Hlavní stránka Fóra Forum pro soutěžící SOČ 42. celostátní přehlídka ONLINE 42. CP SOČ online – obor 14 pedagogika, psychologie, sociologie a problematika Odpověď na téma: 42. CP SOČ online – obor 14 pedagogika, psychologie, sociologie a problematika

#24350
Jáhym Valeš
Host

Dobré ráno milá poroto a drazí spolusoutěžící.

1, Nejtěžší a zároveň časově nejnáročnější byla pro mě komunikace se školkami. Mnoho mi jich přislíbilo zapojení se do výzkumu, více jak polovina to postupně rušila (změna vedení, malý zájem mezi rodiči, od jedné se mi dostalo i odpovědi, že psychologické výzkumy, které jsou postaveny na myšlence dostávání sladkostí jako odměny rozhodně nejsou v souladu s jejich filosofií atd.). Komunikace se ve finále protáhla na téměř půl roku, než jsem se s nějakou školkou byl schopný domluvit na pevně daném termínu a počtu dětí.

2, Ano, považuji, přesto ale zůstávám lehce skeptickým. Nepodařilo se mi sehnat tak velký vzorek dětí, jako jsem plánoval na začátku. Pravdou ovšem je, což jsem zmínil ve videoobhajobě, že po ohlédnutí se zpět na rozsáhlé dotazníky a mechanismy, pomocí kterých jsem zpracovával data bych se spíše přikláněl k názoru, že výzkum byl kvalitativní, a ne původně zamýšlený kvantitativní. Pokud bych s tímto konceptem v budoucnu pracoval, určil bych si podmínku zapojení 50-100 probandů a zkrátil bych dotazník, nebo bych ho nechával vyplňovat jen rodiče.

3, S tímto zjištěním souhlasím a podporuji ho. Jako ADHD dítěti se mi rodiče museli věnovat intenzivně, jsem jim za to vděčný, vidím, že se to vyplatilo. Zároveň byla tato skutečnost jedním z důvodů, proč jsem začal SOČku psát. Nevím, jestli jsem se o tom někde v práci zmínil, dovolte mi rozvést myšlenku.
Od Mischela a dalších psychologů se dozvídáme, že se vůle dá posilovat. Cílem mé práce bylo popsat poměrové zapojení jednotlivých volních vlastností. Proč? Jsem přesvědčen, že jedinec, který si z tohoto výzkumu odnášel pouze jednu dobrotu může mít konkrétní volní vlastnost méně „vyvinutou“ než jeho „úspěšnější“ vrstevníci. Pokud by se podobným způsobem popsalo toto zapojení volních vlastností do různých situací, dala by se z toho vytvořit rozsáhlá tabulka, ve které by bylo přesně zaznamenáno, které (řekněme 3 nebo 5) VV se nejvýrazněji podílí na konkrétní volní činnosti. Z těchto poznatků by se daly vytvořit testy a dotazníky, které by byly vypovídající o jakési „vyspělosti“ jednotlivých VV u jedince. Jedinec by tedy měl možnost se nechat otestovat a následně by se mohl zaměřit na nějaké cvičení na posílení konkrétních VV. Nejsem si jitý, zda takováto cvičení zaměřená na konkrétní VV existují, nebo zda mají podobná cvičení obecný charakter. Důležitá je ovšem ta kategorizace.
Vámi zmíněná trpělivost a motivace mohou být jsou skvělými příklady oblastí, ve kterých se tento „trénink“ může projevit.

4, Název celé práce mi připadá lehce nešťastný, měl jsem zvolit snazší a přehlednější verzi. Slovo „provedenou“ se spíše vztahuje ke způsobu, jakým jsem získával data. Název práce, ač krkolomný, by měl znít: Korealce míry…věku s daty získanými pomocí modifikovaného MT.

5, Tato otázka mě pobavila, interpretace myšlenek fenomenologistů je skutečným filosofickým oříškem. Husserl měl s největší pravděpodobností na mysli zkoumaní dané skutečnosti a její podstaty samotné o sobě, z čehož můžeme vyvodit, že sympatizoval s Aristotelem, neboť podstata byla jádrem skutečnosti. Já si toto nemyslím, podstata jsoucen je mimo ně, jak tvrdil Platón. Pokud tedy chceme zkoumat, v našem případě, vůli, musíme hledat odlišnosti a podobnostmi mezi vůlemi více jedinců. Tato metoda je aplikovatelná na kteroukoliv skutečnost, pro začátek doporučuji jednodušší skutečnosti jako je tužka, jaké jsou podobnosti a odlišnosti psacích potřeb, proč vznikly, kdo jim dal a dává podstatu. Zabývat se člověkem, podstatou bytí a přírodou je vyšší dívčí.