ale je zde mnoho jiných faktorů. Například situace státu který exportuje potraviny, situace státu (našeho), který potraviny importuje. Jednotlivé země procházely koronavirovou krizí různým způsobem a proto ani tento faktor nesmíme opomíjet. Proto tedy změny v cenách zboží očekávat LZE. Ale jak velké změny to už závisí na různých proměnných, které se časem budou měnit.