Odpověď na téma: 42. CP SOČ online – obor 08 ochrana a tvorba životního prostředí

[Valérie Bušová]

Dobrý den,
1) Jelikož těžba na technicky rekultivované výsypce byla ukončena již na počátku 19. století, jak jsem uvedla v metodice, a jedná se o, z hlediska rozsáhlé těžby na Kladensku, poměrně málo významný důl, kde probíhala těžba jen velmi krátce, nejsou k dispozici žádné přesnější záznamy o tom, jak rekultivace proběhla. Přímo naplánování projektů rekultivace výsypek jsem tedy posoudit nemohla. Každopádně daná technicky rekultivovaná výsypka byla osázena druhy pravděpodobně původními, které se na daném stanovišti vyskytovaly ještě před zahájením těžby, jelikož i v okolí výsypky se vyskytují dubohabrové lesy s těmito dominantními druhy. Rekultivace tedy byla koncipována tak, aby se na lokalitu navrátily původní druhy.
Co se týče druhé výsypky tak ta je podle dostupných zdrojů, jak jsem již psala, ponechaná spontánní sukcesi a žádné záznamy o proběhlé rekultivaci na tomto území tedy nejsou k dispozici. Opět však druhy dřevin, které zde pravděpodobně byly vysázeny, odpovídá druhové skladbě okolních lesů, tedy zde byl účel lidských zásahů do vegetace výsypky také nejspíše navrátit krajině původní vzhled.

2) Procentuální podíl nepůvodních druhů je, podle dat mého výzkumu, okolo 16 % na obou výsypkách. Žádný zdroj, včetně studie provedené Ústavem pro ekopolitiku, na kterou se ve své práci odkazuji, data o podílu nepůvodních druhů na výsypkách neuvádí.

3) Rozhodně si myslím, že nejvhodnější je výsypky nerekultivovat technicky způsobem planace a osázení dřevinami. Výsypky by měly být ponechány spontánní sukcesi, kterou je však vhodně do určité míry regulovat a blokovat. Z hlediska biodiverzity a ochrany přírody je žádoucí, aby v krajině byla přítomna i časná sukcesní stádia (nelesní biotopy), jelikož na časná sukcesní stádia jsou adaptovány mnohé organismy, které v biotopech pozdějších sukcesních stádií nepřežijí.