Odpověď na téma: 42. CP SOČ online – obor 17 filozofie, politologie a ostatní humanitní

[Helena Kamrlová]

Dobré ráno. Zde uvádím mé odpovědi na obdržené dotazy porotců.

Ze závěru bajky, kterou jste úctyhodně přeložila, si dovolím citovat tyto verše:

Z neřesti se prospěch stává,
když ústava ji spoutává.
…
Na cestě ke zlaté době
jdou neřest a čest vždy k sobě.

Jakou roli hraje podle Vás v úvahách Bernarda Mandevilla právo – svazování, potírání, resp. trestání neřestí (byť s vidinou, že je nelze vymýtit)?

Dobrý den, děkuji za zajímavý dotaz. Ačkoliv Mandeville přiznává, že se neřestí nezbavíme nikdy, právo vyzdvihuje a tvrdí, že bez práva by už neřesti nebyly natolik výhodné pro společnost. Jak je již uvedeno ve Vaší citaci: Z neřesti se prospěch stává, když ji ústava spoutává. Tento úryvek patří k samotnému ponaučení, z čehož lze také vyvodit, že mu Mandeville přikládá obzvláště velkou důležitost. Z bajky vyplývá, že pokud by neexistoval propracovaný právní systém, spousta lidí by přišla o zaměstnání (kováři by už nekovali mříže, policisté by byli zbyteční, právníci a soudci rovněž). Ačkoliv tedy zločin a neřesti jsou ve společnosti dle Mandevilla žádoucí, společnost prosperuje také tím, že se tyto neřesti snaží do značné míry vymýtit. V tom, dle mého názoru, spočívá genialita Mandevillovy teorie.

Pokuste se naznačit strukturu event. článku, k jehož zpracování vás inspiruje dr. Balon ve svém hodnocení. Není problematické pro Mandevilla výklad, jeho příliš širokého pojetí neřestí?

Dobré ráno. Jak mi poradil pan dr. Balon, vystavím tento článek především kolem M-Paradoxu. Tedy kolem tvrzení, že špatnost je materiál, z něhož je zbudován složitý a prospěšný sociální řád. Je to jak nejpodstatnější myšlenka Mandevillova díla, taky i téma, dle mého názoru, čtenářsky zajímavé. Ve zbytku článku bych se chtěla věnovat do velké míry obsahu kapitoly Sociologické a psychologické hledisko. V této kapitole můžeme najít jedny z nejkontroverznějších Mandevillových teorií i z pohledu dnešního čtenáře, jako je například prospěšnost egoismu a pýchy. V tomto článku také nesmí chybět zmínka o Adamu Smithovi a podobnostech těchto dvou teorií, aby se čtenář zorientoval i v historickém významu Bernarda Mandevilla. Budu se rovněž snažit vyvolat v čtenáři úvahu nad některými paralelami z dnešního světa.

Abych řekla pravdu, nenabyla jsem dojmu, že je Mandevillovo pojetí neřestí příliš široké. Naopak jsem toho názoru, že škála neřestí je velmi široká a Mandevillova definice je odpovídající. Pro přehlednost ji zde uvádím:
Neřest je všechno, co člověk činí k uspokojení jeho chtíčů bez ohledu na veřejnost, pokud tento akt ukáže sebemenší známku toho, že je škodlivý k nějakému členu společnosti nebo v případě, že tento akt učiní onoho člověka méně prospěšného druhým.
Musím ale uznat, že pojem neřest je pojem velmi individuální a každý má hranici nastavenou trochu jinde. Mandeville za neřest považuje především egoismus, který negativně ovlivňuje život ostatních, jak lze vyvodit z jeho definice. Osobně jsem k tomuto závěru došla pokaždé, když jsem se snažila zamyslet nad definicí vlastní. Tato jeho definice lze aplikovat na různé i ekonomické problémy – korupce, krádež atd. Proto si myslím, že je pro jeho dílo i teorii příhodná.