Hlavní stránka Fóra Forum pro soutěžící SOČ 42. celostátní přehlídka ONLINE 42. CP SOČ online – obor 13 ekonomika a řízení Odpověď na téma: 42. CP SOČ online – obor 13 ekonomika a řízení

#24414
Jan Macháček
Host

1)

Hlavním rozdílem mezi reálným a demo účtem je psychický tlak, kterému je obchodník vystaven. Pokud na demo účtu ztratíte, lze říci že to nevadí, zatímco pokud stejná situace nastane na reálném účtu, může to pro Vás mít mnohdy i nevratné následky. Hlavními emocemi, které ovlivňují reálné obchodování je touha výdělku a strach ze ztráty. Tyto dva faktory lze ale jistými technikami omezit. Častými radami, které se objevují ve spojení s touto problematikou, je zaměření se spíše na to kolik můžeme na obchodech ztratit, než se zaměřovat na výdělky. Dále je to celková systematičnost a přesná pravidla Vašeho obchodního systému. Čím více máme přesně daných pravidel, tím více jimi můžeme omezit náhlá rozhodnutí ve spojením se dvěma zmíněnými faktory.

Další faktor, který odlišuje reálný a demo účet je například tzv. obchodní skluz, který je u demo účtu naprosto zanedbán. Spočívá v tom, že když zadáme kupní objednávku například na hodnotě měnového páru 1,0002, tak chvíli potrvá, než se objednávka vyřídí a trh se mezi tím může propadnout na hodnotu například 0,9990 čili pokud nakupujeme, tak by se měl obchod otevřít na hodnotě 0,999, ale místo toho se otevře na předem zadané hodnotě 1,0002. Automaticky tedy začínáme s větší ztrátou než bychom měli.

2)

Poplatky makléře tvoří nedílnou součást obchodování. Při historickém testování je bohužel nemůžeme započítat, protože velikost poplatků se vždy mění v závislosti na různých okolnostech (například spreadu (rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou)). Avšak při testování na demo účtu, který jsem k obchodování používal, byla většina poplatků započtena a patří mezi funkce demo účtu u obchodního makléře IG. Strategie Bladerunner 2.0 by tedy měla být zisková jak na demo, tak i na reálném účtu. Strategii Head and Shoulders jsem na demo účtu netestoval. Poplatky o kterých se zde bavíme tvoří pouze zanedbatelné částky, které nemají na celkovou ziskovost velký vliv. Samozřejmě, pokud bychom obchodovali na menších časových rámcích (doba za kterou se vytvoří jedna svíčka v grafu), byl by pro nás například obchodní spread nedílnou součástí obchodování, protože na menších časových rámcích jsou vzdálenosti stop lossu a limitu většinou mnohem menší než na větších časových rámcích a tam už by pro nás mohl vysoký spread představovat závažný problém. Někteří makléři ale nabízí možnost, jak se vyhnout vysokému obchodnímu spreadu ve formě jiných poplatků, například budeme platit poplatek za každý lot (jednotka představující určitou hodnotu jednotlivých měnových párů), kterou nakoupíme. Velikost tohoto poplatku se pohybuje kolem 100 kč/lot.

3)

Při mém obchodování umisťuji stop loss ve vzdálenosti, která je udávána rozdílem mezi hodnotou, ve které nakupujeme a hodnotou nejvzdálenější „cenové vlny“, kterou trh vytvořil po průniku linií podpory nebo odporu. Samozřejmě umisťuji stop loss na druhou stranu, než ve které doufám, že se trh vydá. Jinou vzdálenost jsem při testování netestoval z důvodu toho, že toto je podle mého názoru, nejvíce přesně dané kritérium. Kdybych například počítal vzdálenost o hodnotě 100 pips (jednotka určující vzdálenost), tak by u jiných měnových párů vzdálenost na grafu vypadala úplně jinak (u měnových párů obsahující GBP (britskou libru) by byla vzdálenost velice nízká).

Co se risk to win poměru týče, testoval jsem několik možných nastavení tohoto poměru (1:1, 1,5:1, 2:1, 4:1, …) a i různé uzavírání části obchodu na některých úrovních pro možnou maximalizaci zisků. U obou strategií funguje vždy jiný přístup. Například můj revoluční risk to win poměr, který používám při obchodování strategie Bladerunner 2.0, se u strategie Head and Shoulders ukázal jako naprosto nedostačující a u některých měnových párů dokonce jako ztrátový.

Pokud se bavíme o částce, kterou jsem ochoten riskovat na jednotlivých obchodech, je vždy důležité si stanovit jakousi „částku psychické únosnosti“, nebo částku, která nás nějak moc nerozhází a nedostane nás do takového psychického stavu, ve kterém bychom dělali během obchodování chyby. Při mém testování jsem si stanovil částku rovnající se 2 % obchodního účtu, ale většinou se doporučují nižší částky. Samozřejmě čím větší částku budeme riskovat, přičemž si musíme být jistí funkčností strategie, tím víc bychom měli vydělat. Zde ale přichází problém. Pokud se nám stane, že budeme mít sérii několika ztrátových obchodů za sebou, může nás to opravdu velice rozhodit a můžeme začít dělat chyby, které povedou ještě k dalším ztrátám.

4)

Každý to má jinak, tudíž odpověď, kterou zde požadujete, záleží na konkrétním člověku. Typ obchodování, který v práci představuji se nazývá aktivní obchodování čili potřebuje alespoň občasné sledování grafů a aktivní umisťování objednávek, tedy pokud nenaprogramujeme obchodní systém, který by veškeré obchody dělal za nás (na naprogramování strategie Bladerunner 2.0 nyní usilovně pracuji). Pokud ale obchodujeme manuálně, je opravdu potřeba věnovat obchodování během dne určitý čas, například mně obchodování zabere zhruba 1 – 2 hodiny denně, ale pokud obchodujeme na vyšších časových rámcích, může nám stačit klidně i pár minut. Pokud se bavíme o spoření na důchod, určitě bych obchodování doporučil, v určitých případech, pokud bychom dosáhli opravdu stabilního měsíčního zhodnocování je možné, že nám obchodování může zcela nahradit naše každodenní zaměstnání.

Strategii „kup a drž“ bych nedoporučil, samozřejmě existují případy, kdy se vyplatí, ale tento typ obchodování spíše záleží na fundamentálních proměnných, než na technické analýze. „Kup a drž“ se více doporučuje u obchodování akcií, kde je obchodní spread často opravdu vysoký a obchodování na základě technické analýzy je v některých případech velice ztrátové.