Hlavní stránka Fóra Forum pro soutěžící SOČ 42. celostátní přehlídka ONLINE 42. CP SOČ online – obor 16 historie Odpověď na téma: 42. CP SOČ online – obor 16 historie

#24404
Hubert Dokoupil
Host

Dobrý den,
předem mi dovolte Vám poděkovat za přečtení mé práce, reakci na ni a za velmi cenné připomínky i dotazy, z nichž pro mne další připomínky a podněty plynou.
Děkuji taktéž za pochvalu, co se týče práce s tištěnými prameny a volby tématu. Osobnosti Jana Palacha jsem se opravdu věnoval pouze okrajově, téměř vůbec, bylo tomu tak, protože téma mé práce bylo jiné. Tématem mého bádání byl Palachův týden, na kterém jsem se pokusil demonstrovat socialistickou propagandu vedenou v médiích, na která dohlížela KSČ. Jsem si velmi dobře vědom provázanosti Jana Palacha a Palachova týdne, přeci jen už název napovídá, nicméně stále se z mého pohledu jedná o dvě rozdílné události. Má práce, jak už její název napovídá, měla za cíl prozkoumat a popsat obraz, jaký oficiální média roku 1989 vytvořila o událostech týdenních demonstrací Palachova týdne, nikoli způsob, jakým česká společnost pohlíží na život a smrt Jana Palacha.

Ano, jsem z Brna a prošel jsem důkladně pravděpodobně nejběžnější deník KSČ, který v místě mého rodiště tehdy vycházel. Prostudoval jsem mnoho vydání deníku Rovnost, který pod záštitou KSČ vycházel a z něj vypsal a do práce zapracoval všechny své poznatky. Zmínek o Palachově týdnu bylo v Rovnosti velmi, opravdu velmi málo, protože jak víme, jednalo se o víceméně ryze pražskou záležitost. Tehdejší režim pochopitelně neměl zájem o to, aby se více lidí dozvídalo o tom, co se dělo v Praze, jelikož se jednalo o čistě protirežimní a protisocialistické protesty. Domnívám se tedy, že v brněnských zdrojích (co se týče oficiálních médií) bych toho pro práci mnoho nového nevytěžil a bližší zkoumání by mělo smysl pouze v případě samizdatových mediálních pramenů. Jinak je tomu s mým názorem v případě jiných měst, nebo i států. Myslím si, že noviny se v jiných větších městech ČSR mohly vyjadřovat jinak, ne však o mnoho jinak než v Brně, ale ku příkladu vysílání Televizních novin a jiných televizních zpravodajských relací (z nichž některé jsem taktéž v práci zohlednil) bylo celostátní a informace proto dolehly stejně ke každému, kdo vlastnil televizní přijímač. Kde by nastal, podle mého, velmi razantní a zajímavý rozdíl, který by bezesporu stál za bližší bádání, jsou ostatní státy, či města v zahraničí. K Palachovu týdnu se vyjadřovaly některé německé a rakouské mediální prameny a zmínky o nás byly i dále, například v maďarských médiích, nebo i zámořských rozhlasových stanicích. Těchto zmínek nebylo mnoho, ale když byly, byly velice zajímavé a pokud bych měl více prostoru, který nyní již dále mít budu, velmi rád bych tento zahraniční pohled zpracoval. Každá země měla režim o něco jiný a stejně tak se stát od státu liší i lišilo chápání věcí, což by do mé práce mohlo přispět skutečně zajímavými postřehy a fakty.

Obsah a zaměření práce je víceméně vystiženo už jejím názvem „Obraz událostí Palachova týdne v soudobých oficiálních médiích“. Předmětem mé práce bylo prozkoumat články, které vycházely z pera redakcí oficiálních médií, fungujících pod záštitou KSČ. Pochopitelně jsem si vědom, že oficiální média vycházela i pod záštitou ostatních fungujících politických stran (Československá strana lidová (ústřední tiskový orgán pro ně byla Lidová demokracie), Československá strana socialistická(vydávala Svobodné slovo)) a jsem si jist, že by se taktéž daly zpracovat, nicméně osobně jsem zběžně listoval Lidovou demokracií a zpráv o dění Palachova týdne bylo pouze méně, od zpráv Rudého práva, Rovnosti, nebo Televizních novin se téměř nelišily. Věřím však, že jejich zpracování by práci jedině přispělo a v dalším bádání rozhodně stojí za to Lidovou demokracii i Svobodné slovo zohlednit. Děkuji tedy za tuto připomínku. Zpět ovšem k neoficiálním médiím. Práce je dle mého akceptuje, což dokazuji zapracováním Lidových novin, tedy samizdatového neoficiálně fungujícího měsíčníku. Samizdatu bylo v ČSSR více, ale jeho zkoumání by vyžadovalo novou práci, nebo změnu jejího názvu na „Obraz událostí Palachova týdne v oficiálních médiích“, což by bylo možné a velmi zajímavé a osobně bych se do takového zkoumání velmi rád zapojil. Zahrnutí Lidových novin bylo tedy, jak jsem ve videu říkal, víceméně ilustrační a doplňující. Také jsem samizdat v práci nerozebral zdaleka do takové míry, jako oficiální média. Samizdat mne velmi oslovil a téma je to zajímavé i výživné, téma své práce jsem však stanovil jinak.

Jsem si vědom toho, že pamětníků je v případě Palachova týdne velká řada a rád bych si s nimi o tématu promluvil, kdybych na to v době tvoření práce měl o něco více prostoru. Dalším, významnějším, důvodem proč jsem do práce rozhovor s pamětníkem nezahrnul bylo to, že můj zájem leží trošku někde jinde. Můj bod zájmu leží a před zahájením práce ležel v médiích a propagandě, proto byla právě média bodem, ve kterém jsem své bádání započnul. O kontaktování pamětníka jsem dlouhodobě uvažoval a stále uvažuji, nicméně když jsem skončil poměrně obsáhlé pročítání a sledování mediálních pramenů potřebných pro moji práci, věděl jsem, že zpracovat paměti bych už sotva stihl. Pohled pamětníka by však, dle mého názoru, byl nejzajímavějším a nejpřínosnějším prvkem, který by bylo možno zahrnout v dalším zkoumání.

Má práce má bezpochyby mnoho dalších možností a bádání je v tomto tématu velmi perspektivní. Ze směrů, které dle mého názoru nesmí chybět v pokračování práce bych rád zdůraznil rozhovor s pamětníkem, který může poskytnout naprosto jedinečný pohled na tehdejší média, politickou situaci, demonstrace a celkově atmosféru, která v roce 1989 v naší společnosti vládla. Názory lidí, kteří období, na rozdíl ode mne zažili, bude nad zlato. Takto smýšlím z velké části proto, že jednou z nejtěžších věcí, které jsem při práci podstupoval bylo brát téma objektivně. Od mala žiji v názoru, že komunismus byl špatný a to nevyvracím, někdy jsem však musel přepisovat řádky své práce proto, aby nezněly zaujatě vůči jedné ze stran – demonstrantům, straníkům, ani redakcím médií. Dále bych se v navazujícím studiu rád zabýval porovnáním morálních provinění tehdejších médií s fungováním těch dnešních. Rád bych více do hloubky zohlednil a sepsal samizdat, který o tématu tehdy referoval a dozajista bych neopomenul novou kapitolu práce, pojednávající o způsobu informování občanů ČSSR, vytvořeným redakcemi tištěných pramenů spadajícími pod ostatní legálně fungující politické strany.

Děkuji za položené dotazy
S pozdravem
Hubert Dokoupil